Obsah článku
Dopujete se vitaminovými pilulkami, abyste se posílili proti virózám a nemocem? Pozor, pokud si nadělili megadávky, dosáhnete pravý opak! Vaše tělo to oslabí. Zde do poslední tečky platí přísloví: Všeho moc škodí!
Vitamín A
Předávkování áčkem v lepším případě vyvolá pouze nechutenství, ale v tom horším hrozí poškození kostí i jater!
Doporučená dávka: 2,3 mg na den.
Vitamín B6
Ve velkém množství může poškodit nervovou soustavu.
Doporučená dávka: 1,3 mg na den.
Vitamín C
Přebytek céčka se z vašeho těla vyplaví močí, ale vysoké dávky vedou k vytváření ledvinových kamenů a problémům se spánkem i žaludkem.
Doporučená dávka: 75 až 90 mg na den.
Vitamín E
Předávkování vás nepoloží, může způsobit nedostatek důležitého vitaminu K.
Doporučená dávka: 15 mg na den
Vitamín D
Dostává-li tělo větší dávky vitamínu D a vápníku, hrozí člověku ledvinové kameny. Nejvyšší přípustné množství vitamínu D v denní dávce je stanoveno na 10 mikrogramů, u vápníku je hranice stanovena na 2500 mg.
Při zvýšeném přísunu určitého vitamínu se objeví onemocnění zvané hypervitaminóza. „Předávkování“ je možné pouze u vitamínů, které jsou rozpustné v tucích – právě v tukové tkáni se totiž ukládají a to může představovat velmi nebezpečná rizika různých zdravotních komplikací. Předávkování vitamíny, které jsou rozpustné ve vodě nehrozí, protože jejich nadbytek je bez problému vyloučen močí z těla ven.
Předávkování vitamíny je snazší, než se na první pohled zdá
Denní příjem člověka tvoří nejen vitamíny v tabletách, ale i vitamíny v potravě. Pokud budete například užívat sto procent doporučené denní dávky vitamínu A v tabletce a k tomu s oblibou konzumovat například tresčí játra, vajíčka a vitaminem A obohacené potraviny, můžete si snadno způsobit hypervitaminózu, která bude v tomto případě toxická a může být například velmi riziková pro těhotné ženy a jejich budoucí dítě.
Dražší neznamená lepší
Jednoznačně nejbezpečnější jsou vitaminy z přírodních zdrojů. “Pro naše tělo jsou přijatelnější, nejsou příliš koncentrované a jsou spojeny v přirozených komplexech, jejichž kombinovaný účinek je silnější než součet jejich biologického potenciálu,” říká doktor a zároveň vysvětluje: “Jedno střední jablko má jen asi pět miligramů vitaminu C, ale obsahuje látky, jejichž kombinovaný antioxidační účinek asi 300-násobně převyšuje čistou antioxidační aktivitu pětimiligramového množství vitamínu. Kdybyste chtěli stejný účinek dosáhnout čistým tabletách “céčkem”, museli byste najednou užít asi 1500 mg vitaminu. Má to však dva háčky – toto množství vyloučíte přibližně za čtyři hodiny a navíc si takto snadno přivodíte ledvinové kameny,” říká doktor a dodává, že pokud bychom si za polovinu ceny drahých” přírodních “doplňkových preparátů zakoupili ovoce a zeleninu, získáme rozhodně více.
Ironie je, že “Megacéčko” si nejčastěji kupujeme při prvních příznacích nachlazení a chřipky, ale víra, že nám vitamin pomůže, je jen jedním z velkých lékařských mýtů. “Nejvýznamnější studie prokázaly, že užívání vitamínu C během infekce horních cest dýchacích nemá žádný léčebný účinek. Na druhé straně – u selenu a zinku se účinnost dokázala. Většina lidí – a bohužel i lékařů – však nadále věří “béčkovému” mýtu o céčku,” dodává doktor.
Vitamíny v křupavé podobě
Po čem tedy sáhnout, pokud chceme organismu zajistit dostatečný přísun vitaminů a minerálů? Doktor Bukovský otázkou: “Všimli jste si, že ovoce a zelenina se dají rozdělit do pěti základních barev? Do bílé skupiny můžeme zařadit například petržel, květák, cibuli nebo česnek. Paprika, mrkev a citrusy jsou oranžové, rajčata, melouny, třešně či jahody červené. Lilek, ostružiny nebo borůvky patří do fialové skupiny a špenát, zelí, hrášek a různé natě do zelené skupiny. Zkuste sníst z každé skupiny alespoň jeden kus denně, nejlépe však jednu porci, kterou se dá naplnit polovina šálku. Toto množství by mělo zajistit všechny potřebné látky a živiny důležité pro zdraví.”
A co si počít se všemi krabičkami s vitamíny, za které jsme vyhodili nemálo peněz? Doktor radí: “Nevyhazujte, ale nekonzumujte jej paušálně. Jsou situace, kdy má užívání výživových doplňků své opodstatnění, ale neměli bychom si je “naordinovat” sami, a už vůbec ne na základě televizní reklamy, protože si můžeme snadno uškodit. Příkladem je negativní vliv užívání betakarotenu u kuřáků, kdy se dokázal zvýšený výskyt rakoviny. Dlouhodobé užívání vitamínů a minerálů by tedy měl vždy posoudit lékař na základě analýzy složení stravy, případně vyšetření krve.”
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zdravé látky
