Štítná žláza – její funkce, anatomie a poruchy 4.91/5 (34)



Štítná žláza je velmi důležitý, pro organismus nezbytný orgán. Prostřednictvím svých hormonů ovlivňuje mnoho orgánů a systémů organismu. Má účinek metabolický, stimuluje růst a vývoj, působí na nervový systém, svalstvo, ovlivňuje činnost srdce a jiné.

Funkce štítné žlázy

Štítná žláza je umístěna dole na krku před hrtanem a je motýlovitého tvaru. Jejím úkolem je shromažďovat z krve jód k výrobě dvou hormonů, thyroxinu a trijodthyroxinu, které regulují spotřebu energie doslova ve všech orgánech i ve všech buňkách těla. Její činnost je řízena z podvěsku mozkového speciálním hormonem. Je to jeden z důležitých regulačních orgánů, který se podílí na mnoha funkcích těla. Pravděpodobnost onemocnění štítnou žlázou je čtyřikrát vyšší u žen než u mužů, a to zřejmě proto, že u žen se projevuje větší sklon k nesprávné funkci. Podstatou problému je, že imunitní systém nepovažuje štítnou žlázu za část těla a vyrábí proti ní protilátky. Jestliže štítná žláza začne být málo či příliš činná, objeví se problémy.

Anatomie štítné žlázy

Patří mezi největší žlázy lidského těla. Její hmotnost je u dospělého člověka většinou 10 až 20 g. Má motýlikovitý tvar – je tvořena dvěma laloky, které jsou spojeny tělem (istmom). Je umístěna na přední straně krku – začíná se v místě, kde je uložena štítná chrupavka a leží vlastně na průdušnici. Nezvětšenou štítnou žlázu pouhým okem nevidíme, ale při asymetrii svalů, páteře au štíhlých lidí může být viditelná a hmatná při polykání. Štítná žláza během těhotenství, v pubertě a při různých onemocněních se však může zvětšit do takových rozměrů, že ji vidět pouhým okem.

Cévní zásobení je velmi bohaté, ve srovnání s jinými orgány v těle má na svou hmotnost štítná žláza jedno z nejlepších krevních zásobeni.

Na zadní stěně štítné žlázy probíhají nervy, které ovládají činnost hlasivek a tvorbu hlasu.

Na horním a dolním pólu štítné žlázy se většinou nacházejí příštítná tělíska, které produkují příštítných tělísek hormon (PTH) který spolu s vitamínem D a s kalcitoninem řídí metabolismus vápníku v organismu. Kalcitonin produkují parafolikulární buňky, které jsou rozptýleny v prostoru mezi folikulární buňkami a v prostoru mezi folikuly (puchýři).

Folikul je základní sekreční jednotkou štítné žlázy.

TIP: 8 faktů a zajímavostí o štítné žláze a imunitě

Folikuly

Folikuly jsou kulovité měchýřky, které jsou vystlané folikulárních buňkami. Uvnitř folikulů je koloid, který produkují folikulární buňky, jsou v něm skladovány hormony navázané na speciální bílkovinu tyroglobulín.Tu probíhá i poměrně složitý několikastupňový proces tvorby hormonů štítné žlázy – tyroxinu – T4, trijodtyroninu T3 av zanedbatelném množství metabolicky neefektivního reverzního trijodtyroninu – RT3.

Tvorba hormonů štítné žlázy

Nedílnou součástí tvorby hormonů štítné žlázy je aktivní vychytávání jodových molekul z krve. V štítné žláze je uloženo 25% tělních jodidových jónů. Tato zásoba postačí na tvorbu tyreoidálních hormonů v trvání přibližne 100 dní. Proto po užití léků s obsahem jódu nebo po vyšetření, kde se používá rentgenkontrastná látka, má člověk připravenou zásobu na několik měsíců.

Štítná žláza a jód

Člověk získává jód z potravin, zřídka z pitné vody. Jeho obsah v potravinách závisí na jeho koncentraci v půdě, kde se potraviny pěstovaly. Nejvíce jódu obsahují takzvané “dary moře”. V suchozemských potravinách je obsah jódu poměrně nízký, neboť z povrchových vrstev byl během existence Země vyplaven do moří a oceánů.

Podle směrnic WHO (1996) byl doporučený denní příjem jódu na den od 50 mikrogramů u novorozenců a dětí do 1 roku, se zvyšujícím se množstvím podle věku a potřeb organismu až po 150 mikrogramů u dospělých a dětí starších 12 rokov.Tehotné a kojící ženy patří do skupiny se zvýšenou potřebou jódu, tedy i denní příjem by měl být 200 mikrogramů.

Používání jodované soli je účinná metoda, jak přidávat jód ke stravě, v některých zemích je zavedeno i povinné jodidované mouky. Nejvhodnější na doplňování jódu do těla jsou jodid sodný a draselný.

Choroby z nedostatku jódu a vrozená hypotyreóza

Pro tvorbu hormonů štítné žlázy je nezbytné dostatečné zásobení jódem. Jód získává organismus výlučně potravou (nejvíce jódu obsahují mořské ryby a další mořské produkty). Jediným zdrojem jódu pro plod, novorozence a kojence je matka. Trpí-li matka nedostatkem jódu, dochází k nedostatečnému zásobení plodu, novorozence a kojence jódem (a hormony štítné žlázy), což vede k závažným poruchám vývoje mozku, které označujeme jako kretenismus. Je-li závažný nedostatek jódu v určitých geografických oblastech, hovoříme o endemickém kretenismu. Dostatek jódu v potravě je ale nutný i v celém dalším průběhu života, především u dětí, v dospívání a u těhotných a kojících žen. Projevem mírnějšího nedostatku jódu je zvětšení štítné žlázy – struma, která je zpočátku difúzní a postupně dochází k uzlovatění. U většího nedostatku jódu je přítomná i hypotyreóza. Naopak u osob trpících dlouhodobým nedostatkem jódu může náhlý přívod jódu (např. při podání kontrastních látek při rentgenologickém vyšetření, nebo léků s vysokým obsahem jódu) vyvolat hypertyreózu.

Nedostatek jódu u dětí a dospívajících vede navíc k porušenému vývoji mentálních schopností a sníženému IQ. U těhotných žen vede nedostatek jódu často k potratu, předčasnému porodu, zvýšenému výskytu vrozených vývojových vad plodu, ke zvýšené úmrtnosti novorozenců, či k závažnému poškození především mozku plodu – kretenismu.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí v současné době na zemi nedostatkem jódu asi pětina lidstva. Často jde o horské oblasti zemí třetího světa, kde je nízký obsah jódu v půdě. V přímořských oblastech bývá zásobení jódem vyšší. Podobně Čechy, Morava a Slovensko patřily v minulosti k oblastem s nedostatkem jódu. Z těchto důvodů byla – podobně jako v dalších vyspělých zemích – také u nás od padesátých let minulého století zavedena plošná jodace jedlé soli. Poslední průzkumy zásobení populace jódem ale ukázaly, že i přes toto plošné opatření je nutné zvýšit příjem jódu především u těhotných a kojících žen a adolescentů. Doporučuje se tedy v průměru 100-200 ug jódu denně v podobě tablet (např. Jodid 100, Jodid 200) u všech těhotných a kojících žen a individuálně u adolescentů. Dostatečný příjem jódu je ale nutný u každého člověka – nejlépe v přirozené formě. Tou jsou mořské ryby a další mořské produkty, které by měly být zařazeny do našeho jídelníčku alespoň 2x týdně. V České republice probíhá také suplementace potravy pro skot jódem, a proto je významným zdrojem jódu v potravě i mléko.

Od 80. let minulého století je u nás rovněž prováděno povinné plošné vyšetření funkce štítné žlázy u všech novorozenců – tzv. screening vrozené hypotyreózy. Ten slouží k včasnému odhalení jak dědičných poruch funkce štítné žlázy, tak poruch způsobených dalšími faktory během těhotenství (např. nedostatkem jódu, onemocněním štítné žlázy matky nebo léčbou matky léky, které ovlivňují činnost štítné žlázy plodu aj.). Včasné odhalení hypotyreózy plodu a včasná léčba zabrání nevratným změnám vývoje mozkové tkáně novorozence.

Co si o štítné žláze ještě přečíst?

VIDEO: Hormony štítné žlázy a těhotenství

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Bez komentáře u článku “Štítná žláza – její funkce, anatomie a poruchy”

  1. […] metabolická onemocnění (diabetes, poruchy metabolismu lipidů), endokrinologická onemocnění (štítná žláza) či hormonální změny (menopauza, těhotenství). Nejčastější příčinou vzniku ušních […]

  2. […] (mezihrudí tj. prostor mezi plícemi, kde se nachází srdce a cévy, jícen, průdušnice, štítná žláza, lymfatické […]

  3. […] přestože je pro náš organismus velmi důležitý. Potřebuje ho hlavně pro správnou funkci štítné žlázy, metabolismus živin, zlepšuje kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Dále zklidňuje nervy a […]

  4. […] Štítná žláza je umístěna v dolní části krku před hrtanem. Její funkcí je produkce hormonů, které regulují metabolismus a energetickou spotřebu buněk. K tvorbě hormonů potřebuje štítná žláza jód, který vychytává z krve. Hypofýza (podvěsek mozkový) hormonálně řídí činnost štítné žlázy pomocí hormonu stimulujícího štítnou žlázu (THS). […]

  5. […] Zlepšila se činnost některých orgánů (žláz s vnitřní sekrecí), jako jsou slinivka, štítná žláza […]

  6. […] je nezbytný pro správný vývoj lidského organismu. Je součástí hormonů vylučovaných štítnou žlázou, které ovlivňují především vývoj pohybové soustavy a mozku v raných fázích […]

  7. […] Dědičné vlivy, stres, hormonální změny, porod, užívání antikoncepce a léků, nemoc (štítná žláza, cukrovka, aj.), nevhodná úprava vlasů (dlouhodobé těsné zaplétání do copů), či […]

  8. […] alergií přibývají i autoimunitní nemoci, z nichž nejčastější jsou právě onemocnění štítné žlázy. Víme, že autoimunitní onemocnění jsou ty, u kterých je imunitní systém jakoby nadměrně […]

  9. […] jen začátek. „Musíme zjistit příčinu. Následuje biochemie, vyšetření jater, ledvin, štítné žlázy a další. Někdy i vyšetření mozkomíšního moku, genetické vyšetření či biopsie nervu. V […]

  10. […] které by mohly při napomáhat při hubnutí je jód. Je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy. Ta produkuje hormony, které mohou regulovat kromě mnoha jiných věcí i naši […]

Zanechat komentář ke článku

Zpráva