Jak na proloženiny (dekubity)? Zatím bez hodnocení.



prolezeninyProleženiny, neboli dekubitální vředy (dekubity), jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na části těla, která s podložkou přichází přímo do styku. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nekritičtějšími části vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy:

  • křížová oblast (sakrální oblast)
  • paty, kotníky, vnější hrany chodidel
  • oblast beder
  • kolena

Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout do infekce. Léčbu dekubitů často komplikuje i jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita u pacientů s dekubitálních vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.

Rozeznáváme 5 stupňů proleženin

Jsou to tyto druhy:

1. stupeň

Ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi (tj. stištění kůže sklíčkem a pozorování vzniklých barevných změn) přetrvává. Toto stádium je při brzkém léčebném zásahu reverzibilní, dá se tedy zvrátit.

2. stupeň

Povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do podkoží.

3. stupeň

Vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter s možnými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k pojivové tkáni (zůstává nepoškozena).

4. stupeň

Vřed s rozsáhlými nekrózami zasahuje svaly a šlachy.

5. stupeň

Nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k ​​destrukci tkání až na kost.

Až v 95% případů je možné vzniku proleženin předejít

Dekubity nebo proleženiny vznikají v důsledku působení patologického tlaku na místa zvýšeného tlaku v tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky v tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitů ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí je možné vzniku dekubitů předcházet až v 95% případů.

Faktory přispívající ke vzniku dekubitů (proleženin)

Tyto faktory výrazně přispívají ke vzniku proleženin

1. Lokální faktory (dlohotrvající tlak především na místech tření, střižné síly při manipulaci imobilním pacientům přímo po podložce, vlhkost způsobená nejen inkontinencí, ale i nedokonale vysušeným prádlem)
2. Celkové, působící v každém věku (pohlaví – ženy jsou náchylnější než muži, mobilita – imobilní klient musí spoléhat na pomoc ošetřujícího personálu)
3. Celkové, působící spíše ve vyšším věku (tělesná teplota nad 39 °C, anémie, premedikace, narkóza, těžká deprese, těžká apatie, imobilizace, immobilita, komplikovaný celkový zdravotní stav, sedativa)
4. Nutriční stav (nízká hladina minerálů, nedostatek tekutin)
5. Inkontinence (podráždění kůže, působení infekčních agens – Staphylococcus aureus, Escherichia coli)
6. Ostatní (kóma, paraplegie, šok, analgezie, kachexie – nízký podkožní tukový polštář, obezita).

Léčba proleženin – jak na ně?

Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění.

Součástí léčby je také snížení tlaku na postiženou oblast

Prvním krokem léčby je posouzení zdravotního stavu pacienta s důrazem na výskyt nežádoucích změn na kůži. Dále je snahou eliminovat patologický tlak až do úplného zhojení tkáně. Samotné léčení rány pak zahrnuje chirurgické ošetření, vlhkou terapii a boj proti infekci. K urychlení léčby přispívá celkové zlepšení stavu pacienta, správné stravování a zmírnění bolesti.

Nejdůležitější prevencí vzniku dekubitů je správné polohování

Rizikové pacienty je nutné polohovat po dvou hodinách (záda – pravý bok – záda – levý bok). Moderní metody polohování využívají možnosti odlehčování pomocí úhlu 30°. Pro větší komfort i pocit bezpečí je vhodné používat polohovací pomůcky (např. válce, klíny), dále pak aktivní i pasivní antidekubitní matrace.

Zdravotnický personál by měl při manipulaci s pacientem používat podložku určenou k posunu na lůžku, aby se vyhnul řezným silám a tření. Při polohování je vhodné věnovat zvláštní pozornost eliminaci zátěže pat při lehu na zádech a kotníků a vnitřních stran kolen při vleže na boku. Doporučuje se také udržovat horní část těla v optimální poloze, aby nedocházelo k posunu na lůžku.

Pomůcky proti proleženinám, redukce vlhkosti a vhodná výživa

Nezbytnou součástí léčby je redukce působení tlaku správným a pravidelným polohováním. Vhodné je použití podložek ze studených pěn a pasivních či aktivních (především u těžších případů) antidekubitních matrací. Důležitá je i redukce vlhkosti, která zahrnuje správnou hygienu, sledování pokožky ošetřujícím personálem a použití vhodné tělové kosmetiky a inkontinenčních pomůcek.

Ke zlepšení stavu pacienta významně přispívá podávání vhodných nutričních doplňků, a to především v případech, kdy pacient nekonzumuje dostatečné množství potravy, nebo je v jeho stravě nutné zvýšit hladinu bílkovin a albuminu. Snahou je také odstranit či zmírnit případné bolesti a pacienta co nejdříve mobilizovat.

Čtěte také na téma proleženin a dekubitů:

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva