Jód je důležitým a nepostradatelným prvkem, který potřebujeme ke správnému fungování organismu. A zvlášť důležitý je v těhotenství. Jsou ale i případy, kdy se musí omezit.
6. března je Mezinárodní den jódu
Každý rok, 6. března, slavíme Mezinárodní den jódu. Ten nám má připomenout, jak moc je pro nás tento prvek důležitý, a že si je jeho příjem dobré hlídat. Jsou ale i případy, kdy se jódu je třeba vyhnout. Na zajímavosti o jódu se podíváme v dnešním článku.
Co je to jód?
Vzácný stopový prvek, nezbytný pro vývoj organismu a hlavně pro správnou funkci štítné žlázy. Velmi obtížně se stanovuje jeho přítomnost v krvi, protože zde je jeho koncentrace velice nízká a navíc kolísavá. Základní metodou saturace jódem je jeho koncentrace v moči, protože se asi 80 % přijatého jodu se z organismu vylučuje močí.
Kde jód najdeme?
Nejlepšími zdroji jsou mořská sůl, mořské ryby, řasy a plody. Přidává se také do některých mléčných výrobků, minerálních vod i do kuchyňské soli. Podle odborníků pro to, abychom měli jódu dostatek, stačí používání jodizované soli v kuchyni a vhodná mořská ryba alespoň jednou týdně.
Jak se může nedostatek jódu projevit?
Únavou, podrážděností, problémy se spánkem. Potíží je víc, ale málokoho napadne, že by mohly být spojeny s nedostatkem jódu.
Nedostatek jodu může vést k vážným zdravotním problémům, včetně strumy (zvětšené štítné žlázy), mentálního postižení a kretenismu.
Kdy je přísun jódu nejdůležitější?
V těhotenství. Jeho nedostatek totiž může negativně ovlivnit vývoj plodu, narušit vývoj mozku, vést k potratu či předčasnému porodu. V případě, že ho má nastávající matka málo, může lékař předepsat jódové tablety, aby problémům předešel.
Co jód a štítná žláza?
Jedním z hormonů, který štítná žláza vylučuje, je thyroxin, který v těle váže jód a ovlivňuje látkovou výměnu v tělních buňkách. Skupina hormonů štítné žlázy ovlivňuje především vývoj pohybové soustavy a mozku v raných fázích vývoje, a proto může jejich nedostatek negativně ovlivnit inteligenci. Pokud tělu nedodáme dostatek jódu, může se to projevit právě problémy spojenými se štítnou žlázou. Začne se zvětšovat a navenek se projeví jako tzv. struma (vole). Problém bývá vidět na první pohled, může se projevovat i pocitem tlaku na krku.
Kolik jódu denně potřebujeme?
U dospělého člověka je to 150 až 170 μg denně. U dětí je množství nižší a závisí na věku. V těhotenství naopak jeho potřeba stoupá až o 100 μg denně, proto ženám nemusí jeho přísun v běžné stravě stačit.
Kdy naopak přísun jódu vadí?
V případě alergie na jód a u nemocných Duhringovou chorobou, o které se někdy mluví jako o kožní formě celiakie. Nemocní mívají zvýšenou citlivost na jód a jejich potíže se mohou zhoršit právě po požití jídel s vyšším množstvím tohoto prvku, například mořských ryb. Proto je třeba jeho množství ve stravě hlídat a výrazně omezit.
Zajímavá fakta o jódu
Podívejme se na zajímavá fakta a informace o jódu:
- Jod byl objeven v roce 1811 Barnardem Courtoisem.
- Název jód vznikl z řeckého slova “jódy”, což znamená fialový.
- Jód je poměrně vzácný jak v zemské kůře, tak ve sluneční soustavě.
- Jód je až 47. nejhojnějším prvkem ve sluneční soustavě.
- Je 60. nejběžnější prvek zemské kůry.
- Jod je rozpustný ve vodě a nachází se hojněji v oceánu.
- Jód hraje v biologii všech živých organismů velmi důležitou roli.
- Vyšší savci jej využívají při stavbě hormonů štítné žlázy.
- Jód může být extrahován z vod oceánu pomocí elektrolýzy, ale není to běžné kvůli hojnosti jódu v jednodušším použití solanky (roztok anorganické soli).
- Většina produkovaného jódu se používá v krmivech pro hospodářská zvířata.
- Jod je také nezbytný pro výrobu kyseliny octové, což je další významné komerční využití jodu.
- Jako čistý prvek je jód lesklý, fialovo-černý, nekovový prvek.
- Ačkoli to technicky není kov, má některé vlastnosti kovu.
- První jodizovaná stolní sůl byla prodávána v Michiganu v roce 1924. Před tím to bylo tak, že většina lidí žijících podél pobřeží měla stále dostatek jódu právě díky tomu, že žili blízko oceánu a pobřežní půdy. Lidé žijící dále ve vnitrozemí však často trpěli nedostatkem jódu, což mělo za následek vyšší výskyt strumy. Jakmile bylo zjištěno spojení mezi nedostatkem jódu a strumou, lékaři a zdravotníci začali hledat způsoby, jak tento problém zmírnit – to nakonec vedlo právě k jodizované soli.
- Dokonce i zvířata mohou v důsledku nedostatku jódu mít strumu. Není vzácné vidět strumu u psů, skotu, koz, ptáků a ryb.
- Jod je také součástí jaderného spadu, zbytkového radioaktivního materiálu, který padá z nebe po jaderném výbuchu. Lidé v těchto radioaktivních oblastech jsou vystaveni nebezpečí vdechování nebo požití jódu, který je ve velkých dávkách vysoce toxický.
Zajímavé informace, že? Jód je prostě zajímavý prvek :)
A co si dále o jódu přečíst?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Minerální látky, Stopové prvky
