Homeopatie – placebo nebo skutečný lék? 4.61/5 (23)



homeopatieHomeopatie je mezi lidmi populární, ale oficiální medicína ji odmítá. Její odpůrci tvrdí, že je šarlatánské a funguje jako placebo. Její zastánci, že vyléčí téměř vše. Před dvěma lety na jaře Daniela přechodila několik běžných nachlazení. Pak přišel zlom. “Začalo se mi špatně dýchat. Nezvládala jsem říct souvislou větu, ani udržet nic těžšího v rukách. Stačily tři schody a měla jsem pocit, že se mi roztrhnou plíce i srdce. Dusila jsem se, nemohla jsem spát. Chodila jsem po vyšetřeních, ale bezvýsledně. Když mě lékaři chtěli poslat na psychiatrii, vzepřela jsem se. Ano, měla jsem deprese z nemoci i z pracovního stresu, ale určitě jsem nebyla blázen!”

Měla jsem zemřít

Nakonec jí plicní lékařka změřila difúzní kapacitu plic. Vyšetření ukázalo, že pracovali pouze na čtyřicet procent. Stanovila její diagnózu – sarkoidózu druhého stupně. Při tomto onemocnění se ztlušťuje plicní tkáň, plíce se nemohou rozpínat a jejich kapacita se prudce zmenšuje. “Jeden z lékařů se vyjádřil , že mám před sebou tři až pět let života . Umíte si představit, jak mi bylo? Měla jsem čtyřicet jeden let! V tomto stavu jsem šla za obecnou lékařkou a zeptala jsem jí, co by se ještě dalo dělat. Odsekla mi: Nezdržujte, mám plnou čekárnu pacientů. Je to nezvratná diagnóza, tak se s ní smiřte! Plicní doktoři jí později nabídli léčbu kortikosteroidy. Čekalo ji šest týdnů na kapačkách v nemocnici, po půl roce opět. “Měli mi pomoci prožít ty zbývající léta, co mi vypočetli. Odmítla jsem, vždyť jsem už neměla co ztratit.” Za několik dní vyhledala známého homeopatického lékaře. “Hned na prvním vyšetření mi dal jednu dávku léku z exotické rostliny. Přišla jsem domů a spala jsem devět hodin vkuse. Ráno jsem měla pocit, že jasněji vnímám. Jakoby se najednou všechno změnilo, cítila jsem příliv energie. Na třetí den se mi stav opět zhoršil, ale pak se už jen zlepšoval. Každý den jsem zvládala víc a víc. Začala jsem chodit na procházky, po schodech jsem vyšla, aniž bych se dusila.”

Po půl roce přišla na kontrolu. Byla úplně zdravá. Rentgenové vyšetření, difúzní kapacita plic, ale i vyšetření z krve a moči byly negativní. “Plicní lékařka tvrdila, že toto ještě neviděla. Bála se ukázat moje výsledky kolegům, prý by jí neuvěřili. Když jsem se přiznala k homepatické léčbě, rázně mě upozornila, abych s takovými bludy za ní nechodila. Uzavřela můj případ s tím, že se asi spletla v diagnóze a žádnou sarkoidózu jsem neměla.” Dnes Daniela opět naplno pracuje a navštěvuje homeopatickou školu. O rostlině, která jí pravděpodobně zachránila život, se dočetla , že je to křehká květina, rostoucí vysoko v peruánských Andách.

TIP: Homeopatika na menopauzu, znáte je?

Ekzém zmizel

Broňa na rozdíl od Daniely nemá k homeopatii jednoznačný postoj. “Od narození jsem měla atopický ekzém. V pubertě se mi děcka vysmívali, že vypadám jako Quasimodo. Nebezpečných kortikoidů a smradlavých dehtových mastí jsem měla plné zuby. I tak pomohli jen na chvíli. Po prvním porodu se mi stav velmi zhoršil. Hrubou a příšerně svědivou kůži jsem měla na celém těle i na obličeji. Nemohla jsem spát, škrábala jsem se do krve. Psychicky jsem byla na dně, manžel i malý syn si to samozřejmě odnesli také. Moje máma je lékařka, ale když viděla, že si už nevím rady, zavedla mě ke kolegyni, která se specializovala na homeopatii.” Několik měsíců homeopatka nevěděla Broni najít správný konstituční lék. “Jsem racionální typ, alteratívna léčba není moje šálek kávy. Už jsem to chtěla vzdát, když mě přesvědčila, abych vyzkoušela ještě jedno homeopatikum. A ekzém v průběhu půl roku zmizel. Po dvaceti osmi letech života jsem měla konečně čistou kůži!” Broňa si dodnes není jistá, zda jí pomohla homeopatie, nebo se nemoc prostě ztratila, jak to v dospělosti při neurodermatitidě bývá.

Byla šťastná, že syn atopický ekzém nezdědil. Když se jí však narodila holčička, genetika ji zradila. “Plakala jsem spolu s dcerkou, když pro svědění nespávala. Nemohla chodit na plavání ani gymnastiku, protože onemocnění ji velmi omezovalo. Nesoustředila se ve škole. Lékaři dělali, co mohli, ale nic nepomáhalo. “Jako osmiletou ji vzala k homepatce. K téže, co dříve zřejmě pomohla jí. Jenže to nefungovalo. “Lékařka dcerce nesedla. Vím, že homeopat musí z pacienta dostat co nejvíce informací – nejen o jeho nemocech, ale také o psychice, povaze a slabých stránkách – aby si mohl vtisknout obraz a vybrat mu nejvhodnější lék. Jenže dcera se zablokovala a odmítala s lékařkou komunikova . Absolvovali jsme tři vyšetření, z každého odcházela psychicky zcela rozbita. Přestali jsme k ní chodit.” K ekzému se v pubertě přidali kontaktní alergie, senná rýma a alergický zánět očí. Broňa přesvědčila dcerku a vzala ji k jiné terapeutce. Váhala, protože to nebyla lékařka. Dcerka ji však přijala. Homeopatka mimo jiné zjistila, že mívá těžké sny. Ve všem chce být vynikající a špatně snáší, pokud ji neakceptuje okolí. “První lék nezabral, při druhém se situace zlepšila. Neříkám, že ekzém a alergie zmizely, ale projevují se mnohem mírněji, zejména na obličeji. Vysadili jsme antihistaminika i různé masti. Dcerka je pohodovější, vyrovnanější. Je mladistvá, záleží jí na vzhledu a těší ji, že se konečně může i našminkovat.”

Homeopatie – Ani esoterika, ani šarlatánství

Lidí, kterým homeopatie pomohla, je mnoho. Před klasickými lékaři to však málokdy přiznají. I Daniela a Broňa nejprve souhlasili s neanonymní rozhovorem. Pak si to rozmysleli: “Na homeopatii většina našich lékařů reaguje podrážděně nebo odmítavě, nechci se s nimi zbytečně konfrontovat,” tvrdili téměř shodně. “Proti homeopatii jsou lidé, kteří s ní nemají zkušenosti,” doplňuje MUDr. Vladimír Petroci, předseda Slovenské komory homeopatů. Hnutí skeptiků – u nás i v jiných zemích – vyčítá homeopatii několik věcí. Prý inklinuje k esoterice a šarlatánství, nepracuje s vědeckými důkazy, využívá placebo efekt a obírá lidi o peníze. Odborník na homeopatii však nesouhlasí: “Tato alternativní léčebná metoda funguje přes dvě stě let a tolik trvají i útoky proti ní. Přesto, že je bezpečná, spolehlivá, neinvazivní a používají ji miliony lidí na celém světě.”

První úspěch homeopatie

Začínal jako plicní lékař v Ústavu respiračních chorob v Tatranské Poliance. V praxi viděl, co znamenají chronická onemocnění. “Klasická medicína umí zmírnit jejich průběh, ale nedokáže je vyléčit. Pomocí chemického nebo přírodního přípravku se snaží chorobu potlačit. Homeopatie využívá sekundární reakci organismu. Správně zvolený homeopatický lék dá organismu podnět, aby se proti nemoci bránil vlastními prostředky. Vzpomínám si na jeden ze svých prvních případů, na ženu, která trpěla těžkým astmatem. Lékaři jí v průběhu roku předepsali padesát různých léků. Měla žaludeční potíže, zejména po mléku, vyhýbala se slunci a byla velmi uzavřená. Zjistil jsem jí konstituční lék. Postupně se její astma ztratila a více se otevřela vůči lidem. Několik let jsem sledoval vývoj jejího stavu. Z invalidity se vrátila do plnohodnotného života.”

Nejistá budoucnost homeopata

Netrvalo dlouho, a mladý lékař se rozhodl věnovat homeopatii naplno. “Odešel jsem na, volnou nohu. Riskoval jsem živobytí, ale jinak to nešlo. Klasická konstituční homeopatie vyžaduje rozsáhlé znalosti a hluboké studium. V současnosti máme informace asi o pět a půl tisících lécích a jejich příznacích, ale mnohem více je takových, které teprve čekají na objevení. Z přibližně dvěma tisíci lékařů, kteří absolvovali homeopatickou školu, se jich jen velmi málo této metodě věnuje naplno. Kdo je ochoten vzdát se po šesti letech denního studia klasické praxe a živit se jen homeopatií?” Podle něj i nelékař může být stejně dobrým homeopatem jako lékař. Upozorňuje, že komora homeopatů vypracovala standardy, které pomohou lidem orientovat se při výběru vhodného homeopata. “Důležité je zejména vzdělání a jeho délka. Můžete se jeho řídit i cenou, časem, který vám věnuje, počtem léků při jednom předpisu i dobrými referencemi od jiných lidí.”

Homeopatie aktivuje obranné mechanismy

Nepřející homeopatii vytýkají, že se nezaměřuje na nemoc, ale na příznaky. Doktor Petroci oponuje: “Každý živý organismus má regulační mechanismy. Jejich narušení znamená nemoc. Jsou jako pružina, která se příliš natáhne a nedokáže již vrátit organismus do rovnováhy. Impulsem je fyzický podnět, například nachlazení, pobyt na slunci či extrémní námaha, nebo psychický podnět, jako je stres. Zjistilo se, že třetinu případů bronchiálního astmatu vyvolají virové infekce, které lidé překonají tři až šest měsíců předtím. Organismus měl ukončit zánětlivý proces pomocí protizánětlivých mechanismů, ale pružina se zasekla. Vznikl chronický zánět, tedy astma. Klasická medicína tento stav řeší tak, že působí na pružinu ve směru protizánětlivých procesů – astma tlumí kortikoidy. Daří se jí to, ale celoživotně pracuje namísto těla. Homeopatie jakoby chtěla nemoc ještě více prohloubit. Vyvolá zpětnou reakci a aktivuje obranné mechanismy, které tělo vrátí do rovnovážného stavu. Jejím základním principem totiž je podobnost – podobné se léčí podobným. Na to, abychom organismu poskytli správný impuls, musíme znát soubor příznaků, kterými se nemoc projevuje. Jen tak dokážeme najít lék, podobný chorobnému stavu organismu. Pokud dáme pacientovi lék, který neodpovídá jeho stavu, nevznikne žádný, nebo jen minimální terapeutický účinek.”

Nemá vědecké vysvětlení

Homeopatika se vyrábějí z rostlinných, živočišných a minerálních látek. Části rostlin se nejprve macerují v alkoholu ve skleněných lahvích. Při přípravě léků živočišného původu využívají buď celé živočichy, například včely, mravenci, pavouci, jejich části, například pírko z orla, nebo jejich produkty jako mléko či jed. K přípravě léků z kovů, solí či minerálů se používá rozpouštění v roztocích nebo tření v kelímku spolu s laktózou či sacharózou.

Tinktury a roztoky se následně ředí a protřepávají. Čím je přípravek zředěnejší, tím má vyšší potenci. A to je opět voda na mlýn odpůrců homeopatie. Proces výroby v nich vyvolává nedůvěru. Tvrdí, že po tolika ředěních se v roztoku nemůže nacházet ani jedna molekula původní látky a to, co lidé vnímají jako lék, je obyčejné placebo. “Dnes ještě opravdu nedokážeme tento jev vědecky vysvětlit,” přiznává doktor Petroci. “Víme jen tolik, že funguje. Máme k dispozici desítky studií, které potvrzují efekt homeopatik dvojitými slepými studiemi. Kromě toho, pokud by skutečně šlo jen o placebo, účinkovali by naše léky u malých dětí a zvířat?” Přestože ani samotné placebo se nevyplatí podceňovat, v mnoha případech zkrátka zafunguje.
Na princip potenciace přišel Samuel Hahnehmann, otec homeopatie. Nejprve používal u svých pacientů vážiteľné množství látek. Některé však měli nepříjemné účinky, nebo byly dokonce toxické, jako například oxid arsenitý. Později zjistil, že když roztok dostatečně zředí a poté jím zatřese, toxicita látky ustoupí a její účinnost se naopak zvýší. “Aniž se roztok protřepe, by v lahvičce opravdu zbyla jen obyčejná voda či líh – podle toho, co bylo použito jako rozpouštědlo.”

Konkuruje chemickým preparátům

Lékař je přesvědčen, že věda jednou vysvětlení najde. Kyselina salicylová se používala dříve, než vědci vysvětlili mechanismus jejího účinku. Asi třetina postupů v medicíně vychází z empirie a není podložena vědeckými poznatky.” Vysvětlení, jak fungují homeopatika, by mohla poskytnout teorie chaosu, která patří do sféry zájmu matematiků. Jedním z klasických případů chaotického systému je turbulentní víření, které vzniká právě při třepání roztoku. Farmaceutické koncerny podle doktora Petrociho nemají zájem investovat do výzkumu homeopatických léků, neboť konkurují chemickým preparátům a doplňkům výživy. “Navíc, homeopatika nemohou být licencované, neboť jsou to často běžné látky a materiály. S minimem znalostí byste si je mohli připravit i sami,” prozrazuje.

Nevyléčí vše

Dalším argumentem klasických lékařů proti homeopatii je, že lidé často vysadí standardní léky a berou jen homeopatika. “Samozřejmě, jsme raději, když pacient užívá co nejméně chemických léků. Ale tvrzení, že při homeopatické léčbě je nezbytné jiné léky vysadit, je mýtus! Pokud je homeopatický lék přesný, léčebný proces nic nezastaví. Navíc, při vážných diagnózách bychom si nedovolili pacienta přemlouvat, aby standardní léčbu vysadil. Pokud se tak rozhodne sám, nemáme to jak ovlivnit,” zdůrazňuje odborník. Upozorňuje, že v homeopatii existuje několik metod, které se od sebe liší v používání přístupů i léků. “Jsem zastáncem klasické homeopatie. Nejlepší výsledky máme v léčbě chronických a psychosomatických onemocnění, v nichž je zahrnuta celá osobnost. Při výběru přípravku je pro nás důležitý celkový obraz, povaha, způsob myšlení, chování a jednání. Nepasuje se však za psychiatrů ani psychologů, nechceme léčit na mentální úrovni. Homeopatika však účinkují i na akutní stavy.”

MUDr. Vladimír Petroci připouští, že ani dobrý homeopat nevyřeší vše. “Někteří lidé reagují netrpělivě, když se jim neuleví hned. Někdy máme k dispozici málo příznaků, nebo nám nechtěně neřekli důležitý fakt. Mohli něj zapomenout a náhodou si na něj vzpomenou až při kontrolním vyšetření. Nebo jde o komplikovaný obraz, pro který ještě nemáme známý lék.”

Čtěte: Homeopatie a hubnutí – jde to?

VIDEO: Homeopatie a léky

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost




Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva