Balneoterapie – léčba přírodními zdroji 4.73/5 (11)



balneoterapieCo je to vůbec balneoterapie? Tento cizí název, který můžeme přeložit jako léčebná lázeň, je označením pro lázeňskou léčebnou metodu, využívající ke svým účelům přírodní zdroje, tedy například peloidy, přírodní plyn či minerální léčivou vodu a to v nejrůznějších formách.

Charakteristika a rozdělení balneoterapie

Balneologie (gr. Balneum – lázeň, logos – nauka) je interdisciplinární vědní obor, který se zabývá vznikem, výskytem, ​​analýzou, úpravou a využitím přírodních léčivých zdrojů pro léčebné účely.

Balneoterapie zahrnuje léčebné postupy, při kterých se používají přírodní léčivé prostředky vázány na určité místo, resp. specifické pro určité místo. Využívá se při udržování a podpoře zdraví (prevence onemocnění), léčbě nemocí a patologických stavů a ​​při obnovování ztracených funkcí a schopností (navrácení zdraví). Balneoterapie se aplikuje většinou v rámci komplexní lázeňské léčby.

Moderní lázeňská léčba je komplexní – využívá prostředky balneoterapie, klimatoterapie, fyzikální terapie (termoterapie, hydroterapie, fototerapie, elektroterapie a mechanoterapie), kinezioterapie, farmakoterapie i psychoterapie. Významnou roli má samotný lázeňský režim. Podstata léčby spočívá v přeladění organismu vlivem sérií nových podnětů v novém prostředí. Jde o tzv. lázeňskou reakci, která probíhá v 5 fázích:

Vstupní lázeňská reakce

Souvisí s přechodem z domova do lázní, s psychickou a fyzickou zátěží před nástupem a se zážitky z nového prostředí, trvá 3-4 dny.

Aklimatizační fáze

Souvisí s přizpůsobováním se novému prostředí a léčbě a v této fázi nastává první reaktivní-kritický vrchol, trvá 7-12 dní.

Zátěžová fáze

Charakterizuje ji druhý reaktivní-kritický vrchol, který však není tak výrazný, trvá 18-22 dní.

Koncová fáze

Souvisí se stavem na konci lázeňské léčby.

Reaklimatizačná fáze

Projevuje se efekt návratu domů.

Přírodní léčivé zdroje

Česko, ale i vedlejší Slovensko je velmi bohaté na přírodní léčivé zdroje a lázeňská péče má dlouhodobou tradici v mnoha lázeňských městech – Lázně Bardejov, Bojnice, Brusno, Číž, Dudince, Korytnica, Kováčová, Lučivná, Lúčky, Nimnica, Nový Smokovec, Piešťany, Rajecké Teplice, Sklené Teplice , Sliač, Smrdáky, Štós, Štrbské Pleso, Tatranské Matliare, Trenčianské Teplice, Teplice, Vyšné Ružbachy a jiné.

Z Česka potom balneoterapii můžete vyzkoušet například v Mariánských či Františkových lázních.

Přírodní léčivé zdroje rozdělujeme do 4 skupin:

– Léčivé vody,
– Léčivé peloidy (kašoviny),
– Léčivé plyny,
– Léčivé klima – klimatoterapie.

Léčivé vody a peloidy se využívají na léčebné cíle při vnější balneoterapii (koupele, obklady, výplachy, polévání) a vnitřní balneoterapii (pitná léčba, inhalace).

Léčivé vody

Jako přírodní léčivé vody označujeme všechny vody, které se vyskytují v přírodě a mají vědecky prokázán léčivý účinek, podmíněný chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi. Přírodní minerální vody jsou takové vody, které se vyskytují v přírodě a u pramene obsahují minimálně 1 000 mg pevných látek v 1 l vody.

Rozdělení léčivých vod
Léčivé vody se odlišují přirozenou teplotou, celkovou mineralizací, převládajícími iontovými složkami, osmotickým tlakem, obsahem rozpustných plynů farmakodynamickými složkami, aktuální reakcí (pH) atd.

Podle přirozené teploty u pramene se jako termální označuje voda, která mě teplotu nad 20 °C. Voda s teplotou do 20 °C se označuje jako studená, s teplotou od 20 °C do 35 °C jako vlažná, s teplotou od 35 °C do 42 °C jako teplá a s teplotou nad 42 °C jako horká.

Podle celkové mineralizace rozlišujeme 4 druhy přírodních léčivých vod:

– Snadné
– Slabě mineralizované
– Středně mineralizované
– Silně mineralizované

Podle osmotického tlaku, který se vyjadřuje v miliosmoloch na 1 l (mOsm / 1l), rozlišujeme vody:

– Hypotonické – osmotický tlak do 280 mOsm / l,
– Izotonické – osmotický tlak 280 – 350 mOsm / l,
– Hypertonické – osmotický tlak nad 350 mOsm / l.

Podle obsahu rozpuštěných plynů rozlišujeme vody:

– Uhličité (kyselky)
– Sirné

Podle farmakodynamických součástí rozdělujeme vody na sirné, jódové a železité.

Podle aktuální reakce – hodnoty pH mohou být vody kyselé (pH pod 7,4) a zásadité (pH nad 7,4).

Účinky léčivých vod spočívají v působení tepelných, tlakových a chemických podnětů, které se navzájem potencují. V rozhodující míře je zastoupen i analgetický efekt.

Akratoterma – termální voda bez speciálních farmakologických vlastností, (prostá Teplica) hypotonický účinek, diuretický účinek při pitné léčbě

Sirné vody – lokální a celkový dráždivý účinek, lokálně – výrazná dilatace kapilár (sírový erytém), systémový účinek – zvýšení prahu bolestivosti během aplikace a 20 minut po aplikaci

Síranové vody
Glauberovy vody NaSO4 – zabraňuje růstu hnilobných bakterií
Hořké vody (MgSO4) MgSO4 a CaSO4 – podporují tvorbu inzulínu
Sádrové vody (CaSO4) hypotonický účinek na hladkou svalovinu
Uhličité vody přesně ohraničena hyperemie, snížení viskozity krve, změna citlivosti termoreceptory (stimulace tepelných receptorů a útlum chladových receptorů kůže), antiseptický účinek, vliv na diurézu
Jodové vody příznivé protizánětlivé účinky, dezinfekční účinek, antisklerotický účinek, stimulující účinek na sliznici trávicího systému, diuretický účinek, při pitné léčbě podporuje absorpci

Léčivé peloidy

Peloidy (kašoviny) jsou látky, které vznikly v přírodě geologickými procesy. V balneoterapii se aplikují ve směsi s vodou, přičemž se použije termofyzikálních efekt. U každé peloidu se kromě chemického složení hodnotí schopnost vázat vodu (vodní kapacita) a zchlazovače veličina.

Účinky léčivých peloidů mohou být nespecifické (principiálně se neliší od charakteristických účinků termoterapeutických procedur) a specifické (závisí i na chemickém složení aplikovaného peloidu a množství resorbovaných součástí kůží během procedury a po proceduře).

Rašelina patří mezi pravé peloidy a obsahuje více než 90% organických látek. Její pH (3-4,5) je nižší než pH kůže, což má za následek aktivaci pufrovacích mechanismů v kůži spojenou s lokální hyperémií. Pro nízké pH má i bakteriostatické účinky. Rašelina obsahuje velké množství kyseliny huminové a bitumenu, který má protizánětlivý účinek.

Slatiny patří také mezi pravé peloidy. Mají pH 6-6,5 a obsahují 50-95% organických látek. Vyznačují se výbornými termofyzikálních vlastnostmi.

Bahna mohou být podle místa výskytu říční, jezerní, mořské, limanové a krenogénne a využívají se především pro termofyzikální účinky. Při mořských peloidní se na léčebném účinku významně podílí jejich chemické složení.

V současnosti se nepravé peloidy obohacují o minerály, extrakty rostlin a oleje, takže kromě termofyzikálních účinků mají i farmakobiologické účinky.

Indikace a kontraindikace balneoterapie

Indikace a kontraindikace lázeňské léčby s přihlédnutím na přírodní léčivé zdroje vymezuje zákon o léčebném pořádku.

Kdy se doporučuje balneoterapie:

– Kardiovaskulární onemocnění,
– Onemocnění trávicího systému,
– Poruchy výživy a metabolismu,
– Onemocnění dýchacího systému,
– Neurologické onemocnění,
– Onemocnění pohybového systému,
– Onemocnění ledvin a močových cest,
– Duševní choroby,
– Kožní nemoci a stavy po popáleninách,
– Gynekologická onemocnění,
– Profesionální a preventivní pobyty

Kdy se naopak balneoterapie nedoporučuje:

– Přenosné, epidemiologicky závažné onemocnění, bacilonosičství
– Obecně onemocnění v akutním stádiu,
Oběhová nedostatečnost,
– Narkomanie a alkoholismus,
– Kouření při onemocněních kardiovaskulárního, dýchacího a trávicího systému,
– Floridní nádorový proces,
Gravidita,
– Epilepsie (kromě dispenzarizovaných případů v posledních 3 letech bez záchvatu as kladným vyjádřením neurologa),
Opakované závažné krvácení různého typu,
Stavy po hluboké trombóze – do 3 měsíců po odeznění nemoci,
– Stavy po povrchové tromboflebitidě – do 6 týdnů po odeznění nemoci atd.

Metodika balneoterapie

Masér je zodpovědný za provedení balneoterapeutické procedury. Aplikační techniku, dávkování, intenzitu a délku procedury ordinuje lékař. Předpis procedury je pro maséra závazný. Během procedury musí být s pacientem v nepřetržitém kontaktu.

Před aplikací procedury musí masér posoudit stav kůže pacienta a všímat si každou změnu. Poškození celistvosti kožního krytu v místě aplikace je obecnou kontraindikací balneoterapie.

Masér musí sledovat místní a celkové účinky procedury a o nežádoucích účincích informovat lékaře. Průběh procedury, její účinky a subjektivní pocity pacienta je povinen zaznamenat do rehabilitační dokumentace. Během procedury musí dodržovat hygienické předpisy, technické normy a zásady bezpečnosti práce.

Vnější balneoterapie

Při venkovní balneoterapii se používají především uhličité, jodové, sirné a síranové vody a přírodní nebo uměle mineralizované peloidy.

Uhličitá koupel v balneoterapii

Oxid uhličitý (CO2) má v balneoterapii zvláštní místo, a to pro specifické a přímé účinky na kapiláry a receptory. Léčbu CO2 můžeme aplikovat jako vodní lázeň – celotělovou nebo dílčí a jako plynnou koupel – celotělovou nebo dílčí. Optimální léčebný účinek závisí na koncentraci (prahová dávka je 400 mg / l, účinek se zvyšuje až do 1 400 mg / l, vyšší dávka už nemá terapeutické opodstatnění), aplikační teploty (teplota uhličitého koupele je 33-35 °C, při teplotě nad 37 °C CO2 vyprchává), velikosti aplikační plochy, trvání aplikace (minimálně 20 minut, optimálně 30 minut) a na celkovém počtu aplikací a její frekvenci. Dávkování a přesný postup aplikační techniky ordinuje lékař.

Příprava pomůcek: Masér připraví vodní lázeň s teplotou, kterou indikuje lékař. Teplotu připravené lázně během procedury opakovaně kontroluje. V potřebném množství připraví i osušky, ručníky, plachta a deky na relaxační fázi.

Postup:
Bezprostředně před procedurou se pacient osprchuje a vymočí (má vliv na diurézu). Do připravené uhličitého koupele si sedá opatrně, aby nezvířil vodu a oxid uhličitý předčasně nevyprchal. Po usazení do koupele se vana překryje neprodyšnou plachtou až po krk pacienta. Pacient sedí klidně s hlavou nad okrajem vany. CO2 se usazuje na kůži v podobě plynných bublinek. Koupel trvá 10-20 minut. Při vystupování z vany musí stát masér u pacienta.

Indikace uhličité koupele:
Ischemická choroba srdeční a končetin,
– Algodystrofického syndrom (Sudeckova nemoc),
– Esenciální, Sklerotická a klimakterických hypertenze, angina pectoris,
– Všechny kožní defekty spojené se špatnou výživou kůže (např. Dekubity, trofické vředy na dolních končetinách)

Kontraindikace uhličité koupele:
– Obecné kontraindikace koupele,
– Sklon ke kolapsům,
– Těžká hypertenze,
– Čerstvý akutní infarkt myokardu,
– Vrozené srdeční vady těžkého stupně

Sirná koupel v balneoterapii

Sirná koupel se připravuje z přírodní sířené vody, nebo se sirná voda připravuje uměle jako přísada sulfuridu Solfatanu. Vodní lázeň může být celotělová nebo dílčí.

Příprava pomůcek: Masér připraví vodní lázeň s teplotou, kterou indikuje lékař (36-40 °C). Teplotu připravené lázně během aplikace opakovaně kontroluje. Při přípravě přísadového koupele použije 100 g Solfatanu na 1 vanu. V potřebném množství připraví i osušky, ručníky, prostěradla a deky na relaxační fázi.

Pracovní postup:
Bezprostředně před procedurou se pacient osprchuje a vymočí. Sirná koupel trvá 20-30 minut. Po skončení koupele se aplikuje suchý zábal. Masér musí pacienta upozornit, že po proceduře se nesmí alespoň 2 hodiny sprchovat (resorpce síry kůží).

Indikace sirné koupele:
– Subakutní chronické kloubní zánětlivé procesy,
– Degenerativní onemocnění,
– Deformace páteře,
– Onemocnění svalstva,
– Stavy po úrazech a operacích na kostech a kloubech,
– Chronické záněty dýchacích cest

Kontraindikace sirné koupele:
– Obecné kontraindikace celkové a dílčí koupele.

Jódová koupel v balneoterapii

Jódová koupel se připravuje z přírodní jódové vody, nebo se jodová voda připravuje uměle jako přísadová koupel. Kůží se vstřebává jen elementární jód, proto se musí uvolnit z jodidů chlorováním vody.

Příprava pomůcek: Masér připraví vodní lázeň s teplotou kolem 37 C. Při přípravě přísadového koupele přidá do vany 15 g jodidu draselného (KJ) a 7,5 g benzénchlóramínu. V potřebném množství připraví i osušky, ručníky, prostěradla a deky na relaxační fázi.

Pracovní postup:
Bezprostředně před procedurou se pacient osprchuje a vymočí. Koupel trvá 20-30 minut. Po skončení koupele se aplikuje suchý zábal.

Indikace jodové koupele:
– Hypertenze I. a II. stupně,
Tuberkulóza kostí a kloubů,
Arterioskleróza,
– Chronická bronchitida,
– Onemocnění svalstva

Vnitřní balneoterapie

Pitná léčba

Pitná léčba spočívá v pravidelném pití léčivé vody několik týdnů. Na pitnou léčbu se používají všechny typy vod, a to v malých dávkách (10 ml / kg / 24 h), středních dávkách (15 ml / kg / 24 h), velkých dávkách (20 ml / kg / 24 h) a výjimečně i ve velkých dávkách (25 ml / kg / 24 h). Množství 100 ml u člověka s hmotností 70 kg se považuje za dávku s farmakodynamickým efektem.

Dávkování pitné léčby určuje lékař zohledňující druh minerální vody a její farmakodynamické vlastnosti podle základní nemoci a její stadia, doprovodných poruch, tělesné hmotnosti apod. Celodenní dávka je rozdělena do několika porcí. Téměř všechny minerální vody se pijí nalačno, kromě železitých vod (např. před snídaní 2/3 a před večeří 1/3 celé denní dávky). Jedna dávka se pije z poháru malými doušky 3-5-8 minut. Mezi jednotlivými sklenkami třeba dodržet přestávku 10-15 minut s pohybem, aby se podpořil transport minerálních látek.

Délku pitné léčby určuje lékař. Při onemocněních trávicího systému trvá minimálně 21 dní. Indikace na pitnou léčbu závisejí na farmakodynamických součástí přírodní léčivé vody. Pitná léčba s CO2 je indikována při zpomalené peristaltice, nechuti k jídlu, při urologických onemocněních na podporu diurézy apod.

Co říci na závěr?

Balneoterapie má výborné výsledky při léčbě pohybového aparátu, oběhového a trávicího systému, u onemocnění dýchacího a nervového systému, při léčbě cukrovky, kožních nemocí, gynekologických a endokrinologických potíží, při nemocech močových cest, při nadváze a obezitě a také u stavů po onkologických onemocněních.

Náš tip: Přečtetě si o helioterapii – léčbě sluncem

VIDEO: Balneoterapie – imunomodulační nástroj (Prof. MUDr. F. Novotný, DrSc.) – přednáška

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva