Ryby, rybí maso a jejich účinky na zdraví – proč si je dát? 4.73/5 (37)



Ryby, rybí maso a jejich účinky na zdraví - proč si je dát?Pokud jste zastáncem zdravého životního stylu, je pravděpodobné, že ve vašem jídelníčku ryby nechybí. Zvyšují naši energii a posilují imunitní systém. Mezi “tučnější” ryby patří makrela, losos, sardinky a tuňák, takže tyto rybky byste si měli dopřát jen jednou za čas. Rozhodně se jim nevyhýbejte, obsahují velmi zdravý tuk. Hubenější ryby jsou treska či pstruh a jsou vhodné zejména pro ty, kteří potřebují zvýšit dávku jódu. Ten přece patří mezi životní důležité prvky. Potřebujeme ho sice v menším množství, avšak pravidelně a pokud je to možné, tak v přírodním stavu. Jód posiluje funkci štítné žlázy a chrání nás před bakteriemi. Omega 3 mastné kyseliny se vyskytují v rybím oleji a ten je určen i pro ty, kteří se rozhodli hubnout.

Konzumace rybího oleje napomáhá uvolnit uskladněné tuky a podporuje náš metabolismus. Vyzkoušejte i aerobní aktivitu jako je běh, rychlá chůze či plavání a výsledky se dostaví opravdu brzy! Ryby tvoří významný zdroj vitamínů, a to zejména tehdy, když je připravujeme dušením. Tímto způsobem kuchyňské úpravy si uchovají téměř všechny vitamíny a potřebné látky v sobě. Vitamin B12 podporuje tvorbu červených krvinek, ale kromě toho je důležitý pro růst kostí. Pokud vám tento vitamin chybí, přibližujete se k auto-imunitním onemocněním, rakovině či ohrožujete váš kardiovaskulární systém. Dopřejte si rybí maso alespoň 3 krát týdně a uvidíte, že se budete cítit zdraví, šťastnější a plný energie.

Co rybí maso vlastně obsahuje?

Ryby jsou plné vitamínů A, D, B, vápníku, fosforu a zinku. Mořské ryby mají vysoký podíl přírodního jódu. Všechny ryby obsahují vysoce kvalitní bílkoviny. Ryby jsou nenahraditelnou zásobárnou omega-3 mastných kyselin. Tyto mají příznivý vliv na snižování hladiny krevních tuků (např. cholesterolu), působí protizánětlivě, snižují krevní tlak a mají mírný protisrážlivý účinek, takže redukují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Rybí maso oddaluje stárnutí a pomáhá udržet kondici do vysokého věku.

Ryby a zdraví

Ryby a zdravé tuky v nich:

  • mají pozitivní vliv na kvalitu pokožky i vlasů,
  • pomáhají při zánětech kloubů,
  • regulují krevní tlak,
  • působí proti vzniku ekzémů
  • a zároveň stimulují spalování tuků.

Které ryby doporučujeme k jídlu a proč?

Zejména mastné mořské ryby, jako je losos, tuňák, ančovička, sardinka, jejich obsah 3-omega kyselin je podstatně vyšší než u sladkovodních ryb. Ze sladkovodních ryb je vhodný pro vyšší obsah 3-omega kyselin pstruh. Tyto druhy ryb obvykle obsahují poměrně málo toxických látek. Naopak, mečoun, žralok, makrela královská (pouze tento druh, ostatní makrely ne) a pangasius obsahují často podstatně více škodlivin. Obecně sladkovodní ryby obsahují škodlivin méně než mořské, nejbezpečnější a zároveň biologicky hodnotnou rybou je tedy pstruh, nejlepší pstruh duhový. Kapr nebo sumec jsou z hlediska obsahu 3-omega kyselin nezajímavé druhy.

Rybí konzervy raději moc ne

Konzervované ryby bývají často nízké kvality, zejména to platí u levných konzerv. Navíc skladování masa v konzervě je podstatně horší alternativou jako mrazení pro možný přestup toxických látek z konzervy do potravy.

Pro vysoký podíl 3-omega mastných kyselin doporučujeme:

  • lososa
  • tuňáka
  • ančovičky
  • sardinky

Ze sladkovodních ryb pstruha duhového. Nedoporučujeme ryby v konzervě (nejlépe čerstvé, pak mražené).

Proč jíst ryby a mořské živočichy

Určitě jste slyšeli o mediteránské nebo středomořské dietě a o pozitivním vlivu kultury stravování založené na konzumaci ryb a mořských živočichů. Populace v těchto oblastech mají převážně nízký výskyt kardiovaskulárních chorob, hypertenze, malignity a částečně i diabetu, kde mezi kladnými faktory jednoznačně interferuje stravování. Největší význam konzumace ryb se připisuje výskytu esenciálních omega 3 mastných kyselin v těle těchto živočichů a to hlavně EPA (kyselině eikosapentaenové) a DHA (kyselině dokosahexaenové). Tyto kyseliny inhibují syntézu zánětlivých mediátorů, prostaglandinů a leukotrienů vznikajících z kyseliny linolové a arachidonové. V krátkosti shrnuto, pozitivum spočívá v ochraně před nemocemi kardiovaskulárního systému a protizánětlivému působení.

Jak působí jejich živiny na organismus?

  • Pomáhají i při idiopatických onemocněních střev, revmatismu či při lupénce.
  • Obsahují cenné minerály a stopové prvky především jód a selen. Mají nízký obsah sodíku a vysoký obsah draslíku.
  • Selen – chrání tělo před těžkými kovy a je důležitý pro antioxidační činnost tripeptidu glutathionu.
  • Obsahují vitaminy rozpustné v tucích A, D, E, K a také vitaminy skupiny B, včetně B12.
  • 150 až 200 gr mořských ryb dodá denní doporučenou dávku selenu, jódu a vitamínů skupiny B.
  • Obsahují kvalitní bílkoviny a tuky. Bílkoviny ryb mají vysokou biologickou hodnotu, jsou lehce stravitelné a snižují tlak a působí na kardiovaskulární systém a dodávají esenciální aminokyseliny jako threonin, valin, leucin, lysin a tryptofan.

Navíc také obsahují:

  • Taurin (neesenciální aminokyselina) – hraje významnou roli v metabolismu tuků a stabilizaci lipidových membrán buněk, působí v těle jako antioxidant. V konzervovaných rybách se její podíl snižuje. Zdrojem jsou mušle, sépie, tilapie ale i sladkovodní kapr.
  • Lipofilní v tuku rozpustné vitamíny hlavně karotenoidy obsahují tučnější ryby, které jsou také zdrojem EPA a DHA jako makrela, losos, úhoř, sleď, halibut.
  • Hydrofilní ve vodě rozpustné vitamíny /B/ obsahují především ryby z obsahem tzv. tmavého masa /červená svalovina/ jako tuňák, sleď, makrela, sardinka. Konzervování a uzení jejich obsah snižuje. EPA a DHA jsou poměrně stabilní při průmyslové tepelné úpravě.

Co ještě dodat?

Mořské ryby obsahují více selenu a jódu jak sladkovodní ryby. Dobrým zdrojem jódu bývá makrela, treska, losos, pražma, mořský vlk, platýz, parmice.

Sladkovodní ryby můžeme rozlišovat také podle obsahu tuku. Nejběžnější ryby s obsahem tuku 2-10% u nás se vyskytující jsou pstruh, kapr, sumec, a ryby s obsahem menším než 2% tuku jsou candát, štika, okoun.

Maso ryb je lehce stravitelné, obsahuje využitelné bílkoviny pro organismus, má málo vazivové vlákna a stromatických bílkovin (kolagen, elastin) na rozdíl od měkkýšů (chobotnice či sépie) proto se může krátce a šetrně tepelně upravovat. Ryby obsahují minimálně z poloviny vodu, téměř 10-30% tvoří bílkoviny a ostatní podíl tuky. Pro vysoký obsah vody podléhají rychlému mikrobiálnímu rozkladu a zvyšuje se obsah histaminu a biogenních aminů. I z tohoto důvodu ryby nejsou vhodnou potravinou pro lidi s histaminovou intolerancí. Ryby by se měly konzumovat čerstvé nebo jejich uchovat co nejdříve po vylovení zmrazením.

A co si o rybách a zdravotních benefitech z nich ještě přečíst?

VIDEO: Vím, co jím – mýtus o drahých rybách

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva