Obsah článku
Klimatoterapie je součást balneoterapie, která využívá faktory klimatu při udržování a podpoře zdraví. Působí jako prevence nemocí a patologických stavů, na obnovení ztracených funkcí a schopností.
Léčivé klima působí na lidský organismus příznivě jako komplex fyzikálních faktorů. Za klimaticky příznivé se považují místa s malým množstvím alergenů, s mírnými výkyvy teplot, s dostatečným slunečním zářením, čistým vzduchem a v některých místech se zvýšenou hodnotou atmosférické elektřiny, s dostatkem aerosolů ve vodních tocích a jehličnatých porostů.
Co je tedy klimatoterapie?
Je to léčebný pobyt ve vhodném klimatickém prostředí; vhodná k léčbě některých chronických chorob, např. alergických či dýchacích. Pojmem klimatoterapie označujeme vedený léčebný pobyt v určitém klimatu, při kterém jsou jedinci pod lékařským dohledem. Tento proces se zpravidla uskutečňuje v lázeňském nebo jiném léčebném zařízení.
Rozdělení klimatoterapie
Podle faktorů, které se podílejí na terapeutickém účinku klimatoterapie rozlišujeme:
Aeroterapie – pobyt na vzduchu, je základem klimatoterapie, klidová léčba se střídá s pohybovou na čerstvém vzduchu.
Helioterapie – sluneční záření
Talasoterapie – léčba u moře, její základ tvoří aeroterapie
Speleoterapie – léčba v jeskyních.
– Haloterapie – simuluje slané přírodní jeskynní mikroklima
– Léčba umělým klimatem – v současnosti se využívá při některých onemocněních umělá klima, v tzv. klimatických horách, s přesně určenou teplotou, s parciálním tlakem plynů a vlhkostí vzduchu.
Všechny tyto zmíněné terapie můžeme svým způsobem zařadit do oboru lázeňské a fyzikální terapie, které jsou součástí léčebné rehabilitační péče. Snaží se o omezení komplikací základního onemocnění, počtu nutných hospitalizací a tím vším zkvalitnění života chronicky nemocných pacientů a jejich rovnocenného začlenění do kolektivu zdravých lidí, včetně sportovní aktivity.
Pokud chceme využít léčivé působení klima, jeho charakter by měl být jiný než podnebí v trvalém bydlišti. Klimatoterapie může být účinná pouze tehdy, pokud určitými vlastnostmi příznivě / nepříznivě ovlivňuje onemocnění nebo stimuluje procesy v organismu, které umožňují udržet a upevnit zdraví.
Kůže reaguje na teplotní, mechanické, vlhkostní, elektromagnetické podněty, sliznice na plynné součásti a aerosoly a smyslové orgány zprostředkují čichové, akustické a zrakové podněty.
Při ordinování klimatoterapie musí lékař přihlížet na zdravotní stav pacienta, vhodnost příslušné terapie v daném ročním období. Během celé terapie je třeba sledovat reakce pacienta na jednotlivé složky klimatoterapie, a podle toho faktory upravovat. Důležitý je výběr klimatického místa, které by mělo mít vhodnou polohu, bez prudkých větrů, tepelných výkyvů, dostatečným slunečním zářením …
Fyzikální a fyziologická podstata klimatu a počasí
Počasí – fyzikální stav atmosféry na určitém místě, který se mění pomalu / rychle v průběhu dne, roku.
Klima, podnebí – dlouholetý charakter počasí na určitém místě a závisí na slunečního záření, fyzikálních a geologických podmínek a od poměrů atmosférické cirkulace.
Klima
Klima v určité oblasti nebo místa je určena:
Zeměpisnou šířkou:
– Tropické klima
– Subtropické klima
– Mírné klima
– Subartktická klima
– Arktická klima
Sponzorováno
Nadmořskou výškou:
– Nížina – 400 m n.m
– Podhorská výška – 400 – 800 m n.m
– Horská výška 800 – 1200 m n.m
– Vysokohorská výška 1200 – 2500 m n.m
– Velehorská výška nad 2500 m n.m
Počasí
Charakter počasí je dán faktory:
– sluneční záření = délka slunečního svitu, intenzita UV záření, typ slunečního záření
– teplota ovzduší = ovlivněna délkou a intenzitou slunečního záření
– barometrický tlak = souvisí s ním pO2, vlhkost vzduchu
– vlhkost vzduchu = obsah vodních par v ovzduší
– Pohyb a směr větru
– Ionizace
– Přítomnost prachových částic a bakterií
Počasí závisí na mnoha faktorech – je těžké analyzovat jednotlivé výkyvy, proto byly sestrojeny klimatické komory, v nichž se dají regulovat klimatické faktory. Využívají se na výzkum i na léčbu.
Všechny výše uvedené faktory ovlivňují lidský organismus, který se s nimi vyrovnává pomocí adaptačních a regulačních mechanismů. Žádný z činitelů nepůsobí izolovaně, ale působí v synergisticky spojení s ostatními meterologickými prvky.
Vznikají komplexy, do kterých jsou zahrnuty atmosférické faktory:
1. fotoklimatický komplex – všechny vlivy slunečního záření
2. termický komplex – tepelné vlivy
3. aerochemický komplex – pO2, stopová množství tzv. vzdušných vitaminů (ozon, oxidy dusíku), éterických olejů, aerosolů ale i průmyslových exhalátů
4. neurotropní komplex – průměrný i momentální atmosférický tlak vzduchu, přechod fronty, elektrické vlastnosti atmosféry.
Kdy se klimatoterapie indikuje?
Podle celkové působnosti na lidský organismus dělíme místa s klimatoterapií:
1. skupina 0
Místa se šetřícím klimatem, nížinné místa, nízké termoregulační nároky, průměrný pO2, průměrné sluneční záření, průměrné odpařování. Vhodné pro rekonvalescenci při revmatických a KVS chorobách, nespecifických respiračních chorobách.
2. skupina 1
Místa s mírně tonizujícím klimatem, vyšší zchlazovací účinek, mírně snížený pO2. Vhodné při neurózách, respiračních onemocněních, pro slabě prospívající děti, rekonvalescenci.
3. skupina 2
Místa s tonizujícím účinkem, vysoké polohy, snížený pO2, zvýšená intenzita slunečního záření. Vhodné u anémií, alergiích, snížené imunitě, TBC.
4. skupina 3
Místa s vystupňovaným tonizujícím klimatem. Jde o výrazně snížené pO2, výrazný zchlazující účinek, zvýšenou intenzitu slunečního záření. Vhodné pro alergie, anémie, onemocnění dýchacích cest, vegetativní dystonie.
K dosažení požadovaného efektu musí trvat klimatoterapie minimálně 4 týdny.
Při jakých onemocněních se klimatoterapie indikuje?
- respirační onemocnění
- kožní onemocnění
- revmatoidní onemocnění
- anémie
- rekonvalescence po infekčních onemocněních
- po chemoterapii
- stav po infarkt myokardu (po 2 měsících)
Kontraindikace klimatoterapie
– oslabení rekonvalescenta
Klimatoterapie a aklimatizace
Při změně klimatu se musí organismus přizpůsobit změněným podmínkám, aby si udržel stabilní vnitřní prostředí. Organismus hledá rovnováhu mezi svým vnějším a vnitřním prostředím. Aklimatizace probíhá ve 3 fázích:
1. adaptace – začíná v 1 sec v novém prostředí, trvá minuty, hodiny až dny. Nejvíce jsou ovlivněny dýchací systém, KVS, endokrinní systém a metabolismus.
2. habituace – organismus účelově a správně reaguje na změněné prostředí. Zároveň se stabilizují jednotlivé funkce v organismu.
3. optimální ustálení – dokončení aklimatizace, optimální fungování organismu v nových podmínkách.
Tento proces trvá cca 4 týdny. Při přechodu do extrémních podmínek může trvat i měsíce.
Meteosenzitivita
Sponzorováno
Někdo reaguje na změny počasí velmi intenzivně – meterosenzitivně, což se projeví bolestmi hlavy, zvýšenou únavou, náladovostí.
Meterotropizmus – různé potíže a chorobné stavy související se změnami počasí – revmatoidní bolesti, bolesti po amputacích, KVS poruchy, alergie, exém, glaukom. Snížení meterosenzitivity lze dosáhnout postupným otužováním.
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zdravý životní styl
Přečtěte si také naše další články