Posttraumatická stresová porucha: Když na nás nepříjemný zážitek zanechá dlouhodobé následky 4.87/5 (15)



Posttraumatická stresová porucha

Posttraumatická stresová porucha vás může provázet velmi dlouho.

Během života nás mohou doslova ochromit okamžiky, které jsme si jistě nenaplánovali, a můžeme mít následně velký problém je zpracovat tak, aby na nás nezanechali nežádané následky. Může se stát, že zažijete smrt blízkého člověka, stanete se svědkem tragické události a následně se celý váš dosavadní život otočí vzhůru nohama. Co se po takovýchto zážitcích může stát, a jak je možné se s tím vypořádat?

Příčinu vzniku poruchy zkoumal již Sigmund Freud. Ten se zaměřil na příznaky popisované bývalými vojáky, kteří zažili boje v první světové válce. Později se výzkum věnoval i změnám psychiky u vojáků po válce v Koreji a Vietnamu.

Posttraumatická stresová porucha a stresové situace

Jak již sám název vypovídá, posttraumatická stresová porucha je reakcí na prožitý silný stres, se kterým se nedokážeme vypořádat a přijmout jej jako součást svého života. Mezi tyto zážitky patří různé tragické události, autohavárie, bezprostřední ohrožení života při přepadení nebo v jiných situacích. Nemusí nutně nastat ani to, že je člověk bezprostředně v centru dění, poruchu může vyvolat i sledování události z pozice svědka. Porucha může nastat též po zážitcích, které zcela přehodnotí dosavadní fungování mezilidských vztahů – např. zjištění nevěry partnera.

Akutní a dlouhodobá reakce

Po takto nepříjemném zážitku obvykle nastupuje akutní reakce na stres, která odeznívá v řádu hodin až dní. Je provázena zvýšeným pocením, třesem, trávicími obtížemi nebo závratí. U někoho po traumatu nastupuje nečekaná činorodost a aktivita, jiný se spíše stává nehybným a neschopným jakékoliv reakce. Obě tyto varianty jsou ale zcela běžné a neznamenají žádnou odchylku od klasického prožívání stresu.

Kdy již mluvíme o posttraumatické stresové poruše?

O posttraumatické stresové poruše však hovoříme v okamžiku, kdy se v době nejpozději do šesti měsíců od události v životě člověka objeví varovné příznaky provázející jej déle než jeden měsíc.

Posttraumatická stresová porucha a její projevy a příznaky

Posttraumatická stresová porucha se může projevit mnoha způsoby. Je to velmi individuální. Mohou přijít potíže se spánkem i deprese.

Mezi charakteristické příznaky lze uvést zvýšené napětí, přecitlivělost, sklon k úzkosti a snadno vyprovokované agresivní jednání. Pacienti mohou trpět tzv. flashbacky, kdy se jim vrací některé prožité okamžiky. Mají následně potíže se spánkem, mohou se v důsledku strachu vyhýbat určitým místům nebo situacím. Někteří trpí halucinacemi, běžně se vyskytuje narušení schopnosti koncentrace.

Objevuje se černobílé vidění světa, kdy člověk v touze po vlastním bezpečí vidí vše jednostranně a naprosto odmítne např. vykonávání určitých činností, protože jsou pro něj znakem rizika. Stejně tak může ze života vyřadit některou skupinu lidí, protože v jeho představách zhmotňuje strach.

Život člověka je poznamenán na mnoha úrovních. V důsledku ztráty energie, vyčerpanosti a úzkostných myšlenek se často stahuje do sebe. Může ztratit zájem o své okolí, o dřívější záliby, odmítá se stýkat s přáteli. K poruše se často mohou přidat i další psychické obtíže – deprese, fobie, úzkostné poruchy.

Obecně se tedy příznaky definují takto:

  • Časté, náhle a zarmucující vzpomínky na událost, včetně myšlenek a obrazů z dané události.
  • Opakované stresující sny o dané události.
  • Opětovné prožívání události.
  • Silná emocionální nebo mentální bolest, když vidíme lidi, místa nebo jiné věci z dané události.
  • Fyzické reakce (například třes, zimnice, prudké bušení srdce), pokud nám lidé, místa nebo jiné věci připomenou danou událost.

Psychoterapie a léky

Toto jsou dvě nedílné součásti léčby lidí s posttraumatickou stresovou poruchou. Z léků se nejčastěji uplatňují antidepresiva. Hlavní pomoc však tkví v kvalitně vedené psychoterapii. Zde je během rozhovorů nutné téma celé události znovu otevřít, postupně probírat detailnější informace a vést pacienta k tomu, aby zážitek zvládl zpracovat a uchopit jako součást svého života. Nápomocné je i znovuprožití emocí, ulevení si od bolesti, vyjádření zármutku nebo vzteku.

Pokud jsou poruchou postiženy děti, práce s nimi je vedena v trochu jiné rovině. Často o tématu nejsou schopny ještě přímo mluvit, je však možné jej probrat v rámci kresby nebo hry, kam se mohou promítnout pocity dítěte.

Pár příkladů ze života

Náhlý stres z traumatické události způsobuje chemické reakce v mozku a má příznaky i na tělesné úrovni. Uvádíme příklady situací, které mohou být spojovány s posttraumatickou stresovou poruchou:

  • Žena – která přežila hroznou automobilovou nehodu před třemi lety – pokud slyší v dálce sirénu auta záchranné zdravotnické služby, začne se nekontrolovatelně třást, má bušení srdce a potí se jí ruce.
  • Muž – který byl přepaden a vážně zbit v tmavé ulici – je “extrémně nervózní” a nevychází z domu, zvláště v noci.
  • Už dva roky uplynuly od doby, co jistá žena přišla o svůj domov a vše v něm během náhlé záplavy. Stále ji však trápí noční můry o záplavách a má vážné problémy se spánkem. Kdykoliv předpověď počasí předpokládá noční déšť, zmíněná žena neusne.

Nejčastější spouštěče posttraumatické stresové poruchy

Mezi nejčastější spouštěče patří:

  • vojenská konfrontace
  • přírodní katastrofy
  • vážné nehody
  • teroristické útoky
  • násilné úmrtí
  • znásilnění
  • osobní útoky s vysokou emocionální nebo fyzickou intenzitou
  • jakékoliv situace vyvolávající strach, šok, hrůzu a bezmocnost

Dlouhodobé projevy PTSP v chování člověka

Lidé trpící posttraumatickou stresovou poruchou by měli vědět, že jde o vážný zdravotní problém. Nekomunikovat o událostech, spoléhat se jen na vlastní schopnosti nemusí být, hlavně z dlouhodobého hlediska, ideálním řešením. Projevy této poruchy mají v dlouhodobém horizontu různé podoby:

  • nadměrná konzumace alkoholu
  • drogová závislost
  • rozpady vztahů
  • fobie
  • úzkostné poruchy
  • těžké deprese
  • bolesti hlavy
  • žaludeční problémy
  • problémy se spánkem
  • závratě
  • bolesti na hrudi
  • tělesné úzkosti a bolesti
  • oslabený imunitní systém
  • problémy v práci

Což zvyšuje pravděpodobnost výskytu posttraumatické stresové poruchy?

Stejné prožitky, ale jiní lidé. Někdo pro PTSP může mít větší sklony než někdo jiný. U žen je 4krát vyšší pravděpodobnost vzniku PTSP než u mužů. Americká psychologická asociace zjistila, že i když muži zažívají více traumatických událostí, u žen je vyšší pravděpodobnost výskytu posttraumatické stresové poruchy.
Vědci zjistili, že některé genetické faktory mohou zvýšit riziko rozvoje PTSP. Bylo prokázáno genetické spojení mezi PTSP, depresí a úzkostí.

Na základě výzkumů a pozorování je možné identifikovat některé rizikové faktory, které zvyšují šanci na výskyt PTSP:

  • Fyzikální faktory – hippocampus – část mozku spojená s emocemi a pamětí, se při magnetické rezonanci odlišně zobrazuje u lidí s PTSP. Tyto změny jsou pravděpodobně spojeny se znovuprožívání traumatizujících událostí a problémy s pamětí.
  • Špatné fyzické nebo mentální zdraví. Vojáci, kteří mají snížené duševní a fyzické zdraví před bojovým nasazením jsou náchylnější na rozvoj PTSP po nasazení.
  • Sledování tragických událostí v televizi – sledování tragických událostí, jako například pád dvojčat 11.9.2001 v televizi, může u některých lidí vyvolat PSTP i pokud se fyzicky na místě nenacházely.
  • Porod – může být také spouštěčem posttraumatické stresové poruchy.

VIDEO: Posttraumatická stresová porucha po porodu

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva