Anafylaxe (anafylaktická reakce) 4.78/5 (9)



Anafylaxe (anafylaktická reakce)

Co je to anafylaxe?

Anafylaxe (anafylaktická reakce) je akutní, systémová (postihující více tkáně, orgány), život ohrožující alergická nebo nealergická reakce, ve které hlavní roli hraje zvláštní typ bílých krvinek, tzv. mastocyty. Pro tyto buňky je charakteristické skladování velkého množství histaminu – látky pro život sice nevyhnutelné, ale při prudkém uvolnění do organismu až smrtelně nebezpečné. Po určitém podnětu se histamin z mastocytů vyplaví do tkání a působí lokálně – v místě vyplavení například vede k otoku, ale i systémově – vede například k poklesu krevního tlaku.

Trocha historie

Pojem anafylaxe (z řeckého ana = proti, PHYLAX = ochrana) pochází z r. 1902 od francouzských lékařů Portiera a Richeta, kteří takto vyjádřili opak od slova profylaxe – ochrana. Tito výzkumníci se snažili u pokusných pejsků vytvořit odolnost vůči jedu mořské sasanky, zvířata jim však zahynula na celkovou alergickou reakci – anafylaxi. Dnes víme, proč se tak stalo: pokud se do organismu dostane cizorodá bílkovina, za určitých okolností se tento vůči ní začne bránit tvorbou tzv. IgE protilátek, které jsou silnými spouštěči vyplavení histaminu z bílých krvinek. A právě histamin je látka, která odpovídá za všechny hlavní projevy anafylaxe.

Rozdělení anafylaxe

Z odborného pohledu rozlišujeme alergickou a nealergického anafylaxi. Termín alergická anafylaxe se použije, jestliže se dokáže že stav zapříčinily imunologické mechanismy – nejčastěji již zmíněné IgE protilátky. Některé látky však mají schopnost působit na mastocyty přímo, i bez stimulace tvorby IgE protilátek – hovoříme o tzv. histaminových Liberator (uvolňovač). Mezi nejznámější patří kontrastní látky vyrobené z molekul na bázi jódu, které se používají v rentgenologii, lokální i celková anestetika, některá antibiotika, ale i další léky, a také mnohé látky používané ke konzervování, stabilizaci či přibarvování a vylepšování chuťových vlastností potravin.

Podle různých literárních údajů výskyt anafylaxe kolísá od 3,2 až do 21 případů na 100 000 obyvatel, výskyt však v civilizovaných zemích stále stoupá. Nepříznivý trend nutí upozornit lékařů, ale i laickou veřejnost na tento problém a poskytnout poznatky o současných preventivních a léčebných přístupech.

Nejčastější příčiny anafylaxe uvádíme v tabulce 1. Pořadí u dospělých a dětí je mírně odlišné. U dospělých pacientů jsou to především léky, bodnutí blanokřídlých, potraviny, fyzická námaha a latex; u dětí jsou na prvním místě potraviny (až ¾ případů), dále léky, bodnutí blanokřídlých a vakcíny. Podle nejnovějších statistik se však i u dospělých dostává anafylaxe zapříčiněná konzumací potravy na prvním místě. V 20-30% případů se nepodaří příčinu identifikovat.

Rychlost reakce se různí

Rychlost s jakou se projevy vyvíjejí a jejich charakter se mohou v jednotlivých případech lišit. Zpravidla začínají v průběhu minut po expozici alergenem. V případě potravinových reakcí se symptomy mohou rozvíjet až hodiny od požití alergenu – v závislosti od trávicího procesu. Prvním projevem bývá svědění a červenání pokožky (často začíná na dlaních a / nebo ploskách nohou), objevuje se kopřivka (urticaria), někdy s tendencí k mapovitý splývání až vzniku otoků. Otoky mohou být kdekoliv na kůži i na sliznicích. Nejzávažnější je postižení dýchacího a srdečně-cévního systému. Postižení dýchacích cest obvykle začíná otokem rtů, jazyka, hrtanu (hlasivek), což se projeví zpočátku ochraptěním, později až dušením. Někdy se objeví kýchání, rýma, zarudnutí a otok očí. Zúžení dolních dýchacích cest způsobuje pocit tísně na hrudi a dušnost. Postižení kardiovaskulárního systému se projeví poklesem tlaku, někdy tak rychlým a závažným, že dojde ke kolapsu až ztrátě vědomí. V takovém případě už mluvíme o anafylaktický šok a postiženému jde doslova o život. Mohou se vyskytnout poruchy srdečního rytmu. Ze strany zažívacího systému se může objevit nevolnost, zvracení, křeče v břiše, průjem. K dalším častým projevům patří, pocení, dezorientace, pacient cítí úzkost až strach o život. Někdy jsou přítomny všechny uvedené projevy, jindy pouze část z nich.

Léčba anafylaxe

Co se týče léčby anafylaxe, rozhodující je rychlost zákroku. Cílem je potlačit účinek působků uvolněných z bílých krvinek, podpořit krevní oběh a dýchání a zabránit dalšímu rozvoji reakce (tabulka č. 2). Adrenalin podaný do svalu (do stehna nebo paže) je za každých okolností lékem první volby. Upravuje oběhový kolaps, dýchání a brání dalšímu uvolňování chemických působků z bílých krvinek. Všechny následující kroky závisí na závažnosti reakce a na odpovědi na podaný adrenalin. Úmrtí na anafylaxi, když nechybí přítomnost první pomoci, jsou většinou výsledkem opožděného podání adrenalinu. Podle vývoje stavu podání opakujeme o 15-20 minut (nebo i později).

V případě, že je příčinou anafylaxe bodnutí hmyzem, nebo injekčně podaná látka (mimo hlavy, krku a prstů), můžeme druhou dávku adrenalinu vpíchnout těsně nad místo vstupu antigenu. Tímto se zpomalí vstřebávání alergenu. Podobně účinkuje naložení škrtidla nad místo vpichu. Škrtidlo musíme každých 10 minut uvolnit na dobu 1-2 minut. Léčba anafylaktické reakce dále zahrnuje antihistaminika a kortikosteroidy (tabulka č. 2). Tyto farmaka mají mnohem pomalejší nástup účinku ve srovnání s injekčním adrenalinem. Antihistaminika a kortikosteroidy by proto nikdy neměli v léčbě anafylaxe podávat samy – bez adrenalinu. Na druhé straně tyto léky tlumí další vývoj reakce, takže v druhém kroku je podáváme vždy. V případě nemožnosti spolknout tabletku přichází v úvahu podání těchto léků do žíly, to je však již otázka lékařské první pomoci. Pokud zúžení dýchacích cest nereagovalo dostatečně na úvodní podání adrenalinu a je k dispozici uvolňovač průdušek ve sprejové podobě, podáváme 1-2 vdechy opakovaně (á 20 minut).

Po úspěšném zvládnutí akutní reakce následuje hledání příčiny. Snížit riziko recidivy anafylaxe lze jen tak, že se pacient vyhýbá kontaktu s vyvolávačem a spouštěčem, v případě přecitlivělosti na bodnutí hmyzem používá repelenty a ochranné oblečení a v zdravotní dokumentaci má výrazně vyznačenou alergickou anamnézu. Navzdory identifikování spouštěče může dojít k nahodilému požití alergenu, nebo bodnutí či uštknutí hmyzem. V rámci preventivních opatření je proto nutné aby pacient stále při sobě nosil tzv. pohotovostní balíček (tabulka č. 3) a byl důkladně poučen o postupu první pomoci. Úspěšné zvládnutí anafylaktické reakce předpokládá její brzké poznání a rychlé a správné ošetření. Tento postup by měli ovládat nejen všichni lékaři, ale i pacienti, jejich rodinní příslušníci, ale například i učitelé a pod.

Tabulka č. 1: Nejčastější příčiny anafylaxe u dětí a dospělých.

Děti Dospělí
1. Potraviny (vajíčko, mléko) Léky (antibiotika, analgetika)
2. Léky (antibiotika) Bodnutí blanokřídlých
3. Bodnutí blanokřídlých Potraviny (ořechy a oříšky, mořské ryby a živočichové)
4. Vakcíny Fyzická námaha
5. Potravinové aditiva Potravinové aditiva, latex
6. Alergenová imunoterapie Alergenová imunoterapie

Tabulka č. 2: Předlékařská první pomoc při anafylaktické reakci


Přípravek / postup Poznámka
1. Pokud je příčina známa a pokud se dá – odstranit vyvolávající příčinu, resp. přerušit kontakt s vyvolávačem – spouštěčem reakce
2. Adrenalin v laické stříkačce do svalu (autoinjektoru)
  • – podává se již při prvních projevech vzniku / šíření celkové alergické reakce
  • – v případě bodnutí hmyzem podat adrenalin v blízkosti bodnutí aby se zpomalila absorpce,
  • – opakovat každých 15-20 minut pokud je to nutné za účelem potlačení příznaků a zachování krevního tlaku
3. Uvolnit krk a pacienta uložit do Trendelenburgovy polohy vleže na zádech se zvednutými dolními končetinami

– zajistí se návrat krve ze žil směrem k srdci

4. Zajistit průchodnost dýchacích cest pokusit se vytáhnout jazyk
5. Vyloučit / omezit další kontakt s vyvolávající látkou pokud lze – naložit škrtidlo nad místem reakce, aby se omezilo vstřebávání příčinné látky
6. Antihistaminikum pokud je pacient schopen polykat: levoccetirizín, desloratadin, fexofenadin, rupatadin

– podat 1 – 2 tbl

7. Glukokortikoidy pokud je pacient schopen polykat: – prednison 40 mg nebo methylprednisolon 36 mg
8. V případě sipivého dýchání, dušení pokud je pacient schopen nadechnout se: β2-adrenergikum inhalačně (salbutamol, fenoterol, případně kombinace těchto farmak s ipratropiom): – 2 vstřiky z běžného dávkovače (možnost opakovat po 15-20 min) < td>

Tabulka č.3. Obsah balíčku první pomoci


Adrenalinové pero – autoinjektor: pro dospělé, pro děti
Antihistaminikum (jedno z): (desloratadin, fexofenadin, levocetirizin, dvojnásobek denní dávky)
Kortikoid (prednison, methylprednisolon v tabletové formě)
Průduškový sprej první pomoci: inhalační beta-2adrenergikum
Návod k použití : za jakých okolností kolik z toho – kterého léku podat
Informace o druhu alergie a kontaktní čísla: na lékaře, záchrannou službu …

VIDEO: CO se stane během anafylaxe? (Anglicky)

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




Přečtěte si také naše další články

Bez komentáře u článku “Anafylaxe (anafylaktická reakce)”

  1. […] anafylaktická reakce na vakcínu nebo jiná závažná reakce v souvislosti s předchozím očkováním […]

  2. […] anafylaktická reakce na vakcínu nebo jiná závažná reakce v souvislosti s předchozím očkováním […]

  3. […] anafylaktická reakce na vakcínu nebo jiná závažná reakce v souvislosti s předchozím očkováním […]

  4. […] reakce (v podobě zvýšené teploty) se může objevit během prvních 24 hodin po očkování. Anafylaktický šok vzniká jen ve výjimečných […]

  5. […] Tyto jedy obsahují vazoktivní (na cévu působící) látky jako například histamin, kininy, dalšími komponentami jsou proteiny, charakteru enzymů – fosfolipáza, hyaluronidáza, či antigen 5. Za antigenní nejúčinnější se považují poslední tři jmenované. Právě ty mohou způsobit rozvoj anafylaktické reakce. […]

  6. 4 případy, kdy je vám kondom při sexu na nic | Rehabilitace.info napsal:

    […] některých případech může alergie na latex vyvolat anafylaxi, což je život ohrožující stav. Podle průzkumů, pouze jeden nebo dva lidé ze 100 mají […]

  7. […] a otokem sliznice většinou v místě, kudy alergen vnikl do těla. Vzácně může nastat anafylaktický šok. Život ohrožující snížení tlaku, zhoršení dýchání, šok a ztráta vědomí vyžadují […]

  8. […] horší alergickou reakci než samotný hadí jed a mít i horší následky. Rizikem je smrtelná anafylaktická reakce, proto jeho aplikaci třeba velmi dobře zvážit. Podává se až téměř, ze zoufalství” […]

  9. […] v boji proti těmto nemocem. Mezi alergická onemocnění patří astma, alergická rýma, anafylaxe, alergie na léky, potraviny a hmyz, dále ekzémy, kopřivka (urticaria) a […]

  10. […] jazyka a rtů a k bolestem hlavy. Arašídové ořechy mohou vyvolat i nejtěžší formu reakce anafylaktický šok. U vysoce senzitivních jedinců může alergické projevy vyvolat i kontakt ořechů s kůží […]

Zanechat komentář ke článku

Zpráva