Lidský mozek je velitelským centrem lidského nervového systému. Dostává vstupní informace od smyslových orgánů a odešle výstup do svalů. Lidský mozek má vlastně stejnou základní strukturu jako u jiných savců, ale je poměrově větší ve vztahu k velikosti těla.
Zajímavá fakta o lidském mozku:
– Lidský mozek je největším mozkem všech obratlovců vzhledem k velikosti těla
– Mozek váží asi 1,3 – 1,5 kilogramu
– Mozek tvoří asi 2% tělesné hmotnosti člověka
– Obsahuje asi 86 miliard nervových buněk (neuronů) – „šedá hmota“
– Obsahuje miliardy nervových vláken (axony a dendry) – „bílá hmota“
– Tyto neurony jsou spojeny třemi miliardami spojení nebo synapsí
Hlavní rozdíl mezi lidským a zvířecím mozkem je jejich velikost. Lidé mají také více neuronů na jednotku objemu než ostatní zvířata. Dá se říci, že čím složitější je mozek, tím více záhybů a kopců má. Další inteligentní zvířata, jako jsou opice a delfíni, mají také tyto záhyby v kůře jako člověk, zatímco třeba myši mají hladké mozky.
Lidé mají také největší čelní laloky ze všech zvířat. Čelní laloky jsou spojeny s vyššími úrovněmi funkcí, jako je sebeovládání, plánování, logika a abstraktní myšlení – v podstatě tedy to, co nás činí lidmi.
Krátké testy jako první krok: MMSE, MoCA nebo hodinový test během pár minut odhalí, zda má smysl pokračovat v dalším vyšetření – samy o sobě ale demenci nediagnostikují. Přesnou příčinu ukáže až další vyšetření: zobrazovací metody (MRI, PET) a biomarkery ...
HPA osa propojuje hypotalamus, hypofýzu a nadledviny a řídí hormonální reakci těla na stres. Při zátěži se postupně uvolňují hormony CRH, ACTH a kortizol, které pomáhají organismu získat energii a zvládnout náročnou situaci. Krátkodobý stres je přirozený, dlouhodobé přetížení však ...
Ostravští lékaři z FN Ostrava jako první v Česku zničili nádor v mozku pomocí laserové termoablace. Metoda využívá přesně cílené teplo zavedené tenkou sondou a je šetrnější než klasická otevřená operace. Laserová termoablace není vhodná pro každého pacienta, ale může ...
Pelizaeus-Merzbacherova choroba (PMD) je vzácné dědičné neurologické onemocnění způsobené změnami v genu PLP1, které narušují tvorbu myelinu v centrálním nervovém systému. Mezi nejčastější příznaky patří mimovolní pohyby očí (nystagmus), opožděný psychomotorický vývoj, svalová slabost, poruchy koordinace a postupně se rozvíjející ...
Schwannovy buňky jsou podpůrné buňky periferního nervového systému. Vytvářejí myelinovou pochvu, která zrychluje vedení nervových vzruchů. Chrání axony, podporují jejich výživu a správnou funkci. Po poškození nervu pomáhají s regenerací a obnovou nervových vláken. Schwannovy buňky patří mezi nejdůležitější podpůrné ...
Myelin je ochranný obal nervových vláken, který zrychluje a zpřesňuje přenos nervových signálů. Je důležitý pro pohyb, citlivost, zrak, koordinaci, řeč, paměť i správnou komunikaci v mozku. Poškození myelinu se nazývá demyelinizace a může souviset například s roztroušenou sklerózou nebo ...
Alexanderova choroba je vzácné genetické onemocnění nervového systému, které postihuje bílou hmotu mozku a myelin. Nejčastěji ji způsobuje změna v genu GFAP, která narušuje funkci podpůrných buněk nervové tkáně. Mezi příznaky patří opožděný vývoj, epileptické záchvaty, zvětšený obvod hlavy, poruchy ...
Šedá hmota mozková je tvořena především těly nervových buněk a slouží ke zpracování informací v mozku. Podílí se na myšlení, paměti, učení, emocích, řeči, rozhodování i řízení pohybů. Nachází se v mozkové kůře i hlubších strukturách mozku a spolupracuje s ...
Aicardi-Goutièresův syndrom je vzácné genetické onemocnění postihující mozek, imunitní systém a vývoj dítěte. Typické příznaky zahrnují opožděný vývoj, svalovou ztuhlost, epileptické záchvaty a kožní změny. Příčinou jsou genetické změny vedoucí k nadměrné aktivaci imunitního systému a chronickému zánětu. Léčba je ...
X-vázaná adrenoleukodystrofie je vzácné dědičné onemocnění, které postihuje nervový systém a nadledviny. Příznaky mohou zahrnovat poruchy chování, zhoršení učení, slabost nohou, potíže s chůzí a únavu. Příčinou je změna v genu ABCD1, která vede k hromadění velmi dlouhých mastných kyselin ...
Canavanova choroba je vzácné dědičné onemocnění, které poškozuje bílou hmotu mozku. Vzniká mutací v genu ASPA a vede k poruše myelinu i přenosu nervových signálů. Typicky se projevuje opožděným vývojem, zvětšenou hlavou, poruchami svalového napětí a někdy záchvaty. Léčba je ...
Bílá hmota mozková propojuje jednotlivé části mozku a umožňuje rychlý přenos nervových signálů. Je tvořena hlavně nervovými vlákny a myelinem, který zrychluje komunikaci mezi neurony. Podílí se na pohybu, řeči, paměti, pozornosti, emocích i rozhodování. Změny bílé hmoty na MRI ...
Leukodystrofie mozku je skupina vzácných genetických onemocnění, která poškozují bílou hmotu mozku a myelin. Mezi příznaky patří ztráta dovedností, zhoršení chůze, svalová ztuhlost, křeče, poruchy řeči, polykání nebo zraku. Diagnostika obvykle zahrnuje neurologické vyšetření, magnetickou rezonanci, genetické a metabolické testy. ...
Největší riziko MMA: opakované údery do hlavy mohou vést k otřesu mozku a dlouhodobému poškození mozku. Častá zranění: kromě mozku jsou běžné zlomeniny, tržné rány, poranění kloubů, vazů a páteře. Rizikový je i trénink: časté tvrdé sparingy mohou být pro ...