Obsah článku
Křeče v břiše bývají častým příznakem laktózové intolerance
Co je vlastně laktóza?
Jde o mléčný cukr obsažený v každém živočišném mléku – ať už jde o zvířecí mateřské či lidské mateřské mléko. Rozkládá se v trávicím ústrojí za pomoci enzymu laktáza na jednodušší cukry (galaktózu a glukózu), které se dále vstřebávají do krevního oběhu. Podle druhu mléka tvoří zhruba 2–8 % pevných látek v mléce. Protože se laktóza vyskytuje v mateřském mléce, zásadní vliv má hlavně pro kojence, u kterých přispívá rychlejšímu rozvoji nervové soustavy. Tento mléčný cukr se tvoří v sekrečních buňkách mléčných žláz a jeho obsah se společně s růstem miminka upravuje – přibližně 4 – 5 % obsahuje mlezivo (což je první mateřské mléko savců), zatímco zralé mateřské mléko obsahuje až 7 % laktózy. Čím více se ho tvoří, tím větší je produkce mléka a koncentrace laktózy v mléku nekolísá. Většina mléčného cukru se stráví v tenkém střevu (90 %), zbytek se fermentuje v nižších úsecích tlustého střeva za přítomnosti určitých bakterií.
Hlavním významem laktózy je lepší vstřebávání minerálů jako je vápník, hořčík, fosfor a železo. Štěpení na jednodušší cukry je nezbytné pro tvorbu galaktolipidů, které jsou velmi důležité pro vývoj centrální nervové soustavy. Snižuje pH střevního obsahu, čímž příznivě ovlivňuje osídlení střeva dítěte žádoucími bakteriemi, jako jsou bakterie mléčného kvašení, zejména bifidobakterie a laktobacily. Snížené pH také pozitivně ovlivňuje buňky, které se podílejí na udržení správného fungování střevního imunitního systému. Dnes už není žádnou novinkou, že základ dobrého imunitního systému leží právě ve střevech.
Když laktózu nesnesete – aneb laktózová intolerance
Laktózová intolerance je způsobena částečnou nebo úplnou neschopností organismu produkovat enzym laktáza, který laktózu (mléčný cukr) ve střevech rozkládá. Nerozštěpený a nevstřebaný cukr je pak ve střevě nadbytečný a dostává se do dalších částí zažívacího traktu, kde jej tam přítomné bakterie začnou kvasit. Přebytkem mléčného cukru se pak živí přirozené střevní bakterie, které při jeho zpracování produkují plyny (CO2 či H2) a další látky, které dráždí tlusté střevo a tím způsobují potíže jako nadýmání, střevní koliky, průjmy a zvracení. Méně častými projevy laktózové intolerance jsou atopické ekzémy, nechutenství, pálení žáhy, pocit plnosti a bolesti břicha.
Málo známý je však fakt, že schopnost organismu strávit mléčný cukr, je přirozený průvodní jev dospělého stádia lidského života, protože původně se mlékem živili pouze kojenci. Nicméně u některých rasových skupin, zejména u Evropanů, se dlouhodobou konzumací mléka posunula tolerance k laktóze až do pozdního věku.
V případě, že se intolerance laktózy vyskytne už u kojenců, jedná se o nemoc. Uvádí se, že zpravidla 4 % (Dánsko) až 56 % (Itálie) evropské populace dnes trpí poruchou vstřebávání laktózy. V naší populaci se jedná zhruba o cca 10 % obyvatel. Ve většině případů se však jedná o primární typ intolerance. V časném věku dítě pije mateřské mléko bez obtíží, postupně se však přirozeně aktivita enzymu laktázy snižuje a s tím se zároveň sníží tolerance mléka. I v těchto případech však lze i nadále konzumovat vybrané mléčné výrobky, protože v některých z nich je obsah tohoto mléčného cukru nízký. U jižních národů, zejména osob černé pleti bývá četnost intolerance na laktózu mnohonásobně vyšší než u obyvatelů severu Evropy.
Druhy laktózové intolerance
V současné době rozlišujeme 3 druhy laktózové intolerance:
Laktózová intolerance vrozená
Stav, kdy tělo nedokáže trávit laktózu již od narození. Ve velmi vzácných případech se intolerance laktózy dědí. Defektní gen může být přenesen z rodičů na dítě, což vede k úplné nepřítomnosti laktázy u dítěte. Toto se označuje jako vrozená intolerance laktózy. V takovém případě nebude vaše dítě tolerovat mateřské mléko. Hned po zavedení mateřského mléka nebo umělého mléka obsahujícího laktózu se objeví průjem, který pokud není včas rozpoznán a léčen, může miminko až ohrozit na životě.
Laktózová intolerance primární
To je nejčastější typ, kdy se s věkem postupně snižuje produkce enzymu laktázy v těle. Tento typ intolerance laktózy je častější u lidí s asijským, africkým a hispánským původem.
Laktózová intolerance sekundární
V tomto případě se jedná nejspíše o poškození či onemocnění trávicího traktu, které urychluje průchod natrávené potravy tenkým střevem, čímž dochází ke znemožnění jejího úplného strávení.
Jak už však bylo zmíněno v předchozích řádcích, laktózová intolerance v principu neznamená, že tělo netvoří enzym laktázu vůbec. Časté jsou také případy, kdy tělo enzym laktázu tvoří, ale ne dost na to, aby vystačila na zpracování většího množství laktózy. Stává se tedy, že menší porce mléčných výrobků potíže způsobit nemusí. Obecně se udává, že většina osob s laktózovou intolerancí zvládne strávit až 12 g laktózy na 1 porci bez příznaků, což odpovídá asi 1 sklenici mléka nebo větší porci jogurtu.
Sponzorováno
Pokud tedy trpíte laktózovou intolerancí, nemusíte smutnit. Není třeba se mléčným výrobkům vyhýbat úplně, jen je třeba dbát na jejich výběr a celkové množství. Nejvíce potíží vám zřejmě způsobí klasické mléko, tvaroh nebo smetana, zatímco kysané výrobky a sýry obsahují laktózy o něco méně.
Příznaky – jak poznám, že mám intoleranci na laktózu?
Obvyklé příznaky intolerance na laktózu se objeví po zhruba 30 minutách až dvou hodinách od snězení mléčného výrobku či jiného jídla s obsahem laktózy. Nejčastěji se pak jedná o křeče v žaludku, nadýmání a plynatost, průjem a celkovou nevolnost. Příznaky se mohou pohybovat od mírných až po závažné a závisí hlavně na množství snězené laktózy a schopnosti tvorby potřebného enzymu.
Pokud tedy pravidelně trpíte křečemi, nadýmáním nebo průjmem po vypití mléka nebo po snězení mléčných výrobků, bylo by na místě navštívit lékaře a požadovat test na intoleranci laktózy. A pokud přeci jen diagnóza „laktózová intolerance“ zazní, ani tehdy není třeba se děsit.
Cílem skutečně není úplně se vyvarovat potravin s mléčným cukrem. Stanovení správné diagnózy je důležité hlavně proto, aby bylo možné určit si „prahovou hodnotu“ laktózy, jejíž konzumace vám ještě nezpůsobí potíže. Poslední studie dokonce také ukazují, že u osob s laktózovou intolerancí dochází postupně k určité adaptaci a ke zmírnění příznaků, především protože se laktóze nevyhýbají a v mírných dávkách ji stále konzumují.
Laktózová intolerance vs. alergie na mléko
I když mají společného „nepřítele“, tedy mléčné výrobky, jedná se o odlišné onemocnění. Rozdíl je hlavně v mechanismu vzniku.
V Česku trpí laktózovou intolerancí cca 10 % lidí.
Laktózová intolerance je enzymatická porucha, kdežto u alergie na kravské mléko se vůči bílkovině v mléku obsažené, tvoří v organismu specifické protilátky. Příznaky u obou těchto onemocnění jsou ale velmi podobné. Protože v případě alergie na kravské mléko je do hry zapojen náš imunitní systém, může často vyvolat i závažnější reakce, takže nezbyde než mléčné výrobky ze stravy vyřadit natrvalo, například právě nahrazením potravin s označením bez laktózy či Lactose free. Alergií na bílkovinu kravského mléka však trpí zhruba 2 lidi ze 100 a většinou se projeví hned při prvních zkušenostech s konzumací mléka v dětském věku.
Zajímavost: Často se také uvádí, že pravidelná konzumace mléka může způsobovat vyšší produkci hlenu a s tím související zahlenění organismu. Studie zabývající se souvislostí mezi konzumací mléka a mléčných výrobků a zvýšenou tvorbou hlenu však tento vztah nikdy neprokázaly (Wüthrich et al., 2005).
Mám laktózovou intoleranci, co s tím?
Pokud tedy zjistíte, že jste intolerantní na laktózu, hned po stanovení správné diagnózy je nejlepší podniknout následující kroky:
- vhodné je dočasně vyloučit všechny zdroje laktózy pro zmírnění zažívacích potíží, a poté je pomalu postupně zavádět znovu s tím, že si stanovíte svoji individuální prahovou dávku (obvykle se jedná o 10 g laktózy v jedné porci)
- také je vhodné rozdělit mléko a mléčné výrobky do více menších dávek během dne a vybírat potraviny s nižším obsahem laktózy
- zpomalit průchod mléčných výrobků trávicím traktem pro dosažení co možná nejefektivnějšího rozštěpení laktózy, čemuž napomůže zejména to, že si jednoduše mléčné výrobky dopřejete i s jinými potravinami a nedáte si třeba mléko nalačno
- zařazení probiotik a prebiotik tak, aby došlo k optimalizaci střevní mikroflóry
- do jídelníčku je také možné zařadit laktázové kapky, tablety či kapsle, které se užívají vždy s každým jídlem
- A také je samozřejmě doporučeno nahradit některé výrobky těmi bez laktózy, neboli Lactose free, kterých je dnes už na trhu poměrně široké množství a při jídle je rozdíl neznatelný
Laktózová intolerance – Sečteno a podtrženo
Jak vyplývá z předchozích řádků, při zjištění laktózové intolerance není třeba zoufat. Je skutečně důležité najít správnou hranici a podle toho upravit stávající jídelníček. Například jogurty a zakysané výrobky sice laktózu obsahují, ale zároveň obsahují bakterie, které s jejím štěpením ve střevě naopak pomůžou, a tak s jejich konzumací nemá ani většina lidí s laktózovou intolerancí žádné potíže.
Některé mléčné výrobky mají přirozeně nízký obsah laktózy, jde hlavně o tvrdé a zrající sýry a ty pak může i pacient s laktózovou intolerancí pojídat takřka neomezeně. Mléko bývá zase dobře snášeno v kombinaci s kakaem či kukuřičnými lupínky. Není tedy třeba věšet hlavu, ale spíše se zamyslet nad skladbou jídelníčku a najít si tu správnou cestu pro sebe.
A jak to máte s laktózovou intolerancí vy? Budeme moc rádi za komentáře dole pod článkem.
Co si dále na toto téma přečíst?
- Laktóza a zdraví – její pozitiva i negativa – jak je to s její intolerancí?
- Intolerance laktózy, alergie na mléko a jak na ni!
VIDEO: 10+1 Otázek – Laktózová intolerance
Sponzorováno
Zdroje článku a studie na toto téma
- Lactose Intolerance, Dairy Avoidance, and Treatment Options Autor: Andrew Szilagyi
- Studie: Lactose intolerance and health Autor: Timothy J Wilt
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Jídlo a zdraví, Mléčné výrobky a zdraví
Přečtěte si také naše další články