Pít mléko – nepít mléko? Je mléko vůbec zdravé? 4.93/5 (14)



Pít mléko – nepít mléko? Je mléko vůbec zdravé?Až pětina české populace má po konzumaci mléka a mléčných výrobků potíže různého druhu. Napadá nás tedy otázka, zda je mléko vůbec zdravé? První musíme rozlišit, o jakém mléku mluvíme. Zda o mléku od velkochovatelů nebo o mléku, které získává člověk přímo od krav pasoucích se na zelné louce. To, co se prodává v obchodech pod názvem mléko, je často jen bílý roztok s nižším či vyšším obsahem bílkovin, sacharidů, tuků a dalších látek.

Jak se vyrábí?

Zpracovatelé nadojené mléko nejprve ve výrobě odtuční, a pak přidají zpět část tuku. Někteří přidají původní mléčný tuk, jiní například řepkový olej, tomuto procesu se říká homogenizace. Jejím cílem je zabránit vzniku hrudek tuku či olejových skvrn na povrchu ve výsledném produktu. Tato fáze zpracovatelského postupu způsobí to, že částečky tuku i odtučněného mléka jsou “rozbité” a smíšené na velmi jemnou emulzi, ze které se díky jemné fyzikální struktuře člověku cizí enzym xantinoxidáza (XO) dostává do krevního oběhu. Tam reaguje s tkáněmi artérií a ztěžuje práci srdce. Důsledkem jsou například angína pectoris, arterioskleróza apod. Naši předkové tento problém neměli – při konzumaci přirozeného nehomogenizovaného mléka dokážou ledviny XO odfiltrovat a vyloučit z těla.

A proč vzniká laktózová intolerance?

Při laktózové intoleranci chybí organismu enzym laktáza, který štěpí mléčný cukr. Nesnášenlivost laktózy se však může objevit i tehdy, má-li tělo dostatečné množství enzymu, ale je nefunkční. Nedostatek laktázy nebo její nefunkčnost může být vrozená nebo získaná. Při akutním nebo chronickém zánětlivém onemocnění střeva se může objevit i dočasný nedostatek laktázy. Intolerance ustoupí, když se sliznice střeva zotaví.

Jak ji poznáte

Vrozené poruchy se projeví hned po narození děťátka. Projevují se příznaky jako průjmy, nadýmání, zvracení, neklid, pláč, nižší hladina glukózy v krvi. U dospělých a větších dětí se objevují takové potíže jako nafukování, průjmy, bolesti břicha a hlavy, neklid, kožní projevy. Zhruba 11% pacientů má dokonce i problémy s dýcháním. Tyto obtíže se objevují obvykle do půl hodiny po konzumaci laktózy. Doba jejich trvání a intenzita závisí na množství požité laktózy a od stupně nedostatku enzymu laktáza. Mohou trvat i několik dní.

Zdroj mléka

Je opravdu velký rozdíl konzumovat mléko od krav pasoucích se na čistých loukách nebo od těch stojících ve velkochovech, kde jim na automatickém pásu posouvají potravu před nos. Kravky je třeba v takových podmínkách krmit i ošetřovat nepřirozeně – s použitím doplňkových preparátů, antibiotik, dezinfekčních roztoků a tyto zdraví škodlivé látky se pochopitelně dostávají i do mléka. Biologické kontroly na obsah cizorodých látek nemohou probíhat soustavně, celý proces distribuce a zpracování by se velmi zpomalil. Ve velkém množství litrů se to “ztratí”!

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Odborníci upozorňují, že náš organismus využívá mléčný cukr jako zdroj energie. Hlavně v prvních měsících života, u kojence je to jediný zdroj cukru. Při intoleranci laktózy není důvod kompletně vynechávat mléčné výrobky. Mléko a mléčné výrobky je nutné vynechat pouze při alergii na bílkovinu kravského mléka, nebo při nežádoucí reakci imunitního systému na laktózu s tvorbou specifických protilátek ve třídě IgA.

Co na konzumací mléka říkají prameny ze staré Indie?

Nejstarší propracovaný ucelený zdravotní systém na světě pocházející ze staré Indie – ajurvéda – má s mlékem tisícileté zkušenosti. Považuje ho za vhodné jen pro lidi s výkonným trávicím ohněm. Přirozené – neupravované – mléko je potravinou samo o sobě. Nemělo by se pít studené, ideální množství je ne více než 2-3 dl denně, je také nevhodné kombinovat ho s jinými potravinami (kromě některých varných postupů, např. s obilovinami) a také čas jeho konzumace je doporučený pouze v době, kdy zatíží minimálně organismus (mezi 7. a 9. hodinou ranní nebo večerní). Některé koření – např. zázvor, kardamom, skořice, muškátový ořech, hřebíček – výrazně zlepšují jeho stravitelnost, zvláště v kombinaci s medem.

Bezlaktózové mléčné produkty

Samostatnou kapitolou jsou výrobky s nízkým obsahem laktózy. Přirozeně bezlaktózové jsou rostlinná mléka – sójové, špaldové, kokosové, oříškové, pohankové, ovesné, kukuřičné či rýžové. Nejsou však rovnocennou náhradou živočišného mléka. Kozí mléko má přirozeně nižší obsah laktózy než kravské mléko. Pro pacienty, kterým kozí mléko nechutná, je dobrou alternativou živočišné mléko se sníženým obsahem laktózy, tzv. bezlaktózové mléko. Má stejnou energetickou hodnotu a nemá vyšší kalorický obsah. Zkusit můžete i ovčí mléko.

Co v mléce najdeme

  • Bílkoviny obsahují aminokyseliny potřebné na stavbu a udržování lidského organismu. Jsou součástí hormonů a enzymů, jejichž nedostatek může zapříčinit slabé zapojení svalové hmoty a poruchy růstu.
  • Mléčný cukr neboli laktóza je lehce stravitelný mléčný sacharid a výborný zdroj energie. Ovlivňuje vývoj mozku a nervových tkání, regulaci tělesné teploty i střevní mikroflóru.
  • Mléčný tuk je lehce stravitelný a dobře se vstřebává. Dětem do 3 let se nedoporučuje dávat odtučněné mléko, protože by přicházeli o cenné vitamíny A, D, E a K rozpustné v tuku plnotučného mléka.
  • Minerální látky jako vápník, fosfor jsou podstatné pro stavbu kostí a chrupu.
  • Z mléka získává organismus až 56 procent denní dávky vápníku, zatímco ze zeleniny nebo obilovin asi 10 procent.
  • Vitaminy E a A jsou důležité pro dobrý zrak, vlasy a nehty, normální růst a odolnost proti infekcím. Přítomné vitaminy skupiny B příznivě ovlivňují srdeční činnost a nervový systém.

Alergici to mají těžší

Vyhýbat mléce by se měli lidé s alergickou reakcí, která je odpovědí imunitního systému na přítomnost jednoho nebo více proteinů v mléce. Alergie na mléčnou bílkovinu postihuje asi tři procenta lidí, zejména dětí. Tehdy se hledá jiný zdroj bílkovin a kravské mléko se vyloučí úplně. Až 14 procent populace má negativní reakce na mléčný cukr neboli laktózu.

Nesnášenlivost laktózy se projevuje nadýmáním, křečemi v břiše a průjmy různého stupně. Tito lidé se však nemusí definitivně zříci mléčných výrobků. V jogurtech, acidofilním mléce, ale také v sýrech se laktóza snižuje kvašením a přítomný enzym laktáza rozkládá její zbytky.

Problémy mohou mít i alergici na pyl. Mléko je totiž silný alergen a v období pylové aktivity může jeho konzumace zdravotní stav mírně zhoršovat.

Mýty o mléce a názor odborníků

Mýtus: Trvanlivé mléko neobsahuje žádné vitamíny a minerály

Pohled odborníka: Obsah vitamínů a minerálů zůstává při tepelném zpracování metodou UHT téměř nezměněn. Tepelným ošetřením se z mléka ztratí maximálně 10% výživných látek.

Mýtus: Mléko obsahuje nezdravé živočišné tuky a cholesterol

Pohled odborníka: Na tuk se vážou vitamíny, které by tělo jinak nevstřebaly. Mléko obsahuje malé množství tuku a cholesterolu (např. plnotučné mléko obsahuje 3,5% tuku). Ve srovnání např. s mléčnými výrobky je obsah tuku v mléce mizivý (např. nízkotučné sýry 30%, camembert od 40% více, nízkotučný tvaroh 11%, apod.) Obsah cholesterolu je přímo úměrný obsahu mléčného tuku.

Mýtus: Mléko zahleňuje

Pohled odborníka: Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. V minulosti se využívalo této vlastnosti mléka při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.

Mýtus: Odborníci jsou toho názoru, že mléko není zdravé

Pohled odborníka: Věda prokázala prospěšnost mléka pro obsah proteinů a kalcia a dalších pro zdraví prospěšných látek. Mléko není vhodné pro konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčné bílkoviny či nesnášenlivostí mléčného cukru.

Mýtus: Mléko je tučné, má mnoho kalorií

Pohled odborníka: Obsah tuku v mléce závisí na stupni jeho odstředění. Energetický obsah sklenice polotučného mléka (200ml) odpovídá energetickému obsahu poloviny jablka!

Mýtus: Mléko pro člověka není vhodné. Člověk je jediný savec, který pije mléko jin0ho savce (např. krávy)

Pohled odborníka: Člověk je živočišný druh, jehož stravování se velmi liší od jiných savců, je jediný, jehož mládě vyžaduje velmi dlouhou péči. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život (pokud má člověk problémy s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, ne druhu). Mléko je přirozený zdroj vápníku při ochraně před osteoporózou.

Mýtus: Mléko je těžko stravitelné

Pohled odborníka: Pokud má jedinec s trávením mléka problémy, jde o nedostatek enzymů, které štěpí mléčný cukr ve střevě, problém jedinců, ne populace. Tato tzv. laktózová intolerance se vyskytuje v průměru asi jen u 2-10% populace Evropanů. Mléko je obecně velmi lehce a dobře stravitelná potravina, proto je součástí různých dietních postupů.

VIDEO: Posiluje mléko naše zuby a kosti?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva