Mikroskopická kolitida: příznaky, příčiny a léčba 4.22/5 (9)

• Mikroskopická kolitida je zánět tlustého střeva, který často není vidět při kolonoskopii a potvrzuje se až biopsií.
• Typickým příznakem je dlouhodobý vodnatý průjem bez krve, často s nucením na stolici, bolestí břicha a únavou.
• Riziko zvyšuje vyšší věk, ženské pohlaví, kouření, autoimunitní onemocnění a některé léky.
• Léčba zahrnuje úpravu spouštěčů, režimová opatření a při aktivních potížích nejčastěji cílenou protizánětlivou léčbu.

Mikroskopická kolitida je zánětlivé onemocnění tlustého střeva, které bývá pro pacienty velmi zatěžující, ale zároveň se může dlouho přehlížet. Typickým příznakem je dlouhodobý vodnatý průjem bez krve, často doprovázený naléhavým nucením na stolici, bolestmi břicha, únavou nebo nechtěným úbytkem hmotnosti. Zrádné je, že při běžné kolonoskopii může sliznice tlustého střeva vypadat normálně. Skutečné změny jsou viditelné až při mikroskopickém vyšetření odebraných vzorků tkáně.

Právě proto je mikroskopická kolitida častou příčinou chronických průjmů, na kterou se nemusí hned přijít. Pacient může mít za sebou běžná vyšetření, slyšet, že „střevo vypadá dobře“, a přesto mít výrazné potíže, které omezují práci, cestování, spánek i běžné denní fungování. Správná diagnostika a cílená léčba přitom mohou příznaky výrazně zmírnit.

Co je mikroskopická kolitida?

Mikroskopická kolitida je chronický zánět tlustého střeva, který se od jiných střevních onemocnění liší tím, že změny na sliznici často nejsou viditelné pouhým okem při kolonoskopii. Název „mikroskopická“ označuje právě skutečnost, že diagnóza se potvrzuje až pod mikroskopem při histologickém vyšetření vzorků sliznice.

Nemoc patří mezi zánětlivá onemocnění střeva, ale není totožná s ulcerózní kolitidou ani Crohnovou chorobou. U těchto klasických idiopatických střevních zánětů bývají změny často viditelné už při endoskopii. U mikroskopické kolitidy může být sliznice na pohled normální, přesto je ve tkáni přítomný zánět, který způsobuje poruchu vstřebávání vody a následný vodnatý průjem.

Jaké jsou hlavní typy mikroskopické kolitidy?

Mikroskopická kolitida se nejčastěji dělí na dva základní typy: lymfocytární kolitidu a kolagenní kolitidu. Obě formy mají podobné příznaky a pro pacienta se mohou projevovat téměř stejně, liší se však nálezem pod mikroskopem.

U lymfocytární kolitidy je typické zvýšené množství lymfocytů, tedy buněk imunitního systému, ve sliznici tlustého střeva. U kolagenní kolitidy je navíc přítomná zesílená vrstva kolagenu pod povrchem sliznice. Tato kolagenní vrstva může narušovat normální funkci střevní sliznice a přispívat k vodnatým průjmům.

Z hlediska léčby se oba typy často řeší podobně. Rozlišení je však důležité pro přesnou diagnózu, dokumentaci onemocnění a sledování dalšího vývoje.

Jaké jsou příznaky mikroskopické kolitidy?

Nejtypičtějším příznakem mikroskopické kolitidy je chronický vodnatý průjem bez příměsi krve. Stolice bývá řídká až vodová a může se objevovat několikrát denně. U některých pacientů jsou potíže mírné, u jiných velmi intenzivní a výrazně omezující.

Typické příznaky mikroskopické kolitidy zahrnují:

• dlouhodobý vodnatý průjem,
• opakované naléhavé nucení na stolici,
• noční průjmy, které pacienta budí ze spánku,
• bolesti břicha nebo křeče,
• nadýmání a pocit tlaku v břiše,
• nechtěný úbytek hmotnosti,
• únavu a slabost,
• dehydrataci při častých průjmech,
• někdy také inkontinenci stolice.

Velmi důležitým signálem jsou noční průjmy. Pokud pacienta stolice budí ze spánku, nejde typicky jen o běžnou reakci na stres nebo nevhodné jídlo. Takový příznak by měl vést k vyšetření, zvlášť pokud trvá delší dobu nebo se opakovaně vrací.

Jak dlouho příznaky mikroskopické kolitidy trvají?

Potíže mohou trvat týdny, měsíce nebo se opakovaně vracet v takzvaných relapsech. Někteří pacienti mají období klidu, kdy se příznaky zmírní nebo zmizí, a následně se obtíže znovu objeví. U jiných má nemoc dlouhodobě aktivní průběh.

Chronický průjem se obvykle definuje jako průjem trvající déle než čtyři týdny. Pokud vodnatá stolice přetrvává takto dlouho, je vhodné nepovažovat problém za běžnou dietní chybu a řešit ho s lékařem.

Může mikroskopická kolitida způsobovat únavu?

Ano. Únava je častým doprovodným příznakem. Může souviset s častým vyprazdňováním, narušeným spánkem, dehydratací, sníženým příjmem potravy, psychickou zátěží i celkovým zánětlivým stavem organismu. Pokud pacient několikrát denně řeší naléhavý průjem a bojí se opustit domov, nejde jen o trávicí potíž, ale o problém, který zasahuje do celkové kvality života.

Jak poznat mikroskopickou kolitidu od syndromu dráždivého tračníku?

Mikroskopická kolitida se může podobat syndromu dráždivého tračníku s průjmem. Obě onemocnění mohou způsobovat častou stolici, bolesti břicha, nadýmání a omezení běžného života. Rozdíl je však zásadní: mikroskopická kolitida je zánětlivé onemocnění potvrditelné biopsií, zatímco syndrom dráždivého tračníku je funkční porucha bez typického zánětlivého nálezu ve sliznici.

Podezření na mikroskopickou kolitidu je vyšší zejména tehdy, pokud se objeví:

• nově vzniklý chronický vodnatý průjem ve středním nebo vyšším věku,
• noční stolice,
• naléhavé nucení na stolici,
• nechtěné hubnutí,
• potíže nereagující na běžná dietní opatření,
• současné užívání léků, které mohou průjem zhoršovat.

Správné odlišení je důležité, protože léčba mikroskopické kolitidy se od léčby dráždivého tračníku liší. Pokud se mikroskopická kolitida nerozpozná, pacient může dlouhodobě dostávat jen obecná doporučení, která neřeší skutečnou příčinu.

Koho mikroskopická kolitida postihuje nejčastěji?

Mikroskopická kolitida se může objevit u mužů i žen, ale častěji postihuje ženy a osoby ve středním až vyšším věku. Typicky se diagnostikuje u lidí nad 50 let, ale není vyloučená ani u mladších pacientů.

Vyšší riziko se popisuje u osob, které mají další autoimunitní onemocnění, například celiakii, onemocnění štítné žlázy, revmatoidní artritidu nebo jiné poruchy imunity. Rizikovým faktorem může být také kouření a užívání některých léků.

Je mikroskopická kolitida častější u žen?

Ano, zejména kolagenní kolitida se častěji vyskytuje u žen. Přesné důvody nejsou zcela jasné. Pravděpodobně jde o kombinaci hormonálních, imunitních a genetických faktorů. Vyšší výskyt u žen však neznamená, že by muži nemohli onemocnět. U každého pacienta s dlouhodobým vodnatým průjmem má smysl o této diagnóze uvažovat.

Jaké jsou příčiny mikroskopické kolitidy?

Přesná příčina mikroskopické kolitidy není u každého pacienta jednoznačně známá. V současnosti se předpokládá, že nemoc vzniká kombinací více vlivů. Patří mezi ně imunitní reakce ve střevní sliznici, genetická vnímavost, změny střevního mikrobiomu, vliv léků, kouření a možné reakce na předchozí střevní infekce.

Prakticky si lze mikroskopickou kolitidu představit jako stav, kdy je sliznice tlustého střeva dlouhodobě drážděna nebo imunitně aktivována. To narušuje normální schopnost střeva vstřebávat tekutiny a regulovat obsah vody ve stolici. Výsledkem je vodnatý průjem.

Jakou roli hraje imunitní systém?

Imunitní systém hraje v mikroskopické kolitidě významnou roli. Ve sliznici se nacházejí zánětlivé buňky a dochází k aktivaci imunitních mechanismů. To vysvětluje, proč se mikroskopická kolitida častěji objevuje u lidí s autoimunitními chorobami.

Neznamená to však, že by šlo o jednoduchou alergii nebo potravinovou intoleranci. Jde spíš o komplexní zánětlivý proces, ve kterém se mohou prolínat vlivy imunity, střevní bariéry, mikrobiomu a vnějších spouštěčů.

Může mikroskopickou kolitidu spustit infekce?

U některých pacientů se potíže objeví po prodělané střevní infekci. Infekce může změnit prostředí ve střevě, narušit rovnováhu mikrobiomu nebo spustit přetrvávající imunitní reakci. Neznamená to však, že mikroskopická kolitida je infekční nemoc. Pacient ji nepřenáší na ostatní.

Mohou mikroskopickou kolitidu zhoršovat léky?

Ano, u části pacientů se mikroskopická kolitida dává do souvislosti s užíváním některých léků. Nejčastěji se diskutují nesteroidní protizánětlivé léky, některé léky na žaludeční kyselinu, vybraná antidepresiva, léky ovlivňující žlučové kyseliny a další přípravky.

Důležité je zdůraznit, že samotné užívání určitého léku ještě neznamená, že člověk mikroskopickou kolitidu dostane. Léky mohou být jedním z faktorů, který u citlivého člověka přispěje ke vzniku nebo zhoršení potíží. Proto má při diagnostice velký význam pečlivý přehled všech užívaných léků včetně volně prodejných přípravků.

Má pacient podezřelé léky vysadit sám?

Ne. Vysazení léků bez konzultace může být nebezpečné, zejména pokud jde o léky na srdce, tlak, psychiku, bolest nebo prevenci závažných onemocnění. Správný postup je probrat kompletní medikaci s lékařem. Ten posoudí, zda je možné některý přípravek nahradit, dočasně vysadit nebo upravit dávku.

Jak se mikroskopická kolitida diagnostikuje?

Diagnostika mikroskopické kolitidy začíná podrobným rozhovorem s lékařem. Důležité je popsat délku trvání průjmů, počet stolic za den, přítomnost nočních průjmů, bolesti břicha, úbytek hmotnosti, užívané léky, kouření, prodělané infekce a případná autoimunitní onemocnění.

Základní vyšetření mohou zahrnovat krevní testy, vyšetření stolice, testy na celiakii a další laboratorní parametry. Klíčovým vyšetřením je však kolonoskopie s odběrem biopsií z tlustého střeva.

Proč je nutná biopsie při kolonoskopii?

Biopsie střeva je zásadní, protože mikroskopická kolitida nemusí být při kolonoskopii vidět. Sliznice může vypadat normálně, bez vředů, krvácení nebo výrazného zarudnutí. Pokud se neodeberou vzorky, může diagnóza uniknout.

Vzorky by se měly odebrat z různých částí tlustého střeva, protože zánětlivé změny nemusí být všude stejně výrazné. Patolog následně tkáň vyšetří pod mikroskopem a určí, zda nález odpovídá lymfocytární nebo kolagenní kolitidě.

Jaká vyšetření mohou vyloučit jiné příčiny průjmu?

Chronický průjem může mít mnoho příčin. Lékař proto často vylučuje infekce, celiakii, poruchy štítné žlázy, zánětlivá střevní onemocnění, nádorová onemocnění, poruchy vstřebávání žlučových kyselin nebo nežádoucí účinky léků.

Podle situace mohou být vhodná například tato vyšetření:

• krevní obraz a zánětlivé parametry,
• minerály a známky dehydratace,
• vyšetření stolice na infekční příčiny,
• testy na celiakii,
• kolonoskopie s biopsií,
• další specializovaná vyšetření podle rozhodnutí gastroenterologa.

Jak se mikroskopická kolitida léčí?

Léčba mikroskopické kolitidy závisí na intenzitě příznaků, celkovém zdravotním stavu pacienta a možných spouštěčích. Cílem je zastavit nebo výrazně snížit průjmy, zlepšit kvalitu života, předejít dehydrataci a dosáhnout remise, tedy období bez významných příznaků.

Léčba obvykle zahrnuje několik kroků:

• úpravu rizikových faktorů, například kouření,
• kontrolu léků, které mohou potíže zhoršovat,
• dietní a režimová opatření,
• symptomatickou léčbu průjmu,
• protizánětlivou léčbu, nejčastěji budesonidem,
• u opakovaných relapsů individuální dlouhodobý plán.

Jakou roli má budesonid?

Budesonid je jedním z nejdůležitějších léků používaných při léčbě aktivní mikroskopické kolitidy. Patří mezi kortikosteroidy, ale působí převážně lokálně ve střevě a má nižší celkový systémový účinek než klasické kortikoidy.

U mnoha pacientů vede budesonid ke zřetelnému zlepšení průjmů, snížení naléhavého nucení a návratu k běžnějšímu dennímu režimu. Dávkování a délku léčby určuje lékař. U části pacientů se po vysazení mohou potíže vracet, a proto se někdy zvažuje udržovací léčba v nejnižší účinné dávce.

Pomáhají běžné léky proti průjmu?

Léky proti průjmu mohou u některých pacientů pomoci zmírnit příznaky, zejména pokud jsou obtíže mírnější nebo pokud je třeba krátkodobě zlepšit kontrolu stolice. Tyto léky však neřeší samotný zánět ve sliznici. Proto mohou být užitečné jako doplněk, ale u aktivní mikroskopické kolitidy často nestačí jako jediná léčba.

O jejich použití by měl rozhodnout lékař, zvlášť pokud jsou průjmy intenzivní, dlouhodobé nebo spojené s celkovými příznaky.

Co když se mikroskopická kolitida vrací?

Relapsy nejsou u mikroskopické kolitidy neobvyklé. Pokud se potíže po léčbě vrátí, neznamená to, že léčba selhala nebo že je situace bez řešení. Lékař může znovu zhodnotit medikaci, dietu, možné spouštěče a podle potřeby upravit terapii.

U pacientů s opakovanými návraty příznaků je důležité vytvořit dlouhodobý plán. Ten může zahrnovat pravidelné kontroly, jasný postup při zhoršení, úpravu rizikových faktorů a individuálně nastavenou léčbu.

Jaká dieta je vhodná při mikroskopické kolitidě?

Neexistuje jedna univerzální dieta, která by mikroskopickou kolitidu vyléčila. Strava však může výrazně ovlivnit intenzitu průjmů a celkový komfort pacienta. Cílem není zbytečně omezit jídelníček, ale identifikovat potraviny a nápoje, které konkrétnímu člověku potíže zhoršují.

V aktivní fázi může být vhodné omezit:

• alkohol,
• kofein,
• velmi tučná jídla,
• silně kořeněná jídla,
• umělá sladidla, zejména sorbitol,
• větší množství mléčných výrobků při podezření na intoleranci laktózy,
• potraviny, které individuálně zhoršují nadýmání nebo průjem.

Pacientům často pomáhá vést si krátký stravovací deník. Do něj si zapisují jídlo, počet stolic, bolesti břicha, naléhavost a případné noční potíže. Po několika týdnech se mohou ukázat jasnější souvislosti.

Má smysl bezlepková dieta?

Bezlepková dieta má jasný význam u pacientů s celiakií. Protože se mikroskopická kolitida může s celiakií vyskytovat současně, lékař může doporučit testování. Důležité ale je nezačínat bezlepkovou dietu před vyšetřením, pokud celiakie ještě nebyla vyloučena. Vynechání lepku před testy může zkreslit výsledky.

Pokud celiakie potvrzená není, bezlepková dieta nemusí být automaticky nutná. Vždy záleží na individuální toleranci a doporučení lékaře nebo nutričního terapeuta.

Je vhodná nízkotučná dieta?

U některých pacientů mohou tučná jídla zhoršovat průjem. Dočasné omezení velmi tučných pokrmů proto může pomoci. Neznamená to však úplné vyřazení tuků. Tuky jsou důležité pro vstřebávání některých vitaminů, hormonální rovnováhu i celkovou výživu. Smysl má spíše volit lehčí a lépe stravitelné zdroje tuku v přiměřeném množství.

Jaký je vztah mezi mikroskopickou kolitidou a žlučovými kyselinami?

U části pacientů s chronickým vodnatým průjmem může hrát roli porucha vstřebávání žlučových kyselin. Žlučové kyseliny se normálně podílejí na trávení tuků a v určité fázi se vstřebávají zpět. Pokud se dostávají ve větším množství do tlustého střeva, mohou dráždit sliznici a zvyšovat sekreci vody do stolice.

Tento mechanismus může průjem zhoršovat nebo napodobovat jiné průjmové stavy. U vybraných pacientů může lékař zvažovat léčbu přípravky, které žlučové kyseliny vážou. Není to řešení pro každého, ale u správně vybrané skupiny může přinést úlevu.

Je mikroskopická kolitida nebezpečná?

Mikroskopická kolitida obvykle není považována za život ohrožující onemocnění a sama o sobě se běžně nespojuje se zvýšeným rizikem rakoviny tlustého střeva. Přesto ji nelze podceňovat. Dlouhodobé průjmy mohou vést k dehydrataci, ztrátě minerálů, únavě, hubnutí a výraznému omezení běžného života.

Nemoc může mít také psychický dopad. Pacienti se často bojí cestovat, chodit do práce, jezdit hromadnou dopravou nebo účastnit se společenských akcí, protože nevědí, kdy budou potřebovat toaletu. I proto je důležité potíže aktivně řešit a nesmířit se s tím, že „to tak prostě je“.

Může mikroskopická kolitida vést k rakovině?

Mikroskopická kolitida se obecně nepovažuje za onemocnění, které by samo o sobě významně zvyšovalo riziko kolorektálního karcinomu. Přesto by pacienti měli dodržovat běžná preventivní vyšetření podle věku, rodinné anamnézy a doporučení lékaře. Pokud se objeví krev ve stolici, výrazné hubnutí, chudokrevnost nebo jiné varovné příznaky, je nutné vyšetření neodkládat.

Kdy vyhledat lékaře?

Lékaře je vhodné vyhledat vždy, pokud průjem trvá déle než několik týdnů, opakovaně se vrací nebo je spojený s nočním buzením, úbytkem hmotnosti, bolestí břicha, dehydratací či celkovou slabostí.

Okamžitá nebo rychlejší konzultace je vhodná zejména při těchto příznacích:

• krev ve stolici,
• horečka,
• výrazná bolest břicha,
• rychlý úbytek hmotnosti,
• známky dehydratace,
• průjem u staršího nebo chronicky nemocného pacienta,
• noční průjmy,
• nově vzniklý průjem po nasazení nového léku.

Čím dříve se stanoví správná diagnóza, tím dříve lze nastavit účinnou léčbu a předejít zbytečnému vyčerpání pacienta.

Jak žít s mikroskopickou kolitidou?

Život s mikroskopickou kolitidou vyžaduje kombinaci lékařské léčby, režimových opatření a dobrého sebepozorování. Většina pacientů může při správně nastavené terapii dosáhnout výrazného zlepšení. Důležité je ale vědět, že nemoc může mít kolísavý průběh a že návrat příznaků není neobvyklý.

Praktická doporučení pro každodenní život zahrnují:

• sledovat počet stolic a spouštěče potíží,
• dodržovat pitný režim, zejména při průjmech,
• řešit léky s lékařem, nikoli samostatně,
• omezit kouření, pokud je pacient kuřák,
• neodkládat kontrolu při návratu potíží,
• upravit stravu podle individuální tolerance,
• mluvit otevřeně o urgenci, noční stolici i případné inkontinenci.

Pacienti někdy o těchto příznacích nemluví kvůli studu. Pro lékaře jsou však právě tyto informace velmi důležité. Pomáhají odhadnout závažnost onemocnění a nastavit odpovídající léčbu.

Jaké jsou nejčastější otázky pacientů o mikroskopické kolitidě?

Je mikroskopická kolitida nakažlivá?

Ne. Mikroskopická kolitida není nakažlivé onemocnění a nepřenáší se z člověka na člověka. Přesto mohou některé střevní infekce vyvolat podobné příznaky nebo u citlivých osob přispět ke spuštění potíží. Proto se při diagnostice někdy provádí vyšetření stolice.

Může mikroskopická kolitida sama odeznít?

U části pacientů se příznaky mohou dočasně zmírnit nebo odeznít, zejména pokud se podaří odstranit spouštěč. U mnoha lidí má ale nemoc chronický nebo opakující se průběh. Pokud průjmy trvají delší dobu nebo se vracejí, je vhodné vyhledat odborné vyšetření.

Pomáhají probiotika?

Probiotika mohou u některých lidí subjektivně zlepšit trávení, ale nejsou považována za hlavní léčbu mikroskopické kolitidy. Pokud je nemoc aktivní a příznaky výrazné, obvykle je potřeba cílenější léčba. Použití probiotik je vhodné konzultovat s lékařem, zejména pokud má pacient další onemocnění nebo užívá více léků.

Může pacient s mikroskopickou kolitidou normálně cestovat?

Ano, ale při aktivních příznacích může být cestování náročné. Pomáhá plánovat trasu s dostupností toalet, mít s sebou tekutiny, vhodnou stravu a léky doporučené lékařem. Pokud je léčba účinná a nemoc pod kontrolou, mnoho pacientů se vrací k běžnému cestování i pracovním aktivitám.

Je nutné dlouhodobé sledování u gastroenterologa?

U pacientů s opakovanými příznaky nebo potřebou dlouhodobější léčby je pravidelné sledování vhodné. Gastroenterolog může upravovat terapii, sledovat případné nežádoucí účinky léčby, hodnotit relapsy a vylučovat jiné příčiny potíží.

Jaké je odborné shrnutí mikroskopické kolitidy?

Mikroskopická kolitida je důležitá a často přehlížená příčina chronického vodnatého průjmu. Její zvláštností je, že tlusté střevo může při kolonoskopii vypadat normálně, ale histologické vyšetření biopsií odhalí zánětlivé změny. Proto je odběr vzorků při podezření na toto onemocnění klíčový.

Typickými příznaky jsou vodnatý průjem bez krve, naléhavé nucení, noční stolice, bolesti břicha, únava a někdy i úbytek hmotnosti. Mezi rizikové faktory patří vyšší věk, ženské pohlaví, kouření, autoimunitní onemocnění a některé léky. Léčba se zaměřuje na odstranění spouštěčů, úpravu režimu a při aktivních potížích především na protizánětlivou terapii, nejčastěji budesonidem.

Dobrou zprávou je, že mikroskopická kolitida je léčitelná a u většiny pacientů lze příznaky výrazně zmírnit. Klíčem je nepodceňovat dlouhodobý průjem, vyhledat odborné vyšetření a trvat na tom, aby se při podezření na mikroskopickou kolitidu provedla kolonoskopie s biopsiemi.

Pokud vás trápí dlouhodobý vodnatý průjem, noční stolice nebo naléhavé nucení na toaletu, je vhodné obrátit se na praktického lékaře nebo gastroenterologa. Včasná diagnóza může výrazně zkrátit období nejistoty a zlepšit kvalitu života.

Studie a zdroje článku

• Microscopic Colitis: A Review Article Autor: Khalid I AlHussaini

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Střeva

Přečtěte si také naše další články