Katetrizační (katetrová) ablace – co je to a na co je dobrá? 4.67/5 (9)



Katetrizační (katetrová) ablace - co je to a na co je dobrá?Katetrizační ablace je název léčebné metody, která umožňuje vyléčit celou řadu poruch srdečního rytmu, při nichž srdce bije rychle (tzv. tachyarytmií), pomocí katétrů zavedených do srdce cévami. Nejde tedy o klasickou operaci, ale o katetrizační výkon s napíchnutím cév jehlou přes kůži.

Co je katétr

V širším slova smyslu jsou katétry tenké, ohebné trubičky, které se zavádějí do srdce po napíchnutí cév v třísle nebo na krku a slouží k diagnostice nebo léčbě celé řady onemocnění. Některé katétry se používají k vstříknutí kontrastní látky do srdečních cév, nebo zavedení kovové výztuhy do zúžené cévy (tzv. stentu). Při katetrizační ablaci se používají katétry, které mají řiditelný konec a přenášejí elektrické signály ze srdce a umožňují aplikaci radiofrekvenčního proudu do srdce, v důsledku čehož dojde ke zničení malého okrsku srdeční tkáně, která zodpovídá za vznik arytmie.

Co je ablace

Ablace je pojem pocházející z latiny, kterým se označuje „snesení“ nemocné tkáně. V medicíně se tento termín používá například k označení odstranění prsu v důsledku rakoviny. Stejný termín se tedy používá k popisu odstranění části srdeční tkáně, která zodpovídá za vznik a šíření různých srdečních arytmií.

Jak se provádí odstranění arytmie

Záleží na tom o jakou arytmii se jedná. Některé arytmie vznikají z malé oblasti ve svalovině síní nebo komor, kde buňky začnou vytvářet velmi rychlé vzruchy a začnou ovládat rytmus celého srdce. V takovém případě se pomocí ablačního katétru hledá nejčasnější elektrická aktivace v srdci. Pokud je místo nalezeno, aplikuje se hrotem katétru do tkáně radiofrekvenční proud, který probíhá mezi katétrem a plošnou elektrodou, která je umístěna na zádech pacienta. Proud má největší intenzitu okolo hrotu ablačního katétru, což vede k ohřevu svaloviny na teplotu okolo 50-60º C, což stačí k zničení buněk, ze kterých arytmie vychází. Jiné arytmie nevznikají z jednoho místa, ale v důsledku kroužení elektrického vzruchu kolem dokola po různě velkých okruzích. Tehdy je nutné najít mapováním část okruhu, které se říká kritický můstek tkáně, a ten přerušit linií „spálenin“ pomocí radiofrekvenčního proudu.

Existují samozřejmě i jiné možnosti, jak zničit místo vzniku arytmie, než je radiofrekvenční proud. Některá centra používají zmražení tkáně pomocí tzv. kryokatétru. V tomto případě se hrot katétru ochladí na -70º C, což stačí k zničení tkáně. Zatím se ale ukazuje, že výhody jsou spíše teoretické, výkon trvá déle a dlouhodobá úspěšnost je nižší. Zkouší se i laserové paprsky, mikrovlny nebo fokusovaný ultrazvuk. Zatím však naprosto dominuje radiofrekvenční proud. S touto formou ablace mají lékaři již 20leté zkušenosti. Mnohdy se navíc hrot katétru chladí oplachováním fyziologickým roztokem pomocí speciální pumpy, čímž je možné docílit hlubší spáleniny.

Jak se určí místo v srdci

U jednodušších ablací se lékař orientuje podle rentgenového obrazu a podle signálů, které jsou zaznamenávány z jednotlivých katétrů a zejména z ablačního katétru. Podle nich lze přesně najít místo, kde je potřeba provést ošetření.

U složitějších ablací se běžně používá trojrozměrný mapovací systém, který umožňuje sestrojit trojrozměrnou mapu příslušné mapované dutiny (např. srdeční síně nebo komory). Jeden systém pracuje podobně jako GPS, ale místo satelitů jsou pod pacientem umístěny tři zdroje elektromagnetického pole. Hrot katétru obsahuje malý senzor a jeho poloha v prostoru je přesně známa. Jiný systém pracuje na principu měření změn impedance v hrudníku. U obou systémů lze na vzniklé mapě vyznačit barevně šíření elektrického vzruchu a potvrdit tak mechanizmus arytmie. Je rovněž možné znázornit jizvy v srdeční svalovině podle velikosti signálu, což má význam pro provedení ablace. Trojrozměrnými mapami se dá v prostoru otáčet a dokonce je možné nechat je splynout s trojrozměrnými anatomickými obrazy získanými z CT vyšetření nebo magnetické rezonance. To umožňuje přesnější provedení katetrizační ablace složitých arytmií. V řadě případů se používá i ultrazvukové zobrazení pomocí speciální sondy zavedené přímo do srdce. Tato tzv. intrakardiální echokardiografie je dosti rozšířena na některých našich pracovištích.

Vzhledem k tomu, že celá řada arytmií postihuje jinak zdravé srdce, představuje katetrizační ablace unikátní léčebnou metodu, která umožňuje vyléčení pacienta. Příkladem mohou být arytmie při tzv. přídatné dráze, což je snopeček svaloviny přemosťující prstenec dvojcípé (mitrální) chlopně, který vytváří elektrický zkrat. V důsledku toho může začít kroužit elektrický vzruch mezi síněmi kolem dokola a způsobit nepříjemně rychlé bušení srdce. Mapováním pomocí řiditelného katétru lze přídatnou dráhu přesně lokalizovat a radiofrekvenčním proudem zničit. Tím je problém zcela vyřešen. Podobných arytmií je celá řada.

Složitější situace nastává, když arytmie provází závažné onemocnění srdce. Tehdy odstranění arytmie nemusí znamenat vyřešení problému a prognózu pacienta určuje základní onemocnění srdce. Příkladem může být komorová tachykardie, která vzniká v jizvě po infarktu myokardu. V oblasti větší jizvy může vznikat i několik různých komorových tachykardií a všechny nemusí být odstranitelné. I v případě, že jsou všechny odstraněny, zůstává zvýšené riziko náhlého úmrtí v důsledku komorové arytmie. Tehdy bývá nemocnému preventivně implantován tzv. implantabilní kardioverter-defibrilátor, který monitoruje srdeční aktivitu a v případě vzniku rychlé komorové arytmie ji dovede přerušit buď ještě rychlejší stimulací nebo elektrickým výbojem.

Jak dlouho trvá ablace

Záleží na typu léčené arytmie a na tom, zda je srdce jinak zdravé, nebo zda jde o srdce postižené nějakým onemocněním či srdce po operaci. Jednoduché ablační výkony k odstranění arytmií, jako je flutter síní, arytmie při přídatné dráze nebo arytmie pocházející z oblasti AV uzlu, trvají okolo 60-120 minut, včetně příslušného vyšetření a času nutného k ověření efektu. Komplexní výkony jako ablace fibrilace síní nebo komorových tachykardií trvají v průměru 3-6 hodin. Za nejsložitější výkony lze bezesporu považovat katetrizační ablace arytmií po operacích kvůli závažným srdečním vadám v dětství.

V některých případech je místo vzniku arytmie nebo kritický můstek šíření elektrického vzruchu lokalizovány na povrchu srdce. To se stává zejména u komorových tachykardií, neboť tloušťka stěny levé komory dosahuje 1 cm i více. Tehdy nelze nalézt místo ke katetrizační ablaci mapováním uvnitř dutiny levé (nebo pravé) komory. Existuje však možnost napíchnutí osrdečníku pomocí speciální jehly zavedené pod mečíkovitým výběžkem k srdci. Poté je možné zmapovat celý povrch srdce a arytmii odstranit z povrchu srdce. Jedná se o komplexní výkon, který se provádí pouze ve špičkových centrech (v České republice jsou taková centra 2).

Výkon ablace se v naprosté většině případů provádí pouze při místním znecitlivění a k tomu se podávají léky na uklidnění a proti bolesti. U dětí nebo v některých speciálních případech se používá celková anestézie.

Jak se ovládá katétr

V současnosti existují dva systémy, které umožňují ovládání katétru v srdci na dálku. Jeden pracuje s ohebným katétrem, který se pohybuje v magnetickém poli, a vyžaduje kompletní přestavbu katetrizačního sálu.

Druhý pracuje se soustavou 2 pevných pouzder, přičemž vnitřní je ohebné a řiditelné a pohybuje oblačním katétrem v závislosti na pohybu joysticku, který ovládá operatér ve vedlejší místnosti. Ten může přesně řídit pohyb katétru a zajistit kontakt katétru s tkání. Tento systém se používá v České republice na dvou pracovištích a dosavadní zkušenosti ukazují, že výkon je kratší a účinnější a šetří se výrazně i potřeba rentgenového záření ke kontrole pohybu katétru.

Situace v České republice

V České republice existuje celkem 16 center, v nichž se provádí katetrizační ablace u dospělých, a 2 centra pediatrická. Z těchto 3 centra patří mezi velkoobjemová centra, neboť provedla již 300 výkonů. V loňském roce bylo provedeno v celé ČR téměř 3 500 ablací. Počtem 350 výkonů na 1 milion obyvatel a širokým spektrem výkonů se Česká republika řadí mezi nejvyspělejší evropské státy.

Jak dlouho sena ablaci čeká

Vše záleží na typu ablace. Některé ablace (např. komorových tachykardií) se provádějí často jako akutní výkony, jiné průběžně s čekací dobou zhruba do jednoho měsíce. Počet nemocných, kteří jsou indikováni k ablaci fibrilace síní, je velký a tito pacienti někdy čekají i několik měsíců. Je to dáno především kapacitou pracovišť a malým počtem lékařů, kteří jsou schopni tento výkon provádět. Nicméně, kapacita se v poslední době výrazně zvyšuje. V některých centrech je to nejčastěji prováděná katetrizační ablace.

Děkujeme za přečtení článku.

VIDEO: Katetrová ablace fibrilace síní

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva