Zajímavosti o jódu z pohledu zdraví: Proč jej potřebujeme a kdy vadí 4.8/5 (15)



Zajímavosti o jódu: Proč jej potřebujeme a kdy vadíJód je důležitým a nepostradatelným prvkem, který potřebujeme ke správnému fungování organismu. A zvlášť důležitý je v těhotenství. Jsou ale i případy, kdy se musí omezit.

6. března je Mezinárodní den jódu

Každý rok, 6. března, slavíme Mezinárodní den jódu. Ten nám má připomenout, jak moc je pro nás tento prvek důležitý, a že si je jeho příjem dobré hlídat. Jsou ale i případy, kdy se jódu je třeba vyhnout. Na zajímavosti o jódu se podíváme v dnešním článku.

Co je to jód?

Vzácný stopový prvek, nezbytný pro vývoj organismu a hlavně pro správnou funkci štítné žlázy. Velmi obtížně se stanovuje jeho přítomnost v krvi, protože zde je jeho koncentrace velice nízká a navíc kolísavá. Základní metodou saturace jódem je jeho koncentrace v moči, protože se asi 80 % přijatého jodu se z organismu vylučuje močí.

Kde jód najdeme?

Nejlepšími zdroji jsou mořská sůl, mořské ryby, řasy a plody. Přidává se také do některých mléčných výrobků, minerálních vod i do kuchyňské soli. Podle odborníků pro to, abychom měli jódu dostatek, stačí používání jodizované soli v kuchyni a vhodná mořská ryba alespoň jednou týdně.

Jak se může nedostatek jódu projevit?

Únavou, podrážděností, problémy se spánkem. Potíží je víc, ale málokoho napadne, že by mohly být spojeny s nedostatkem jódu.

Nedostatek jodu může vést k vážným zdravotním problémům, včetně strumy (zvětšené štítné žlázy), mentálního postižení a kretenismu.

Kdy je přísun jódu nejdůležitější?

V těhotenství. Jeho nedostatek totiž může negativně ovlivnit vývoj plodu, narušit vývoj mozku, vést k potratu či předčasnému porodu. V případě, že ho má nastávající matka málo, může lékař předepsat jódové tablety, aby problémům předešel.

Co jód a štítná žláza?

Jedním z hormonů, který štítná žláza vylučuje, je thyroxin, který v těle váže jód a ovlivňuje látkovou výměnu v tělních buňkách. Skupina hormonů štítné žlázy ovlivňuje především vývoj pohybové soustavy a mozku v raných fázích vývoje, a proto může jejich nedostatek negativně ovlivnit inteligenci. Pokud tělu nedodáme dostatek jódu, může se to projevit právě problémy spojenými se štítnou žlázou. Začne se zvětšovat a navenek se projeví jako tzv. struma (vole). Problém bývá vidět na první pohled, může se projevovat i pocitem tlaku na krku.

Kolik jódu denně potřebujeme?

U dospělého člověka je to 150 až 170 μg denně. U dětí je množství nižší a závisí na věku. V těhotenství naopak jeho potřeba stoupá až o 100 μg denně, proto ženám nemusí jeho přísun v běžné stravě stačit.

Kdy naopak přísun jódu vadí?

V případě alergie na jód a u nemocných Duhringovou chorobou, o které se někdy mluví jako o kožní formě celiakie. Nemocní mívají zvýšenou citlivost na jód a jejich potíže se mohou zhoršit právě po požití jídel s vyšším množstvím tohoto prvku, například mořských ryb. Proto je třeba jeho množství ve stravě hlídat a výrazně omezit.

Zajímavá fakta o jódu

Podívejme se na zajímavá fakta a informace o jódu:

  • Jod byl objeven v roce 1811 Barnardem Courtoisem.
  • Název jód vznikl z řeckého slova “jódy”, což znamená fialový.
  • Jód je poměrně vzácný jak v zemské kůře, tak ve sluneční soustavě.
  • Jód je až 47. nejhojnějším prvkem ve sluneční soustavě.
  • Je 60. nejběžnější prvek zemské kůry.
  • Jod je rozpustný ve vodě a nachází se hojněji v oceánu.
  • Jód hraje v biologii všech živých organismů velmi důležitou roli.
  • Vyšší savci jej využívají při stavbě hormonů štítné žlázy.
  • Jód může být extrahován z vod oceánu pomocí elektrolýzy, ale není to běžné kvůli hojnosti jódu v jednodušším použití solanky (roztok anorganické soli).
  • Většina produkovaného jódu se používá v krmivech pro hospodářská zvířata.
  • Jod je také nezbytný pro výrobu kyseliny octové, což je další významné komerční využití jodu.
  • Jako čistý prvek je jód lesklý, fialovo-černý, nekovový prvek.
  • Ačkoli to technicky není kov, má některé vlastnosti kovu.
  • První jodizovaná stolní sůl byla prodávána v Michiganu v roce 1924. Před tím to bylo tak, že většina lidí žijících podél pobřeží měla stále dostatek jódu právě díky tomu, že žili blízko oceánu a pobřežní půdy. Lidé žijící dále ve vnitrozemí však často trpěli nedostatkem jódu, což mělo za následek vyšší výskyt strumy. Jakmile bylo zjištěno spojení mezi nedostatkem jódu a strumou, lékaři a zdravotníci začali hledat způsoby, jak tento problém zmírnit – to nakonec vedlo právě k jodizované soli.
  • Dokonce i zvířata mohou v důsledku nedostatku jódu mít strumu. Není vzácné vidět strumu u psů, skotu, koz, ptáků a ryb.
  • Jod je také součástí jaderného spadu, zbytkového radioaktivního materiálu, který padá z nebe po jaderném výbuchu. Lidé v těchto radioaktivních oblastech jsou vystaveni nebezpečí vdechování nebo požití jódu, který je ve velkých dávkách vysoce toxický.

Zajímavé informace, že? Jód je prostě zajímavý prvek :)

A co si dále o jódu přečíst?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva