Klimatoterapie – když léčivé klima působí na lidský organismus příznivě 4.9/5 (10)



klimatoterapieKlimatoterapie je součást balneoterapie, která využívá faktory klimatu při udržování a podpoře zdraví. Působí jako prevence nemocí a patologických stavů, na obnovení ztracených funkcí a schopností.

Léčivé klima působí na lidský organismus příznivě jako komplex fyzikálních faktorů. Za klimaticky příznivé se považují místa s malým množstvím alergenů, s mírnými výkyvy teplot, s dostatečným slunečním zářením, čistým vzduchem a v některých místech se zvýšenou hodnotou atmosférické elektřiny, s dostatkem aerosolů ve vodních tocích a jehličnatých porostů.

Co je tedy klimatoterapie?

Je to léčebný pobyt ve vhodném klimatickém prostředí; vhodná k léčbě některých chronických chorob, např. alergických či dýchacích. Pojmem klimatoterapie označujeme vedený léčebný pobyt v určitém klimatu, při kterém jsou jedinci pod lékařským dohledem. Tento proces se zpravidla uskutečňuje v lázeňském nebo jiném léčebném zařízení.

Rozdělení klimatoterapie

Podle faktorů, které se podílejí na terapeutickém účinku klimatoterapie rozlišujeme:

Aeroterapie – pobyt na vzduchu, je základem klimatoterapie, klidová léčba se střídá s pohybovou na čerstvém vzduchu.
Helioterapie – sluneční záření
Talasoterapie – léčba u moře, její základ tvoří aeroterapie
Speleoterapie – léčba v jeskyních.
Haloterapie – simuluje slané přírodní jeskynní mikroklima
Léčba umělým klimatem – v současnosti se využívá při některých onemocněních umělá klima, v tzv. klimatických horách, s přesně určenou teplotou, s parciálním tlakem plynů a vlhkostí vzduchu.

Všechny tyto zmíněné terapie můžeme svým způsobem zařadit do oboru lázeňské a fyzikální terapie, které jsou součástí léčebné rehabilitační péče. Snaží se o omezení komplikací základního onemocnění, počtu nutných hospitalizací a tím vším zkvalitnění života chronicky nemocných pacientů a jejich rovnocenného začlenění do kolektivu zdravých lidí, včetně sportovní aktivity.

Pokud chceme využít léčivé působení klima, jeho charakter by měl být jiný než podnebí v trvalém bydlišti. Klimatoterapie může být účinná pouze tehdy, pokud určitými vlastnostmi příznivě / nepříznivě ovlivňuje onemocnění nebo stimuluje procesy v organismu, které umožňují udržet a upevnit zdraví.

Kůže reaguje na teplotní, mechanické, vlhkostní, elektromagnetické podněty, sliznice na plynné součásti a aerosoly a smyslové orgány zprostředkují čichové, akustické a zrakové podněty.

Při ordinování klimatoterapie musí lékař přihlížet na zdravotní stav pacienta, vhodnost příslušné terapie v daném ročním období. Během celé terapie je třeba sledovat reakce pacienta na jednotlivé složky klimatoterapie, a podle toho faktory upravovat. Důležitý je výběr klimatického místa, které by mělo mít vhodnou polohu, bez prudkých větrů, tepelných výkyvů, dostatečným slunečním zářením …

Fyzikální a fyziologická podstata klimatu a počasí

Počasí – fyzikální stav atmosféry na určitém místě, který se mění pomalu / rychle v průběhu dne, roku.

Klima, podnebí – dlouholetý charakter počasí na určitém místě a závisí na slunečního záření, fyzikálních a geologických podmínek a od poměrů atmosférické cirkulace.

Klima

Klima v určité oblasti nebo místa je určena:

Zeměpisnou šířkou:
– Tropické klima
– Subtropické klima
– Mírné klima
– Subartktická klima
– Arktická klima

Nadmořskou výškou:
– Nížina – 400 m n.m
– Podhorská výška – 400 – 800 m n.m
– Horská výška 800 – 1200 m n.m
– Vysokohorská výška 1200 – 2500 m n.m
– Velehorská výška nad 2500 m n.m

Počasí

Charakter počasí je dán faktory:

– sluneční záření = délka slunečního svitu, intenzita UV záření, typ slunečního záření
– teplota ovzduší = ovlivněna délkou a intenzitou slunečního záření
– barometrický tlak = souvisí s ním pO2, vlhkost vzduchu
– vlhkost vzduchu = obsah vodních par v ovzduší
– Pohyb a směr větru
– Ionizace
– Přítomnost prachových částic a bakterií

Počasí závisí na mnoha faktorech – je těžké analyzovat jednotlivé výkyvy, proto byly sestrojeny klimatické komory, v nichž se dají regulovat klimatické faktory. Využívají se na výzkum i na léčbu.

Všechny výše uvedené faktory ovlivňují lidský organismus, který se s nimi vyrovnává pomocí adaptačních a regulačních mechanismů. Žádný z činitelů nepůsobí izolovaně, ale působí v synergisticky spojení s ostatními meterologickými prvky.

Vznikají komplexy, do kterých jsou zahrnuty atmosférické faktory:

1. fotoklimatický komplex – všechny vlivy slunečního záření
2. termický komplex – tepelné vlivy
3. aerochemický komplex – pO2, stopová množství tzv. vzdušných vitaminů (ozon, oxidy dusíku), éterických olejů, aerosolů ale i průmyslových exhalátů
4. neurotropní komplex – průměrný i momentální atmosférický tlak vzduchu, přechod fronty, elektrické vlastnosti atmosféry.

Kdy se klimatoterapie indikuje?

Podle celkové působnosti na lidský organismus dělíme místa s klimatoterapií:

1. skupina 0

Místa se šetřícím klimatem, nížinné místa, nízké termoregulační nároky, průměrný pO2, průměrné sluneční záření, průměrné odpařování. Vhodné pro rekonvalescenci při revmatických a KVS chorobách, nespecifických respiračních chorobách.

2. skupina 1

Místa s mírně tonizujícím klimatem, vyšší zchlazovací účinek, mírně snížený pO2. Vhodné při neurózách, respiračních onemocněních, pro slabě prospívající děti, rekonvalescenci.

3. skupina 2

Místa s tonizujícím účinkem, vysoké polohy, snížený pO2, zvýšená intenzita slunečního záření. Vhodné u anémií, alergiích, snížené imunitě, TBC.

4. skupina 3

Místa s vystupňovaným tonizujícím klimatem. Jde o výrazně snížené pO2, výrazný zchlazující účinek, zvýšenou intenzitu slunečního záření. Vhodné pro alergie, anémie, onemocnění dýchacích cest, vegetativní dystonie.

K dosažení požadovaného efektu musí trvat klimatoterapie minimálně 4 týdny.

Při jakých onemocněních se klimatoterapie indikuje?

  • respirační onemocnění
  • kožní onemocnění
  • revmatoidní onemocnění
  • anémie
  • rekonvalescence po infekčních onemocněních
  • po chemoterapii
  • stav po infarkt myokardu (po 2 měsících)

Kontraindikace klimatoterapie

– oslabení rekonvalescenta

Klimatoterapie a aklimatizace

Při změně klimatu se musí organismus přizpůsobit změněným podmínkám, aby si udržel stabilní vnitřní prostředí. Organismus hledá rovnováhu mezi svým vnějším a vnitřním prostředím. Aklimatizace probíhá ve 3 fázích:

1. adaptace – začíná v 1 sec v novém prostředí, trvá minuty, hodiny až dny. Nejvíce jsou ovlivněny dýchací systém, KVS, endokrinní systém a metabolismus.

2. habituace – organismus účelově a správně reaguje na změněné prostředí. Zároveň se stabilizují jednotlivé funkce v organismu.

3. optimální ustálení – dokončení aklimatizace, optimální fungování organismu v nových podmínkách.

Tento proces trvá cca 4 týdny. Při přechodu do extrémních podmínek může trvat i měsíce.

Meteosenzitivita

Někdo reaguje na změny počasí velmi intenzivně – meterosenzitivně, což se projeví bolestmi hlavy, zvýšenou únavou, náladovostí.
Meterotropizmus – různé potíže a chorobné stavy související se změnami počasí – revmatoidní bolesti, bolesti po amputacích, KVS poruchy, alergie, exém, glaukom. Snížení meterosenzitivity lze dosáhnout postupným otužováním.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva