Arytmie srdce (porucha srdečního rytmu) a její projevy – co dělat? 4.83/5 (42)



Arytmie srdceArytmie srdce je porucha srdečního rytmu, kterými trpí přibližně každý desátý člověk. Jde o jedno z nejčastěji se vyskytujících onemocnění srdce, ale většina lidí neví, co arytmie srdce je a jak je ohrožuje na životě.

Arytmie srdce – nebezpečná?

Arytmie srdce můžeme rozdělit do těchto základních skupin:

  • Bradykardie – jde o zpomalený srdeční rytmus = zpomalený puls
  • Tachykardie – jde o velmi zrychlený srdeční rytmus = zrychlený puls
  • Fibrilace – jde o nekoordinované pohyby srdce
  • Fibrilace předsíní – nepravidelné stahování stěn předsíni srdce
  • Fibrilace komor – nepravidelné chvění svalových vláken srdce, vzniká neschopnost přečerpávat krev, což může zapříčinit i úplnou zástavu krve.

Poruchy srdečního rytmu = arytmie srdce – mohou být projevem vážného onemocnění srdce. Činnost srdce je pravidelná, když srdeční frekvence se pohybuje od 60 do 90 pulsů (tepů) za minutu – jde o tzv. sinusový rytmus. O arytmii srdce mluvíme tedy tehdy, když dochází k poruchám pravidelnosti nebo rychlosti srdečního rytmu.
Arytmie srdce nemusí způsobovat nějaké mimořádné problémy nebo ohrožení života, tehdy se hovoří o benigní arytmii. Některé druhy arytmií jsou však pro život velmi nebezpečné, mluví se o maligní arytmii, která může zapříčinit náhlé selhání srdeční činnosti, které může skončit i smrtí člověka.

Jaká je příčina – arytmie

Poruchy srdečního rytmu mohou být projevem řady onemocnění, např. ischemické choroby srdeční, srdeční selhání, kardiomyopatie, chyb srdce, zánětů srdečního svalu nebo osrdečníku. Arytmie mohou vznikat i jako projev poruchy vnitřního prostředí lidského těla, např. při vysoké nebo nízké hladině draslíku, vápníku nebo hořčíku v krvi, ale i při poruchách funkce štítné žlázy a dalších poruchách v lidském organismu. Často se arytmie projeví jako druhotný příznak při užívání některých léků, poměrně často vznikají při léčbě lidí s citlivější nervovou soustavou a někdy se původce arytmie nepodaří odhalit vůbec.
Vznik onemocnění srdce, které podmiňuje některé arytmie, se nedá ovlivnit, stejně jako se nedá ovlivnit vznik ischemické choroby srdeční jako důsledek rodinné dispozice. Ze stejného důvodu nelze zabránit onemocnění štítné žlázy a iontovým poruchám vnitřního prostředí organismu.

Pokud pacient má ischemickou chorobu srdeční (projevuje se námahová bolestmi na hrudi, překonaný infarkt myokardu), ale i při většině ostatních onemocnění srdce, tak má vyšší riziko vzniku arytmie. Pokud užívá léky, které ovlivňují hladiny iontů v krvi (např. Diuretika), pak jsou bezpodmínečně nutné pravidelné laboratorní kontroly hladiny minerálů v krvi a jejich případná úprava. Většina běžně užívaných antiarytmik má potenciálně proarytmogenní působení.

Jaké jsou příznaky arytmie

Velká většina stávajících arytmií nezpůsobuje žádné výraznější subjektivní problémy, člověk je nepociťuje nějak výrazně, což však neznamená, že by nebyly nebezpečné. Velmi nepříjemnou poruchou srdečního rytmu je palpitace = přeskočení nebo výrazné bušení srdce, případně jeho krátkodobé zastavení a následné opětovné rozběhnutí, ale poměrně známé jsou i extrasystoly.

Pokud arytmie významněji neovlivňuje výkonnost srdce jako pumpy, projevuje se to nejčastěji závratěmi, pocitem slabosti nebo kolapsem, mohou se však objevit i bolesti na hrudi, dušnost a podobně. Nejzávažnější projevy arytmie vedou k okamžité zástavě srdce, následně upadne člověk do bezvědomí a bez okamžité pomoci dochází k nezvratné smrti, např. při fibrilaci komor srdce.

První pomoc při arytmii srdce

V případě většiny arytmií je nutno vyčkat na vyšetření a léčbu lékařem. Pokud má člověk vážnější problémy, měl by neodkladně volat rychlou záchrannou službu, pokud jsou problémy mírnější, neodkladně třeba navštívit lékaře.
Poskytnutí první pomoci je bezpodmínečně nutné při závažnějších arytmiích, které způsobují zastavení krevního oběhu s následným bezvědomím = fibrilace komor. Je nutné okamžitě zahájit kardio-pulmonální resuscitaci = tedy nepřímou masáž srdce a dýchání z úst do úst.

A co u lékaře?

Postup lékaře závisí na typu arytmie, v každém případě však provede anamnézu, ze které ho nejvíce bude zajímat jak se arytmie projevuje, při jakých činnostech k arytmii srdce přichází, či při problémech se objevuje bolest na hrudi, dušnost nebo jiné průvodní jevy. Také ho budou zajímat jiná onemocnění, stravování, fyzické aktivity, kouření, ale i onemocnění v rodině a případně jaké pacient užívá léky.
Pro vyšetření zdravotního stavu použije měření krevního tlaku, poslechne srdce a plíce, vyšetří štítnou žlázu, prohmatá břicho a zkontroluje dolní končetiny, zda na nich nejsou opuchliny.

Nejdůležitějším vyšetřením je vyšetření EKG = elektrokardiograf, protože nejvíce arytmií je možné zjistit právě tímto vyšetřením. Některé druhy arytmií se projevují pouze při některých činnostech, proto pro jejich odhalení využije lékař 24-hodinové ambulantní monitorování EKG = Holter. Pokud se arytmie projevuje hlavně během fyzické námahy, provede lékař zátěžové EKG = ergometrii. Pro upřesnění příčiny arytmie srdce se standardně provede vyšetření krve, vyšetření vnitřního prostředí organismu pacienta a vyšetření funkčnosti štítné žlázy. Pokud vyšetření potvrdí podezření na ischemickou chorobu srdeční, následuje koronarografické vyšetření. Ve velmi vzácných případech je nutné elektrofyziologické vyšetření = do dutin srdce se zavede katetr s elektrodou na jeho konci, pomocí které jsou v srdci stimulovány (podrážděná) různá místa a sleduje se, zda takové podráždění vyvolá arytmii.

Léčba arytmie srdce

Podle výsledků vyšetření je určena diagnóza, na jejímž základě se určí následný způsob léčby arytmie. Některé arytmie se neléčí vůbec, protože navzdory skutečnosti, že existují, nejsou pro pacienta nebezpečné a nezpůsobují mimořádně problémy. K léčbě některých arytmií se využívá klasická farmakologická léčba = léčba tabletami a injekcemi, k čemu slouží antiarytmika. Jejich výběr je závislí na typu arytmie a ostatních onemocněních pacienta. Nejužívanějšími léky jsou betablokátory a blokátory kalciového kanálu.

Velmi pomalá srdeční frekvence se léčí zavedením kardiostimulátoru, který se implantuje pod kůži v oblasti klíční kosti a elektroda kardiostimulátoru je zavedena do pravé komory (nebo předsíně) srdce. Kardiostimulátor nahrazuje vlastní schopnost srdce pravidelně tvořit impulsy vyvolávající jeho stahy.

Jiné arytmie lze vyřešit elektrickým výbojem = elektrickou karidoverziou nebo defibrilací. Zákrok se provádí v lehké narkóze, dvě elektrody se přiloží na hrudník a elektrickým výbojem se lékaři pokoušejí o obnovu normálního rytmu srdce.

Při vážných a opakujících se arytmiích (při léčbě život ohrožujících komorových tachykardiích) se používá implantibilní kardioverter – defibrilátor, který soustavně kontroluje EKG pacienta a v případě potřeby (vzniku vážné arytmie) sám vyšle elektrický výboj, kterým obnoví sinusový rytmus srdce.

Při léčbě některých arytmií se provede radiofrekvenční ablace, při níž se do srdce pomocí katetru zavede elektroda, která “zničí” malou část tkáně srdce, která je za vznik arytmie odpovědná.

Pacienti s poruchami rytmu srdce by měli být léčeni ve specializovaných kardiocentrech, ve kterých se lékaři věnují léčbě arytmií.

TIP: Zkuste tyto bylinky na srdeční arytmii a uklidnění srdce

VIDEO: Kardiovaskulární onemocnění

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva