Chronický průjem: příznaky, příčiny a léčba 4.45/5 (11)

• Chronický průjem je dlouhodobá řídká stolice trvající déle než 4 týdny a může signalizovat různé zdravotní problémy.
• Mezi časté příčiny patří potravinové intolerance, syndrom dráždivého tračníku, celiakie, zánětlivá onemocnění střev nebo léky.
• Příznaky zahrnují častou řídkou stolici, bolesti břicha, nadýmání, únavu nebo hubnutí.
• Léčba závisí na příčině – zahrnuje úpravu stravy, doplnění tekutin a případně cílenou léčbu po vyšetření lékařem.

Chronický průjem je dlouhodobý trávicí problém, který může výrazně ovlivnit běžný život, pracovní výkon i celkovou pohodu. Nejde jen o nepříjemnost, která se občas objeví po dietní chybě. Pokud průjem trvá déle než čtyři týdny, opakovaně se vrací nebo je spojený s bolestmi břicha, únavou, hubnutím či krví ve stolici, je důležité hledat jeho skutečnou příčinu.

Dlouhodobě řídká nebo vodnatá stolice může souviset s potravinovou intolerancí, syndromem dráždivého tračníku, zánětlivým onemocněním střev, celiakií, infekcí, užíváním některých léků nebo poruchou vstřebávání živin. Správná léčba proto závisí na tom, co chronický průjem vyvolává.

Co je chronický průjem?

Chronický průjem je stav, kdy má člověk dlouhodobě řídkou, kašovitou nebo vodnatou stolici. Obvykle se za chronický považuje průjem trvající déle než čtyři týdny. Může se objevovat každý den, několikrát týdně nebo ve vlnách, kdy se období potíží střídají s klidnějšími dny.

Samotný počet stolic není jediným kritériem. Důležitá je také změna oproti běžnému stavu konkrétního člověka. Pokud někdo chodil na stolici jednou denně a najednou má několik řídkých stolic denně po dobu několika týdnů, je to důvod k pozornosti.

Chronický průjem není diagnóza sama o sobě. Je to příznak, který může mít mnoho různých příčin. Proto je důležité sledovat nejen stolici, ale i další doprovodné projevy.

Jaké jsou nejčastější příznaky chronického průjmu?

Hlavním příznakem je samozřejmě dlouhodobě řídká nebo vodnatá stolice. U některých lidí se přidává i náhlé nucení na toaletu, pocit neúplného vyprázdnění nebo obava z cestování a pobytu mimo domov.

Chronický průjem může být doprovázen také těmito příznaky:

• častější vyprazdňování než obvykle,
• vodnatá, řídká nebo kašovitá stolice,
• bolesti břicha nebo křeče,
• nadýmání a plynatost,
• nevolnost,
• hlen ve stolici,
• krev ve stolici,
• únava a slabost,
• nechtěné hubnutí,
• zhoršené vstřebávání živin,
• podráždění konečníku.

Velmi důležitým vodítkem je také to, kdy se průjem objevuje. Jiný význam má průjem po jídle, jiný průjem ráno po probuzení a jiný průjem, který člověka budí v noci. Noční průjmy mohou být varovným příznakem a měly by být konzultovány s lékařem.

Kdy je chronický průjem důvodem k návštěvě lékaře?

Lékařské vyšetření je určitě vhodné vždy, když průjem trvá déle než čtyři týdny nebo se opakovaně vrací bez jasné příčiny. Návštěvu lékaře není vhodné odkládat ani tehdy, když se průjem zhoršuje nebo omezuje běžné fungování.

Okamžitou pozornost si zaslouží zejména tyto varovné příznaky:

• krev nebo černá stolice,
• silná nebo zhoršující se bolest břicha,
• horečka,
• výrazné hubnutí bez zjevné příčiny,
• noční průjmy,
• známky dehydratace,
• dlouhodobá únava a slabost,
• průjem po návratu z rizikové zahraniční cesty,
• průjem u dětí, seniorů, těhotných žen nebo lidí s oslabenou imunitou.

Mezi známky dehydratace patří silná žízeň, sucho v ústech, tmavá moč, motání hlavy, zrychlený tep, slabost nebo výrazně snížené močení. Dehydratace může být nebezpečná zejména u malých dětí a starších osob.

Jaké jsou nejčastější příčiny chronického průjmu?

Příčin chronického průjmu je mnoho. Někdy jde o relativně běžný problém, například potravinovou intoleranci. Jindy může být průjem příznakem závažnějšího onemocnění, které vyžaduje odbornou léčbu.

Mezi časté příčiny patří:

• syndrom dráždivého tračníku,
• intolerance laktózy,
• celiakie,
• zánětlivá onemocnění střev,
• mikroskopická kolitida,
• chronické infekce,
• nežádoucí účinky léků,
• poruchy vstřebávání živin,
• onemocnění slinivky břišní,
• porucha vstřebávání žlučových kyselin,
• nadměrné užívání projímadel,
• některá hormonální a metabolická onemocnění.

Může chronický průjem způsobovat syndrom dráždivého tračníku?

Ano. Syndrom dráždivého tračníku patří mezi časté příčiny dlouhodobých střevních potíží. U některých lidí převažuje průjem, u jiných zácpa a u části pacientů se tyto stavy střídají.

Typické jsou bolesti břicha, nadýmání, změny ve vyprazdňování a zhoršení potíží při stresu nebo po určitých potravinách. Syndrom dráždivého tračníku obvykle nezpůsobuje krev ve stolici, horečku ani výrazné hubnutí. Pokud se tyto příznaky objeví, je nutné hledat jinou příčinu.

Může být chronický průjem příznakem celiakie?

Ano. Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém tělo reaguje na lepek. Lepek se nachází zejména v pšenici, žitu a ječmeni. U lidí s celiakií dochází k poškození sliznice tenkého střeva, což může vést k průjmu, nadýmání, bolestem břicha, únavě, chudokrevnosti nebo úbytku hmotnosti.

Důležité je nezačínat bezlepkovou dietu před vyšetřením, pokud existuje podezření na celiakii. Vyřazení lepku před testy může ovlivnit výsledky a ztížit stanovení diagnózy.

Může chronický průjem souviset s laktózovou intolerancí?

Laktózová intolerance vzniká tehdy, když tělo nedokáže dobře trávit mléčný cukr laktózu. Typicky se potíže objevují po konzumaci mléka, smetany, zmrzliny nebo některých mléčných výrobků.

Mezi běžné příznaky patří průjem, nadýmání, kručení v břiše, plynatost a křeče. Intenzita potíží závisí na množství přijaté laktózy i individuální toleranci.

Mohou chronický průjem způsobit zánětlivá onemocnění střev?

Ano. Crohnova choroba a ulcerózní kolitida jsou chronická zánětlivá onemocnění střev, která mohou způsobovat dlouhodobý průjem, bolesti břicha, krev nebo hlen ve stolici, únavu, horečky a hubnutí.

Tato onemocnění vyžadují odbornou diagnostiku a dlouhodobou léčbu. Včasné rozpoznání je důležité, protože neléčený zánět může vést ke komplikacím a výraznému zhoršení kvality života.

Může být chronický průjem způsoben léky?

Ano. Některé léky mohou dráždit trávicí trakt nebo měnit střevní mikrobiom. Průjem se může objevit krátce po nasazení nového léku, ale někdy vzniká i při dlouhodobém užívání.

Průjem mohou u některých lidí vyvolat například:

• antibiotika,
• metformin,
• přípravky s hořčíkem,
• některá antacida,
• projímadla,
• některé léky na tlak,
• některé protizánětlivé léky,
• některé léky používané v onkologické léčbě.

Pokud průjem začal po nasazení nového léku, je vhodné poradit se s lékařem. Léky se nemají vysazovat bez konzultace, zejména pokud jsou určeny k léčbě cukrovky, krevního tlaku, srdce nebo jiných závažných onemocnění.

Jaké typy chronického průjmu existují?

Chronický průjem se často rozděluje podle charakteru stolice a mechanismu vzniku. Toto rozdělení pomáhá lékaři určit, jaká vyšetření mají největší smysl.

Co je vodnatý chronický průjem?

Vodnatý průjem je typický řídkou až vodovou stolicí. Může souviset s funkčními poruchami střev, poruchou vstřebávání žlučových kyselin, některými infekcemi, léky nebo hormonálními příčinami.

Pokud vodnatý průjem přetrvává i v noci nebo při hladovění, je vhodné odborné vyšetření. Může jít o známku organického onemocnění, nikoli jen reakci na stravu nebo stres.

Co je tukový průjem?

Tukový průjem vzniká při poruše trávení nebo vstřebávání tuků. Stolice bývá objemná, mastná, lesklá, zapáchající a může ulpívat na toaletní míse. Tento typ průjmu může souviset například s onemocněním slinivky břišní, celiakií nebo jinými poruchami vstřebávání.

Dlouhodobý tukový průjem může vést k nedostatku vitamínů rozpustných v tucích a k hubnutí.

Co je zánětlivý průjem?

Zánětlivý průjem může být spojený s krví, hlenem, bolestmi břicha, horečkou nebo celkovou slabostí. Může se objevit u zánětlivých onemocnění střev, některých infekcí nebo jiných onemocnění tlustého střeva.

Krev ve stolici by nikdy neměla být dlouhodobě přehlížena. I když může být způsobena například hemoroidy, je nutné vyloučit i závažnější příčiny.

Jak probíhá diagnostika chronického průjmu?

Diagnostika začíná podrobným rozhovorem s lékařem. Lékaře bude zajímat, jak dlouho potíže trvají, jak často se stolice objevuje, jak vypadá, zda obsahuje krev nebo hlen a jestli jsou přítomné bolesti, horečky, únava nebo hubnutí.

Důležité informace jsou také:

• souvislost průjmu s jídlem,
• výskyt nočních průjmů,
• užívané léky a doplňky stravy,
• nedávné užívání antibiotik,
• cestování,
• rodinný výskyt střevních onemocnění,
• přítomnost stresu nebo psychické zátěže,
• změny hmotnosti.

Podle nálezu může lékař doporučit krevní testy, vyšetření stolice, testy na celiakii, zánětlivé markery, kolonoskopii, ultrazvuk břicha nebo další specializovaná vyšetření.

Jaká vyšetření se používají u chronického průjmu?

Mezi běžná vyšetření mohou patřit:

• krevní obraz,
• vyšetření zánětlivých parametrů,
• testy jater, ledvin a minerálů,
• vyšetření štítné žlázy,
• testy na celiakii,
• vyšetření stolice na infekce, parazity nebo krev,
• stanovení kalprotektinu ve stolici,
• kolonoskopie s odběrem vzorků,
• gastroskopie při podezření na onemocnění tenkého střeva,
• zobrazovací vyšetření břicha.

Ne každý pacient potřebuje všechna vyšetření. Postup se volí podle věku, příznaků, délky potíží a rizikových faktorů.

Jak se chronický průjem léčí?

Léčba chronického průjmu se vždy odvíjí od příčiny. Proto není správné dlouhodobě pouze tlumit průjem léky, aniž by bylo jasné, proč vzniká. U některých lidí pomůže úprava jídelníčku, u jiných je nutná cílená léčba zánětu, infekce, celiakie nebo jiné nemoci.

Obecně může léčba zahrnovat:

• doplnění tekutin a minerálů,
• úpravu stravy,
• omezení potravin, které potíže zhoršují,
• léčbu infekce, pokud je prokázána,
• změnu problematického léku po dohodě s lékařem,
• bezlepkovou dietu při celiakii,
• léčbu zánětlivého onemocnění střev,
• podporu trávení při poruše funkce slinivky,
• cílenou léčbu při poruše vstřebávání žlučových kyselin,
• probiotika u vybraných stavů,
• režimová opatření a práci se stresem.

Pomáhá při chronickém průjmu dieta?

Dieta může výrazně pomoci, pokud průjem souvisí s intolerancí, dráždivým tračníkem, přetížením trávení nebo nevhodnou skladbou jídelníčku. Není však vhodné zavádět dlouhodobě velmi přísné diety bez jasného důvodu.

Při zhoršení potíží bývají obvykle lépe snášena jednoduchá a šetrná jídla, například:

• rýže,
• brambory,
• banány,
• vařená mrkev,
• ovesná kaše,
• vývar,
• suché pečivo,
• libové maso,
• neslazený čaj.

Naopak potíže mohou zhoršovat tučná jídla, alkohol, větší množství kávy, ostré koření, sladké nápoje, některá umělá sladidla a potraviny, které konkrétnímu člověku nesedí.

Má smysl vést si jídelní deník?

Ano. Jídelní deník je jednoduchý, ale velmi užitečný nástroj. Pomáhá odhalit souvislost mezi jídlem, stresem, léky a trávicími potížemi.

Do deníku je vhodné zapisovat:

• čas a složení jídla,
• počet stolic za den,
• konzistenci stolice,
• bolesti břicha nebo nadýmání,
• užité léky a doplňky,
• stresové situace,
• spánek a celkovou únavu.

Už po jednom až dvou týdnech mohou být patrné vzorce, které pomohou lékaři nebo nutričnímu terapeutovi lépe určit další postup.

Pomáhají probiotika na chronický průjem?

Probiotika mohou být užitečná u některých typů průjmu, například po antibiotikách nebo při narušené střevní mikrobiotě. Nejsou však univerzálním řešením pro všechny případy chronického průjmu.

Pokud je příčinou celiakie, zánětlivé onemocnění střev, parazitární infekce nebo porucha vstřebávání, samotná probiotika problém obvykle nevyřeší. Mohou být doplňkem léčby, ale neměla by nahrazovat diagnostiku.

Jsou léky proti průjmu vhodné při chronickém průjmu?

Léky proti průjmu mohou krátkodobě pomoci snížit počet stolic a zlepšit komfort, ale neřeší příčinu. U některých stavů navíc nemusí být vhodné, například při podezření na infekční nebo zánětlivý průjem s horečkou či krví ve stolici.

U chronického průjmu je proto lepší poradit se s lékařem, zejména pokud potíže trvají delší dobu nebo se objevují varovné příznaky.

Co jíst a čemu se vyhnout při chronickém průjmu?

Jídelníček by měl být šetrný, ale zároveň dostatečně výživný. Cílem není jíst dlouhodobě jen několik málo potravin, ale najít takovou skladbu stravy, která nezhoršuje průjem a zároveň dodá tělu potřebnou energii, bílkoviny, vitamíny a minerály.

Jaké potraviny bývají při průjmu lépe snášeny?

• vařená rýže,
• brambory,
• banány,
• vařená nebo dušená mrkev,
• jemné vývary,
• libové kuřecí nebo krůtí maso,
• ovesné vločky,
• suchary nebo bílé pečivo,
• jablečné pyré bez přidaného cukru.

Jaké potraviny mohou průjem zhoršovat?

• tučná a smažená jídla,
• alkohol,
• větší množství kávy,
• slazené limonády,
• velmi kořeněná jídla,
• sladidla jako sorbitol nebo mannitol,
• mléko při laktózové intoleranci,
• velké množství luštěnin,
• potraviny, které individuálně vyvolávají potíže.

Pokud se průjem objevuje po konkrétní skupině potravin, není vhodné hned vyřadit vše natrvalo. Lepší je potíže sledovat, konzultovat je s odborníkem a případně provést cílené testy.

Jaký je rozdíl mezi akutním a chronickým průjmem?

Akutní průjem trvá krátce, obvykle několik dní. Často je způsoben virovou nebo bakteriální infekcí, dietní chybou, kontaminovaným jídlem nebo krátkodobým podrážděním trávicího traktu.

Chronický průjem trvá déle než čtyři týdny. Častěji souvisí s dlouhodobým onemocněním, potravinovou intolerancí, poruchou vstřebávání, léky, zánětem nebo funkční poruchou střev.

Rozdíl je tedy nejen v délce trvání, ale i v přístupu k řešení. Zatímco krátkodobý průjem často odezní sám, chronický průjem vyžaduje hledání příčiny.

Jaké komplikace může chronický průjem způsobit?

Dlouhodobý průjem může tělo postupně oslabovat. Nejde jen o časté návštěvy toalety, ale také o ztráty tekutin, minerálů a živin.

Možné komplikace zahrnují:

• dehydrataci,
• ztrátu minerálů,
• únavu a slabost,
• hubnutí,
• nedostatek vitamínů a živin,
• podráždění konečníku,
• zhoršení kvality spánku,
• omezení běžného života,
• úzkost spojenou s cestováním nebo pobytem mimo domov.

U některých lidí může chronický průjem vést také k tomu, že se začnou vyhýbat jídlu ze strachu ze zhoršení potíží. To může postupně zhoršit výživu i celkový zdravotní stav.

Jak lze chronickému průjmu předcházet?

Ne všem příčinám chronického průjmu lze předejít. Přesto existují kroky, které mohou riziko dlouhodobých trávicích potíží snížit.

• Jezte pravidelně a sledujte, které potraviny vám způsobují potíže.
• Omezte nadměrnou konzumaci alkoholu, kávy a tučných jídel.
• Dodržujte hygienu při přípravě potravin.
• Užívejte antibiotika pouze tehdy, když jsou skutečně potřebná.
• Nepoužívejte dlouhodobě projímadla bez doporučení lékaře.
• Při cestování dávejte pozor na kvalitu vody, ledu a rizikových potravin.
• Řešte dlouhodobý stres, který může zhoršovat střevní potíže.
• Neodkládejte vyšetření, pokud průjem trvá déle než čtyři týdny.

Jak se připravit na vyšetření u lékaře?

Při chronickém průjmu pomůže, když si pacient před návštěvou lékaře připraví základní informace. Díky tomu může být vyšetření přesnější a rychlejší.

Užitečné je vědět:

• kdy potíže začaly,
• kolikrát denně se objevuje stolice,
• jak stolice vypadá,
• zda je přítomná krev nebo hlen,
• zda průjem budí v noci,
• zda došlo k hubnutí,
• jaké léky a doplňky stravy užíváte,
• zda jste nedávno cestovali,
• zda se potíže zhoršují po konkrétním jídle,
• zda se v rodině vyskytují střevní onemocnění.

Pokud máte jídelní deník nebo záznam potíží, vezměte ho s sebou. I jednoduché poznámky mohou významně pomoci při hledání příčiny.

Jaké jsou nejčastější mýty o chronickém průjmu?

Je chronický průjem vždy způsobený stresem?

Ne. Stres může střevní potíže výrazně zhoršit, ale neměl by být automaticky považován za jedinou příčinu. Dlouhodobý průjem může souviset s intolerancí, zánětem, infekcí, léky nebo jiným onemocněním.

Stačí při chronickém průjmu užívat léky proti průjmu?

Ne vždy. Léky proti průjmu mohou dočasně zmírnit příznaky, ale neodstraní příčinu. Pokud průjem trvá týdny, je důležité zjistit, proč vzniká.

Je normální mít průjem dlouhé měsíce?

Ne. Opakovaný nebo dlouhodobý průjem není vhodné považovat za běžnou součást života. I když příčina nemusí být vážná, měla by být objasněna.

Musí každý s chronickým průjmem na kolonoskopii?

Nemusí. Kolonoskopie je důležité vyšetření, ale není automaticky nutná u každého. Lékař ji doporučí podle věku, příznaků, laboratorních výsledků a rizikových faktorů.

Jaký je závěr?

Chronický průjem je průjem trvající déle než čtyři týdny. Může být způsobený stravou, intolerancí, syndromem dráždivého tračníku, celiakií, zánětlivým onemocněním střev, infekcí, léky nebo poruchou vstřebávání živin. Proto je důležité nespoléhat pouze na krátkodobé tlumení příznaků, ale hledat skutečnou příčinu.

Pokud je průjem fakt dlouhodobý, zhoršuje se nebo je spojený s krví ve stolici, hubnutím, horečkou, nočními průjmy či známkami dehydratace, je vhodné vyhledat lékaře. Včasná diagnostika může zabránit komplikacím a pomoci nastavit léčbu, která zlepší trávení i kvalitu života.

Studie a zdroje článku

• Chronic Diarrhea Autoři: Garrett J. Descoteaux-Friday; Isha Shrimanker.

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Zažívací potíže

Přečtěte si také naše další články