Sponzorováno

Frontotemporální demence aneb když člověk ztrácí zábrany 4.88/5 (16)

  • Frontotemporální demence je zastřešující termín pro skupinu neobvyklých mozkových poruch, které primárně postihují frontální a temporální laloky mozku. Tyto oblasti mozku jsou obecně spojeny s osobností, chováním a jazykem.
  • Při frontotemporální demenci se části těchto laloků zmenšují (atrofie).
  • Známky a příznaky se liší v závislosti na tom, která část mozku je ovlivněna.
  • Někteří lidé s frontotemporální demencí mají dramatické změny ve své osobnosti a stávají se sociálně nevhodnými, impulzivními nebo emocionálně lhostejnými, zatímco jiní ztrácejí schopnost správně používat jazyk.

Když se řekne demence, většina z nás si nejspíše vybaví obraz člověka ve zpravidla vysokém věku, který má zhoršující se problémy se zapomětlivostí, orientací v prostoru a chybným úsudkem.

V takových případech jde často o známou Alzheimerovu nemoc, představující nejčastější formu demence vůbec.

Frontotemporální demence je často chybně diagnostikována jako psychiatrický problém nebo jako Alzheimerova choroba. Frontotemporální demence se však vyskytuje v mladším věku než Alzheimerova choroba. Frontotemporální demence často začíná ve věku 40 až 65 let.

Frontotemporální demence

Existují však i jiné, které se neprojevují primárně výše popsanými příznaky a postihují pacienty mladší – zhruba od 45 do 65 let. Tato skupina onemocnění se označuje jako frontotemporální demence, neboť degenerace postihuje frontální (čelní) a spánkové (temporální) laloky.

Právě na čelním laloku, sídle řídících funkcí i naší vůle, do značné míry závisí, jak se chováme a kým jsme. Spánkové laloky pak zodpovídají – mimo jiné – za naše emoční rozpoložení, schopnost řeči či formování nových vzpomínek.

A právě postižení obou zmíněných oblastí vede k tomu, že frontotemporální demence (přesněji pak jedna z jejích variant) postupně zcela mění povahu a osobnost člověka. Dochází ke ztrátě vřelosti a empatie, čili neschopnosti vcítit se do ostatních a pochopit jejich pocity, kdy se například z obětavé matky náhle stává sebestředná, citově chladná osoba.

Další typickou poruchou je ztráta zábran, projevující se společenský nepřijatelným, impulzivním chováním – ztráta taktu, hrubé, často sexuálně laděné poznámky a žerty, které postupem času graduje až k agresi a možnému kriminálnímu chování. Je třeba však říct, že toto chování je následkem neschopnosti chápat společenské normy. Mezi další projevy patří kompulzivní hromadění bezcenných věcí, ztráty hygienických návyků nebo nadměrné vkládání předmětů do úst a změna stravovacích návyků (tzv. hyperoralita).

Sponzorováno

Pro rodinu a okolí jde o nesmírně těžkou situaci, neboť z pacienta se stává odcizený, sebestředný, obhroublý a vulgární jedinec, k čemuž se později přidruží poruchy exekutivních funkcí a často i řeči a pohybu.

Nemoc postupuje s různou rychlostí a v řádu několika let vede ke smrti.

Přestože víme, že onemocnění způsobuje ukládání určitých proteinů či peptidů uvnitř neuronů, proč se tak děje zůstává zatím neobjasněno. U méně než poloviny pacientů se předpokládá genetická predispozice, u zbývajících je zatím příčina neznámá.

Ačkoli se obecně udává, že zdravý životností styl a cvičení mentální kondice pomáhají snižovat riziko onemocnění, přesvědčivé důkazy pro tato tvrzení zatím k dispozici nejsou.

Léčba

Frontotemporální demenci, stejně jako žádné jiné neurodegenerativní onemocnění, zatím medicína vyléčit nedokáže, a léčba se tak pouze zaměřuje na jednotlivé příznaky.

V současné době neexistuje žádný lék ani specifická léčba frontotemporální demence. Léky používané k léčbě nebo zpomalení Alzheimerovy choroby se nezdají být užitečné pro osoby s frontotemporální demencí a některé mohou i zhoršit příznaky frontotemporální demence. Některé léky a logopedie však mohou pomoci zvládnout příznaky frontotemporální demence.

Léky

  • Antidepresiva. Některé typy antidepresiv, jako je trazodon, mohou snížit problémy s chováním spojené s frontotemporální demencí. Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) – jako je citalopram (Celexa), paroxetin (Paxil) nebo sertralin (Zoloft) – byly také u některých lidí účinné.
  • Antipsychotika. Antipsychotika, jako je olanzapin (Zyprexa) nebo quetiapin (Seroquel), se někdy používají k boji proti problémům s chováním frontotemporální demence. Tyto léky však musí být používány s opatrností u lidí s demencí kvůli riziku závažných vedlejších účinků, včetně zvýšeného rizika úmrtí.

Terapie

Lidé s jazykovými obtížemi mohou mít prospěch z logopedie, aby se naučili alternativní komunikační strategie.

Sponzorováno

Máte s frontotemporální demencí nějakou zkušenost? Budeme rádi, pokud se s informacemi podělíte v komentářích.

    Sponzorováno

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autor článku

    Daniel Borník (více o nás)

     

    Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

     

    3 Komentářů u článku “Frontotemporální demence aneb když člověk ztrácí zábrany”

    1. Martin napsal:

      Ten pocit ze mi jaksi chybí přední část mozku u me sílí každým rokem. Téměř ničemu nerozumím a už vůbec nevím, co bych říkal. Být mezi lidmi a pracovat je čím dal těžší. Jediné když jsem odpocinutej a nikdo po mne nic nechce, je mi celkem Ok. Život nic moc. Je mi 46

    2. evelina napsal:

      poradíte nekdo, co užívat-třeba čaje a podobně na synapse a prevenci Demence…žila jsem víc jak robot, než člověk na 200% a nyní to nějak vázne…totální vyčerpání a dál už nemohu…:-(

      • Daniel Borník napsal:

        myslíte prevenci klasické demence? Prevence demence zahrnuje různé strategie zaměřené na udržování zdraví mozku a snižování rizikových faktorů, které přispívají k jejímu rozvoji.

        základem je zdravá strava bohatá na ovoce, zeleninu, ryby, ořechy, olivový olej a celozrnné produkty. Omezení nasycených tuků a cukrů: Minimalizace konzumace červeného masa, sladkostí a zpracovaných potravin.

        dále také fyzická aktivita – pravidelné cvičení, jako je chůze, běh, plavání, nebo cyklistika. Fyzická aktivita podporuje krevní oběh a zdraví srdce, což je důležité pro zdraví mozku.

        dbejte na přísun nějaké mentální stimulace – čtení, řešení hádanek, učení se novým dovednostem nebo jazykům. Jde tedy o udržování mozku aktivním a zapojeným.

        velice vhodné jsou i sociální interakce: udržování pravidelného kontaktu s rodinou a přáteli. Prostě účast na společenských aktivitách a komunitních událostech.

        velice důležitá je hlídání stávajících zdravotních problémů a nemocí – správa chronických onemocnění, jako je diabetes, vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol. Pravidelné lékařské prohlídky a dodržování doporučené léčby.

        hlídejte si zdravé spánkové návyky: dostatek kvalitního spánku (7-9 hodin denně). Udržování pravidelného spánkového režimu.

        vyhněte se neřestem jako je alkohol a kouření. Alkohol konzumovat s mírou.

        a na co každý zapomíná je ochrana hlavy: používání ochranných přileb při sportu nebo jiných aktivitách, které představují riziko poranění hlavy.

        Dodržování těchto preventivních opatření může významně přispět ke snížení rizika rozvoje demence a podpořit celkové zdraví mozku.

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva