Fibrilace síní – příznaky, příčiny a léčba fibrilace 4.86/5 (21)

• Fibrilace síní je srdeční porucha, která je charakterizována nepravidelným a často rychlým srdečním rytmem. Během fibrilace síní se síně (horní komory srdce) místo rytmického stahování třesou nebo fibrilují, což vede k nepravidelnému a chaotickému srdečnímu rytmu. Toto onemocnění může mít vážné důsledky pro zdraví, protože může zvýšit riziko srdečních příhod, mrtvice a komplikací spojených s krevními sraženinami.
• Příznaky fibrilace síní mohou zahrnovat: Palpitace (bušení srdce), nepravidelný srdeční rytmus, dušnost, únavu a slabost, závratě nebo mdloby, bolest na hrudi.
• Léčba fibrilace síní závisí na závažnosti případu, pacientově zdravotním stavu a dalších faktorech.
• Léčba fibrilace síní je individuální a vyžaduje spolupráci mezi pacientem a lékařem. Cílem léčby je obnovit normální srdeční rytmus, minimalizovat příznaky a snížit riziko komplikací spojených s tímto srdečním onemocněním. Pacienti s fibrilací síní by měli pečlivě dodržovat pokyny svého lékaře a pravidelně se kontrolovat.

Fibrilace síní je nepravidelná, a často rychlá, srdeční frekvence, která může zvýšit riziko mrtvice, srdečního selhání a dalších komplikací souvisejících se srdcem.

Během fibrilace síní, dvě horní komory (atria) bijí chaoticky a nepravidelně – mimo koordinaci se dvěma dolními komorami srdce. Příznaky fibrilace síní často zahrnují bušení srdce, dušnost a slabost.

Epizody fibrilace síní mohou přijít a odejít, nebo se u vás může rozvinout fibrilace síní, která nemizí a může vyžadovat léčbu. Ačkoli samotná fibrilace síní obvykle není život ohrožující, je to vážný zdravotní stav, který vyžaduje léčbu.

Fibrilace síní může vést k tvorbě krevních sraženin v srdci, které mohou cirkulovat do jiných orgánů a vést k zablokovanému průtoku krve (ischémie).

Léčba fibrilace síní může zahrnovat léky a další intervence, které se snaží změnit elektrický systém srdce.

 

Příznaky fibrilace síní

Někteří lidé s fibrilací síní nemají žádné příznaky a nejsou si ani vědomi svého stavu, dokud se neobjeví při fyzickém vyšetření od lékaře. Osoby, které mají příznaky fibrilace síní, mohou pociťovat následující příznaky:

• Palpitace – pocit nepohodlného, nepravidelného srdečního tepu nebo bití v hrudi
• Slabost
• Neschopnost cvičení
• Únava
• Závrať
• Zmatenost
• Dušnost
• Bolest na hrudi

Fibrilace síní může být:

Příležitostná

V tomto případě se nazývá paroxysmální fibrilace síní. Můžete mít příznaky, které přicházejí a odcházejí, trvají několik minut až hodiny a pak se sami mizí.

Perzistentní fibrilace síní

Perzistentní je přetrvávající, nekončí spontánně. S tímto typem fibrilace síní se srdeční rytmus sám nevrací zpět do normálu. Pokud máte trvalé fibrilace síní, budete potřebovat léčbu, abyste obnovili srdeční rytmus.

Dlouhotrvající

Tento typ fibrilace síní je kontinuální a trvá déle než 12 měsíců.

Trvalá

U tohoto typu fibrilace síní nelze abnormální srdeční rytmus obnovit. Budete-li mít permanentní fibrilaci síní, budete často potřebovat léky k regulaci tepové frekvence.

TIP: Cvičení jógy může napomoci v léčbě fibrilace síní

Srdce se normálně stahuje asi 60 – 100krát za minutu, přičemž elektrické podráždění síní předchází aktivaci komor. Tento normální rytmus se nazývá sinusovým rytmem. Někdy i za normálních okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku) nebo rychleji (například při cvičení).

Příčiny fibrilace síní

Abnormality nebo poškození struktury srdce jsou nejčastější příčinou fibrilace síní. Možné příčiny fibrilace síní dále zahrnují:

• Vysoký krevní tlak
• Infarkty
• Ischemická choroba srdeční
• Abnormální srdeční chlopně
• Poruchy srdce, se kterými jste se narodili (vrozené)
• Nadměrná aktivita štítné žlázy nebo jiné metabolické nerovnováhy
• Expozice stimulantům, jako jsou léky, kofein, tabák nebo alkohol
• Onemocnění plic
• Předchozí operace srdce
• Virové infekce
• Stres způsobený pneumonií, chirurgickým zákrokem nebo jinými nemocemi
• Spánková apnoe

Někteří lidé, kteří mají fibrilaci síní, však nemají žádné srdeční vady nebo poškození, což je stav nazývaný samotná (izolovaná) fibrilace síní. V osamocené fibrilaci síní je příčina často nejasná a závažné komplikace jsou vzácné. Samotnou fibrilaci síní je možné léčit pomocí léků.

Diagnostika fibrilace síní

Při diagnostice fibrilace síní může lékař zkontrolovat vaše příznaky, zkontrolovat anamnézu a provést fyzické vyšetření. Lékař může nařídit několik testů, k diagnostice vašeho stavu, například:

• Elektrokardiogram (EKG). EKG používá malé senzory (elektrody) připojené k hrudníku a pažím pro snímání a zaznamenávání elektrických signálů při jejich průchodu srdcem. Tento test je primárním nástrojem pro diagnostiku fibrilace síní.
• Holter monitor. Tento přenosný EKG přístroj je uložen v kapse nebo nosí na opasku nebo ramenním popruhu. Zaznamenává aktivitu vašeho srdce po dobu 24 hodin nebo déle, což poskytuje vašemu lékaři dlouhodobý pohled na vaše srdeční rytmy.
• Echokardiogram. V tomto neinvazivním testu se zvukové vlny používají k vytvoření obrazového obrazu vašeho srdce.
• Krevní testy. Ty pomohou vašemu lékaři vyloučit problémy se štítnou žlázou a další problémy, které mohou vést k fibrilaci síní.
• Testování při cvičení. Zátěžové testování zahrnuje běh + testy na srdce, když cvičíte.
• Rentgen hrudníku. Rentgenové snímky pomáhají vašemu lékaři zobrazit aktuální stav plic a srdce. Váš lékař může také použít rentgen k diagnostice jiných stavů než fibrilace síní, které mohou vysvětlit vaše příznak.

Léčba fibrilace síní

Léčba fibrilace síní je poměrně složitá a spočívá v řadě postupů, které by měly být voleny individuálně, podle formy fibrilace síní a podle aktuálního stavu nemocného (věk, přítomnost dalších chorob, příznaky arytmie atd.). Zásadní je, zda se lékař má snažit arytmii odstranit pomocí léků nebo pomocí jiných metod, případně zda je možno ji ponechat a kontrolovat léky pouze rychlost, s jakou se převádí na srdeční komory. To totiž určuje, zda pacient vnímá bušení srdce nebo jiné příznaky. Mnoho pacientů, zejména ve vyšším věku arytmii totiž vůbec nevnímá, a proto se ji nemusíme za každou cenu snažit léčit. Léčba totiž může přinášet řadu závažných nežádoucích účinků, a proto je třeba posoudit každý případ individuálně. Vzhledem k riziku vzniku krevní sraženiny je vždy nutno zajistit preventivní podávání léků proti srážení krve (buď aspirin nebo warfarin). Na to existují opět poměrně jednoznačná kritéria.

Antiarytmika

Léků, zvaných antiarytmika, je celá řada. V současnosti se považují za nejúčinnější propafenon, flekainid a amiodaron. Řada studií ukázala, že mohou potlačit arytmii až v 70-80 % případů. Problémem je, že se účinnost léků po čase snižuje a mohou mít i nežádoucí účinky. Přesto je podávání léků prvním krokem, a teprve pokud selže podávání alespoň jednoho nebo dvou léků, je možno uvažovat o jiných metodách léčby. U nemocných s málo častými epizodami fibrilace síní, která sama nekončí, lze použít strategie „pilulky v kapse“. Označuje se tak jednorázové podání vyšší dávky určitého antiarytmika, které v nemocnici opakovaně přerušilo u daného pacienta fibrilaci síní. Pacient si poté při recidivě vezme určenou dávku léku, vyčká požadovaného efektu a po přerušení arytmie již v léčbě nepokračuje.

Katetrizační ablace

Jinou metodou léčby je především tzv. katetrizační ablace, při které se do srdce zavedou vpichem do cév v třísle a na krku ohebné nástroje, kterým říkáme katétry. Ty mohou snímat elektrické signály, stimulovat srdce a pomocí ablačního katétru lze aplikovat do srdce vysokofrekvenční proud, který zahřívá tkáň, až dojde k jejímu zničení. Zatímco odstranění jiných arytmií pomocí katetrizační ablace je poměrně jednoduchý výkon, kdy se spálí jedno ložisko, ve kterém arytmie vzniká, nebo se přehradí cesta kroužení elektrického vzruchu, u fibrilace síní je katetrizační odstranění velmi složité. Je to dáno povahou fibrilace síní, neboť v síních krouží několik elektrických okruhů, které se neustále mění, a tak nelze určit jeden stálý cíl pro ablaci. Ale i fibrilace síní je obvykle spouštěna z jednoho nebo několika málo zdrojů (ložisek elektrické aktivity). Tato spouštěcí místa bývají ve svalovině obklopující plicní žíly v levé síni. Proto je základem katetrizační ablace obkroužení ústí plicních žil pomocí série drobných spálenin. Tak dojde k izolaci spouštěcích ložisek a arytmie nemůže vzniknout, což dobře funguje u záchvatovité formy. U perzistující formy arytmie je obvykle potřeba doplnit ještě určité linie spálenin v levé nebo pravé síni.

Pravděpodobnost recidiv arytmie je po úspěšném prvním výkonu 20-30 %. Proto se musí u těchto nemocných výkon opakovat. Existuje celá řada technických modifikací katetrizační ablace. Zkouší se použití speciálních balónkových katétrů, které se zavedou postupně do každé z plicních žil a umožní provedení elektrické izolace najednou po celém obvodů cévy. Používají k tomu buď mražení (kryobalónek) nebo laser.

Pro katetrizační ablaci se používá složitý systém, který přenáší na dálku pohyb ruky operatéra na hrot katétru zavedeného v srdci pacienta. Jeden takový systém pracuje s ohebným katétrem, který se pohybuje díky změnám magnetického pole okolo pacienta. Jiný systém pracuje pomocí soustavy dvou zavaděčů, které jsou do sebe zasunuty a uvnitř nich se nachází ablační katétr. To umožňuje velmi přesné ovládání katétru a udržení kontaktu se svalovinou. Proto výkon trvá kratší dobu a snižuje se výrazně i nutnost používání rentgenového záření k sledování polohy katétru. Výkon trvá minimálně dvě hodiny, obvykle okolo tří až čtyř hodin. U dlouhotrvající arytmie může výkon trvat šest i více hodin. Česká republika patří mezi pionýry v zavádění roboticky navigované ablace fibrilace síní.

U některých pacientů, zejména pokud mají řadu jiných chorob jako je závažné srdeční selhání s výrazně zvětšenou levou síní, je možné provést jednoduché katetrizační přerušení vedení mezi síněmi a komorami. Poté musí být naimplantován kardiostimulátor, který ovládá činnost srdce. U nemocných se srdečním selháním se dnes stimulují obě komory po zavedení dvou elektrod do pravé i levé komory. Při tomto způsobu se sice neodstraní fibrilace síní, ale zabrání se jejímu převodu na komory a kardiostimulátor reguluje pouze komorovou frekvenci. Studie prokázaly, že tato metoda vede k odstranění příznaků fibrilace síní a k zlepšení kvality života nemocných.

Chirurgická ablace se provádí buď při operaci z jiného důvodu jako je náhrada chlopně a k tomu se doplní na otevřeném srdci izolace plicních žil nebo doplnění o oblační linie. Provádí se to pomocí radiofrekvenčního proudu nebo pomocí mrazení. Existují ale i metody, kdy se dá provést ablace fibrilace síní na běžícím srdci jako samostatný výkon. Výkon se dělá buď z malého řezu na hrudníku nebo za videothorakoskopické kontroly, kdy se do hrudníku zavedou 3 trubice o průměru okolo 1 cm a pomocí speciální optiky, která dovolí zobrazení tkáně se zavede okolo plicních žil speciální katetr. Tím se poté provede ablace pomocí radiofrekvenčního proudu nebo mikrovln. Zkušeností s touto formou ablace je však málo a vyžaduje celkovou anestezii, protože jde o chirurgický výkon. To je hlavní rozdíl od katetrizační ablace, která se provádí v místním znecitlivění , pouze z vpichů do třísel.

Komplikace při katetrizační ablaci
Katetrizační ablace je složitý invazivní výkon, který zahrnuje celou řadu kroků. Proto má určitá rizika komplikací. Samozřejmě, čím více provádí pracoviště výkonů, tím méně komplikací hrozí. Avšak i na nejlepším pracovišti se v malém procentu vyskytnout mohou. Podle celosvětového průzkumu může činit počet komplikací až 6 %, na špičkových pracovištích je jejich výskyt na úrovni 1-2 %.

Může dojít ke krvácení z třísla, vzniku krevní sraženiny s mozkovou příhodou, porušení stěny srdeční s krvácením okolo srdce (tzv. tamponáda) nebo krvácením do hrudníku. Jiné komplikace jsou extrémně vzácné. Zahrnují poškození stěny jícnu za levou síní se vznikem píštěle mezi jícnem a síní, dočasné ochrnutí jícnu nebo bránice a zúžení některé z plicních žil. Vzhledem k tomu, že i arytmie sama je provázena komplikacemi, je vždy nutno volit menší zlo. Katetrizační ablace však přináší možnost úplného vyléčení nemocného.

Několik čísel a zajímavostí o fibrilaci síní

• Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu.
• Prevalence fibrilace síní v populaci roste a postihuje již asi 5% osob ve věku nad 65 let a přibližně 10% osob nad 80 let.
• Odhaduje se, že se vyskytuje u 4,5 milionů osob v Evropě a přibližně u 100 000 nemocných v České republice.
• Výskyt fibrilace síní má v posledních letech až desetiletích vzestupnou tendenci. Podle hospitalizačního registru pacientů v USA došlo v období mezi lety 1985 a 1999 k dvojnásobnému až trojnásobnému zvýšení hospitalizace pro fibrilaci síní. Je pravděpodobné, že stoupající výskyt souvisí se stárnutím populace a delším přežíváním pacientů se srdečními nemocemi.
• Zvýšené riziko vzniku a výskytu fibrilace síní je u pacientů s vysokým krevním tlakem a cukrovkou. Rizikovým faktorem je také obezita.

A co si o srdci ještě přečíst?

• 6 + 4 nejlepší látky pro zdravé srdce – podívejte se na ně
• Srdce z pohledu klasické čínské medicíny

VIDEO: Kardiologie – Katetrizační řešení fibrilace síní metoda KRYOABLACE

Studie a zdroje článku

• Recent clinical trials in atrial fibrillation Autoři: Thomas Flautt, DO and Miguel Valderrábano, MD
• Zdroj obrázku: rob3000 / depositphotos.com

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidské srdce

Přečtěte si také naše další články