Vejce jsou výživná a bohatá na bílkoviny 4.88/5 (8)



Vejce jsou výživná a bohatá na bílkovinyVejce jsou bohatým zdrojem bílkovin a esenciálních živin. Objevují se důkazy, že konzumace vajec patří ke kvalitní stravě a přispívá k lepšímu pocitu nasycení po jídle, přičemž se dává do souvislosti i s lepší regulací tělesné hmotnosti. Kromě toho, složky vaječného žloutku podporují prevenci ztráty zraku ve vyšším věku. Nedávné zkvalitnění farmářské produkce přispělo k přísnějším normám na bezpečnost vajec, přičemž v mnoha částech Evropy došlo ke snížení salmonelové kontaminace.

Malý vliv na cholesterol v krvi

V minulosti byly obavy, že při konzumaci vajec a jiných potravin bohatých na cholesterol dochází ke zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, tedy i vyššímu riziku srdečních onemocnění. Ve většině případů však cholesterol ze stravy neovlivňuje cholesterol v krvi natolik jako množství a druh požitého tuku, s výjimkou některých osob, které jsou na vyšší příjem cholesterolu citlivé. Současné důkazy naznačují, že konzumace vajec, jako součást zdravě vyvážené stravy, u většiny lidí neovlivňuje významně zvýšení cholesterolu v krvi. Výživové studie případů postižených srdečním onemocněním nezjistily žádnou souvislost s pravidelnou konzumací vajec (až do šest kusů vajec za týden), dokonce ani u lidí, u kterých již předtím byla zaznamenána vysoká hladina cholesterolu.

Zdravotní aspekty pro konzumaci vajec

Víme, že potraviny s vysokým obsahem bílkovin vyvolávají pocit sytosti (nasycení po jídle). Toto vedlo vědce, aby zkoumali úlohu vajec při vyvolávání pocitu nasycení a managementu tělesné hmotnosti. Zprávy ze dvou řízených pokusů uvádějí, že konzumace vajec k snídani zvyšuje pocit nasycení, v důsledku čehož dochází k nižšímu příjmu kalorií přes den. Jedna studie ukázala, že při konzumaci vajec k snídani alespoň 5krát během 8 týdnů došlo u lidí s nadváhou, kteří dodržovali nízko kalorickou stravu, k větší ztrátě tělesné hmotnosti než u těch, kteří na snídani konzumovali stejnou dávku energie z pečiva.

Předpokládá se, že karotenoidy lutein a zeaxantin, nadcházející se ve vaječném žloutku, pomáhají snižovat riziko věkem podmíněné makulární degenerace, která je hlavní příčinou oslepnutí starších osob. Jedna studie ukázala, že při 12-týdenní konzumaci šesti vajec do týdne došlo ke zvýšení hladiny zeaxantinu v krvi a ke zvýšení optické denzity makulárního pigmentu. Vyšší optická denzita makulárního pigmentu pravděpodobně pomáhá snižovat stres vyvolaný působením slunečního světla na oči (fotostres).

Složení vejce

Průměrné slepičí vejce váží asi 60 gramů, z čehož 11% představuje skořápka, 58% bílek a 31% žloutek. Vaječný bílek skládá převážně z vody (88%) a bílkoviny (9%), zatímco vaječný žloutek skládá z vody (51 %), tuku (31%) a bílkoviny (16%). Hlavní živiny vejce, například vitamin D, vitamin B12, folát a selen, se dávají do souvislosti s prevencí chronických onemocnění, například onemocněním srdce, zvýšeným krevním tlakem, zhoršenou kognitivně funkcí a vrozenými vadami. Vědci v UK zjistili, že dospělí, kteří jídali tři a více vajec za týden, měli významně vyšší příjem vitamínů B12, A a D, niacinu (vitamín B3), jódu, zinku a hořčíku v porovnání s těmi, kteří vejce nekonzumovali. Je třeba zdůraznit poměrně vysoký obsah vitamínu D ve vejcích, protože známe jen málo potravinových zdrojů tohoto vitaminu. Obsah jednotlivých živin ve vejcích se dá ovlivnit krmivem, které slepice dostávají. Známe například vejce se zvýšeným obsahem kyseliny dokosahexaenové (DHA), omega-3 polynenasycených mastných kyselin, která je důležitá pro vývoj mozku, dobrý zrak, zdravé srdce a některé další tělesné funkce.

 
Celé vejce
(v 100 g)
Vaječný bílek
(v 100 g)
Vaječný žloutek
(v 100 g)
Voda (g)
75.1
88.3
51.0
Bílkovina (g)
12.5
9.0
16.1
Tuk (g)
11.2
Stopy
30.5
Vitamín A (µg)
190
0
535
Vitamín D (µg)
1.8
0
4.9
Ekvivalenty niacínu (mg)a
3.8
2.7
4.8
Vitamín B12 (µg)
2.5
0.1
6.9
Folát (µg)
50
13
130
Selen (µg)
11
6
20
Zinek (mg)
1.3
0.1
3.1
Jód (µg)
53
3
140
Horčík (mg)
12
11
15

 

Bezpečnost skladování vajec

Skladování vajec v chladu snižuje růst salmonely v potravinovém řetězci, ještě však není vyhodnoceno, zda se tím snižuje i riziko salmonelózy u ľidí. Důležité je zabránit opakovaným změnám skladovací teploty, které vedou ke kondenzaci vody na skořápce, což zpětně podporuje bakteriální růst a penetraci do vejce.

Při vysokých teplotách se salmonela zničí, proto je z hlediska bezpečnosti konzumace vajec důležité, aby se všechny části připravovaného jídla přehřálo alespoň na 70 ° C. Důkladná tepelná úprava vajec je velmi důležitá pro ohrožené skupiny obyvatelstva, například staré lidi, nemocné, malé děti a těhotné ženy. Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje konzumovat potraviny obsahující syrové nebo nedostatečně tepelně upravené vejce, například majonézu, nizozemskou omáčku, zmrzlinu či některé dezerty, jako jsou různé pěny, připravované zejména doma a z nepasterizovaných vajec. Důrazně se doporučuje čistit a dezinfikovat všechny nádoby a pomůcky používané na šlehání syrových vajec.

Z hlediska bezpečnosti potravin je třeba používat namísto syrových vajec pasterizované vaječné produkty. Výroba vaječných produktů podléhá zvláštním hygienickým požadavkům, které jsou definovány příslušným nařízením Evropské komise.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva

Souhlasím
Tato stránka používá „cookies“ k dodávání služeb v souladu s dohodou. Podmínky pro ukládání „cookies“ nebo pro přístup k nim můžete nastavit ve svém prohlížeči. Více informací.