Kouření a plodnost žen – co může způsobit? 4.83/5 (12)



Kouření a plodnost ženKouření je definováno jako inhalování kouře, vznikajícího při hoření tabáku, které obsahují cigarety, doutníky či dýmky. Samotný tabákový kouř i bezkouřové tabákové výrobky (tzv. “smokeless”) jsou podle kritérií Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny – IARC (International Agency for Research on Cancer) zařazeny mezi dokázané karcinogeny (látky vedoucí ke vzniku rakoviny). Některé chemické látky, které se nacházejí v tabákovém kouři, patří jednoznačně mezi humánní karcinogeny, jiné jsou možnými karcinogeny. Kromě karcinogenů, nejzávažnějšími škodlivými látkami v cigaretovém kouři jsou nikotin, oxid uhelnatý a oxidanty.

Tabák je v současnosti nejvýznamnější preventabilní příčinou smrti na světě (což znamená, že se této příčině smrti dá předejít, např. Vhodnou životosprávou nebo zdravým životním stylem, resp. Prostě nekouření), zvyšuje riziko vzniku rakoviny, onemocnění dýchacího nebo kardiovaskulárního systému.

Méně známým faktem je, že kouření významně ovlivňuje plodnost, tak u mužů, tak u žen. Jeho nepříznivému účinku na plodnost ženy se věnuje malá pozornost. Kouření poškozuje vývoj plodu v děloze před jeho narozením, způsobuje jeho nižší porodní hmotnost (tedy hmotnost dítěte při narození). Cigaretový kouř však může být i jednou z vážných příčin snížené plodnosti páru.

Složení cigaretového dýmu

Cigaretový kouř obsahuje přibližně 4000 různých chemických sloučenin:

  • 64 různých karcinogenů, např. dibenzantracen, benzapyrén (tedy polycyklické aromatické uhlovodíky), různé nitrosaminy, vinylchlorid, hydrazin, arsen, aromatické aminy
  • mutageny
  • alergeny
  • další toxické látky, jako např. těžké kovy – kadmium, kobalt, olovo, alkaloidy
  • nikotin – klíčová látka, která je zodpovědná za subjektivní pozitivní vnímáno účinky jeho užívání
  • volné radikály
  • oxid uhelnatý (jeho vysoký obsah v cigaretovém kouři je důležitý z hlediska kardiovaskulárních nemocí)
  • přibližně 700 různých aditiv

Negativní vlivy kouření na lidský organismus

Kouření se podílí na vzniku mnoha onemocnění:

  • rakovina – celkově se cigaretový kouř podepisuje pod asi 30% nádorových onemocnění, a to zejména: plic – 90%, úst, hrtanu, jícnu a jiných
  • onemocnění plic, jakými jsou chronická bronchitida (chronický zánět průdušek), chronická obstrukční plicní nemoc a emfyzém, které ze všech chronických plicních onemocnění postihují až v 75% případů právě kuřáků
  • kardiovaskulární onemocnění – jsou příčinou 56% úmrtí u nás, přičemž na jejich vzniku se kouření podílí dvaceti procenty; vlastní mechanismus poškození kardiovaskulárního systému není zcela jasný: kromě vazokonstrikce (stažení cév) a aktivace sympatiku, můžeme uvést zvýšenou viskozitu krve kuřáka, zmnožení červených i bílých krvinek a fibrinogenu, poškození endotelu (cévní výstelky)
  • kouření nepříznivě ovlivňuje i sérových lipidů a lipoproteiny – zvyšuje hladinu tuků a “špatného” cholesterolu v krvi
  • kouření v těhotenství představuje až v 20% případů úmrtí plodu, kuřačky si dva až třikrát zvyšují riziko předčasného porodu, potratu a častější je i porod dítěte s nižší porodní hmotností.
  • Kouření snižuje fertilitu, tedy plodnost, stejně mužům i ženám. Pokud však jde o ženy, udává se dva až třikrát větší pravděpodobnost neplodnosti

Kouření a neplodnost

Neplodnost je neschopnost otěhotnět, respektive donosit plod. Jde o stav, kdy při pravidelném pohlavním styku (což je v literatuře definováno jako minimálně 1 – 2x týdně), nedojde do 1 roku k otěhotnění ženy.
Anglosaská literatura rozlišuje mezi dvěma pojmy: sterilita a infertilita, kde sterilita je neschopnost počít a infertilita neschopnost donosit plod. Jelikož jsou samovolné potraty častým úkazem, o subfertility se říká až v případě tří a více potratech, avšak podrobnější vyšetření neplodného páru se doporučuje již v případě dvou potratů.

Současně rozlišujeme primární a sekundární poruchu plodnosti. O primární sterilitě hovoříme v případě, že nikdy nedošlo k početí plodu ao sekundární sterilitě říkáme, pokud problém nastane až po předchozím těhotenství ženy v minulosti.
Výskyt ženské neplodnosti ve světě stále stoupá. Příčinou je velký výskyt pohlavně přenosných nemocí, které způsobují záněty v oblasti malé pánve. Navíc, mnoho žen mateřství oddaluje na pozdější věk, kdy je stále obtížnější otěhotnět. Plodnost však ovlivňují i ​​faktory životního stylu, zejména kouření, alkohol a užívání drog.

V Evropě se za poslední desetiletí neustále zvyšuje podíl kuřaček v reprodukčním věku (věk, kdy je člověk schopen rozmnožovat se). V roce 2006 to bylo 33%. Podle údajů Světové zdravotnické organizace kouří na světě přibližně 1,3 miliardy lidí, což je 47% mužů a 12% žen ve věku nad 15 let. Kouření cigaret je spojeno s poruchami, jako dřívější nástup menopauzy, vyšší riziko neplodnosti a nižší úspěšnost umělého oplodnění (Dechanet a kol., 2011). Kouření bylo spojeno s vyšším rizikem potratu a mimoděložního těhotenství a s nižší pravděpodobností narození živého dítěte na jeden cyklus.

Kouření a dřívější nástup menopauzy

Kouření způsobuje atrofii vaječníků – poškozuje tyto orgány, způsobuje jejich zmenšení a sníženou funkci. Urychluje nástup menopauzy o 2 roky, což se projevuje vyššími hladinami folikulostimulační hormonu (FSH) a signifikantně nižšími hodnotami antimüllerian hormonu (AMH) u kuřaček. Mezi mechanismy vysvětlující poruchy vývoje folikulů, patří:

  • nadměrný oxidační stres
  • zvýšená buněčná apoptóza (programovaná smrt buněk)
  • abnormální mezibuněčná komunikace mezi oocytů (vajíčkem, tedy ženskou pohlavní buňkou) a buňkami granulózních (součást folikulů – buňky, které vajíčko obklopují a produkují estrogeny – ženské pohlavní hormony)
  • porušená funkce jader oocytů

Zvláště citlivé na cigaretový kouř jsou Primordiale folikuly (Mulligan Tuttle a kol., 2009), tedy prvotní folikuly, s nimiž se jimiž holčička narodí a z nichž se od puberty každý měsíc postupně vyvíjí ženská pohlavní buňka, vajíčko. Navíc, růst folikulů je vlivem nikotinu a benzapyrénu inhibován (potlačovaný). Folikulární tekutina a buňky vaječníků zachycují toxické sloučeniny (kadmium, nikotin, benzpyrén) v různé míře, v závislosti na počtu vykouřených cigaret za den, a tím se vytváří toxické prostředí pro růst folikulů a zrání oocytů (vajíček), protože zde dochází k zvýšenému oxidačnímu stresu.

Kromě toho, při vývoji pohlavních buněk dochází k poruchám meiózy (typ buněčného dělení), ke vzniku aneuploidie (porucha rozdělení chromozomů) pokud aktivaci apoptózy. To vše vede ke ztrátě folikulů, jakož i k poruchám morfologie a maturácie (zrání) oocytů.

Kouřové složky jsou přímo odpovědné i za poškození DNA. Ovlivnění apoptózy (kadmium, polycyklické aromatické uhlovodíky) vede pravděpodobně k poruchám i ve vývoji embrya.

Kouření a pohlavní hormony

Některé složky cigaretového kouře (kadmium, benzapyrén) nepříznivě ovlivňují steroidogenézu (tvorbu steroidních hormonů, mezi které patří i pohlavní hormony), protože působí jako endokrinní (cizorodé hormonální aktivní látky), přičemž mají účinky podobné tak estrogenům, tak anti-estrogenem.
U kuřáků se prokázaly vyšší hladiny testosteronu, vyšší hladina FSH (folikulostimulační hormonu) a nižší hladina E2 (estradiol – nejvýznamnější z estrogenů). Po expozici kouřem je snížena i syntéza progesteronu (Dechanet a kol., 2011).

Kouření a mimoděložní těhotenství

Kouření zvyšuje riziko mimoděložního těhotenství, protože poškozuje funkci vejcovodů a pravděpodobně způsobuje i chronické a ireverzibilní léze (nenapravitelné poškození) vejcovodů. Toto riziko je přímo úměrně množství vykouřených cigaret a stejně se zvyšuje při aktivním kouření. V tomto případě je však důležité zmínit fakt, že kouření bývá často spojeno s dalšími rizikovými faktory mimoděložního těhotenství, jako užívání alkoholu, záněty v oblasti malé pánve, střídání sexuálních partnerů. No stejně bylo prokázáno, že cigaretový kouř kvalitativně i kvantitativně poškozuje řasinkového výstelku (ciliární epitel) vejcovodů a způsobuje nadměrnou adhezi (přilnavost) mezi oplodněného vajíčka a výstelkou vejcovodu, což vysvětluje vyšší podíl mimoděložního těhotenství u kuřaček.

Co říci na závěr?

Ne všem je o kouření známo, že zvyšuje riziko mimoděložního těhotenství a snižuje plodnost ženy. Ženám, které kouří, trvá 4-násobně déle otěhotnění než nekuřačkám. Kouření má za následek dřívější nástup klimakteria.
Účinky cigaretového kouře jsou závislé na dávce a jsou ovlivněny přítomností jiných toxických látek a hormonálním stavem. Individuální citlivost, dávka, čas a typ expozice také ovlivňují míru dopadu kouření na fertilitu člověka.

Vztah mezi sníženou plodností a kouřením není moc známý. Studie týkající se neplodných a těhotných kuřaček ukázala, že jen 47% neplodných a 14% těhotných kuřaček si myslí, že kouření snížilo jejich plodnost (Hughes a kol., 2000). Navíc, jen 30% neplodných kuřaček bylo vědomo lékařem o rizicích spojených s kouřením. Vzhledem k nedostatečné povědomí veřejnosti o nepříznivých účincích kouření na plodnost, je právě úkolem lékaře i takovou edukací motivovat své pacienty, aby přestali kouřit.

TIP: Kouření a rakovina

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Bez komentáře u článku “Kouření a plodnost žen – co může způsobit?”

Zanechat komentář ke článku

Zpráva