8 faktů a zajímavostí o štítné žláze a imunitě – znáte je? 4.86/5 (14)



Štítnou žlázu najdeme na přední straně krku...

Štítnou žlázu najdeme na přední straně krku…

Štítná žláza je součástí endokrinního systému, v jehož rámci má nezastupitelnou funkci například při vývoji a činnosti mozku, termoregulaci organismu, metabolismu tuků a cukrů nebo aktivitě pohlavních orgánů. Systém hormonů, kam patří i štítná žláza, tvoří spolu s imunitním a centrálním nervovým systémem supersystém – jakýsi vládnoucí triumvirát zajišťující rovnováhu organismu.

1. Co vlastně je štítná žláza?

Štítná žláza patří k těm orgánům, které čím jsou nenápadnější, tím větší roli hrají v organismu. Najdeme ji na přední straně krku – skládá se ze dvou laloků spojených typickým můstkem. Žláza je součástí složitého endokrinního (hormonálního) systému, v jehož rámci ovlivňuje vývoj a činnost mozku, termoregulaci organismu, metabolismus tuků a cukrů či aktivitu pohlavních orgánů. Velmi důležitá je spolupráce štítné žlázy s imunitním systémem.

2. Jak pracuje štítná žláza?

Hlavním úkolem štítné žlázy je vylučování dvou druhů hormonů: trijodthyroninu (T3) a tyroxinu (T4). T3 je aktivní hormon, který ovlivňuje “důležitější” hormon T4. Na tomto procesu se účastní i thyreotropní hormon (TSH), vylučovaný adenohypofýzou, která tvorbu obou hormonů štítné žlázy reguluje. Pokud jsou hladiny hormonů štítné žlázy v krvi nízké, hypofýza uvolní více TSH. Když jsou hladiny hormonů štítné žlázy příliš vysoké, hypofýza snižuje produkci TSH.

Fungování štítné žlázy ovlivňují zejména tyto faktory:

  • Jód – jde o základní látku potřebnou pro správné fungování štítné žlázy.
  • Další žlázy v systému – štítná žláza je součástí endokrinního systému. Každá žláza (např. Vaječníky, hypofýza, slinivka břišní, nadledvinky, pankreas) má v tomto systému svou úlohu, přičemž mezi sebou intenzivně komunikují.
  • Genetická predispozice – třetí částí této skládačky je dědičnost. Vědecká data potvrzují, že riziko problémů se štítnou žlázou je vyšší, pokud mají tyto problémy v rodině tradici.
  • Imunitní systém.

3. Které skupiny lidí by si měli dávat větší pozor na onemocnění štítné žlázy?

Onemocnění štítné žlázy se objevují asi u 5% populace – častější je u žen. Ženy středního a vyššího věku jí trpí až v 15 – 20%. Významným rizikovým faktorem u žen bývá těhotenství, období kojení a menopauza. Druhou významnou skupinou jsou lidé s kladnou rodinnou anamnézou. Pokud se ve vaší rodině vyskytl v minulosti problém se štítnou žlázou, neměli byste podceňovat prevenci.

4. Jaké jsou nejčastější poruchy štítné žlázy?

Poruchy štítné žlázy můžeme rozdělit na nesouvisející a související s imunitou. K těm prvním patří například:

  • Struma – jde o nenádorové zvětšení štítné žlázy. Nejčastější příčinou strumy na celém světě je nedostatek jódu v potravě.
  • Uzliny štítné žlázy – výrůstky vytvořené v štítné žláze. Příčiny nejsou vždy znám, ale mohou zahrnovat nedostatek jódu i Hashimotova nemoc. Většinou jde o benigní, tedy nenádorové zvětšení.

K poruchám, které způsobuje nesprávné fungující imunita patří:

Samostatnou kategorií je rakovina štítné žlázy.

5. Kdy vzniká onemocnění štítné žlázy způsobené imunitním systémem?

Normálně fungující imunitní systém rozpoznává vlastní tkáně a neútočí na ně. Někdy ale ztratí tuto schopnost a pak imunita agresivně reaguje i na vlastní tělové buňky. Jde o tzv. selhání autoimunity. Výsledkem jsou těžké poškození orgánů a tkání a nemoci jako Addisonova nemoc, revmatoidní artritida, diabetes 1. typu či vitiligo.

Projevem špatně fungující autoimunity, která útočí přímo na štítnou žlázu, jsou výše zmíněné onemocnění – Hashimotova nemoc a Gravesova-Basedowova nemoc. Zpozornět bychom měli i v případě, že trpíme jiným autoimunitním onemocněním, například diabetem 1. typu, nebo celiakií. Vědecké studie totiž naznačují, že i autoimunitní onemocnění nesouvisející přímo se štítnou žlázou, představují pro tento orgán rizikový faktor.

6. Co je Hashimotova nemoc?

Hashimotova choroba způsobuje snížení funkce štítné žlázy (hypotyreózu), tedy stav, kdy štítná žláza nevytváří dostatek hormonů. Toto onemocnění postupuje nenápadně bez výrazných příznaků. Postupně ale štítná žláza oteče a vzniká struma. Tato autoimunitní nemoc je častější u žen než u mužů. Obvykle se onemocnění objeví mezi 30 a 50 rokem věku.

Mezi nejčastější příznaky Hashimotovy choroby patří:

  • struma
  • únava
  • deprese
  • zácpa
  • mírné zvýšení tělesné hmotnosti
  • suchá kůže
  • suché, prořídlé vlasy
  • bledá, opuchlý obličej
  • těžká a nepravidelná menstruace

Hashimotova nemoc se zjišťuje měřením úrovně TSH hormonu, případně hladiny hormonů štítné žlázy (T3 nebo T4). Krevní test by měl také ukázat abnormální protilátky. Pokud jde o léčbu – v současnosti neexistuje přímý lék na tuto nemoc. Existuje ale nepřímá léčba, spojená například se stavem střev a konzumací lepku. Pomoci může i užívání vitamínu D při potvrzené nízké hladině v organismu. Na zmírnění příznaků onemocnění se doplňuje TSH hormon. Při pokročilé Hashimotově nemoci bývá nezbytný chirurgický zákrok. Klíčová pro zdárný průběh onemocnění je včasná diagnóza.

7. Co je Gravesova-Basedowova nemoc?

Pokud za zvýšenou funkcí štítné žlázy (hyperfunkcí) stojí špatně fungující imunita, dochází k nadměrné tvorbě imunitních protilátek proti štítné žláze. Ty paradoxně vybičují žlázu k vyšší aktivitě a tvorbě hormonů. Pak vznikají chorobné projevy kvůli zesíleným účinkem těchto hormonů. Nejčastěji jde o Gravesovu-Basedowovu nemoc.

Opět jde o autoimunitní onemocnění, ne poruchu štítné žlázy jako takové. Nemoc je dědičná a může se vyvinout v jakémkoli věku. Častější je u žen ve věku 20 až 30 let. Mezi rizikové faktory patří stres, obezita, těhotenství a kouření.

Gravesova-Basedowova choroba a nejčastěji symptomy

  • úzkost,
  • popudlivost,
  • únava,
  • třes rukou,
  • nepravidelný srdeční tep,
  • nadměrné pocení,
  • potíže se spánkem,
  • průjem nebo časté stolice, změněn menstruační cyklus,
  • struma,
  • vypoulené oči a problémy se zrakem.

Diagnostika je v tomto případě jednodušší – obyčejné fyzikální vyšetření odhalí zvětšenou štítnou žlázu, spojenou často s vypoulenýma očima a známkami zvýšeného metabolismu. Onemocnění nakonec potvrdí krevní testy. I při této nemoci není známa léčba, která by zastavila imunitní systém před útokem na štítnou žlázu.

Příznaky Gravesovy nemoci ale lze do značné míry zvládat několika způsoby:

  • beta-blokátory pro řízení srdeční frekvence, úzkosti a pocení,
  • léky na kontrolu produkce velkého množství hormonů štítné žlázy,
  • radioaktivním jódem,
  • chirurgickým odstraněním štítné žlázy (jako poslední možnost).

8. Máte problém se štítnou žlázou? Prověřte si to pomocí těchto otázek

  1. Máte genetický předpoklad tohoto onemocnění v rodině?
  2. Bydlíte nebo jste v minulosti byly dlouhodobě vystavován chemikáliím?
  3. Zjistili vám vyšetřením nerovnováhu v tvorbě hormonů z vaječníků či nadledvin?
  4. Jste pylový nebo potravinový alergik? Napadá vás často infekce?
  5. Trpíte obezitou nebo máte diabetes?
  6. Máte potvrzeno libovolné autoimunitní onemocnění?

Pokud jste odpovídali na některou z těchto otázek kladně, je vhodné si jednou za čas dát zkontrolovat štítnou žlázu odborníkovi.

TIP: Jak neoslabovat vaši imunitu?

VIDEO: Radiojód – štítná žláza, radioaktivní pacienti

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva