Misofonie – když nenávidíte některé zvuky – příznaky, příčiny a léčba 5/5 (5)



Cvakání propiskou? To raději vedle člověka s misofonií nedělejte.

Cvakání propiskou? To raději vedle člověka s misofonií nedělejte.

Většinu lidí klepání perem, ťukání prsty nebo jiné malé zvuky neobtěžují. Nebo lépe, i když je to někdy otravné, není to úplně nesnesitelné. Pro ty, kteří mají stav známý jako misofonie, jsou tyto zvuky více než jen otravné – mohou být opravdu doslova nesnesitelné.

Tento stav byl pojmenovaný v roce 2001. Nazývá se misofonie (angl. misophonia) – je to starověké řecké slovo pro “nenávist ke zvuku”. Tento problém, také známý jako selektivní syndrom citlivosti na zvuk, je skutečná abnormalita mozku s psychologickými i fyziologickými příznaky. V nedávné studii provedli lékaři MRI skenování (tj. magnetickou rezonanci) – objevili výrazný rozdíl v mozkové struktuře těch, kteří mají misofonii, a způsob, jakým jejich mozky reagují, když slyší spouštěcí zvuky.

Tato přecitlivělost na zvuk může zasahovat do každodenního života lidí s tímto problémem. Mohou pociťovat úzkost, zuřivost a paniku, když slyší spouštící zvuky. To může vést k izolaci a depresi.

Výzkum misofonie je stále relativně nový. Kritéria diagnostiky této poruchy ještě nejsou zahrnuty ani v manuálu duševních poruch (DSM-5), což je mezinárodně používaná příručka Americké psychiatrické společnosti (APA) pro klasifikaci a statistiku mentálních poruch.

Misofonie je porucha, při níž určité zvuky vyvolávají u lidí emocionální nebo fyziologické reakce, které někteří lidé mohou vnímat jako neodůvodněné.

Spouštěče misofonie

Spouštěcí zvuky se u lidí s misofonií liší, navíc se mohou časem měnit. Nejčastějšími spouštěči jsou ty, které pocházejí z úst jiných lidí. Například:

  • Hlasité žvýkání jiných lidí
  • Hlasité pití, např. hlasité srkání nápoje
  • Tikající hodiny
  • Zvuky ptáků, cvrčků a dalších zvířat

Vlastně téměř každý zvuk může být potenciálním spouštěčem. Někteří lidé s misofonií mají také vizuální spouštěče.

Co prožívají lidé s misofonií?

Samozřejmě, je to těžké popsat, aneb sytý hladovému nevěří. Nejlepší způsob, jak popsat, co se stane, když někdo s misofonií slyší spouštěč, může být to, jako by většina lidí slyšela přejíždět nehty po tabuli. A několikrát horší. Máte doslova husí kůži, vaše nervy jsou na pochodu a vy chcete, aby se to okamžitě zastavilo. U většiny pacientů k tomu dochází jen jednou za čas. Ale někteří lidé s misofonií mohou tento pocit pociťovat denně – kvůli zvukům, které ostatní lidé dělají a téměř je nezaznamenávají.

Pacient pocity popsal: “Vaše krev se začíná vařit. Existuje spousta úzkostných pocitů, jako je silný srdeční tlukot a bolesti žaludku. Je to jako tsunami negativních reakcí. Je to okamžité. Je to obrovské. A zasahuje to většinu kognitivních funkcí.”

Příčiny misofonie

Vědci přesně neví, co způsobuje misofonii. Zdá se ale, že vyšší výskyt poruchy je zaznamenán mezi lidmi, kteří mají také následující problémy:

Zdá se, že misofonie je také častější u lidí, kteří mají tinnitus. Tinitus je jiná porucha, při níž slyšíte zvuky, jako zvonění v uších, které nikdo jiný neslyší.

Pamatujte: Lidé s misofonií byli po mnoho let špatně diagnostikováni s úzkostí, fóbií a jinými poruchami. Ale misofonie je jedinečná porucha s vlastními zvláštnostmi, včetně následujících:

  • Začátek misofonie je obvykle před pubertou, přičemž první příznaky se vyskytují nejčastěji ve věku od 9 do 12 let.
  • Misofonií trpí více žen než mužů.
  • Lidé s misofonií mají tendenci mít vyšší IQ.
  • Počáteční spouštěcí zvuk je obvykle zvuk z úst rodiče nebo člena rodiny, nové spouštěče vznikají v průběhu času.
  • Pravděpodobně existuje genetická složka, protože často probíhá v rodinách.

Jak se vyrovnat s misofonií?

Misofonie je celoživotní porucha bez léčby, existuje několik možností, které se ukázaly být efektivní při kontrole tohoto prolému:

1. TRT terapie

Cílem TRT je takzvaně „habituovat tinnitus“, jinými slovy snížit vědomí šelestu až k tomu bodu, kdy již nedominuje vašemu vnímání. Lidé se naučí lépe tolerovat hluk.

2. Kognitivní behaviorální terapie

Kognitivní behaviorální terapie (CBT) je dalším typem terapie, která může pomoci změnit negativní asociace, které máte s vyvoláním zvuků.

Ukázalo se, že zařízení v uších, ve kterém jsou zvuky jako déšť, příroda, les nebo jiné, se ukázaly být zvláště efektivní – cca 85 procent uživatelů zaznamenalo úlevu z příznaků.

3. Poradenství a mluvení

Také patří mezi možné léčebné metody.

Váš životní styl hraje také roli. Zkuste určitě pravidelné cvičení, dostatek spánku a zvládat svůj stres. Lékař vás dále může odkázat na různé druhy léčby. Dokonce i jen mluvení o vašem stavu může být hodně užitečné.

A co vy? Jakou máte zkušenost s misofonií vy? Budeme rádi za komentáře.

Co si dále přečíst?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

3 komentáře u článku “Misofonie – když nenávidíte některé zvuky – příznaky, příčiny a léčba”

  1. tea napsal:

    Ano, tahle porucha dovede zatraceně znepříjemnit život a jak píšete, nedá se to vysvětlit a nedá se to popsat někomu, kdo ty rozdrásaný nervy při přídělu “toho svého zvuku” nezažil. Já tu “svou” misofonii přirovnávám k opakovanýmu řezání (nebo alespoň nepříjemnýmu škrábání) duševním nožem. (Pak si aspoň nemisofonik uvědomí, jak hraběcí je oblíbená rada “tak si toho přece nevšímej” – ano, stejně jako by sis ty dokázal nevšímat, kdybych tě řízla do ruky :) ).
    Velice by mě zajímalo, jestli se výzkumu téhle poruchy nevěnuje už i někdo v ČR – mileráda bych se zapůjčila vědě jako pokusný objekt. A dalo by mi to naději, že se s tím třeba naučím žít o něco líp.

    • Vera napsal:

      Tea má ve všem pravdu. Navíc, okolí často bývá k takovým jedincům dosti netolerantní a už vůbec se je nesnaží chápat. Lidé s Misofonií tak často ztrácí ochotu a důvěru patřit do dnešní společnosti, protože se při spouštění zvuků nedokážou tvářit spokojeně, když je vnitřně začíná něco nesnesitelně vyžírat. Nabízím se taky jako další vědecký objekt už z toho důvodu, že lidí jako Já a Tea bude během pár let čím dál víc a budou chtít opravdu pomoct. Dnešní moderní svět už dokáže vyléčit nespočet chorob a nemocí, ale tahle by potřebovala taky dobádat, aby patřila mezi vyléčitelné.

  2. Petra napsal:

    Taky jsem z tech. Zvuk pipani zpravy na messengeru ve mne vyvolava strasny stavy. Nejhorsi jsou dopravni prostredky, jak jsem pak vztekla, tak se mi chce az brecet z bezohlednosti lidi… Segra si o mne mysli, ze jsem blazen. Mlaskani, prezvykovani a takovy to cedeni slin skrz zuby uz je pro me na skok z mostu Pevne verim, ze mi pomuze uz jen ten fakt, ze se problem pojmenoval

Zanechat komentář ke článku

Zpráva