Obsedantně-kompulzivní porucha není jen o mytí rukou 4.8/5 (5)

Pod OCD si lidé obvykle představí někoho, kdo si neustále myje ruce a úzkostlivě kontroluje nesmyslné drobnosti. Obsedantně-kompulzivní porucha, neboli OCD, postihuje jednu osobu ze sta a způsobuje posedlost, nechtěné myšlenky a obrazy, které vyvolávají nutkavé rituální chování. Fyzikální úkony jako je mytí a kontrola jsou nejčastěji nutkání, ale 10 až 15% nemocných vykonává své rituály čistě vnitřně, ve svých myslích.

Myšlenky plné strachu

David Bass je jedním z nich. „Moje OCD je jen v mé hlavě,“ řekl dailymail.co.uk 25letý muž. David je sužován myšlenkami, že řekl něco ofenzivního ženám. Zbytečná panika ze sexuální nevhodných poznámek, či strach z toho, že si jeho přátelé vyloží jeho poznámky jako rasistické. A tak kontroluje všechno, co se chystá říct.

„Musím si v hlavě přehrát vše, co jsem řekl. Ironií je, že pak často vyznívám jako neslušný člověk,“ vysvětlil David. Tato forma onemocnění je těžší léčitelná, a to, protože je hůře znatelná a není vidět ji v chování. Celé roky může zůstat nepovšimnuta. Odborníci tvrdí, že lidé často říkají, že jsou „trochu OCD“. Prostě kontrolují, zda zamkli dveře, ale ve skutečnosti nechápou, co toto onemocnění může způsobit.
„U těchto pacientů rituály plní stejnou funkci, jako mytí rukou pro ostatní,“ dodává doktor David Veale , psychiatr a expert na obsedantně-kompulzivní poruchu v Londýně a Maudsley NHS Trust.

Každý člověk trpící obsedantně-kompulzivní poruchou má své vlastní téma, které ho zaměstnává. Některá témata se však opakují poměrně často:

• strach z kontaminace nebo špíny,
• nutkání mít věci uspořádané symetricky nebo podle nějakého klíče,
• agresivní nebo děsivé myšlenky,
• sexuální témata a představy.

Výsledkem obsesí je nutkavé jednání.

Jako kompulzivní neboli nutkavé chování označujeme takové jednání, ke kterému je člověk opakovaně nucen vnitřním duševním neklidem a napětím. Většinou se tomuto jednání snaží bránit, zpravidla neúspěšně. Kompulzivní jednání může mít charakter složitých a pro okolí nepochopitelných rituálů, jeho účel je však z hlediska nemocného člověka jasný – pomáhá snižovat úzkost a pochybnosti, kterých se ve svých myšlenkách nedokáže zbavit.

Myšlenky na duševní rituály uklidňují obavy pacientů

Lékaři nedokáží vysvětlit, proč někteří lidé trpí pouze psychologickými příznaky. Tito pacienti jsou však často velmi inteligentní. Jsou to analytické typy, které se snaží řešit věci ve svých hlavách. David Bass bojuje s vyčerpávající škálou duševních nutkání. V současné době trpí posedlostí, že může nějak skončit ve vězení.

David žije v neustálém strachu, že řekne nebo udělá něco nevhodného. „Stále mě znepokojuje, že jsem mohl porušit pravidla silničního provozu. V hlavě si jen opakuji „ne, ne, ne“, jen abych se uklidnil,“ vysvětlil David. Často se snaží potlačit rušivé myšlenky, které vyvolávají jeho obavy. „V kostele mě sužoval strach, že bych mohl vykřiknout něco rouhačského, jako „Ježíš je démon“,“ dodává.

Obavy jsou oprávněné. Je to jev známý jako Efekt bílého medvěda – zdravé lidí vědci požádali, aby nemysleli na bílé medvědy, ale ti nemysleli na nic jiného. Na každého občas udeří nechtěné myšlenky, ale zatímco většina z nás může myslet na něco jiného a jít dál, OCD pacienti to nedokážou.

Překonat strach!

Co způsobuje onemocnění není známo, ale stres, genetika a dětské problémy mohou všichni hrát významnou roli. David trpí tímto problémem od 12 let a jeho matka i babička z matčiny strany se obě projevovaly nutkavě. Tato porucha je obecně léčitelná. Standardní léčba je farmakoterapie antidepresivy, známými jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a kognitivně-behaviorální terapie (KBT), psychologická metoda pomáhající lidem změnit jejich myšlení a chování.

Terapie postupně vystavuje pacienty tomu, čeho se bojí, a učí je, jak reagovat. David takto přemohl posedlost hygienou ještě jako teenager. Předtím si drhnul ruce, dokud nekrvácely. Jako součást léčby musel držet špinavé boty, a neumýt si pak ruce. „Zní to divně, ale fungovalo to,“ obhajuje David metodu.

Pak se ale nemoc vrátila s mentálním nutkáním. To je však při obsedantně-kompulzivní poruše časté. Nyní David bere antidepresiva a terapeut mu doporučil čelit svému strachu, například, když si říká, že srazil cyklistu, má si scénu představit tak podrobně, jak je to jen možné. Pak musí odolat nutkání k neutralizaci děsivé myšlenky a svému duševnímu rituálu, kdy si říká, že takovou myšlenku nemá.

Je také důležité, aby pacientům pomohl terapeut pochopit kontext, ve kterém se vyskytují obsese. Je to obvykle v době velkého stresu nebo jsou vázány na určité emoční vzpomínky. Snad nejdůležitější je pokusit se vést tak normální život, jak je to možné. Je velmi důležité jít ven a dělat věci, které jsou pro vás důležité.

Léčba obsedantně-kompulzivní poruchy je obtížná. Často není možné ji zcela vyléčit a pacient musí užívat léky po celý život. Avšak s jejich pomocí se většinou daří dostat příznaky onemocnění pod kontrolu tak, aby přestaly ovládat každodenní život člověka. Základními léčebnými přístupy jsou psychoterapie a léčba pomocí medikamentů a oba tyto přístupy se také často kombinují. Seznam léků užívaných v léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy zahrnuje především antidepresiva, psychoterapie má pak za cíl vytvořit takové zažité vzorce chování, kde pro nutkavé rituály již nezbývá prostor.

VIDEO: Obsedantně-kompulzivní poruchou trpěl například známý pan detektiv Monk

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Duševní poruchy a psychologické problémy

Přečtěte si také naše další články