Sponzorováno

Amniocentéza – odběr plodové vody! Mám se bát? 4.83/5 (30)

  • Amniocentéza je diagnostický lékařský postup, který se provádí během těhotenství za účelem získání vzorku plodové vody z plodového vaku. Tato procedura umožňuje lékařům provádět genetické a chromozomální analýzy plodu, což poskytuje informace o jeho zdraví a genetických charakteristikách.
  • Průběh amniocentézy: Vyšetření ultrazvukem: Nejprve je provedeno ultrazvukové vyšetření, které pomáhá lékaři určit vhodné místo pro vpich jehly do plodového vaku. Monitor ultrazvuku poskytuje obraz plodu a umožňuje sledování postupu. Lokální anestezie: Místo vpichu jehly je ošetřeno lokální anestetikem, aby se minimalizovala bolest nebo nepohodlí pro matku. Vpich jehly: Tenká jehla je vložena do děložní dutiny prostřednictvím břišní stěny matky. Jehla je naváděna ultrazvukem k cílovému místu v plodovém vaku. Odběr vzorku: Pomocí jehly je odebrán vzorek plodové vody, který obsahuje buňky z plodu. Vzorek je následně odeslán do laboratoře na genetickou analýzu. Analýza vzorku: Získaný vzorek je analyzován genetiky nebo laboratoří s cílem detekovat různé genetické nebo chromozomální abnormality.
  • Amniocentéza se obvykle provádí v druhém trimestru těhotenství, přibližně mezi 15. a 20. týdnem. Tato procedura je často indikována v případech, kdy existuje zvýšené riziko genetických nebo chromozomálních abnormalit, nebo pokud jsou diagnostické informace o plodu nezbytné pro plánování péče.
  • I když amniocentéza poskytuje důležité genetické informace, jedná se o invazivní postup, který nese určitá rizika, včetně možnosti potratu. Před provedením této procedury je třeba pečlivě zvážit všechna možná rizika a přínosy v rámci individuální situace těhotné ženy.

Při amniocentéze lékař vidí jehlu vedle plodu díky ultrazvuku.

Při amniocentéze lékař vidí jehlu vedle plodu díky ultrazvuku.

Odběr plodové vody je strašákem řady „těhulek“. Bohužel je pravdou, že jen na základě výsledků odběru lze s jistotou potvrdit či vyvrátit, zda se dítě narodí zdravé. Je ale třeba obávat se zákroku samotného?

Amniocentéza! Představa, že vám někdo jehlou propichuje břicho, není vůbec příjemná. Kdo si o tom něco přečetl, ví, že může dojít ke krvácení, odtoku plodové vody či k samovolnému potratu. Není proto divu, že zprávu, že by odběr plodové vody měla podstoupit, asi žádná nastávající maminka neuvítá s nadšením.

Jak se provádí amniocentéza

Odběr plodové vody se provádí mezi 16. a 20. týdnem těhotenství, a to vpichem jednorázovou tenkou jehlou přes břišní dutinu do dělohy, vše pod dohledem ultrazvuku. Zákrok se většinou dělá bez umrtvení a odebere se jím 20 až 30 ml plodové vody. Výsledky bývají k dispozici za 2 až 3 týdny.

Amniocentéza - ilustrace

Amniocentéza – ilustrace

 

Amniocentézu jsem odmítla!

„Když jsem čekala druhé dítě, bylo mi třicet osm, takže mi odběr plodové vody doporučovali kvůli věku. Testy i ultrazvuk dopadly dobře, přesto mě na zákrok hnali. Odmítla jsem, měla jsem velký strach. Byla jsem si jistá, že dítě bude zdravé, a kdyby nebylo, postarala bych se i o postižené. Narodila se nám však zcela zdravá holčička,“ svěřuje paní Anna (40).

Po odběru plodové vody jsem potratila

Opačný a nepříliš radostný zážitek nám popsala paní Simona (34). „Výsledky testů z krve mi nevyšly dobře, a tak mě doktor poslal na genetiku. Tak mi sdělili, že musím na odběr plodovky, a že jsem rovnou na ten samý den objednaná. Byla jsem tak v šoku, že jsem šla. Na riziko potratu mě nikdo neupozornil, a tak jsem se ani nebála. Jenomže noc po zákroku jsem začala krvácet. Potratila jsem. Byla jsem v 19. týdnu těhotenství a čekala jsem prý zdravého chlapečka. Riziko potratu je prý maximálně jedno procento, já se do něj vešla. Na zákrok by mě už nikdo nikdy nedostal. Nejhorší je, že se mi dodnes znovu nepodařilo otěhotnět, a to už je pět let.“

Sponzorováno

Odběr „plodovky“ dobře zvažte

Zážitek, jaký měla paní Simona, je naštěstí spíše ojedinělý a většina maminek odběr plodové vody popisuje jako minimálně bolestivý, sice nepříjemný, ale srovnatelný například s odběrem krve. Žádné dramatické scénáře se ve většině případů nekonají. Přesto zákrok dobře zvažte a prostuduje si k němu nejrůznější materiály. Sama si musíte ujasnit, zda je pro vás důležitý a zda jste případně připravena i na péči o postižené dítě.

Kdy se amniocentéza doporučuje

  • Pokud je ženě v době porodu 35 a více let, a to z důvodu zvýšeného rizika Downova syndromu u miminka.
  • Pokud vyjde pozitivně výsledek screeningu z krve (tzv. Triple testy) a ukazuje zvýšené riziko Downova syndromu, Edwardsova nebo Smith-Lemli-Opitzova syndromu, rozštěpů břišní stěny, nebo páteře apod.
  • V případě, že se při velkém ultrazvuku objeví podezření na vrozené vývojové vady.

Co byste měla vědět o amniocentéze

  • K amniocentéze vás nemůže nikdo donutit, rozhodnutí je jen na vás. Musíte však podepsat, že si zákrok nepřejete a jste poučena o případných rizicích.
  • Nejednejte pod tlakem, raději si vše důkladně promyslete a poraďte se s partnerem. Bez emocí.
  • Při amniocentéze existuje riziko potratu, které se uvádí v rozmezí 0,5 až 1 %. Není sice velké, ale na druhou stranu jedna žena ze sta až tak málo není.
  • Zákrok se většinou provádí ambulantně, jedete po něm domů, avšak je třeba dodržovat klidový režim.

Fakta a zajímavá data o amniocentéze

A na závěr přidáme zajímavá fakta o amniocentéze. Podívejte se na ně:

1. Amniocentéza může odhalit chromozomální a genetické abnormality s 98-99% přesností. Některé studie uvádějí míru přesnosti až 99,4%.
2. Každý rok se ve Spojených státech provádí více než 200 000 testů.
3. Riziko potratu v důsledku testu amniocentézy je 1:200 až 1:400.
4. Některé studie uvádějí toto riziko jako 1:1600. Nejběžnější příčiny potratu jsou v důsledku infekce nebo jiného narušení plodové vody.
5. Výsledky amniocentézy jsou obecně dostupné do 2-3 týdnů. Rychlý test je připraven do 72 hodin, ale vyhodnocuje pouze Downův syndrom, Edwardsův syndrom a Patauův syndrom.
6. Spontánní potraty se vyskytují u méně než 1% žen, které tento postup podstoupily.
7. Rh Senzibilizace se může vyskytnout vzácně (tj. když se do krevního oběhu matky dostane krev dítěte).
8. Na většinu chromozomálních stavů, které amniocentéza může najít, neexistuje žádný lék.
9. 1 nebo 2 ženy ze 100 mají v souvislosti s amniocentézou zkušenosti s podlitinami.
10. U méně než 1 z 1000 testů (0,1%) nelze výsledek získat z odebraného vzorku a vyžaduje se opakovaný test.
11. Amniocentéza identifikuje pohlaví dítěte. Rodiče si mohou vybrat, zda si to přejí sdělit.
12. Velmi malé chromozomové abnormality nelze vyloučit ani při podstoupení amniocentézy, a to ani v případě, že výsledky testu jsou negativní.
13. Odhaduje se, že 92% všech žen, které dostaly prenatální diagnózu Downova syndromu, se rozhodlo ukončit těhotenství.

A co vy? Jaké máte zkušenosti s amniocentézou? Budeme moc rádi za komentáře pod článkem.

A co si dále o amniocentéze přečíst?

VIDEO: Amniocentéza

VIDEO: O prenatální diagnostice s MUDr. Veronikou Frisovou, Ph.D.

Sponzorováno

Studie a zdroje článku

  • Amniocentesis Autoři: Aditi Jindal; Medhavi Sharma; Zalak V. Karena; Chitra Chaudhary.
  • Zdroj obrázku: rob3000 / depositphotos.com

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva