Sponzorováno

Rehabilitace pro nemoci Covid-19 (po koronaviru) – jak na to? 4.73/5 (11)

Rehabilitace pro nemoci Covid-19 (po koronaviru) - jak na to?Ano, většina lidí se z nemoci COVID-19 úplně uzdraví, u některých lidí se mohou objevit zdravotní komplikace. Rehabilitace z nemoci COVID-19 se zaměřuje na pomoc lidem aby znovu získali své fyzické a kognitivní schopnosti, jaké je měli před touto nepříjemnou nemocí.

Virus SARS-CoV-2, který se snadno šíří z člověka na člověka, způsobuje nemoc COVID-19. Příznaky nemoci se pohybují od velmi mírných až po velmi vážné, u někoho se dokonce příznaky nevyskytnou vůbec.

Lidé, kteří mají závažné nebo oslabující příznaky, mohou potřebovat podporu, jakmile se uzdraví. Tato podpora může být ve formě:

  • fyzikální terapie
  • plicní rehabilitace
  • kognitivní rehabilitace
  • podpora duševního zdraví

První důkazy naznačují, že některé komplikace, jako je poškození srdce nebo plic, se mohou časem zlepšit, zejména pokud pacientům bude poskytnuta rychlá a kvalitní rehabilitační péče. Zde je pak šance na úspěšnou rekonvalescenci poměrně vysoká.

Tento článek zkoumá, proč někteří lidé mohou potřebovat rehabilitaci po COVID-19, různé dostupné typy rehabilitací a na závěr uvedeme některé online zdroje, které vám mohou pomoci najít další potřebné informace.

Kdo vlastně může potřebovat rehabilitaci po nemoci COVID-19?

COVID-19 může ovlivnit tělo různými způsoby. Podle jedné studie má 81% pacientů s touto nemocí mírné až středně závažné onemocnění a zotaví se i bez léčby, u 14-15% se však projeví závažné příznaky, které mohou trvat několik týdnů nebo měsíců.

U některých lidí se vyvine tzv. „dlouhodobý COVID“, k němuž dochází, když příznaky COVID-19 přetrvávají týdny nebo měsíce po získání počáteční infekce.

Lidé, kteří se zotavují z těžkého onemocnění nebo kteří dlouhodobě trpí COVID, mohou vyžadovat rehabilitaci, aby pak lépe zvládli následky nemoci COVID-19. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dlouhodobé následky po nemoci COVID-19 mohou být následující:

  • poškození plic
  • poškození nebo zánět srdce, jako je myokarditida nebo perikarditida
  • kognitivní poruchy, které ovlivňují paměť nebo koncentraci
  • stavy, které ovlivňují krevní cévy, jako je srážlivost
  • trvalé následky komplikací, jako jsou infarkty, mrtvice nebo plicní embolie
  • úzkost, deprese nebo trauma
  • bolesti svalů nebo kloubů
  • chronická únava

Lidé, kteří během léčby COVID-19 vyžadovali ventilaci, se mohou setkat i s dalšími komplikacemi, jako je delirium nebo poranění dýchacích cest. Trvalá únava (a nutnost pořád ležet) nebo dlouhodobé pobyty na jednotce intenzivní péče (JIP) mohou také svaly oslabit kvůli dlouhému odpočinku.

Typy rehabilitace po nemoci Covid-19

V následujících odstavcích článku se podíváme na typy rehabilitace, které mohou pomoci lidem zotavujícím se z nemoci COVID-19.

Fyzická rehabilitace – fyzikální terapie

Stálý a dlouhodobý odpočinek v posteli je jednou z nejhorších věcí, které se mohou stát s pohybovému a nervovému systému těla. Hospitalizovaní pacienti léčení na COVID-19 by měli být mobilizováni, jakmile to bude bezpečné.

Někteří lidé, kteří se uzdravili z nemoci COVID-19, možná budou potřebovat fyzickou rehabilitaci, která jim pomůže obnovit normální činnosti po pobytu v nemocnici nebo po období dlouhodobé izolace.

Fyzikální terapie může velmi pomoci těm, kteří mají sníženou sílu, začít se více hýbat a postupně si budovat vytrvalost.

Fyzikální terapie pro ty, kteří se zotavují z COVID-19, si obecně klade za cíl:

  • obnovit funkci svalů
  • snížit pravděpodobnost negativních stavů duševního zdraví (deprese apod.), ke kterým může dojít v důsledku omezené pohyblivosti
  • umožnit lidem vrátit se do normálního života

To, jak toho fyzioterapeuti dosáhnou, závisí na jedinečných okolnostech člověka a jeho stadiu problému. Pokud jsou stále v nemocnici, může fyzikální terapie zahrnovat:

  • pomoc lidem naučit se měnit polohy v posteli
  • provádění pasivního kloubního pohybu – to je vlastně terapeut, který za pacienta pohybuje tělem (v případě potřeby)
  • pomoc lidem cvičit chůzi bez pomoci

Poté, co pacient opustí nemocnici, může fyzioterapeut doporučit:

  • aerobní cvičení, která mohou lidé dělat doma, například procházky po schodech
  • cvičení s nízkou intenzitou odporu, jako jsou dřepy nebo nošení předmětů
  • trénink rovnováhy

Post-covidová malátnost

Je důležité si uvědomit, že mnoho lidí s dlouhodobým COVIDem uvádí, že cvičení může dočasně zhoršit jejich příznaky. Toto se nazývá postcovidová malátnost.

Z tohoto důvodu se doporučuje lékařům, aby k léčbě lidí s dlouhým COVID nepoužívali odstupňovanou cvičební terapii.

Pokud si člověk všimne, že se jeho příznaky během cvičení nebo po něm zhoršují, měl by přestat s aktivitou a odpočívat. Je důležité, aby kdokoli, kdo se zotavuje z COVID-19, cvičil opatrně, aby se neobjevila tato malátnost nebo jiné vedlejší účinky.

Plicní rehabilitace

COVID-19 může mít u některých lidí negativní dlouhodobé účinky na funkci plic. Jedná se spíše o problémy u pacientů s již existujícím chronickým onemocněním, které postihuje plíce, jako je třeba chronická obstrukční plicní nemoc.

Plicní rehabilitace, nebo chcete-li respirační fyzioterapie, má následující cíle:

  • snížení nebo úplné odstranění dušnosti
  • zlepšení kapacity plic
  • odstranění případných dýchacích komplikací a problémů
  • snížení dopadu respiračních příznaků na duševní zdraví

Stejně jako fyzikální terapie funguje i plicní rehabilitace na zlepšení svalové síly a vytrvalosti. Pokud se někdo stane aktivnějším, může to samozřejmě také zlepšit jeho dýchání.

Sponzorováno

Specifická cvičení však mohou zmírnit příznaky, jako je kašel, sípání a dušnost. Mezi tato cvičení patří:

  • trénink na úpravu rytmu dechu
  • techniky k posílení dýchacích svalů
  • expektorační trénink, který pacientům pomáhá odstranit hlen z dýchacích cest

Kognitivní rehabilitace

COVID-19 může také ovlivnit nervový systém, včetně mozku.

Podle některých studií mohou pacienti s dlouhodobým COVIDem zaznamenat tyto kognitivní problémy:

  • problémy s pamětí
  • potíže se soustředěním
  • mozková mlha
  • dramatické změny nálady
  • ztráta chuti nebo čichu (dlouhodobě)

Lidé s těžkým onemocněním COVID-19 mohou také zaznamenat další kognitivní změny. Až 80% lidí, kteří podstoupí ventilaci, trpí deliriem, které může zahrnovat halucinace. U kriticky nemocných pacientů, kteří nepotřebují ventilaci, postihuje tento stav 20–40% pacientů.

Lékaři se stále učí o nejlepších způsobech, jak snížit pravděpodobnost těchto komplikací. Kognitivní rehabilitační terapie (CRT) však může pomoci s jejich zvládnutím nebo potenciálním zotavením.

Kognitivní rehabilitační terapie pomáhá někomu procvičovat specifické vzorce myšlení a chování k posílení jejich kognitivních schopností. To může zahrnovat:

  • trénink paměti
  • terapie mluvením
  • mentální cvičení
  • psychologická podpora pro lidi, kteří se cítí zmatení nebo dezorientovaní

Lékař: „Řekl bych, že nejčastějším rysem, který u těchto pacientů vidíme, je únava. A nejen jakákoli únava, ale velká únava. Takže například lidé řeknou: potřebuji čtyři až pět hodin spánku po tom, co dělám něco tak jednoduchého, jako je praní prádla nebo procházka po parku se psem. Řekl bych, že druhým příznakem, který vidíme docela dost, je dušnost. Víme, že COVID může způsobit dlouhodobé změny v plicích, jako jsou plicní nemoci atd., a to může vést k dlouhodobé dušnosti. To se objevuje docela často. Vidíme také bolesti hlavy, věřte tomu nebo ne. Asi 30% lidí si bude stěžovat na nějaký druh neurologického problému, ať už se jedná o bolest hlavy, závratě nebo slabost.“

Podpora duševního zdraví

Přežití těžké nemoci může ovlivnit duševní zdraví člověka hned několika způsoby. U některých lidí, kteří přežijí těžký COVID-19, může dojít k psychickému traumatu, což je reakce na extrémní stres. Trauma může způsobit úzkost, depresi nebo disociaci, což znamená pocit odpojení od myšlenek, pocitů nebo zkušeností člověka. Lidé, kteří projdou traumatizující událostí, si to nemusí jasně pamatovat nebo si pamatují jen určité části.

U některých lidí, kteří trpí traumatem, se vyvine posttraumatická stresová porucha, která způsobuje déle trvající příznaky, včetně flashbacků a nočních můr. To může být zvláště pravděpodobné u lidí, kteří potřebovali zůstat na JIP nebo v pohotovostní lékařské péči.

Kromě dopadu počátečního onemocnění mohou být náročné i chronické příznaky nebo komplikace, se kterými se lidé mohou setkat. Podle různých studií je u pacientů s chronickým onemocněním pravděpodobnější výskyt deprese.

K dispozici jsou však účinné léčby a terapie pro trauma, posttraumatickou stresovou poruchu, depresi a jakékoli jiné duševní poruchy, které mohou nastat v důsledku těžkého průběhu onemocnění COVID-19. Tito pacienti mohou těžit z:

  • terapie u lékaře (specialisty), ať už online nebo osobně
  • podpůrných skupin pro lidi s určitým stavem
  • skupin pacientů, kteří těžký COVID-19 přežili
  • činnosti, které zmírňují stres a úzkost, jako je jóga nebo meditace

Nejčastější problémy po covidu? Dle jedné studie asi 42 procent mělo sepsi, 36 procent mělo respirační selhání, 12 procent mělo srdeční selhání, 7 procent mělo syndrom akutní respirační tísně a 7 procent mělo problémy se srážením krve.

Shrňme si to

Kognitivní, fyzické a plicní negativní účinky nemoci COVID-19 jsou četné a na každou osobu působí odlišně. Rehabilitace tohoto onemocnění může zahrnovat konzultaci s několika specialisty, v závislosti na konkrétním dopadu onemocnění.

Fyzioterapeuti, respirační fyzioterapeuti a psychologové by všichni mohli lidem pomoci znovu získat jejich zdraví a zlepšit kvalitu jejich života.

Úplné zotavení pacientů v kritickém stavu může trvat 6 týdnů nebo déle, uvedla Světová zdravotnická organizace.

Každopádně rehabilitace velmi pomáhá. Často si pacienti rehabilitaci velmi užívají. Vidí přínos. Hlásí lepší vytrvalost s aktivitami, sníženou dušnost. Většina pacientů se zotavuje, dejme tomu v období cca od 6 do 12 týdnů po nástupu jejich infekce.

Je ale také potřeba říci, že existují dlouhodobé důsledky této nemoci, o kterých ještě několik let patrně nebudeme vědět.

Kam dále pro radu?

VIDEO: Rehabilitace po onemocnění COVID-19

Sponzorováno

Zdroje článku

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva