Obsah článku
Vejce jsou bohatým zdrojem bílkovin a esenciálních živin. Objevují se důkazy, že konzumace vajec patří ke kvalitní stravě a přispívá k lepšímu pocitu nasycení po jídle, přičemž se dává do souvislosti i s lepší regulací tělesné hmotnosti.
Kromě toho, složky vaječného žloutku podporují prevenci ztráty zraku ve vyšším věku. Nedávné zkvalitnění farmářské produkce přispělo k přísnějším normám na bezpečnost vajec, přičemž v mnoha částech Evropy došlo ke snížení salmonelové kontaminace.
Malý vliv na cholesterol v krvi
V minulosti byly obavy, že při konzumaci vajec a jiných potravin bohatých na cholesterol dochází ke zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, tedy i vyššímu riziku srdečních onemocnění. Ve většině případů však cholesterol ze stravy neovlivňuje cholesterol v krvi natolik jako množství a druh požitého tuku, s výjimkou některých osob, které jsou na vyšší příjem cholesterolu citlivé. Současné důkazy naznačují, že konzumace vajec, jako součást zdravě vyvážené stravy, u většiny lidí neovlivňuje významně zvýšení cholesterolu v krvi.
Výživové studie případů postižených srdečním onemocněním nezjistily žádnou souvislost s pravidelnou konzumací vajec (až do šest kusů vajec za týden), dokonce ani u lidí, u kterých již předtím byla zaznamenána vysoká hladina cholesterolu.
Náš tip: zkuste tyto proteiny
Zdravotní aspekty pro konzumaci vajec
Víme, že potraviny s vysokým obsahem bílkovin vyvolávají pocit sytosti (nasycení po jídle). Toto vedlo vědce, aby zkoumali úlohu vajec při vyvolávání pocitu nasycení a managementu tělesné hmotnosti. Zprávy ze dvou řízených pokusů uvádějí, že konzumace vajec k snídani zvyšuje pocit nasycení, v důsledku čehož dochází k nižšímu příjmu kalorií přes den. Jedna studie ukázala, že při konzumaci vajec k snídani alespoň 5krát během 8 týdnů došlo u lidí s nadváhou, kteří dodržovali nízko kalorickou stravu, k větší ztrátě tělesné hmotnosti než u těch, kteří na snídani konzumovali stejnou dávku energie z pečiva.
Předpokládá se, že karotenoidy lutein a zeaxantin, nadcházející se ve vaječném žloutku, pomáhají snižovat riziko věkem podmíněné makulární degenerace, která je hlavní příčinou oslepnutí starších osob.
Jedna studie ukázala, že při 12-týdenní konzumaci šesti vajec do týdne došlo ke zvýšení hladiny zeaxantinu v krvi a ke zvýšení optické denzity makulárního pigmentu. Vyšší optická denzita makulárního pigmentu pravděpodobně pomáhá snižovat stres vyvolaný působením slunečního světla na oči (fotostres).
Složení vejce
Průměrné slepičí vejce váží asi 60 gramů, z čehož 11% představuje skořápka, 58% bílek a 31% žloutek. Vaječný bílek skládá převážně z vody (88%) a bílkoviny (9%), zatímco vaječný žloutek skládá z vody (51 %), tuku (31%) a bílkoviny (16%). Hlavní živiny vejce, například vitamin D, vitamin B12, folát a selen, se dávají do souvislosti s prevencí chronických onemocnění, například onemocněním srdce, zvýšeným krevním tlakem, zhoršenou kognitivně funkcí a vrozenými vadami. Vědci v UK zjistili, že dospělí, kteří jídali tři a více vajec za týden, měli významně vyšší příjem vitamínů B12, A a D, niacinu (vitamín B3), jódu, zinku a hořčíku v porovnání s těmi, kteří vejce nekonzumovali.
Je třeba zdůraznit poměrně vysoký obsah vitamínu D ve vejcích, protože známe jen málo potravinových zdrojů tohoto vitaminu. Obsah jednotlivých živin ve vejcích se dá ovlivnit krmivem, které slepice dostávají. Známe například vejce se zvýšeným obsahem kyseliny dokosahexaenové (DHA), omega-3 polynenasycených mastných kyselin, která je důležitá pro vývoj mozku, dobrý zrak, zdravé srdce a některé další tělesné funkce.
Sponzorováno
|
Celé vejce
(v 100 g) |
Vaječný bílek
(v 100 g) |
Vaječný žloutek
(v 100 g) |
|
|---|---|---|---|
| Voda (g) |
75.1
|
88.3
|
51.0
|
| Bílkovina (g) |
12.5
|
9.0
|
16.1
|
| Tuk (g) |
11.2
|
Stopy
|
30.5
|
| Vitamín A (µg) |
190
|
0
|
535
|
| Vitamín D (µg) |
1.8
|
0
|
4.9
|
| Ekvivalenty niacínu (mg)a |
3.8
|
2.7
|
4.8
|
| Vitamín B12 (µg) |
2.5
|
0.1
|
6.9
|
| Folát (µg) |
50
|
13
|
130
|
| Selen (µg) |
11
|
6
|
20
|
| Zinek (mg) |
1.3
|
0.1
|
3.1
|
| Jód (µg) |
53
|
3
|
140
|
| Horčík (mg) |
12
|
11
|
15
|
Bezpečnost skladování vajec
Skladování vajec v chladu snižuje růst salmonely v potravinovém řetězci, ještě však není vyhodnoceno, zda se tím snižuje i riziko salmonelózy u lidí. Důležité je zabránit opakovaným změnám skladovací teploty, které vedou ke kondenzaci vody na skořápce, což zpětně podporuje bakteriální růst a penetraci do vejce.
Při vysokých teplotách se salmonela zničí, proto je z hlediska bezpečnosti konzumace vajec důležité, aby se všechny části připravovaného jídla přehřálo alespoň na 70 ° C. Důkladná tepelná úprava vajec je velmi důležitá pro ohrožené skupiny obyvatelstva, například staré lidi, nemocné, malé děti a těhotné ženy. Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje konzumovat potraviny obsahující syrové nebo nedostatečně tepelně upravené vejce, například majonézu, nizozemskou omáčku, zmrzlinu či některé dezerty, jako jsou různé pěny, připravované zejména doma a z nepasterizovaných vajec. Důrazně se doporučuje čistit a dezinfikovat všechny nádoby a pomůcky používané na šlehání syrových vajec.
Z hlediska bezpečnosti potravin je třeba používat namísto syrových vajec pasterizované vaječné produkty. Výroba vaječných produktů podléhá zvláštním hygienickým požadavkům, které jsou definovány příslušným nařízením Evropské komise.
Nebojte se vajec
Ačkoliv kolují různé zprávy ohledně cholesterolu, který se dostává do našeho těla právě prostřednictvím vajec, konkrétně žloutku – nic není tak horké, jak to na první pohled vypadá. Žloutek každého vejce opravdu obsahuje přibližně 180mg cholesterolu a průměrný člověk by měl zkonzumovat cca 300mg cholesterolu denně. Čili jakmile sníme dvě vejce, máme mírný nadbytek a nic jiného by jsme jíst neměli. Podle výzkumů, které proběhli v poslední době se však ukázalo, že si tělo dokáže míru cholesterolu regulovat a čím více cholesterolu zkonzumujeme, tím méně ho tělo vyrábí.
Nesmíme na cholesterol myslet jako na něco špatného. Většině lidí se u něj vybaví léky, něco nezdravého atp. Opak je pravdou. Tělo ve skutečnosti cholesterol potřebuje a nedodáme-li mu ho v dostatečném množství, dokáže si ho samo vyrobit v játrech. Potřebujeme ho k vytváření hormonů jako např. testosteronu, estrogenu, kortizolu atd. Pokud nám chybí, tělo si jej musí vyrobit, bez něj by to nešlo. Když ho máme dostatek, například z konzumace právě vaječných žloutků, játra ho nemusí tolik produkovat a dá se říci že tak méně zatěžujeme tělo. Problém je v tom, že sice umíme cholesterol měřit, ale pouze ten v krvi. Ten který se přesune do buněk kde z principu není možné změřit jeho hladinu. Nic by se tak nemělo přehánět.
Co je jisté, vejce obsahují velké množství živin. Je to dáno tím, že každé vejce musí obsahovat dostatek živin pro vývin kuřátka. Mimo to obsahují také spoustu minerálů, žloutek obsahuje vytamíny A, D, E, K, železo a vápník. Pomáhají snižovat riziko vzniku očních chorob a obsahují cholin, což je látka podporující správnou činnost mozku. Některé studie uvádí že konzumace vajec pomáhá při hubnutí.
Tady bych řekl že nepůjde o nic zásadního, pokud má konzumace vajec na snižování naší váhy vůbec vliv. Bílek je zase skvělým zdrojem živočišné bílkoviny, které jsou mimo jiné dobré pro zdraví kostí. Pozor by si měli dávat cukrovkáři, častá konzumace vajec poškozuje funkci inzulinu.
Doporučené množství konzumace neexistuje, respektive každý odborník Vám sdělí jinou cifru. Za „rekordmana“ je považován téměř 90letý muž, který konzumoval 25 vajec denně bez dopadu na jeho zdraví, nebo míru cholesterolu v krvi. Určitě si jej ale neberme za příklad. Myslíme že, pokud se budete pohybovat mezi 8-12 vejci týdně, nic tím nezkazíte.
Sponzorováno
A co vy? Jíte vejce? Na jaký způsob? Budeme rádi za komentáře
Co si dále přečíst?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Bílkoviny (proteiny), Jídlo a zdraví
Přečtěte si také naše další články