Darování krvetvorných buněk

Existují tři způsoby – darování periferních kmenových krvetvorných buněk přímo z krve, darování kostní dřeně z kyčelní kosti na operačním sále v celkové anestezii nebo darování pupečníkové krve.

Kdo se může stát dárcem kostní dřeně?

věk 18-45 let,
nesmí mít žloutenku typu A, B, C,
musí být HIV negativní,
neměl by v minulosti překonat TBC,
neměl by trpět na onemocnění srdce a cév, průduškové astma nebo jiné vážnější chronické onemocnění,
neměl by v posledním roce překonat boreliózu a infekční mononukleózu,
ženy v reprodukčním věku by měly být více než 1 rok po porodu av době darování nebýt těhotné.

Rizika pro darování krvetvorných buněk

Darování krvetvorných buněk nepřináší pro dárce zvýšené riziko. Tedy odběr krvetvorných buněk má stejné riziko jako běžné každodenní aktivity, jako například cestování, turistika nebo práce na zahrádce.

Sponzorováno

V obou případech jde o darování tzv. kmenových krvetvorných buněk, které po převedení do krve druhého člověka dokáží zaplavat krevním oběhem do svých obvyklých míst v kostní dřeni, usadit se v ní a postupně se začít množit a vyzrávat v celé spektrum normálních krvinek (červených, bílých i krevních destiček).

Za normálních okolností sídlí kmenové krvetvorné buňky téměř výhradně uvnitř kostí – v kostní dřeni, kdežto v krvi je jich velmi málo. Z vnitřku kostí je můžeme získat jednoduchým odsátím jehlami z dutiny kostí v celkové narkóze. Chceme-li je získat přímo z krve, je potřeba je nejdříve namnožit a vyplavit z kostní dřeně do krve pomocí tzv. růstového faktoru, kterému se anglicky říká G-CSF (=Granulocyte Colony Stimulating Factor). Růstové faktory jsou speciální bílkoviny, které jsou tělu vlastní a kterými si každý organismus reguluje normální tvorbu všech krvinek. Dnes se růstové faktory běžně vyrábějí i jako léky pro některá krevní onemocnění. Bezpečnost jejich podání byla už prověřena i u tisíců zdravých lidí. Vyplaví-li se kmenové buňky pomocí růstového faktoru do krve, můžeme je odtud bezpečně oddělit pomocí přístroje, kterému se říká separátor a který se běžně používá na transfúzních stanicích u dárců k odběrům plazmy nebo krevních destiček.

Z hlediska pacienta je někdy výhodnější transplantovat dřeň získanou z kosti, jindy čistý koncentrát kmenových buněk získaný separátorem. Dárce sám má ale právo zvolit způsob, který mu lépe vyhovuje a jeho přání musí být respektováno.

Sponzorováno

TIP: Více informací najdete na Kostnidren.cz.

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.