Kretenismus (vrozená hypotyreóza) - příznaky, příčiny a léčba

Obsah článku

Kretinismus je stav silně zakrnělého fyzického a duševního růstu v důsledku neléčeného vrozeného nedostatku hormonů štítné žlázy (vrozená hypotyreóza). Vrozená hypotyreóza může být endemická, genetická nebo sporadická.

Kretenismus je onemocnění, které vzniká při snížené činnosti štítné žlázy, tzv. hypotyreóze v časném dětství.

Vrozená hypotyreóza, dříve známá jako kretenismus, je závažným nedostatkem hormonu štítné žlázy u novorozenců. Způsobuje zhoršenou neurologickou funkci, zakrnělý růst a fyzické deformace. Tento stav může nastat kvůli problému se štítnou žlázou dítěte nebo nedostatku jódu v těle matky během těhotenství.

Kretenismus je stav, který je důsledkem nedostatečného působení hormonů štítné žlázy na organizmus plodu v těle matky.

Tělo dítěte potřebuje k tvorbě hormonů štítné žlázy jód. Tyto hormony jsou nezbytné pro zdravý růst, vývoj mozku a nervového systému.

Mezi 1 z 2 000 a 1 ze 4 000 dětí se rodí s vrozenou hypotyreózou.

Zavedení jodizované soli na počátku 20. století způsobilo, že vrozená hypotyreóza je v Evropě, v USA a ve zbytku západního světa velmi vzácná. Závažný nedostatek jódu je však v rozvojových zemích stále celkem běžný.

Vrozená hypotyreóza vs. myxedém – rozdíly

Myxedém je termín používaný k popisu silně neaktivní štítné žlázy u dospělého. Vrozená hypotyreóza se týká nedostatku štítné žlázy u kojenců.

Myxedém lze také použít k popisu kožních změn způsobených nízkou hladinou hormonů štítné žlázy.

Příznaky kretenismu

Mezi příznaky kretenismu neboli vrozené hypotyreózy u novorozenců patří:

nedostatek přírůstku hmotnosti
nedostatečný růst kojence
únava, letargie
špatné krmení kojence
zesílené rysy obličeje
abnormální růst kostí
mentální retardace
velmi málo pláče
nadměrný spánek
zácpa
zežloutnutí kůže a očního bělma (žloutenka)
celková volnost, nízký svalový tonus
neobvykle velký jazyk
otok poblíž pupku (pupeční kýla)
chladná, suchá kůže
bledá kůže
otok kůže (myxedém)
otok krku z rozšířené štítné žlázy (struma)

Příčiny kretenismu

Vrozená hypotyreóza u novorozenců může být způsobena těmito příčinami:

Sponzorováno

chybějící, z nějakého důvodu špatně vytvořená nebo abnormálně malá štítná žláza
nějaký genetický defekt, který ovlivňuje produkci hormonů štítné žlázy
příliš málo jódu ve stravě matky během těhotenství
radioaktivní jód nebo léčba rakoviny štítné žlázy (antityroidní látkou) během těhotenství
užívání léků, které narušují produkci hormonů štítné žlázy – jako jsou antityroidní léky, sulfonamidy nebo lithium – během těhotenství

Nedostatek jódu již není ve u nás v ČR považován za zdravotní riziko v důsledku zavedení jodizované soli. Je to problém, kterému lze dobře předcházet. Ve světě to však problém stále je.

Protože naše tělo nevyrábí jód, musíme jej získat z potravy. Jód se dostává do potravy půdou. V některých částech světa je v půdě nedostatek jódu.

Možnosti léčby

Novorozenci v ČR a mnoha dalších zemích jsou pravidelně vyšetřováni na hladiny hormonů štítné žlázy. Test zahrnuje odebrání malého vzorku krve z paty dítěte. Laboratoř pak kontroluje hladinu hormonu štítné žlázy (T4) a hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH) v krvi dítěte.

Lékaři zvaní dětští endokrinologové léčí vrozenou hypotyreózu. Hlavní léčbou je podat dítěti hormon štítné žlázy (levotyroxin). Tento stav musí být léčen během prvních 4 týdnů (studie zde) po narození nebo mentální postižení může být trvalé.

Hormon štítné žlázy je často podáván v pilulce, kterou mohou rodiče rozdrtit do mateřského mléka, kojenecké výživy nebo vody. Rodiče by měli být opatrní při používání některých jídel. Sójové bílkoviny a koncentrované vzorce železa mohou interferovat s absorpcí hormonu štítné žlázy.

Jakmile jsou děti na lécích na hormony štítné žlázy, budou muset každých několik měsíců podstupovat krevní testy. Tyto testy kontrolují, zda jsou jejich hladiny TSH a T4 v normálním rozmezí.

Prevence

Vrozená hypotyreóza je typicky pozorována v rozvojových zemích, kde je nedostatek jódu běžný. U nás nikoliv.

Dospělí mohou zabránit nedostatku jódu tím, že budou dbát na doporučený dietní příjem ve výši 150 mikrogramů jódu denně. Jedna čajová lžička jodizované soli obsahuje asi 400 mikrogramů jódu.

Protože nedostatek jódu v těhotenství může být pro rostoucí dítě nebezpečný, doporučuje se těhotným ženám dbát na příjem 220 mikrogramů jódu denně. Odborníci na štítné žlázy doporučují, aby všechny těhotné nebo kojící ženy užívaly prenatální vitamín obsahující minimálně 150 mikrogramů jódu každý den.

Výhled pacientů

Výhled závisí na tom, jak rychle je dítě diagnostikováno a léčeno. Kojenci, kteří nejsou diagnostikováni nebo léčeni během prvních týdnů po porodu, mají nižší IQ a více fyzických zdravotních problémů než ti, kteří jsou léčeni dříve.

Sponzorováno

Vrozená hypotyreóza (nedostatečná aktivita štítné žlázy při narození), která má za následek zpomalení růstu, zpoždění vývoje a další abnormální rysy.

A dále si na toto téma ještě přečtěte

Jód dokáže zvýšit IQ dítěte ještě před jeho narozením

Zdroje článku a studie na toto téma

The neurology of endemic cretinism. A study of two endemias Autor: J P Halpern

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.