Fyzikální terapie umí léčit bolesti – jak? 4.86/5 (14)



Fyzikální terapieVětšina dospělé populace má problémy s pohybovým ústrojím. To, co dříve platilo spíše pro lidi nemocné či po úrazech, je dnes součástí našeho života. Neustálé bolesti páteře, problémy s plotýnkami ve stále nižším věku, to je daň za nezdravý životní styl, nadměrné pracovní vyčerpání nebo pohodlnost. A je třeba se léčit. Ke slovu stále častěji přichází fyzikální terapie. Jde o metodu, která na dosažení co nejpříznivějšího účinku na pacienta využívá celou škálu fyzikálních, ale i chemických energií. Její využití má relativně dlouhou tradici, během posledních let však nastalo v tomto systému velké zdokonalení.

Zpočátku byla využívána především po úrazech, nemocech nebo při obnově funkcí končetin po složení sádry při zlomeninách. Její postupy ale pomáhají také pacientům po operacích nebo těhotným ženám, které se díky ní lépe připraví na porod. Stále častěji je nyní tato metoda využívaná právě i při zatuhnutí kloubů, bolestech krční páteře nebo uvolněných destičkách, tedy zdravotních komplikacích, které můžeme směle nazývat “civilizační”.

Co je to vlastně fyzikální terapie?

Fyzikální terapie je převážně empiricky podložený léčebný systém, který využívá účinky různých druhů vnější energie na lidský organismus. V podstatě jde o využívání fyzikálních podnětů, které vyvolávají v organismu požadované změny. Metody fyzikální terapie se uplatňují při udržování a podpoře zdraví, při léčení nemocí a patologických stavů, při obnovení ztracených resp. porušených funkcí a schopností. V globálu tedy jde o navrácení zdraví v procesu léčebné rehabilitace.

Odvětví fyzikální terapie

Podle použitých podnětů rozlišujeme tato odvětví fyzikální terapie:

  1. Mechanoterapie – léčba mechanickými podněty, např. RM – reflexní masáž, manuální lymfomasáž, sportovní masáž, cirkumference masáž, thajská masáž, zařazujeme sem i ultrazvuk
  2. Hydroterapie – léčba vodou, využití tlaku a vztlaku, tepla
  3. Termoterapie – léčba teplem a chladem
  4. Elektroterapie – léčba elektrickými proudy
  5. Fototerapie – léčba s využitím světelného spektra (laser)
  6. Balneoterapie – léčba přírodními zdroji, léčivými vodami, bahno …
  7. Klimatoterapie – léčba klimatickými faktory

Léčebné prostředky fyzikální terapie

Fyzikální léčebné prostředky rozdělujeme do tří skupin:

a) přírodní zdroje: sluneční záření, atmosférický tlak, klimatické vlivy
b) uměle připravované prostředky: zdroje elektrické, mechanické a magnetické energie
c) manuální výkony: masáže (reflexní, klasické, …)

Základní pojmy fyzikální terapie

V souvislosti s fyzikální terapií se objevují určité pojmy. Ty si nyní objasníme a vysvětlíme.

  • Procedura – je to vlastní aplikace fyzikální terapie klientovi. Je charakterizována jednoznačným názvem, hodnotou intenzity, časem působení a přesnou lokalizací
  • Kúra – aplikace řady procedur z jednoho důvodu na totéž místo a je definována celkovým počtem procedur
  • Délka aplikace – čas působení procedury, záleží od diagnózy a stadia onemocnění
  • Frekvence procedur – četnost aplikace (denně, 2x denně)
  • Lokalizace procedury – jde o jednoznačně vymezené místo aplikace

Fyzikální podněty a jejich účinky na naše zdraví

Fyzikální podnět je změna vnějšího a vnitřního prostředí, která vyvolává v organismu reakci. Z fyziologického hlediska jsou to obranné reakce a fyzikální terapie je využívá na aktivaci vlastních funkcí orgánů, aby se lépe přizpůsobily změnám prostředí.

Účinek fyzikálních podnětů závisí na těchto faktorech:

  • Druh podnětu
  • Forma podnětu
  • Intenzita podnětu
  • Trvání podnětu
  • Frekvence podnětu
  • Místo působení podnětu
  • Reaktivita organismu

Fyzikální podněty aplikovány na tělo vyvolávají reakci – a to lokální (místní), celkovou a vzdálenou.

Jak na nás fyzikální terapie působí?

Konkrétní fyzikální podněty vyvolávají tyto změny:

  • Zvýšení prokrvení cílové tkáně resp. orgánu (hyperémie)
  • Zmenšení nadměrného prokrvení
  • Zlepšení celkové regulační schopnosti celého krevního oběhu
  • Zlepšení reakcí na udržení tělesné teploty (termoregulace)
  • Omezení rytmu poškozených biologických funkcí

Právě prokrvení tkáně (hyperémie) je velmi důležité

Charakteristickým znakem pro většinu fyzikálních procedur je právě hyperémie (rozeznáváme čtyři druhy):

a) chladová: reakce je mírně červená, vnější forma arteriální hyperémie.
b) tepelná: reakce je silně červená, podílí se na ní i žilní krev.
c) mechanická: vzniká např. při masáži třením, charakteristická je podílem venózní i arteriální krve a vyplavením histaminu.
d) aktimická: vzniká při ní erytém, vzniká po ozařování UV zářením, dochází k reakcí bílkovin s podílem fotosenzorických složek, hormonů a pigmentu na základě prokrvení, zvýšeného průtoku krve a zrychleného průtoku lymfy.

Prokrvení a jeho účinky

Hyperémie má tyto účinky:

  • trofický: projevuje se zlepšením výživy a následným zlepšením funkce a prokrvení orgánů v dané oblasti
  • resorbční: projevuje se zvýšeným vstřebáváním produktů
  • antiflogistický: projevuje se zvýšeným přívodem obranných látek a zvýšeným průtokem krve a lymfy
  • analgetický: projevuje se zmírněním nebo odstraněním bolesti
  • spazmolytický: projevuje se uvolněním spasmů příčně pruhovaného svalstva

Kontraindikace pro aplikaci fyzikální terapie

Obecně je fyzikální terapie kontraindikována (tj. není doporučována) v těchto případech:

  • Horečnaté stavy – kromě negativní termoterapie
  • Celková kachexie
  • Krvácivé šťávy – kromě kryoterapie
  • Srdeční a respirační nedostatečnost
  • Poruchy citlivosti
  • Primární nádory, ložiska TBC
  • Oblast štítné žlázy
  • Jizvy, trofické změny kůže kromě fototerapie
  • Implantovaný kardiostimulátor, kovové části – kromě hydroterapie a fototerapie

Často se při fyzikální terapii používá teplo…

Nejznámější metodou fyzikální terapie je zřejmě střídání tepla a chladu. Znají to především severské národy, které již tradičně využívají na utužení zdraví saunu. Základní léčba teplem (termoterapie) je zde rozšířena na celé tělo, které je vystaveno při nízké vlhkosti teplotě od 60 do 90 stupňů Celsia, a po určité době je prudce ochlazené. Na stejném principu jsou založeny i parní lázně.

Tepelné působení samo o sobě přispívá k uvolnění svalstva i ztuhlých kloubů. Na postižená místa se aplikují parafínové zábaly. Parafín se nanáší štětcem a nechá se působit asi půl hodiny. Pak podle situace následuje jemná masáž či rehabilitační cvičení. Na zánětlivé onemocnění kloubů jsou naopak vhodné ledové obklady, které zmírní až utiší bolest.

… nebo elektrický proud nebo ultrazvuk

Při rehabilitacích je často využíváno také působení elektrického proudu, kterým jsou drážděna nervová vlákna i svalovou tkáň. Svaly se smršťují a tím se nejen procvičují, ale současně i posilují. To ocení nejen pacienti, kteří se léčí po zlomeninách, ale i lidé, kteří mají uvolněné zádové svalstvo, což je stálým zdrojem bolestí zad, případně i hlavy.

Kdo podstoupil rehabilitaci, setkal se také možná s ultrazvukovou léčbou. Ultrazvukové vlny zkvalitňují látkovou výměnu a prokrvení v dané oblasti, mírní bolest a využívány jsou také při změkčování masivních jizev. Tuto terapii využívají velmi často i sportovci.

VIDEO: O fyzikální terapii

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva