Sponzorováno

Fotofobie (světloplachost) – co je to – příznaky, příčiny a léčba 4.87/5 (15)

  • Citlivost na světlo je stav, kdy je vám jasné světlo značně nepříjemné na oči. Dalším názvem tohoto stavu je fotofobie neboli světloplachost.
  • Je to běžný příznak některých zdravotních problémů. Fotofobie je spojena s několika různými stavy, od drobných podráždění až po závažné zdravotní problémy.
  • Mírné případy fotofobie vás přimějí mžourat v jasně osvětlené místnosti nebo venku. V závažnějších případech tento stav způsobuje značnou bolest, i když jsou vaše oči vystaveny téměř jakémukoli druhu světla.
  • Pamatujte: Fotofobie je častým příznakem migrény.

Při fotofobii může pomoci nošení brýlí s růžovým odstínem zvaným FL-41

Při fotofobii může pomoci nošení brýlí s růžovým odstínem zvaným FL-41

Fotofobie se týká zvýšené citlivosti na světlo, která může mít za následek bolest nebo vyhýbání se světlu za každou cenu. Lidé s tímto onemocněním mají pocit, že normální světlo je pro ně až příliš jasné, někdy až nesnesitelně jasné.

Migrenózní bolesti hlavy a suché oči jsou běžnými a častými příčinami fotofobie. Mezi další příčiny patří řada dalších poruch, které postihují neurologický systém, oči a duševní zdraví.

Léčba fotofobie se zaměřuje na zmírnění základní poruchy. Pomoci však může také nošení brýlí s růžovým odstínem zvaným FL-41.

Mezi preventivní opatření patří umožnění přirozenějšího osvětlení v interiéru a zároveň snížení jasu osvětlení v elektronických zařízeních.

Pokračujte ve čtení, abyste se dozvěděli více o fotofobii, včetně jejích příčin, symptomů a léčby.

Co je to fotofobie?

Fotofobie je zvýšená citlivost na světlo. Jak tento termín pochází z řeckých slov „photo“, což znamená světlo, a „fobie“, což znamená strach, doslova to tedy znamená strach ze světla.

Abnormální reakce na světlo se u jednotlivců liší. Podle studie z roku 2017 se citlivost může projevovat bolestí očí, velkým nepohodlím v očích nebo vyhýbavou reakcí na světlo.

Příčiny fotofobie

Podle starších výzkumů z roku 2012 mohou některé zdravotní problémy a i několik léků způsobit fotofobii. Některé typy osvětlení fotofobii navíc pravděpodobně spustí.

Zdravotní problémy, které mohou stát za fotofobií

Fotofobie je symptomem některých stavů postihujících neurologický systém, oči a duševní zdraví.

Jsou to třeba tyto:

Neurologické problémy
Třeba migrénové bolesti hlavy jsou nejčastější neurologickou poruchou, která může způsobit fotofobii, protože dle studií se tento stav vyskytuje u 80–90% lidí s těmito bolestmi hlavy. Stává se to při migrénových bolestech hlavy i mezi nimi.

Americká nadace pro migrénu (AMF) ve skutečnosti uvádí, že fotofobie je u jedinců s migrénovými bolestmi hlavy tak běžná, že je jedním z kritérií, která lékaři používají při diagnostice migrény.

Mezi další neurologické stavy, které mohou způsobit fotofobii, patří:

  • Blefarospazmus: Tento termín popisuje nedobrovolné mrkání, zavírání a tření očních víček.
  • Traumatické poranění mozku: Jedná se o vážná poranění mozku, která ovlivňují jeho fungování.
  • Meningitida: Tento stav má za následek zánět ochranného obalu mozku.

Oční problémy
Nejčastějším očním stavem, který může způsobit fotofobii, jsou suché oči. K tomu dochází, když produkce slz člověka není dostatečná k zajištění optimálního mazání.

Další oční stavy, které mohou způsobit fotofobii, jsou:

  • konjunktivitida, což je zánět spojivek, tkáně pokrývající bílé části oka
  • onemocnění rohovky,
  • optická neuritida, což je zánět zrakového nervu
  • uveitida, zánět, který se vyskytuje uvnitř oka a může být spojen s autoimunitními poruchami

Psychologické problémy
Fotofobii může způsobit několik psychologických stavů. Jsou to třeba:

Sponzorováno

Některé léky

Fotofobie může být také vedlejším účinkem následujících léků:

  • benzodiazepiny, což jsou léky proti úzkosti, jako je diazepam (Valium)
  • barbituráty, což jsou léky vyvolávající sedaci, jako je amobarbital (Amytal)
  • haloperidol (Haldol), který léčí určité problémy duševního zdraví
  • chlorochin (Aralen), antimalarický lék

Světlo jako spouštěč

Čím jasnější světlo, tím více nepohodlí člověk cítí. Vlnová délka modrého světla také produkuje větší citlivost než jiné vlnové délky. Mezi další spouště patří blikání světla a světlo v pruhovaných vzorcích. Třeba i taková zářivka může také fungovat jako spouštěč.

Příznaky fotofobie

Fotofobie může způsobit nebo zhoršit bolest nebo fyzické nepohodlí v oku. Může také vyvolat vyhýbání se světlu, reakci, která pramení z pocitu, že normální světlo je příliš jasné. Příznaky vyhýbání se světlu mohou být následující:

  • šilhání
  • časté mrkání
  • shledávání silného slunečního světla nebo vnitřního světla obtěžujícím

Osoba s fotofobií pak může upřednostňovat:

  • zamračené dny před slunečnými dny
  • tlumeně osvětlené místnosti před jasně osvětlenými místnostmi
  • chodit ven po setmění, nikoli během dne

Diagnóza

Lékaři diagnostikují fotofobii na základě zjištění z následujících vyšetření:

  • zdravotní historie pacienta
  • oční vyšetření
  • neurologické vyšetření, pokud další příznaky naznačují, že je to nutné
  • případně MRI

Místo toho, aby se lékař zeptal, zda jsou oči pacienta citlivé na světlo, může mu někdy položit podrobnější otázky, aby zjistil přítomnost a závažnost fotofobie. Může se například zeptat: „Dáváte přednost tomu, abyste zůstali doma za slunečných dnů?“.

Léčba fotofobie

Existuje jen málo důkazů, které naznačují, že systémové léky mohou zmírnit fotofobii. S ohledem na tuto skutečnost zahrnuje léčba hlavně zmírnění základního problémového stavu, který způsobuje fotofobii. Pokud se stav způsobující fotofobii zlepší, mohou se příznaky fotofobie také snížit. Tato strategie může zahrnovat léky, jako například:

  • triptany, jako je sumatriptan (Imitrex), což jsou léky na migrénové bolesti hlavy, které tlumí hyperaktivní bolestivé nervy
  • botulotoxin (Botox) k léčbě blefarospasmu
  • benzodiazepiny, jako je diazepam (Valium), ke zmírnění úzkosti
  • umělé slzy, gely a masti na suché oči
  • steroidní oční kapky k léčbě uveitidy

Použití brýlí v růžovém odstínu FL-41 může některým lidem pomoci, protože blokuje vlnové délky modrého světla.

Prevence

Obecně se doporučuje, aby lidé podnikli jisté kroky ke snížení nebo zabránění fotofobii. Mohou to být tyto kroky:

  • venku nosit klobouk, čepici nebo sluneční brýle snižující oslnění
  • dovolovat svícení co nejvíce přirozeného světla uvnitř
  • vyhýbat se používání fluorescenčních světel v interiéru
  • snížení nastavení jasu elektronických zařízení, jako jsou televize, telefony a počítače
  • vyhýbat se nošení slunečních brýlí uvnitř, protože chronická tma zvyšuje citlivost na světlo
  • nošení specializovaných čoček, které odfiltrují nejproblematičtější vlnové délky světla

Navíc se navrhuje pomalé přidávání světla, aby se zvýšila tolerance. Na pracovišti nebo v domácnosti by to mohlo znamenat třeba sezení blízko okna. Může také pomoci použití speciálních žárovek, které vyzařují pouze zelené světlo, protože zelená je vlnová délka světla, která nespouští migrénu.

Sponzorováno

Máte s fotofobií nějaké zkušenosti? Budeme moc rádi za komentáře pod článkem.

Zdroje článku a studie

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

 

1 komentář u článku “Fotofobie (světloplachost) – co je to – příznaky, příčiny a léčba”

  1. Dana napsal:

    Dobrý den,mám také fotofobii od narození a k tomu ještě barvoslepost, krátkozrakost a astigmatismus. Když svítí slunce, je opravdu těžké pohybovat se venku. Třeba na koupališti je to opravdu síla. Bez opravdu pořádných slunečních brýlí jsem definitivně vyřízena a nevidím kromě toho světla opravdu vůbec nic. Tmavě brýle sundávám jen když už je fakt tma. I když je šero musím nosit sice o něco světlejší, než na slunce, ale také tmavě brýle s o něco nižším zabarvením. Na slunci i za normálního denního světla nevidím svítit světla aut, světla na semaforech a prostě všechna rozsvícená světla. A zase naopak ve tmě a v šeru mě světla naopak strašně silně oslňují až mě bolí oči. Migrény mám také někdy i zvracím a je mi špatně hlavně v létě. Také to přisuzují k světloplachosti, ale může to mít samozřejmě i jiné příčiny. Beru také kapky do očí dvoje AZOPT a Xalacom na otevřený úhlový glaucom. Je to opravdu náročné. Splývají mi venku předměty, nevidím pořádně do dálky, třeba v lese houby a v přírodě ptáky nevidím a různá jiná zvířata. Nevidím třeba u aut SPZ vidím je tak jen na jeden metr a půl a dál ne. Vidím špatně na čísla autobusů a tramvají musejí být opravdu nejdéle metr a půl ode mě. Jinak na dálku vůbec nevidím takové věci jako nápisy, značky, také lidi vůbec nerozeznám na dálku atd. Naučila jsem se s tím žít, ale smířit se s tím moc neumím. Vadí mi to opravdu je to těžké vím, že můj zrak už se nikdy nezlepší a někdy mám pocit, že lidi mi nerozumí, nebo dokonce jim to přijde nepochopitelné a já vím, že se odlišuji a je mi i dost nepříjemné mezi lidma. Doslova nesnáším velké davy lidí, raději chodím tam, kde moc lidí není a nejraději do lesa , nebo lesoparku. Na sluníčku vydržím jen třeba hodinku a když jsem tam někdy výjimečně půl dne většinou mě bolí hlava a je mi pak špatně. Je to daleko složitější, než se dá popsat. Vše co jsem přečetla v článku je přesně tak. Dana

Zanechat komentář ke článku Dana

Zpráva