Vyšetřovací metody a diagnostika v kardiologii – jak na vyšetření srdce? 4.67/5 (9)



Vyšetřovací metody a diagnostika v kardiologii - jak na vyšetření srdce?Kardiologie je jedním z medicínských oborů, kde příchod moderních technologií radikálně změnil během posledních dvaceti let diagnostiku i léčbu mnoha onemocnění. V současnosti disponuje celou řadou neinvazivních i invazivních vyšetřovacích metod, které dokáží odkrýt i časná stádia srdečních chorob.

Neinvazivní metody při vyšetření srdce

Elektrokardiografie

K neinvazivním metodám patří především elektrokardiografie (EKG) a metody odvozené. EKG je grafický záznam změn srdečního elektrického pole z povrchu těla. Standardně se používá 12 svodů, které se dělí na končetinové a hrudní. Jde o základní vyšetření, které dokáže odkrýt odchylky ve vedení srdečních vzruchů, diagnostikovat srdeční arytmie, infarkt myokardu a řadu dalších stavů. U nemocných se záchvatovitými formami arytmií nebo občasnými bolestmi na hrudi se dají použít různé formy tzv. ambulantního monitorování EKG. Pacient přitom nosí malý EKG monitor po dobu jednoho dne až týdne. Dále jsou k dispozici malé monitory, které si nemocný přiloží na hrudník pouze při potížích. Podobnými přístroji lze monitorovat i krevní tlak, kdy pacient nosí po dobu 24 hodin na horní končetině manžetu tonometru a krevní tlak je automaticky zaznamenáván v pravidelných intervalech. Mezi EKG metody patří i zátěžová elektrokardiografie, kdy se snímá záznam EKG při zátěži na bicyklu (bicyklová ergometrie) nebo na běhátku.

Echokardiografie

Echokardiografie se stala druhou základní vyšetřovací metodou v kardiologii. Jde o vyšetření srdce pomocí ultrazvuku – mechanického vlnění, které se šíří prostředím a odráží od různých rozhraní. V principu vysílá ultrazvuk speciální sonda, která současně přijímá odražený ultrazvuk, a přístroj analyzuje časové zpoždění odraženého ultrazvuku a jeho amplitudu. Z těchto údajů se rekonstruuje obraz pohybujících se srdečních struktur jako chlopně, srdeční dutiny, stěna, velké cévy atd. Kromě toho lze použít vyšetření založené na dopplerovském principu, kdy se dá zobrazit rychlost a směr proudění krve. Tento jev popsal Christian Doppler v roce 1842 v Praze a označuje skutečnost, že zvuk vysílaný pohybujícím se objektem je vnímán stojícím pozorovatelem ve směru pohybu o vyšší frekvenci a naopak. Výsledný frekvenční posun se dá kvantifikovat a využít při hodnocení ultrazvuku. Moderní přístroje dokonce ukazují proud krve barevně. Pro vyšetření pacientů, které nelze dobře vyšetřit přes hrudník, lze použít tzv. jícnovou sondu, která se zavádí do jícnu a zobrazuje srdce z jeho bezprostřední blízkosti. Při některých katetrizačních výkonech se používá dokonce sonda, která se zavádí přímo do srdce (intrakardiální echokardiografie).

Výpočetní tomografie

Výpočetní tomografie (CT) zpočátku neumožňovala hodnotitelné zobrazení srdce kvůli rychlosti, s jakou se srdce pohybuje. Teprve příchod multidetektorových přístrojů umožnil rychle snímat obrazy v určité fázi srdečního cyklu a získat tak dokonalou trojrozměrnou rekonstrukci srdce skoro jako z anatomického atlasu. CT dnes slouží k odkrytí anomálií, posouzení plicní embolie, zjištění anatomie plicních žil apod. Nejnovější přístroje umožňují i poměrně přesné zobrazení koronárních tepen – neinvazivní koronarografii.

Magnetická rezonance

Magnetická rezonance je nejmladší zobrazovací metodou, která umožňuje zobrazení srdce v různých rovinách bez rentgenového záření. Metoda využívá magnetických gradientů, kdy pacient je umístěn v silném homogenním magnetickém poli a další cívky vysílají radiofrekvenční vlny či detekují měřený signál. K měření dat a tvorbě obrazu se používají jádra vodíku. Magnetická rezonance se speciální kontrastní látkou se používá k zobrazení jizev v myokardu, posouzení pohybu srdce a proudění krve, detekci anomálií, kardiomyopatií atd.

Nukleární kardiologie

Mezi neinvazivní metody patří i metody nukleární kardiologie, kdy se do krevního oběhu vstříkne látka značená radioaktivním prvkem (radiofarmakum) a poté se detekuje pomocí gamakamery. Podle zvoleného radiofarmaka lze detekovat různé procesy. Nejdůležitější je prokrvení (perfúze) myokardu. Vyšetření se provádí pomocí technicia a se jeho pomocí lze odhalit poruchy prokrvení v klidu nebo při zátěži. Jiná farmaka mohou studovat metabolismus srdečního svalu, funkci levé komory srdeční, nebo prokrvení plic.

Invazivní metody při při vyšetření srdce

Invazivní metody označují takové metody, kdy je do krevního oběhu a srdce zaveden jeden nebo více katétrů (dlouhé, tenké trubičky, které jsou obvykle speciálně zakřivené podle účelu použití). Poprvé byla tato metoda využita dvacátých let minulého století a skutečné diagnostické využití katétru zavedeného do srdce bylo popsáno v roce 1930 v Praze Oto Kleinem, jenž odebíral katétrem krev z pravé síně, aby mohl stanovit minutového srdečního výdeje (množství krve přečerpané srdcem za minutu). V padesátých letech se katetrizační metody rozšířily na měření tlaků v jednotlivých srdečních oddílech a využívaly se pro nástřik kontrastní látky do srdce nebo koronárních tepen. Z údajů získaných při srdeční katetrizaci bylo možno vypočíst stupeň zúžení kterékoli chlopně, nebo prokázat zkrat při defektu síňové nebo komorové přepážky. Koronární tepny se dají nastříknout kontrastní látkou a zjistit přítomnost a stupeň jejich zúžení – tedy stav potrubních rozvodů srdce.

Dnes se do cév dá zavést i miniaturní ultrazvuková sonda, s jejíž pomocí lze sledovat stavbu cévní stěny a zúžení aterosklerotickým plátem (intaravaskulární ultrazvuk). Podobně lze zavést speciální sondu do pravé síně nebo komory a sledovat srdeční struktury (intrakardiální echokardiografie). Lze použít i miniaturní endoskop a po vypláchnutí cévy zaklíněné balonkem lze vidět přímo cévní stěnu (angioskopie). Katétry se do srdce zavádí buď žílami na krku nebo pod klíční kostí, ale častěji z žil nebo tepen v třísle.

Elektrofyziologické vyšetření

Mezi invazivní metody patří i elektrofyziologické vyšetření, při kterém se do srdce zavádějí speciální katétry, které obvykle nemají lumen, ale místo toho mají na svém povrchu různý počet malých platinových elektrod (které vypadají jako prstýnky). Tyto elektrody snímají elektrické signály a současně mohou srdce elektricky stimulovat. Strategickým rozmístěním několika katétrů v srdci lze zjišťovat stav elektrických rozvodů v srdci (tzv. převodního systému srdečního). Pomocí stimulace můžeme vyvolat různé srdeční arytmie a ověřit si tak, kterou z nich pacient trpí. Existují i mapovací systémy, které pracují na podobném principu jako GPS. Místo satelitů jsou pod pacientem umístěny tři elektromagentické cívky a v katétru je malý senzor. Ten je přesně lokalizován v prostoru a postupnými dotyky katétru o stěnu se vytváří trojrozměrný obraz mapované dutiny. Zaznamenaná elektrická informace dovoluje získat přesný obraz elektrické aktivace při arytmii (nejčasnější aktivitu nebo kroužení vzruchu při arytmii typu reentry). Poté lze získané mapy využít k navigaci katétru při katetrizační ablaci (odstranění arytmie).

Endomyokardiální biopsie

Další invazivní metodou je tzv. endomyokardiální biopsie, při které se do srdce zavede speciální nástroj, který vypadá jako katétr, na jehož konci jsou malé kleštičky. Ty slouží k uštípnutí vzorku tkáně pro bioptické vyšetření. Tato metoda se hodně používá u pacientů po transplantaci srdce k posouzení případného odhojování srdečního štěpu.

Laboratorní metody

Kardiologie se dnes opírá o celou řadu laboratorních vyšetřovacích metod. Z odebrané krve lze prokázat, že došlo k poškození (odumření) buněk srdečního svalu při infarktu nebo zánětu. Lze ověřit, že pacient trpí srdečním selháním. Je možné zjistit, zda se v srdci vyskytují bakterie při různých zánětech, nebo posoudit, zda pacient prodělává určitý typ virózy. Lze diagnostikovat některá onemocnění, při kterých se do srdeční stěny ukládají různé látky. V neposlední řadě je možné provést genetické vyšetření a zjistit, zda je postižený jedinec nositelem vadného genu, který odpovídá za určité onemocnění.

A co si dále o zdraví srdce přečíst?

VIDEO: U lékaře (11) – Kardiologie

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva