Cotardův syndrom aneb když si člověk myslí, že je mrtvý 4.8/5 (10)

  • Cotardův syndrom je relativně vzácný stav, který byl poprvé popsán Dr. Julesem Cotardem v roce 1882.
  • Cotardův syndrom zahrnuje jakýkoli ze série bludů, které sahají od přesvědčení, že člověk ztratil orgány, krev nebo části těla, až po naléhání, že ztratil duši nebo je mrtvý.

Cotardův syndrom aneb když si člověk myslí, že je mrtvýV roce 1880 navštívila francouzského neurologa Julese Cotarda pacientka, která byla zcela přesvědčená o tom, že postrádá mozek, hrudník, střeva i žaludek, a je odsouzena k věčnému utrpení a nemůže zemřít.

V souladu s tímto přesvědčením neměla potřebu jíst a později zemřela hladem a vyčerpáním.

Jeden ze současnějších případů byl zdokumentován v roce 2008, přičemž nemocná žena tvrdila, že je mrtvá, páchne a musí se dostat do márnice, aby byla s ostatními mrtvými lidmi.

Cotardův syndrom je vzácný neuropsychiatrický stav, kdy pacient popírá existenci vlastního těla. Jedním z důsledků Cotardova syndromu je vlastní hladovění kvůli negaci existence sebe sama.

Cotardův syndrom je duševní onemocnění

Je tedy zřejmé, že Cotardův syndrom je duševní onemocnění, a to velice vzácné. Pacienti jsou nejčastěji přesvědčeni o tom, že postrádají různé části těla, orgány, krev, případně že umírají, jsou mrtví anebo dokonce vůbec neexistují.

Jindy zase mohou popírat těhotenství nebo popírají potřebu jídla a pití.

Protože se tento syndrom vyskytuje u různého postižení mozku (demence, mozkový infarkt, roztroušená skleróza, mozkový nádor, poranění apod.), považuje se spíše za neuropsychiatrické onemocnění.

Podstata poruchy, popírání sebe sama, se jeví jako příbuzná s Capgrasovým syndromem, kdy nemocní věří, že lidé v jeho okolí jsou nahrazeni dvojníky. U obou poruch se předpokládá chybné fungovaní té části mozku, která je zodpovědná za rozpoznávání tváří a zároveň amygdaly, která k rozpoznaným tvářím přiřazuje emoční obsah.

Dle některých studií může poškození tkáně hluboko v pravém čelním laloku přerušit spojení s dalšími strukturami, jehož následkem je chybné vnímání vztahu k vlastnímu já, jiným lidem, místům i předmětům.

Dle jedné z posledních studií zkoumající nemocné s tímto syndromem postihuje častěji muže s nejrůznějšími neurologickými a psychiatrickými chorobami, přičemž průměrný věk pacientů byl 52 let. Navzdory možnému očekávání je však Cotardův syndrom většinou dobře ovlivnitelný adekvátní léčbou.

Většina případů Cotardů reaguje lépe na elektrokonvulzivní léčbu (ECT) než na farmakologickou léčbu.

Závěrem lze říci, že Cotardovy bludy se vyskytují v kontextu relativně širokého spektra neurologických, psychiatrických a zdravotních poruch a projevují se různými nervovými změnami. V patofyziologii mohou hrát roli nedominantní léze hemisféry. K dispozici je řada účinných léčebných postupů.

Dále si o tomto syndromu přečtěte

Zdroje článku a studie o Cotardově syndromu

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: , ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva