Klimatoterapie – když léčivé klima působí na lidský organismus příznivě 4.91/5 (11)

klimatoterapieKlimatoterapie je součást balneoterapie, která využívá faktory klimatu při udržování a podpoře zdraví. Působí jako prevence nemocí a patologických stavů, na obnovení ztracených funkcí a schopností.

Léčivé klima působí na lidský organismus příznivě jako komplex fyzikálních faktorů. Za klimaticky příznivé se považují místa s malým množstvím alergenů, s mírnými výkyvy teplot, s dostatečným slunečním zářením, čistým vzduchem a v některých místech se zvýšenou hodnotou atmosférické elektřiny, s dostatkem aerosolů ve vodních tocích a jehličnatých porostů.

Co je tedy klimatoterapie?

Je to léčebný pobyt ve vhodném klimatickém prostředí; vhodná k léčbě některých chronických chorob, např. alergických či dýchacích. Pojmem klimatoterapie označujeme vedený léčebný pobyt v určitém klimatu, při kterém jsou jedinci pod lékařským dohledem. Tento proces se zpravidla uskutečňuje v lázeňském nebo jiném léčebném zařízení.

Rozdělení klimatoterapie

Podle faktorů, které se podílejí na terapeutickém účinku klimatoterapie rozlišujeme:

Aeroterapie – pobyt na vzduchu, je základem klimatoterapie, klidová léčba se střídá s pohybovou na čerstvém vzduchu.
Helioterapie – sluneční záření
Talasoterapie – léčba u moře, její základ tvoří aeroterapie
Speleoterapie – léčba v jeskyních.
Haloterapie – simuluje slané přírodní jeskynní mikroklima
Léčba umělým klimatem – v současnosti se využívá při některých onemocněních umělá klima, v tzv. klimatických horách, s přesně určenou teplotou, s parciálním tlakem plynů a vlhkostí vzduchu.

Všechny tyto zmíněné terapie můžeme svým způsobem zařadit do oboru lázeňské a fyzikální terapie, které jsou součástí léčebné rehabilitační péče. Snaží se o omezení komplikací základního onemocnění, počtu nutných hospitalizací a tím vším zkvalitnění života chronicky nemocných pacientů a jejich rovnocenného začlenění do kolektivu zdravých lidí, včetně sportovní aktivity.

Pokud chceme využít léčivé působení klima, jeho charakter by měl být jiný než podnebí v trvalém bydlišti. Klimatoterapie může být účinná pouze tehdy, pokud určitými vlastnostmi příznivě / nepříznivě ovlivňuje onemocnění nebo stimuluje procesy v organismu, které umožňují udržet a upevnit zdraví.

Kůže reaguje na teplotní, mechanické, vlhkostní, elektromagnetické podněty, sliznice na plynné součásti a aerosoly a smyslové orgány zprostředkují čichové, akustické a zrakové podněty.

Při ordinování klimatoterapie musí lékař přihlížet na zdravotní stav pacienta, vhodnost příslušné terapie v daném ročním období. Během celé terapie je třeba sledovat reakce pacienta na jednotlivé složky klimatoterapie, a podle toho faktory upravovat. Důležitý je výběr klimatického místa, které by mělo mít vhodnou polohu, bez prudkých větrů, tepelných výkyvů, dostatečným slunečním zářením …

Fyzikální a fyziologická podstata klimatu a počasí

Počasí – fyzikální stav atmosféry na určitém místě, který se mění pomalu / rychle v průběhu dne, roku.

Klima, podnebí – dlouholetý charakter počasí na určitém místě a závisí na slunečního záření, fyzikálních a geologických podmínek a od poměrů atmosférické cirkulace.

Klima

Klima v určité oblasti nebo místa je určena:

Zeměpisnou šířkou:
– Tropické klima
– Subtropické klima
– Mírné klima
– Subartktická klima
– Arktická klima

Nadmořskou výškou:
– Nížina – 400 m n.m
– Podhorská výška – 400 – 800 m n.m
– Horská výška 800 – 1200 m n.m
– Vysokohorská výška 1200 – 2500 m n.m
– Velehorská výška nad 2500 m n.m

Počasí

Charakter počasí je dán faktory:

– sluneční záření = délka slunečního svitu, intenzita UV záření, typ slunečního záření
– teplota ovzduší = ovlivněna délkou a intenzitou slunečního záření
– barometrický tlak = souvisí s ním pO2, vlhkost vzduchu
– vlhkost vzduchu = obsah vodních par v ovzduší
– Pohyb a směr větru
– Ionizace
– Přítomnost prachových částic a bakterií

Počasí závisí na mnoha faktorech – je těžké analyzovat jednotlivé výkyvy, proto byly sestrojeny klimatické komory, v nichž se dají regulovat klimatické faktory. Využívají se na výzkum i na léčbu.

Všechny výše uvedené faktory ovlivňují lidský organismus, který se s nimi vyrovnává pomocí adaptačních a regulačních mechanismů. Žádný z činitelů nepůsobí izolovaně, ale působí v synergisticky spojení s ostatními meterologickými prvky.

Vznikají komplexy, do kterých jsou zahrnuty atmosférické faktory:

1. fotoklimatický komplex – všechny vlivy slunečního záření
2. termický komplex – tepelné vlivy
3. aerochemický komplex – pO2, stopová množství tzv. vzdušných vitaminů (ozon, oxidy dusíku), éterických olejů, aerosolů ale i průmyslových exhalátů
4. neurotropní komplex – průměrný i momentální atmosférický tlak vzduchu, přechod fronty, elektrické vlastnosti atmosféry.

Kdy se klimatoterapie indikuje?

Podle celkové působnosti na lidský organismus dělíme místa s klimatoterapií:

1. skupina 0

Místa se šetřícím klimatem, nížinné místa, nízké termoregulační nároky, průměrný pO2, průměrné sluneční záření, průměrné odpařování. Vhodné pro rekonvalescenci při revmatických a KVS chorobách, nespecifických respiračních chorobách.

2. skupina 1

Místa s mírně tonizujícím klimatem, vyšší zchlazovací účinek, mírně snížený pO2. Vhodné při neurózách, respiračních onemocněních, pro slabě prospívající děti, rekonvalescenci.

3. skupina 2

Místa s tonizujícím účinkem, vysoké polohy, snížený pO2, zvýšená intenzita slunečního záření. Vhodné u anémií, alergiích, snížené imunitě, TBC.

4. skupina 3

Místa s vystupňovaným tonizujícím klimatem. Jde o výrazně snížené pO2, výrazný zchlazující účinek, zvýšenou intenzitu slunečního záření. Vhodné pro alergie, anémie, onemocnění dýchacích cest, vegetativní dystonie.

K dosažení požadovaného efektu musí trvat klimatoterapie minimálně 4 týdny.

Při jakých onemocněních se klimatoterapie indikuje?

  • respirační onemocnění
  • kožní onemocnění
  • revmatoidní onemocnění
  • anémie
  • rekonvalescence po infekčních onemocněních
  • po chemoterapii
  • stav po infarkt myokardu (po 2 měsících)

Kontraindikace klimatoterapie

– oslabení rekonvalescenta

Klimatoterapie a aklimatizace

Při změně klimatu se musí organismus přizpůsobit změněným podmínkám, aby si udržel stabilní vnitřní prostředí. Organismus hledá rovnováhu mezi svým vnějším a vnitřním prostředím. Aklimatizace probíhá ve 3 fázích:

1. adaptace – začíná v 1 sec v novém prostředí, trvá minuty, hodiny až dny. Nejvíce jsou ovlivněny dýchací systém, KVS, endokrinní systém a metabolismus.

2. habituace – organismus účelově a správně reaguje na změněné prostředí. Zároveň se stabilizují jednotlivé funkce v organismu.

3. optimální ustálení – dokončení aklimatizace, optimální fungování organismu v nových podmínkách.

Tento proces trvá cca 4 týdny. Při přechodu do extrémních podmínek může trvat i měsíce.

Meteosenzitivita

Někdo reaguje na změny počasí velmi intenzivně – meterosenzitivně, což se projeví bolestmi hlavy, zvýšenou únavou, náladovostí.
Meterotropizmus – různé potíže a chorobné stavy související se změnami počasí – revmatoidní bolesti, bolesti po amputacích, KVS poruchy, alergie, exém, glaukom. Snížení meterosenzitivity lze dosáhnout postupným otužováním.

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autorem článku je naše redakce

    Tým rehabilitace.info (více o nás)

     

    Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva