Fytoterapie – zdraví čistě z přírodních zdrojů 4.86/5 (7)

Využívání rostlin v lékařství je v podstatě stejně staré jako lidstvo samo. Do 18. století bylo bylinářství obvyklou formou léčby. Dnes Světová zdravotnická organizace odhaduje, že je bylinářství na celém světě praktikováno třikrát až čtyřikrát častěji než klasická medicína. A dokonce i klasičtí lékaři se ve velké míře spoléhají na léky z bylin.

Léčba bylinkami je oblíbená

Dnes zájem o bylinářství postupně – zejména během posledních dvaceti let – vzrůstá. Stále více lidí má totiž pochyby o rozsahu užívání syntetických léků a také o jejich dlouhodobých účincích, někdy alarmujících. Zjevně bezpečnější přístup herbalismu odpovídá zájmu o ekologii a přirozené léčebné prostředky, který roste po celém světě. Dnes je bylinářství opět široce rozšířené a oblíbené. Velké množství lidí si na drobné problémy a méně závažná onemocnění kupuje bylinné léky. Specializovaných obchodů se zdravou výživou je hodně a mnoho prosperujících lékáren zřídilo zvláštní oddělení pro bylinné preparáty a podobné výrobky. Navíc stále narůstá počet herbalistů, kteří léčí většinu nemocí svých pacientů. Mezinárodní vědecký výzkum nejen potvrzuje údaje o léčivé síle rostlin, ale také rozšiřuje vědomosti herbalistů. Bylinkáři začali myslet více vědecky a pro jejich práci vzniklo nové jméno: Fytoterapie (z řeckých slov fyton , „rostlina“, a therapeuein, „starat se, léčit“).

V západním světě dnes termín fytoterapeut většinou označuje lékaře, který je přesvědčen o účinnosti a bezpečnosti bylin. Studium léčivých účinků rostlin a užívání léků na nich založených podporují různé organizace , např. Evropská vědecká společnost pro fytoterapii (The European Scientific Cooperative for Phytotherapy – ESCOP). U nás se běžně používají termíny bylinkář, herbalista i fytoterapeut.
Fytoterapeuti používají pouze přírodní zdroje, a proto považují snahy farmaceutického průmyslu najít „aktivní složky“ v rostlinách (které se pak extrahují či vyrábějí synteticky a užívají v lécích) za zavádějící. Říkají, že v mnoha případech umožňují rostliny bezpečnější a účinnější léčbu než izolované složky, které byly uměle spojeny.

Fytoterapeuti tvrdí, že v pacientovi vidí jednotlivce, který má své individuální slabosti a potřeby, nejen další případ. Jejich léčba proto odpovídá specifickým požadavkům, které se navzájem odlišují. „Automatické“ předepisování jinými slovy neexistuje.

Komu může fytoterapie pomoci?

Podle fytoterapeutů může pomoci většině pacientů při většině onemocnění včetně dlouhodobých, např. při artritidě, migréně a kožních problémech. V některých případech, kdy by rostliny samy na léčbu nestačily, může být pacientům doporučena ještě jiná terapie, např. osteopatie nebo chiropraktika.

Obecně platí, že bylinky pracují pomaleji než konvenční léky, účinné látky v nich totiž nejsou tak koncentrované. Obzvláště to platí u dlouhodobých onemocnění. Údajně byliny začnou posilovat i přirozené ozdravné schopnosti těla, a pacient proto často pociťuje zlepšení relativně brzy. Kromě léčení specifických chorob je cílem fytoterapeutů také obnovit celkové zdraví pacienta a povzbudit jeho vitalitu. Fytoterapie má mnoho společného s NATUROPATIÍ. Stejně jako ona považuje za důležitou vedle léčení chorob i jejich prevenci.

Bylinky dokáží zásobit naše tělo těmito prvky

Vápník – rozmarýn, řebříček, bazalka, česnek, libeček, saturejka, černý rybíz
Hořčík – chmel otáčivý, jmelí bílé, pastýřská kapsička, jitrocel kopinatý, kozlík, levandule, meduňka, mateřídouška, ořech vlašský – list, pelyněk pravý, routa vonná, řebříček, šipky, zeměžluč, arnika, čekanka, sléz léčivý
Draslík – arnika, fazolové lusky, jmelí, pastýřská kapsička, máta peprná, ořešák královský – list, pelyněk pravý, svlačec brečtanovitý, přeslička rolní, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, vrba (kůra), zeměžluč
Křemík – andělika, arnika, zlatobýl, čekanka, fazolové lusky, pastýřská kapsička, lípa, ořech královský – list, routa vonná, rozmarýn, sléz léčivý, třezalka, šalvěj, zeměžluč.
Železo – arnika, zlatobýl, bezinky, jmelí, levandule, libeček, měsíček, ořešák královský – list, svlačec, routa vonná, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, šipky, zeměžluč, kopřiva.

Každá rostlina je užitečná

Každá rostlina je nějakým způsobem užitečná, léčivá. Ty nejjemnější a nejskromnější mají často nejsilnější účinky. I v lidském životě platí, že ten nejslabší a nejskromnější potřebuje nejvíce sil, aby přežil.

Dodnes bylo prozkoumáno několik desítek léčivých rostlin, ale stále nemáme konečný přehled obsahových látek dokonce i těch bylin, které se používají od nepaměti. Herbáře uvádějí obsah účinných substancí a jejich výpočet končí větou: „…. a mnoho dosud neznámých látek.“ Máme obrovské rezervy v poznávání přírody a její léčivé síly.

Při používání rostlin v prevenci a léčbě onemocnění lidského těla a ducha bychom měli postupovat uváženě, poradit se s odborným fytoterapeutem, bylinkářem. Nemusíme mít však obavy, pokud si chceme sami nasbírat léčivé bylinky a připravit si čaj, koupel, tinkturu nebo olej. Na trhu je dostatek kvalitní bylinkářské literatury, která nám dá návod co a jak sbírat. Osvědčené recepty na jednotlivá onemocnění najdeme u našich babiček a otců. Představují poslední spojení s naší slovenskou léčitelskou tradicí. Využijme jejich čas a zachovejme pro další generace neocenitelné bohatství jejich zkušeností a moudrosti. Dějiny nás učí, že to nejvzácnější máme vždy doma a rovnou pod nosem.

TIP: Čínská bylinná terapie

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Alternativní medicína, Příroda a zdraví

Přečtěte si také naše další články