Pravdy a lži o kontroverzních potravinách 4.82/5 (11)



Pravdy a lži o kontroverzních potravináchNěkteré potraviny dlouhodobě vyvolávají diskusi o svém přínosu pro zdraví. My vám prozradíme, jak je to ve skutečnosti s müsli, které se tolik doporučuje konzumovat k snídani, zda je zdravější máslo nebo margarín, jak je to ve skutečnosti s nízkotučnými výrobky a zda je tavený sýr vůbec sýrem.

Müsli

Müsli najdete na pultech prodejen ve formě míchaných, zapečených nebo nezapečených směsí, případě jako praktické tyčinky. Ale není müsli jako müsli. Jednoduchým porovnáním v tabulce výživových hodnot se dá zjistit, že energetická hodnota zapečených směsí je někdy až dvojnásobná oproti nezapečeným.

Kromě toho, obiloviny v nich obsažené jsou obvykle extrudované (vytlačování). Vytlačování je proces, který při vyšších teplotách slisuje potravinu do polotuhé masy a následně ji protlačí přes úzký otvor, aby se zvýšila její tvarovatelnost nebo struktura. Je výhodné v tom, že zvýší trvanlivost potraviny, zároveň však extrudovaná obilnina má oproti klasické vyšší glykemický index a tudíž zvyšuje hladinu cukru v krvi.

Pokud usilujete o zhubnutí, mohou vám to pokazit právě müsli tyčinky. Na jejich výrobu musí výrobce využít ve srovnání se sypkou směsí mnohem více tuků a cukrů, které udrží tvar. Třešničkou na dortu jsou polevy, které často obsahují množství ztužených tuků neznámého původu, a tedy s neznámým obsahem škodlivých transmastných kyselin.

Základním pravidlem při výběru müsli je: čím sypší, tím méně přidaného cukru. Ani tyčinky není nutné zatracovat, třeba je však chápat spíše jako zdroj rychlé energie při jejím zvýšeném výdeji než jako součást redukční diety, přičemž zdravější jsou výrobky bez polevy.

Margaríny

Málokterá potravina je předmětem tolika mýtů jako margaríny. Mnozí si je zaměňují s pevnými tuky, zmíněnými v souvislosti s polevami na müsli tyčinkách. Tyto ztužené tuky však mají velmi daleko od výrobků určených k natírání pečiva, které známe pod názvem rostlinné tukové pomazánky nebo margaríny.

Faktem je, že margaríny kdysi skutečně obsahovaly poměrně vysoké množství škodlivých transmastných kyselin. Když se však v devadesátých letech potvrdil jejich vliv na zvyšování rizika aterosklerózy, výrobní procesy prošly změnami. Současné margaríny už transmastné kyseliny obsahují v nutričně zanedbatelném množství do jednoho procenta, což je dokonce méně než obsah přirozených transmastných kyselin v másle a mléčných výrobcích.

Poměrně častým tvrzením je také umělý původ margarínů. Margaríny jsou však ve skutečnosti, stejně jako máslo, přírodního původu, jelikož se vyrábějí z rostlinných olejů. Jediným rozdílem je, že zatímco živočišné tuky a rostlinné oleje jsou většinou jednodruhové, margaríny jsou převážně vícedruhové, čili se jedná o směs několika rostlinných olejů a tuků.

Polemiky vyvolává také otázka, zda vitamíny nebo barviva přidávané do margarínů dokáže lidský organismus strávit. Zde platí, že vitamín, zda umělý nebo přírodní, zůstává pro lidské tělo vitamínem.

Na to, co si natírat na chléb, neexistuje jednoznačná odpověď. V rámci pestré vyvážené stravy je vhodné jednotlivé zdroje obměňovat. Zatímco dětem můžete natřít chléb častěji máslem, dospělí, zejména lidé s nadváhou nebo vyšší hladinou cholesterolu, mohou preferovat margarín pro vyšší obsah nenasycených mastných kyselin.

Plnotučné nebo nízkotučné?

Tuk se z mléka a mléčných výrobků odstraňuje odstřeďováním. Odstředěné nebo nízkotučné mléko neobsahuje tuk, nebo pokud, tak jen v nízké koncentraci. Neobsahuje tedy ani vitamíny rozpustné v tucích (zejména A, D a E). Ale tvrzení, že nízkotučné mléko nemá žádnou výživovou hodnotu, či oblíbené srovnání s obarvenou vodou, je mýtus.

Ve skutečnosti voda tvoří 88 až 90 procent jakéhokoliv kravského mléka. Rozdíl mezi nízkotučným a plnotučným mlékem je jen v obsahu tuku a vitamínů. Všechny ostatní živiny zůstávají zachovány iv nízkotučných výrobcích. Ty jsou vhodné pro lidi, kteří si potřebují snížit celkový příjem tuků.

Naopak, děti by měly preferovat plnotučné nebo polotučné verze mléka. Pokud si kladete otázku, zda vůbec pít mléko, odpověď je – jednoznačně ano. Výjimka se vztahuje jen na velmi malé procento lidí, alergických na mléčnou bílkovinu nebo s intolerancí laktózy.

Nízkotučné výrobky není v případě mléka potřebné zatracovat. Při mléčných výrobcích, jako jsou například jogurty, si však třeba dávat pozor, čím je chybějící tuk nahrazen. Týká se to zejména výrobků s 0% tuku. Jako náhrada tuku se v nich totiž často využívají škroby se stejným množstvím kalorií než odstraněn tuk. Při redukční dietě tím pádem velmi nepomohou. Totéž platí pro výrobky “bez cukru”, v nichž některé použité náhradní sladidla nahradí kromě sladké chuti i kalorie.

Tavené sýry

Otázka při tavených sýrech zní, zda mají právo řadit se k plnohodnotným mléčným výrobkům.

Průměrný čech zkonzumuje za rok více než 8 kg sýrů, z toho téměř 2 kg tavených sýrů a méně než 1 kg čerstvých sýrů. Tavený sýr má výhodu v delší trvanlivosti, ale z hlediska složení je v porovnání s čerstvým nebo tvrdým sýrem pouze chudý příbuzný. Hlavní příčinou jsou tzv. tavící soli, například fosforečnan sodný a draselný.

Ty zhoršují poměr vápníku a fosforu v potravě, přičemž nadbytek fosforu může způsobovat vyplavování vápníku z kostí. Oproti čerstvým nebo tvrdým sýrem obsahují tavené sýry v průměru i méně bílkovin a některých minerálních látek – hořčíku, draslíku a vápníku. Tavené sýr nemusíte zcela zatracovat, ale neměl by být součástí každodenního jídelníčku, dva nebo tři trojúhelníčky týdně postačí.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva