Vitamín C a předávkování – dá se to? 4.76/5 (17)



Vitamín C a předávkováníVitamín C je znám již od r. 1742 jako ochranný prostředek proti kurdějím. Objeven byl až r. 1926 v paprice a r. 1928 v citronové šťávě. Chemická struktura je odvozena ze struktury D-glukózy, ve které tento vitamín vzniká v rostlinných organismech. Doposud se prověřilo a připravilo více ko 60 různých chemických derivátů L-askorbové kyseliny (KA). V přírodě se vyskytuje ve dvou formách: v redukované (kyselina askorbová) a oxidované (kyselina dehydroaskorbová). Pomocí nich se v organismu tvoří důležitý reverzibilní oxidoredukačný systém.

V lidském organismu se obě formy využívají při hydroxylačních dějích. Vitamín C je molekula skládající se z uhlíku, sodíku a kyslíku, podobná glukóze, a je velmi rychlá. Některá zvířata žijící v polárních zemích si dokáží vitamin C vyrobit. Čím jsou organismy pohyblivější, tím více vitamínu C spotřebují. Vitamin C je rozpustný ve vodě a je nestálý. Rozkládá se při vaření loupání či vypeckovaných ovoce. Vyskytuje se spolu s dalšími živinami, které tvoří bioflavonoidový komplex. Bioflavonoidy, které se označují také jako vitamín P, pomáhají vitaminu C plnit jeho funkce a zvyšují jeho účinek.

Funkce vitamínu C

  • působení při tvorbě kolagenu
  • katalyzační přeměny dopaminu na noradrenalin
  • vstřebávání živin (vápník, železo, aminokyseliny)
  • neutralizace rakovinotvorných dusitanů
  • zvyšování účinnosti imunitního systému
  • regenerace tkání
  • vliv na léčení mononukleózy a jiných nemocí
  • snižování hmotnosti
  • zlepšení využití tyroxinu
  • zlepšení zásobování krve železem a organismu kyslíkem

Denní potřeba vitamínu C

Pohybuje se kolem 75 mg. Aby se mohl vytvořit zásobník této látky v organismu je nutné konzumovat alespoň 200 mg denně.

Stabilita vitaminu C

Ztráty při skladování, přepravě a při přípravě potravin jsou známy u všech vitaminů. Vitamin C reaguje na vzduch, teplo a vlhkost mimořádně citlivě. Jako přibližné pravidlo platí, že ztráty vitamínu C jsou o tolik vyšší, o kolik tepleji a déle se potraviny skladují. Za jeden den při 20 ° C kapusta ztratí asi 12% obsahu jeho vitaminu C, což je stejně, jako za týden v chladničce. Je třeba mít přitom na mysli, že zelenina reaguje z hlediska ztráty vitamínu C různé citlivě. Hlávkové zelí lze uchovávat dokonce několik měsíců bez ztráty vitamínu C. Teplo však odbourávání vitamínu C podporuje. Proto je výhodnější surovinu rychle ohřát, zejména při spařování, na vyšší teploty (85 až 100 ° C), ale krátce, neboť tak se zničí enzymy, které urychlují rozklad vitaminu C. Pak sice ztráta vitamínu pokračuje, ale pomaleji.

Při kuchyňské úpravě se může obsah vitaminu C v potravinách snížit o dalších až 70%. Krátké omytí syrové nenakrájené zeleniny většinou nezpůsobuje žádné změny v obsahu vitamínu. Naproti tomu namáčení, které se často používá ve velkokapacitních kuchyních, vede ke ztrátám vitamínu C vyluhováním. Čím déle toto vyluhování trvá, tím jsou ztráty vitamínu C větší. Při mletí, krájení, strouhání nebo mixování ovoce a zeleniny se díky takto zvýšenému množství ploch a zároveň porušení buněčné tkáně urychluje enzymatické odbourávání vitamínu C. Při rychlém a pečlivém zmrazení lze ztráty vitamínu udržet relativně nízké, takže hluboko zmrazená zelenina často vykazuje více vitamínu C než čerstvé ovoce a zelenina, které je skladováno mnohem kratší dobu. Zeleninové pokrmy upravujeme těsně před podáváním, protože pokud je udržujeme v horké vodě, ztrácejí už po hodině více než dvě třetiny vitamínu C.

Vitaminu C doslova nesvědčí dlouhodobé vaření, smažení, opékání, zapékání. V současnosti se však někteří vědci domnívají, že vitamin C se při vaření (slabý oheň) některých druhů zeleniny nezničí doslova, ale přechází do vody. Tento údaj platí například pro brokolici. Zda je tomu skutečně tak, prověří čas a další výzkumy. My se můžeme akorát pojistit, že vodu z uvařené zeleniny nevyleji do výlevky, ale ji použijeme k přípravě polévky.

Vitamin C se přirozeně nachází v ovoci a zelenině. Také ve formě uměle vyrobených preparátů, které však neobsahují živý vitamín C se svými doprovodnými látkami. Kyselina L-askorbová je totiž pouze uměle vyrobená část vitamínu C. Proto je většina pozitivních a léčivých účinků obsažena převážně v přírodním vitaminu C.

Dá se vitamínem C předávkovat?

Vitamín C je vitamín rozpustný ve vodě a jako takový není pro tělo toxický. Jeho vyšší dávky se rozpustí v moči a odejdou z organismu vylučovacími cestami ven, aniž by výrazně poškodili samotný organismu. Akutní toxicita vitamínu C je tedy malá. Citliví jedinci však mohou reagovat na dlouhodobě podávané dávky vitamínu C průjmem, nebo na jednorázovou vysokou dávku alergickou kožní reakcí, tzv. kopřivkou. Při dávkách nad 4 g denně (50000 % DDD) dochází k tvorbě ledvinových kamenů a velkému zatížení jater.

Samotný vitamín C nejeví akutní toxicitu, ale v kombinaci s některými farmaky může ve vysokých dávkách poškozovat organismus zprostředkovaně. Dále můžou vysoké dávky vitamínu C reagovat s léčivy podávanými při běžných biochemických vyšetřeních – pokud máte v dohledné době nějaké takové vyšetření absolvovat a užíváte ve vyšší míře potravinové doplňky obsahující vitamín C, bylo by vhodné o této skutečnosti ošetřujícího lékaře informovat.

Co si dále o vitamínu C přečíst?

VIDEO: Potraviny s vysokým obsahem vitamínu C

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

4 komentáře u článku “Vitamín C a předávkování – dá se to?”

  1. […] B1-B12. Tento název je proto, že v minulosti se vitamín B bral jako jeden vitamin, podobně jako vitamin C nebo vitamin D. Jméno bylo zrušeno ve svém původním významu a bylo nahrazeno termínem B […]

  2. […] obsahují velké množství vitaminu C a množství antioxidantů, jsou zvlášť bohaté na karoten chránící imunitní systém a […]

    • Lucie napsal:

      Skvělá odpověď, nahlas jsem se musela zasmát :D Krom toho jsem měla zkušenost s docela silnou alergickou reakcí na předávkování vitamínem C u kolegyně, která se snažila vyléčit nachlazení před svatbou konzumací velkého množství citrusových plodů. Krom toho, že jí naskočila strašná kopřivka měla také průjem a celkově jí nebylo dobře od žaludku. Svatba dopadla dobře i když jí nebylo úplně dobře pořád a od té doby nejí citrusy a když je nachlazená a škrábe ji v krku tak cucá pastilky Tantum a bylinkové bonbony kde ví kolik má za den sníst maximálně kusů :D

      • Některé vědecké studie ukazují, že pravidelné užívání vitamínu C podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Někdo s tím nesouhlasí, záleží na pohledu. A ano, průjem signalizuje, že více vitamínu C už tělo není schopné pojmout.

  3. Alena Hájková napsal:

    A to jste vzali kde toto? “Při dávkách nad 4 g denně (50000 % DDD) dochází k tvorbě ledvinových kamenů a velkému zatížení jater.” Kdyby tohle byla pravda, už by desetitisíce lidí užívajících mnohem víc než 4 g denně měli místo ledvin jeden velký šutr. Jak je možné, že žijí, těší se skvělému zdraví a ledviny mají naprosto v pořádku? Než napíšete nějaký nesmysl, raději si zjistěte, kde jste k takovéhle informaci typu JPP přišli.

    • Rehabilitace.info napsal:

      Vitamin C se rozkládá v těle na látku nazvanou oxalát. Některé oxaláty se vylučují v moči. A vysoké hladiny oxalátu v moči mohou způsobit tvorbu usazenin, známých jako ledvinové kameny. Vysoký příjem vitamínu C je spojen se zvýšeným rizikem ledvinových kamenů.

Zanechat komentář ke článku

Zpráva