Jak se mění psychika seniorů 4.82/5 (11)

  • Celosvětově populace rychle stárne. V letech 2015 až 2050 se podíl světové populace nad 60 let téměř zdvojnásobí, z 12% na 22%. V absolutních číslech se jedná o očekávaný nárůst z 900 milionů na 2 miliardy lidí starších 60 let.
  • Duševní zdraví a pohoda jsou ve vyšším věku stejně důležité jako v jakékoli jiné době života.
  • Duševní a neurologické poruchy u starších dospělých tvoří 6,6% z celkového postižení této věkové skupiny.
  • Nejčastějšími mentálními a neurologickými poruchami v této věkové skupině jsou demence a deprese, které postihují přibližně 5% respektive 7% starší světové populace. Úzkostné poruchy postihují 3,8% starší populace.
  • Přibližně 15-17% dospělých ve věku 60 a více let trpí nějakou duševní poruchou.

Jak se mění psychika seniorůStarší dospělí, osoby starší 60 let, významně přispívají společnosti jako rodinní příslušníci, dobrovolníci a aktivní účastníci v práci. Ano, většina z nich má dobré duševní zdraví, mnoho starších dospělých je ohroženo rozvojem duševních poruch a neurologických poruch. Kromě toho, jak lidé stárnou, mají větší pravděpodobnost, že budou mít několik problémových zdravotních stavů současně.

Stárnutí s sebou přináší řadu jak fyzických, tak psychických změn.

Protože o tomto tématu koluje mnoho nesprávných informací a polopravd, v tomto krátkém článku se blíže podíváme na to, jakým způsobem se u lidí nad 65 let mění psychické funkce.

Změny psychiky u seniorů, ale i u lidí mladších

V první řadě je třeba říct, že takové změny se mohou vyskytnout i u lidí mladších, a naopak nemusí k nim dojít ani u lidí mnohem starších, jsou tedy značně proměnlivé. Následující odstavce tak lze chápat jako obecný popis vlivu stárnutí na psychické funkce jednotlivce.

Jednou ze změn provázejících stárnutí je snížení tempa průběhu duševních dějů, doprovázené snazší unavitelností, sníženou obratností a povšechnou těžkopádností. Určité změny postihují i povahové a osobnostní rysy, kdy může docházet ke zvýraznění především negativních vlastností.

Samostatně se pak nezřídka objevuje tendence ke zvýšené podezíravosti.

Myšlení se může stávat méně “pružným” a zabíhavým, kdy během vyprávění dochází k mnoha (z pohledu posluchače nevýznamným) odbočením. V oblasti emocí se objevuje sklon k labilitě – emoce jsou nestálé a mohou se rychle změnit.

U paměti se pak objevují spíše potíže se zpracováním nových informací, slovní zásoba však bývá zachována. Z negativních změn je nutné zmínit také sklon k depresím a úzkostem, který se u některých seniorů objevuje, a mírné zkrácení doby spánku.

Ač se z výše uvedených jevů může zdát, že psychika seniora prochází jakýmsi celkovým zhoršováním, setkáváme se i pozitivními změnami či vlastnostmi, které je na místě zmínit: v první řadě to bývá vyšší trpělivost a rozvaha, přičemž soudnost zůstává za normálních podmínek zachována.

Názory jsou stálejší, a stejně tak vztahy a jejich vnímání. Je tedy nutné si uvědomit, že ačkoli u některých psychických funkcí lze očekávat pozvolný pokles, jiné zůstávají beze změny a další se mohou dokonce zlepšit.

Strategie léčby a péče k řešení potřeb starších lidí v oblasti duševního zdraví

Je důležité připravit lékaře a společnost, aby splňovaly specifické potřeby starší populace, včetně:

  • školení zdravotnických pracovníků v poskytování péče o starší lidi;
  • prevence a zvládání chronických chorob spojených s věkem, včetně mentálních, neurologických a poruch užívání návykových látek;
  • důležité je navrhování udržitelných politik dlouhodobé a paliativní péče;
  • důležitý je také rozvoj služeb přátelských k věku.

Podpora zdraví

Duševní zdraví starších dospělých lze zlepšit podporou aktivního a zdravého stárnutí. Podpora zdraví starších osob v oblasti duševního zdraví zahrnuje vytváření životních podmínek a prostředí, které podporují pohodu a umožňují lidem vést zdravý život.

Podpora duševního zdraví do značné míry závisí na strategiích, jak zajistit, aby starší lidé měli zdroje potřebné k uspokojení jejich potřeb, jako například:

  • zajištění bezpečnosti a svobody;
  • adekvátní bydlení prostřednictvím podpůrné bytové politiky;
  • sociální podpora starších lidí a jejich pečovatelů;
  • zdravotní a sociální programy zaměřené na zranitelné skupiny, jako jsou ti, kteří žijí sami a venkovské obyvatelstvo nebo trpí chronickou nebo recidivující duševní nebo fyzickou nemocí;
  • programy pro prevenci a řešení zneužívání starších;
  • programy rozvoje komunity.

Dobrá všeobecná zdravotní a sociální péče je důležitá pro podporu zdraví starších lidí, předcházení nemocem a zvládání chronických nemocí.

Je proto důležité vyškolit všechny pracovníky v oblasti zdravotní péče v práci s problémy a poruchami souvisejícími se stárnutím. Účinná primární péče o duševní zdraví na úrovni komunity pro starší lidi je zásadní. Stejně důležité je zaměřit se na dlouhodobou péči o starší dospělé, kteří trpí duševními poruchami, a také poskytnout pečovatelům vzdělání, školení a podporu.

A jak se na tento problém díváte vy? Budeme rádi za komentáře pod článkem.

Dále si o stárnutí přečtěte

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autorem článku je naše redakce

    Tým rehabilitace.info (více o nás)

     

    Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky: , ,

    Přečtěte si také naše další články

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva