Zánět štítné žlázy zůstává dlouho nepoznán 4.78/5 (18)



Zánět štítné žlázyV hospodářsky vyspělých zemích jsou velmi časté imunologicky podmíněná onemocnění. Vedle různých typech alergií přibývají i autoimunitní nemoci, z nichž nejčastější jsou právě onemocnění štítné žlázy. Víme, že autoimunitní onemocnění jsou ty, u kterých je imunitní systém jakoby nadměrně aktivní v rozpoznávání a ničení, přičemž napadá i některé struktury vlastního těla. Vedle různých typů alergií takto nejčastěji přibývají onemocnění štítné žlázy. Jde o jakousi novou “epidemii”, která postihuje i mladé lidi.

Štítná žláza, dvojlalokový orgán umístěný na krku, ovlivňuje v organizmu celý metabolismus. Pokud produkuje málo hormonů, naše látková přeměna se zpomalí, pokud jich je mnoho, metabolismus se zrychlí. Čili pokud nepracuje tak, jak by měla, mohou nastat vážné zdravotní problémy.

Autoimunitní zánět štítné žlázy

Mezi nejčastější systémové autoimunitní onemocnění dneška patří chronický autoimunitní zánět štítné žlázy. Jde o poruchu imunitního systému, který své mechanismy namířil proti štítné žláze, ve které způsobuje chronický zánět a postupnou destrukci. Časem vede ke její nedostatečné funkci (hypotyreóze). Důvody neznáme, možné jsou vlivy vnějšího prostředí jako záření, infekce, v některých rodinách se toto onemocnění dědí z matky na dceru, vnučku a podobně.

Rychlost vývoje tohoto onemocnění je různá. Nejčastější průběh je takový, že během dlouhého období štítná žláza funguje normálně, s tím, že v krvi pacientek (10 až 15 – krát častěji jsou jimi totiž ženy) se nacházejí autoprotilátky proti antigenům štítné žlázy. I na to se přijde náhodně, resp. se to nediagnostikuje vůbec, protože onemocnění se v tomto stádiu neprojevuje žádnými příznaky. Navíc se s tím nedá ani nic dělat, protože není důvod léčit bezpříznakové onemocnění. Pacientka, jejíž “protilátky proti štítné žláze” v krvi našli, by však měla chodit na pravidelné endokrinologické kontroly. Léčba tyroxinem (hormon štítné žlázy) se začíná až poté, co dojde ke snížené činnosti štítné žlázy.

Jsou však odborníci, kteří si myslí, že nasadit léčbu je žádoucí již v tomto období, dokud hladiny hormonů štítné žlázy (T3 a T4) poklesnou. Důležitá je podle nich hladina TSH, což je hormon hypofýzy, jehož úkolem je štítnou žlázu stimulovat. Jeho vyšší hladina už napovídá o tom, že s tímto orgánem ve tvaru motýla není všechno v pořádku, že jeho kapacita nestíhá. Někdy se štítná žláza zvětšuje (vzniká tzv. Struma), nebo je tvrdá, tuhá na pohmat bez ohledu na její velikost. Na ultrazvuku vidět i jisté typické změny.

“Pro funkci štítné žlázy má nenahraditelný význam jód. Lázeňská procedura v podobě jodové koupele má pozitivní vliv na nasycení štítné žlázy jodem a tvorbu hormonů štítné žlázy se zkratkami T3 a T4,” tvrdí MUDr. Táňa Jasičová, primářka oddělení dospělých Přírodních jodových lázní Číž. “V procesu léčby snížené činnosti štítné žlázy má jistě své opodstatnění léčba přírodní jodovou balneáciou v podobě pitné kúry, jodové vanové koupele či inhalace jódového mikroklimatu v průběhu lázeňské léčby.”

Mezi projevy nemoci patří zvýšená rychlost sedimentace červených krvinek. Někdy je dobré odebrat vzorek přímo z tkáně štítné žlázy, který se pošle na biopsii a přesně určí o kterou formu zánětu štítné žlázy se jedná.

Druhy zánětů štítné žlázy

Zánětů štítné žlázy je celá řada. Dají se rozdělit na:

  • akutní se projevují zarudnutím v místě žlázy. Infekce se do štítné žlázy dostane nejčastěji z okolí, při zánětech krku. Štítná žláza je bolestivá, oteklá a léčí se antibiotiky.
  • subakutní jsou virového původu, terapie je symptomatická, užívá se kyselina acetylsalicylová
  • chronické probíhají bezbolestně. Nemocný může někdy pociťovat škrcení v místě výskytu žlázy. Je to autoimunitní onemocnění a léčí se levothyroxinem.

Léčba je odlišná u akutních, bouřlivě probíhajících forem a u pomalu se rozvíjejících forem chronických. Základem je podávání hormonů štítné žlázy tam, kde dochází k oslabení její funkce. Tato léčba obvykle vede i k ústupu strumy, pokud je přítomná.

Snížená činnost štítné žlázy

Někdy se stává, že ke snížené funkci štítné žlázy dojde již společně se zánětem. Pacientka však o své hypotyreóze neví, únavu, ospalost či apatii, případně přibírání na váze lze totiž připsat mnohým jiným faktorům. Snížená činnost štítné žlázy by se měla vyloučit u žen, které nemohou otěhotnět, protože může způsobovat poruchy plodnosti. Rovněž těhotenství je obdobím, kdy jsou nároky na činnost štítné žlázy výrazně zvýšené, takže při nedostatečnosti štítné žlázy je náhrada hormonů štítné žlázy mimořádně důležitá pro budoucí maminku i vyvíjející se plod. Stav se však může zhoršit i 3 až 6 měsíců po porodu. Následkem nedostatku hormonů štítné žlázy může být i zvýšená hladina cholesterolu a urychlení aterosklerózy. Pravděpodobnost snížené funkce štítné žlázy stoupá s věkem.

Při snížené funkci štítné žlázy pacient dostává jen to, co mu v organismu chybí. Jde tedy o substituční léčbu syntetickým hormonem štítné žlázy, který má stejný účinek jako přirozeně se vyskytující hormony štítné žlázy. Několik pacientek, které byly unavené a apatické a připisovali to například menopauze, po začátku léčby doslova “ožijí”.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva