Obsah článku
Určitě už jste se někdy v životě alespoň jednou setkali s podobnými větami typu: „Bolí mě hlava, ještě jsem dnes neměl/a kafe.“ Nebo „Dokud si nedám kafe, tak na mě ani nemluv.“ Jak je to ale možné? Čím to, že ten voňavý šálek má na naše ráno tak zásadní vliv? Můžeme to lépe pochopit, když se podrobněji podíváme na to, jaký vliv má káva a její složení na náš mozek.
Trocha historie (nikoho nezabije?)
Káva jako taková byla objevena před nejméně 1000 lety a to s největší pravděpodobností na území Jižního Súdánu a Etiopie. Ještě dávno před tím, než se objevila ve formě, jako ji známe dnes, čili než jsme si začali připravovat lahodný nápoj z mletých, dokonale upražených zrnek, užívaly se plody a listy kávovníku coby osvěžující a povzbuzující prostředky.
Už afričtí pastevci se na dlouhý pobyt mimo svůj domov připravovali tak, že si ze semen kávy, koření a tuku vyráběli zvláštní druh tehdy „energetických“ tyčinek. Z kávových listů nebo ze slupky plodů pak připravovali odvar, který byl velmi bohatý na kofein. Takže jsme zase u toho, že onen zázračný kofein prostě musí „nějak“ působit na náš mozek a potažmo pak na celý náš organismus. Ale jak?
Náš tip: Zkuste tuto výbornou a kvalitní kávu
Káva vs. mozek
Statistka nuda je, má však cenné údaje… a ty zní, že až 68% Evropanů tvrdí, že když začne nový den, necítí se úplně probuzení, dokud si nedají svůj pravidelný šálek voňavé, čerstvé kávy. Kofein je považován za hlavní složku kávy, která významně ovlivňuje funkci mozku. Typický šálek kávy pak obsahuje zhruba 75 – 100 mg tohoto výrazného stimulantu. Dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin už těchto 75 mg kofeinu pomáhá zlepšovat naši pozornost a bdělost. A jak je to možné?
Jakmile vypijeme náš pravidelný šálek ranní kávy, je kofein absolvován do krevního oběhu a krevním řečištěm transportován přímo do mozku. Kofein má totiž schopnost na sebe navázat adenosin, což je látka, kterou vytváří mozek, jakmile je unavený nebo těsně před spaním. Adenosin se totiž napojuje na určitá místa, tzv. receptory mozkových buněk čímž způsobuje výrazné zpomalování nervové aktivity, potlačuje vzrušení a podporuje pocit naší únavy. Adenosin má také schopnost rozšiřovat mozkové cévy. Tím se zajišťuje dostatečný přísun kyslíku při zpomalené srdeční aktivitě.
Adenosin vs. kofein
Protože kofein a adenosin mají podobnou chemickou strukturu, může se kofein také vázat na receptory místo adenosinu a působit tím naše receptory a potažmo náš mozek ošálit. Kofein může také blokovat účinky adenosinu, což vede k pocitům bdělosti a vzrušení. Kofein také působí i na cévy v mozku, které se pak začnou stahovat. Důsledkem je zvýšená mozková činnost, která pak aktivuje i další žlázy – nadledvinky. Ty začnou produkovat adrenalin, který uvede celý organismus do pohotovostního režimu. Zrychlí se naše srdeční činnost, prohloubí se naše dýchání a stoupne nám krevní tlak. Zároveň dochází také k rychlejšímu odbourávání cukrů ve svalech, tedy zásobení svalu palivem – glukózou. Kofein podporuje efektivní tvorbu glukózy ze zásobních látek, čímž se výrazně prodlužuje působení adrenalinu na náš organismus a tím tedy celá naše aktivita.
Kofein podruhé – co dalšího nám způsobuje?
Tento alkaloid se výrazně podílí na zvýšení koncentrace dopaminu. Dopamin je látka, která je nenahraditelná ve funkcích našeho mozku – působí v jeho určitých oblastech, čímž vzbuzuje pocity štěstí a spokojenosti. Kofein patří zřejmě mezi nejrozšířenější, legální stimulanty na světě. Díky němu myslíme jasněji a rychleji, máme lepší koordinaci pohybů našeho těla a cítíme se nabití energií. Zrychluje i náš metabolismus. Nicméně, přemíra kofeinu může působit docela opačně – můžeme pak být podráždění, nervózní a nesoustředění.
Pro jednoho málo, pro jiného moc
Patříte mezi jedince, kteří v klidu vypijí šálek kávy před spaním a přesto usnou spánkem spravedlivých? Nebo by vás večerní šálek docela připravil o spánek na celou noc? Ano, na každého působí kofein trochu jinak, každý má jinou citlivost. Proč? Roli hraje hned několik faktorů.
Genetika: Hlavní roli samozřejmě hraje genetická variabilita každého z nás. Ta je příčinou toho, proč každý z nás metabolizuje kofein trochu jinak. Vědci dokonce objevili, že existuje tzv. „gen pomalého metabolizéru“, který může za to, že někteří z nás vylučují kofein z těla mnohem pomaleji a jsou tedy mnohem citlivější. Pití kofeinu proto pro ně může být riskantnější, obzvlášť pokud současně trpí nějakým onemocněním srdce.
Věk: Ukázalo se, že mladší jedinci se zdají být méně citliví na kofein než starší lidé. Pravidelný přísun: Pokud patříte mezi ty jedince, kteří pijí kávu pravidelně a velmi často, pak už se u vás může projevit jistá rezistence na účinky kofeinu a jeho stimulační účinky se pak mohou projevovat v menší míře. Naše tělo si jednoduše na pravidelný přísun kofeinu zvykne.
Sponzorováno
Můžeme se stát na kofeinu závislí?
O otázce možné závislosti na kofeinu se diskutuje již mnoho let. Ačkoliv se často uvádí, že užívání kofeinu ve větším množství může způsobovat závislost, nejnovější technologie mapování mozku neprokázaly, že by byl kofein spojen s mozkovým obvodem závislosti. Možné zesilující účinky kávy však nemusí být způsobeny jen kofeinem jako takovým, ale příjemnou vůní a chutí kávy a sociálním prostředím, které obvykle doprovází konzumaci kávy. Přesto existuje spíše menší množství lidí, u kterých se mohou projevit symptomy podobné abstinenčním příznakům, pokud náhle přestaneme s pravidelným přísunem kofeinu. Mezi tyto příznaky pak patří mírná až silnější bolest hlavy, snížená bdělost a ospalost.
Nicméně většinou jsou tyto obtíže spíše mírnější a krátkodobého charakteru a lze jim předejít postupným snižováním dávky kofeinu namísto okamžitého přerušení. Pokud jde o doporučenou denní dávku, je to samozřejmě velmi individuální. Nicméně zdravý dospělý organismus snese denně 3 – 5 šálků kávy, těhotné ženy by se pak neměly dostat nad hranici přibližně 200 mg kofeinu, což představuje přibližně 2 – 3 šálky.
Pít či nepít? To je to oč tu běží
O kávě už se toho napsalo skutečně mnoho. Jistě už jste slyšeli nejedno varování o tom, že káva může způsobovat rakovinu, že bychom nikdy neměli pít kávu s mlékem a další mýty. Skutečnost je taková, že samotní vědci si donedávna nebyli jisti, jak velký vliv má ve skutečnosti káva na náš organismus. Chyběly potřebné studie a veškeré diskuze proto stály na bázi dohadů. V posledních letech však došlo k průlomu – přední světová média zveřejnila dokonce hned dvě nové studie, které se shodují ve výsledku. Obě byly prováděny jiným způsobem a na jiných vzorcích populace, přesto shodně prokázaly, že káva má na lidský organismus blahodárné účinky. Dokonce se domnívají, že výrazně prodlužuje život.
Studie uveřejněná v časopise Annals of Internal Medicine podrobila zkoumání více než 520 tisíc lidí v celkem deseti evropských zemích, čímž se zařadila mezi největší studie kávy v historii. Bylo při ní zjištěno, že pití většího množství kávy by mohlo významně snížit riziko úmrtí člověka. Za studií stojí Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) a Imperial College London, kteří zjistili, že vyšší hladina spotřeby kávy působí například jako prevence proti onemocněním oběhového a zažívacího traktu.
Vědci zkoumali vliv kávy na lidské tělo po dobu celých 16 let. Při úpravě faktorů, mezi které patřil například životní styl, kouření nebo diety, vědci zjistili, že skupina s nejvyšší spotřebou kávy měla nižší riziko všech příčin úmrtí ve srovnání s těmi, kteří nepili kávu. Muži, kteří vypili alespoň tři šálky kávy denně, měli o 18 % nižší pravděpodobnost, že zemřou. Ženy, které konzumovaly stejné množství kávy, dosáhly 8% snížení úmrtnosti v průběhu sledovaného období. Druhá studie pak tuto skutečnost pouze potvrdila.
Káva však nepomáhá pouze v boji proti srdečním onemocněním, cukrovce, onemocnění ledvin či dýchacích cest. Má rovněž protizánětlivé vlastnosti, které mohou významně snížit riziko onemocnění např. Parkinsonovou chorobou.
To nej(lepší/horší) nakonec
V roce 1991 byla káva zařazena na seznam potenciálně karcinogenních látek, ze kterého ji však tyto nové studie vyřadily. Existuje sice domněnka, že může existovat spojitost mezi vznikem rakoviny jícnu a pitím horkých nápojů, teplejších nápojů než 65 stupňů Celsia. Nicméně toto zjištění vyplývá z analýz studií například v Íránu, Jižní Ameriky nebo Číny. Zde se skutečně tradičně káva připravuje při teplotách vyšších než 70 stupňů Celsia. Nicméně, mezi hlavní příčiny rakoviny jícnu v rozvinutých zemích stále patří kouření a konzumace alkoholu.
Možná teď jásáte, protože jste zjistili, že vaše kávová vášeň je navíc prospěšná vašemu zdraví. Bohužel, zemědělci zase tak dobré zprávy nemají. Tvrdí totiž, že pokud velmi rychle nedojde ke změně, káva bude brzy nedostatkovým zbožím.
Kávovníky jsou totiž v ohrožení v důsledku velkého odlesňování, abnormálně vysokých teplot, nedostatku srážek a nejrůznějších nemocí. Globální trh je už několikátý rok v deficitu, kdežto celosvětová poptávka rok od roku raketově roste.
Podle organizace World Coffee Research Institute však do roku 2050 počet míst, kde bude možné pěstovat arabicu, klesne na polovinu. V brazilském státě Espirito Santo, kde se dříve pěstovaly kávovníky hojně, odrůda robusta hlásí problémy – za posledních několik let tu spadlo jen 50 procent průměrných srážek, kdežto teplota naopak vzrostla o 3 stupně. Někteří farmáři se proto přestěhovali do jiných regionů nebo začali pěstovat jiné plodiny, jako např. pepř. Pokud se tedy kávovému trhu a hlavně farmářům, kteří se po celé generace živí pěstováním a prodejem kávy nedostane významné podpory, může se docela klidně stát, že vůně čerstvě upražené horké kávy zůstane vepsaná už jen v našich vzpomínkách.
Sponzorováno
A jak jste na tom s kávou vy? Pijete ji? A kolik? A jaké má na vás účinky? Budeme rádi za komentáře pod článkem.
A co si o kávě ještě přečíst?
- Kávová sedlina či mletá káva a jejich využití pro krásu – na celulitidu i obličejovou masku
- Káva před sportem, cvičením či běháním? Ano nebo ne?
- Káva – mýty a pravdy kolem škodlivosti a prospěšnosti pro zdraví
- 17 důvodů, proč je káva zdravá
- Káva a antioxidanty – jak to je? Co říkají studie
Zdroje článku a studie o kofeinu
- Kofein: lepší kognitivní a fyzický výkon nebo psychoaktivní droga? Autor: Simone Cappelletti
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Káva, Kofein a zdraví, Zdravé nápoje
Přečtěte si také naše další články