Kognitivní deficit: co to je a kdy je důvod k obavám? 4.47/5 (15)

• Kognitivní deficit není diagnóza, ale příznak — podobně jako horečka. Netýká se jen paměti: postižena může být i pozornost, plánování, usuzování, řeč nebo orientace v prostoru.
• Část příčin je odstranitelná. Patří mezi ně léky (hlavně sedativa, benzodiazepiny a kortikoidy), alkohol, deprese a hormonální poruchy. Nedostatek vitaminu B12 má 6 % lidí pod 60 let, ale 20 % nad 60 — a rizikoví jsou i uživatelé léků na pálení žáhy a metforminu.
• Nejspolehlivějším varovným signálem je, když si zhoršení všimne okolí dřív než vy. Kdo si na paměť stěžuje sám, bývá spíš unavený nebo úzkostný. Mírná kognitivní porucha navíc není rozsudek — polovina lidí Alzheimerovu demenci během pěti let nerozvine.
• Nejlepší doklady má pravidelný pohyb, kde šest měsíců tréninku pravděpodobně zlepší kognitivní ukazatele. Léky na demenci u mírné poruchy progresi nezabránily a přinesly jen malý krátkodobý přínos s významnými nežádoucími účinky.

Zapomenuté jméno, klíče v lednici, slovo na jazyku. Většina lidí po čtyřicítce si občas položí otázku, jestli to ještě patří k běžné roztržitosti, nebo už ne.

Odpověď je uklidňující i znepokojivá zároveň. Uklidňující proto, že velká část příčin zhoršeného myšlení je léčitelná — a některé z nich překvapivě banální, třeba nedostatek vitaminu nebo vedlejší účinek léku, který berete roky. Znepokojivá proto, že právě tohle je důvod, proč se vyšetření nemá odkládat s odůvodněním „to je věkem“.

Co je kognitivní deficit?

Kognitivní deficit, česky také kognitivní porucha nebo porucha poznávacích funkcí, je souhrnný pojem pro cokoli, co brání procesu poznávání nebo zhoršuje některou z jeho oblastí.

Důležité upřesnění hned na začátku: není to diagnóza, je to spíš příznak. Podobně jako horečka. Říká, že něco není v pořádku, ale neříká co. A právě proto má smysl hledat příčinu, místo aby se to odbylo konstatováním, že člověk stárne.

Které oblasti myšlení může postihnout?

Poznávací funkce nejsou jen paměť, i když tu si lidé vybaví první. Postižena může být kterákoli z těchto oblastí:

• paměť
• pozornost a schopnost se soustředit
• plánování
• usuzování
• rozhodování
• řeč — porozumění, psaní i mluvení
• exekutivní funkce, tedy schopnost organizovat činnost a dotáhnout ji
• zrakově-prostorové funkce, například orientace v prostoru

Tohle je užitečné vědět, protože mnoho lidí si deficit představuje výhradně jako zapomínání. Přitom prvním příznakem bývá často něco jiného — potíže s plánováním, ztráta nitě v rozhovoru nebo neschopnost dokončit úkol, který má víc kroků.

Jaký je rozdíl mezi kognitivním deficitem a demencí?

Zjednodušeně jde o míru dopadu na běžný život:

• Kognitivní deficit je nadřazený pojem pro jakékoli zhoršení poznávacích funkcí. Může být krátkodobý, postupující i trvalý.
• Mírná kognitivní porucha je mezistupeň. Výkon je zhoršený oproti dřívějšku, ale nenarušuje samostatnost v běžných činnostech — složitější úkoly mohou vyžadovat víc úsilí nebo pomůcky, člověk je ale zvládne.
• Demence znamená, že porucha už samostatnost narušuje.

Hranice mezi nimi není ostrá čára, ale přechod. Proto o ní rozhoduje lékař na základě vyšetření, ne pocit pacienta nebo rodiny.

Jak poznám, že nejde o běžnou roztržitost?

Rozhodující není to, jestli zapomínáte, ale co a jak.

Spíš běžné	Spíš varovné
Zapomenete jméno, za chvíli si vzpomenete	Nevzpomenete si ani po nápovědě
Založíte klíče a najdete je	Najdete je na nesmyslném místě a nevíte proč
Občas vynecháte slovo	Opakovaně hledáte běžná slova, nahrazujete je opisem
Zapomenete schůzku, když jich máte hodně	Opakujete tutéž otázku během jednoho dne
Zhorší se to ve stresu nebo po nevyspání	Zhoršuje se to postupně bez zjevné příčiny
Všimnete si toho vy	Všimne si toho okolí dřív než vy

 

Poslední řádek je asi ten nejspolehlivější. Když si člověk stěžuje na paměť, bývá to častěji projev úzkosti nebo únavy. Když si potíží všimne okolí a dotyčný je bagatelizuje, zaslouží si to už fakt celkem dost pozornost.

Zároveň platí, že ani subjektivní pocit zhoršení není bez významu — rozsáhlé sledování 579 710 lidí ve věku 66 let po dobu téměř 3,9 milionu osoboroků ukázalo, že subjektivně vnímané zhoršení poznávacích funkcí souvisí se zvýšeným rizikem demence. Není to tedy jen „strach ze stárnutí“.

PŘÍČINA – co kognitivní deficit způsobuje

Příčin je mnoho a liší se podle věku. U starších lidí se uvádějí cévní mozková příhoda, demence, deprese, schizofrenie, zneužívání návykových látek, nádory mozku, podvýživa a hormonální poruchy. Z onemocnění mozku pak Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, Huntingtonova nemoc a demence při HIV.

Mnohem zajímavější je ale druhá skupina.

Které příčiny jsou odstranitelné?

Mezi krátkodobými a vratnými příčinami se uvádějí:

• léky — zejména sedativa, benzodiazepiny a glukokortikoidy
• alkohol
• deprese
• podvýživa a nedostatek živin
• hormonální poruchy

Tohle je ten nejdůležitější odstavec článku. Řada lidí chodí roky s potížemi, které by odezněly po úpravě medikace nebo doplnění jedné živiny — jen to nikdo nehledal, protože se příznaky připsaly věku.

Mohou za zhoršení myšlení léky?

Ano, a je to častější, než se předpokládá. Pozornost si zaslouží hlavně dlouhodobě užívané léky na spaní a na úzkost ze skupiny benzodiazepinů, dále sedativa a kortikoidy.

Praktické doporučení: sepište si všechny léky, které berete, včetně volně prodejných a doplňků, a vezměte seznam k lékaři. Zvlášť pokud jich je víc než pět. Nevysazujte nic sami — u některých léků je náhlé vysazení nebezpečnější než jejich užívání.

Jak často je příčinou nedostatek vitaminu B12?

Častěji, než by člověk čekal. Nedostatek vitamínu B12 se vyskytuje u 6 % lidí mladších 60 let, ale už u 20 % lidí nad 60 let.

Projevit se může zhoršením paměti, zmateností, dezorientací, depresí, podrážděností, v těžkých případech i psychózou a poruchami chůze a rovnováhy.

Rizikové skupiny stojí za připomenutí:

• lidé nad 60 let
• vegani a vegetariáni bez doplňování
• uživatelé inhibitorů protonové pumpy (léky na pálení žáhy) — dlouhodobé užívání zhoršuje vstřebávání B12 z potravy
• uživatelé metforminu při cukrovce, ze stejného důvodu
• lidé s perniciózní anémií, která je v rozvinutých zemích nejčastější příčinou a postihuje zhruba 2 až 3 % osob nad 65 let

A teď to zásadní: studie ukázaly rychlý ústup neurologických příznaků po podání vysokých dávek. Zároveň ale platí, že pokud se stav neléčí, některé změny mohou být trvalé a jen malá část případů demence se doplněním B12 zvrátí.

Z toho plyne jediné rozumné doporučení: hladinu B12 si nechte zkontrolovat brzy, ne až budete mít jistotu, že je něco špatně. Je to levný krevní odběr.

Může za to štítná žláza?

Snížená funkce štítné žlázy způsobuje depresi, úzkost, podrážděnost a také zhoršenou paměť a soustředění.

Jak časté to je: zjevná nedostatečnost štítné žlázy postihuje v zemích s dostatkem jódu asi 0,3 až 0,4 % populace, skrytá (subklinická) forma pak 4,3 až 8,5 %. Častější je u žen — ty mají sedmkrát vyšší pravděpodobnost výrazně zvýšené hodnoty TSH než muži — a u lidí nad 60 let.

Příznaky nedostatečnosti štítné žlázy jsou vlastně celkem běžné a samy o sobě na nic neukazují. A i když se hodnota TSH léčbou upraví, neznamená to automaticky, že se upraví i všechny ostatní obtíže. Přesto patří vyšetření štítné žlázy k základnímu balíčku, který by měl být při potížích s pamětí vždy provedený.

Co je mírná kognitivní porucha a jak je častá?

Mírná kognitivní porucha je mezistupeň mezi normálním stárnutím a demencí. Člověk má doložitelné zhoršení v jedné nebo více oblastech, ale zůstává samostatný v běžném životě.

Rozlišují se dva typy:

• Amnestická forma — převažuje porucha paměti. Často bývá předstupněm Alzheimerovy nemoci.
• Neamnestická forma — převažují potíže v řeči, zrakově-prostorových nebo exekutivních funkcích. Souvisí spíš s jinými typy demence.

Jak častá je, ukazuje tahle tabulka:

Věk	Výskyt mírné kognitivní poruchy
60–64 let	6,7 %
65–69 let	8,4 %
70–74 let	10,1 %
75–79 let	14,8 %
80–84 let	25,2 %

 

Celosvětově se nějaká forma mírné kognitivní poruchy týká zhruba 16 % lidí nad 70 let.

Přejde mírná porucha vždy v demenci?

Ne. A tohle je dost důležité, protože diagnóza zní pro mnoho lidí jako rozsudek.

Čísla jsou následující:

• U amnestické formy přechází 10 až 15 % lidí ročně do pravděpodobné Alzheimerovy nemoci.
• Při sledování dvou let byla u lidí nad 65 let s mírnou kognitivní poruchou kumulativní incidence demence 14,9 %.
• Zhruba polovina lidí s touto diagnózou rozvine Alzheimerovu demenci během pěti let.

Z druhé strany to ale znamená, že druhá polovina ji během pěti let nerozvine. Stav může zůstat stabilní — a u části lidí se najde odstranitelná příčina.

Jak se kognitivní deficit vyšetřuje?

Vyšetření má několik vrstev a žádná z nich sama o sobě nestačí:

1. Rozhovor s pacientem a s blízkou osobou. Pohled rodiny je někdy informativnější než pohled pacienta.
2. Orientační test poznávacích funkcí. Jako doporučovaný screeningový nástroj se uvádí Montrealský kognitivní test (MoCA). Trvá kolem deseti minut.
3. Krevní odběry. Právě tady se hledají odstranitelné příčiny — hladina vitaminu B12, funkce štítné žlázy, minerály, jaterní a ledvinné testy.
4. Revize medikace. Viz výše.
5. Zobrazovací vyšetření mozku podle rozvahy lékaře.
6. Podrobné neuropsychologické vyšetření, pokud je obraz nejasný.

Diagnóza mírné kognitivní poruchy se opírá o klinický úsudek podpořený neuropsychologickým testováním, zobrazovacími metodami a krevními testy — ne o jediné číslo z jednoho testu.

Dá se kognitivní deficit léčit?

Ono hodně záleží na příčině. Pokud je odstranitelná, léčí se příčina. Pokud ne, řeší se, co se zpomalit nebo zlepšit dá.

Pomáhají léky na demenci u mírné poruchy?

Tady je potřeba být upřímný, protože je to častá otázka a odpověď zklame.

Inhibitory cholinesterázy, tedy léky používané u Alzheimerovy nemoci (rivastigmin, donepezil), u mírné kognitivní poruchy nezabránily progresi, případně přinesly jen malý a krátkodobý přínos při významných nežádoucích účincích.

Nejsou tedy v této fázi standardním řešením, i když se o ně pacienti často sami zajímají.

Co má nejlepší doklady?

• Pravidelný pohyb. Nese doporučení úrovně B — tedy jedno z nejsilnějších v této oblasti. Uvádí se, že šest měsíců tréninku pravděpodobně zlepší kognitivní ukazatele. Je to zároveň nejlevnější dostupné opatření.
• Kognitivní trénink. Může zlepšit kognitivní ukazatele a přinést určitý symptomatický přínos. U paměťového tréninku se popisují vyšší zisky v okamžitém a oddáleném slovním vybavení.

Naopak pro konkrétní sacharidové doplňky není dostatek důkazů, aby se daly doporučit.

Praktický závěr: nejúčinnější dostupná věc nestojí nic a je dostupná každému — pravidelná pohybová aktivita po dobu měsíců. To je méně atraktivní než tabletka, ale má lepší doklady.

Jak riziko snížit?

1. Hýbejte se pravidelně. Důkazy to podporují nejvíc a účinek se projevuje v řádu měsíců, ne dní.
2. Nechte si zkontrolovat B12 a štítnou žlázu, zvlášť po šedesátce, při veganské stravě nebo při užívání léků na žaludek či metforminu.
3. Projděte si s lékařem léky, které dlouhodobě berete.
4. Omezte alkohol. Patří mezi uváděné vratné příčiny.
5. Neignorujte depresi. Zhoršení myšlení může být jejím projevem a je léčitelná.
6. Hlídejte si krevní tlak, cukr a tuky. Cévní mozková příhoda je uváděna mezi příčinami kognitivních poruch ve starším věku.
7. Udržujte sociální kontakty a duševní činnost. Kognitivní trénink má doložený přínos; běžný život ho poskytuje přirozeně.
8. Spěte dost. Nevyspání zhoršuje pozornost i paměť a bývá nejčastější banální příčinou dočasných potíží.

Kdy jít k lékaři?

Objednejte se k praktickému lékaři, pokud:

• potíže s pamětí nebo soustředěním trvají déle než několik týdnů
• si změny všimlo okolí
• opakujete tytéž otázky nebo příběhy během krátké doby
• máte potíže s plánováním a dokončováním běžných činností
• bloudíte na známých místech
• zhoršilo se vaše zacházení s penězi nebo s léky
• změnila se vaše povaha, nálada nebo chování

Rychlejší vyšetření vyžaduje náhlý vznik potíží během hodin až dnů, zmatenost s horečkou, zhoršení po úrazu hlavy nebo po změně medikace. Náhlá porucha řeči, slabost poloviny těla nebo pokleslý koutek znamená volat 155 — to jsou příznaky cévní mozkové příhody.

Nejčastější otázky ke kognitivnímu deficitu

Je zhoršení paměti po padesátce normální?

Mírné zpomalení vybavování patří k běžnému stárnutí. Co normální není, je zhoršování, kterého si všímá okolí, které postupuje v čase nebo které narušuje běžné činnosti. Rozdíl je v dopadu, ne v samotném zapomínání.

Může za zhoršení myšlení stres a vyčerpání?

Ano, a je to jedno z nejčastějších vysvětlení. Nevyspání, dlouhodobý stres a deprese zhoršují pozornost i paměť. Rozdíl oproti postupující poruše bývá v tom, že se stav mění podle okolností a po odpočinku se zlepší.

Pomůžou doplňky stravy na paměť?

Doložené to není. Pro konkrétní doplňky nejsou v této oblasti dostatečné důkazy. Výjimkou je situace, kdy se prokáže skutečný nedostatek — tam ale nejde o doplněk na paměť, ale o léčbu zjištěného deficitu.

Jak dlouho trvá, než se po doplnění B12 projeví zlepšení?

U včas zachyceného nedostatku se popisuje rychlý ústup neurologických příznaků po vysokých dávkách. Čím déle stav trvá, tím vyšší je riziko, že část změn zůstane trvalá — proto se vyplatí hladinu ověřit brzy.

Znamená diagnóza mírné kognitivní poruchy, že budu mít demenci?

Neznamená. U amnestické formy přechází do Alzheimerovy nemoci 10 až 15 % lidí ročně a zhruba polovina během pěti let — druhá polovina ji tedy během pěti let nerozvine. U části lidí se navíc najde odstranitelná příčina.

Má smysl luštit křížovky?

Kognitivní trénink má doložený přínos, i když spíš na konkrétní trénované dovednosti než na myšlení obecně. Užitečnější je kombinovat ho s pohybem, který má silnější doklady, a se společenským kontaktem.

Shrnutí informací ze článku o kognitivním deficitu

1. Kognitivní deficit není diagnóza, ale příznak. Je to souhrnný pojem pro cokoli, co brání poznávání nebo zhoršuje některou jeho oblast.
2. Netýká se jen paměti. Postižena může být pozornost, plánování, usuzování, rozhodování, řeč, exekutivní i zrakově-prostorové funkce.
3. Nejspolehlivějším varovným signálem je, když si zhoršení všimne okolí dřív než samotný člověk.
4. Část příčin je odstranitelná — léky (hlavně sedativa, benzodiazepiny a kortikoidy), alkohol, deprese, podvýživa a hormonální poruchy.
5. Nedostatek vitaminu B12 má 6 % lidí pod 60 let, ale 20 % lidí nad 60. Rizikoví jsou i uživatelé léků na pálení žáhy a metforminu. Při včasné léčbě se popisuje rychlý ústup příznaků, neléčený stav ale může zanechat trvalé změny.
6. Mírná kognitivní porucha je mezistupeň, u kterého zůstává zachována samostatnost. Týká se 6,7 % lidí ve věku 60–64 let a 25,2 % ve věku 80–84 let.
7. Není to rozsudek: do Alzheimerovy nemoci přechází 10 až 15 % lidí ročně a zhruba polovina během pěti let.
8. Léky na demenci u mírné poruchy progresi nezabránily a přinesly jen malý krátkodobý přínos při významných nežádoucích účincích. Nejlepší doklady má pravidelný pohyb — šest měsíců tréninku pravděpodobně zlepší kognitivní ukazatele.

Studie a zdroje článku

• Cognitive deficits in psychiatric disorders: Current status Autor: JK Trivedi

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidský mozek, Stárnutí

Přečtěte si také naše další články