Bronchiální (průduškové) astma – příznaky, léčba 4.68/5 (28)



Bronchiální (průduškové) astma - příznaky, léčbaBronchiální astma je chronické onemocnění, které způsobuje konstantní neinfekční zánět v dýchacích cestách. Jedná se tedy o chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. U vývoje onemocnění hrají roli vnější a vnitřní faktory. Vnější faktory – alergeny, infekce (viry, houby, některé druhy bakterií), chemické a mechanické podněty, meteorologické faktory, stres a fyzické přetížení. Alergie na prach – nejběžnější forma. U vnitřních faktorů jde o poruchy imunitního a endokrinního systému, narušení citlivosti a bronchiální reaktivity, které mohou nést dědičný znak a další.

Příznaky bronchiálního astma

Typické projevy astmatu – astmatické záchvaty, dušnost s namáhavým dýcháním, obtížný kašel se sputem. Někdy tělesná teplota stoupá, což znamená zvýšení aktivity bronchopulmonální infekce. Při vyšetření kůže pacienta lze vidět souběžně alergické reakce: kopřivka, ekzém, psoriáza. Dušnost u záchvatu bronchiálního astmatu je charakterizována krátkým dechem a dlouhým výdechem, spolu s hlasitým sípáním.

Existuje několik etap ve vývoji astmatu

1. Fáze

V první fázi jsou bolesti svalů ramenního pletence, hrudníku, břicha, dušnost a kašel s obtížným hlenem.

2. Fáze

Druhý stupeň – kůže má světle šedou barvu, dýchání se stává povrchní a rychlé, krevní tlak klesá, puls hůře hmatatelný. Období vzrušení nahrazuje lhostejnost.

3. Fáze

Ve třetí etapě může docházet i ke křečím.

Léčba průduškového astma

Onemocnění je velmi různorodé, má vícečetné příčiny vzniku (od genetické predispozice, přes faktory vnitřního či vnějšího prostředí), proto i léčba tohoto onemocnění nemůže být uniformní. Upřednostňuje se léčba “šitá na míru”, která zohledňuje závažnost astmatu a stupeň kontroly. Opakovaně se potvrzuje staré známé pravidlo: “Co je jednomu lék, to druhému může poškodit”. Je proto úkolem ošetřujícího lékaře odhalit všechny podrobnosti vzniku onemocnění, rozpoznat spouštěče onemocnění, definovat alergeny, navrhnout plán pravidelné léčby a léčby exacerbaci (vzplanutí) onemocnění. Pacient samozřejmě musí aktivně do tohoto procesu vstupovat.

Jaký je cíl léčby?

Cíl léčby je jasný:

  • Minimalizovat příznaky onemocnění,
  • Navodit léčbu, která dokáže udržet kontrolu stavu,
  • Minimalizovat závažné zhoršení a návrat záchvatů,
  • Zaručit kvalitu života srovnatelnou se zdravým člověkem,

Pacient musí spolupracovat, to je důležité

K předpokládanému cíli se každý pacient dostane ve spolupráci se svým lékařem, jakož i s podporou své rodiny a přátel. Je samozřejmé, že největší kus práce musí udělat pacient sám a to se některým našim pacientům nelíbí. Je na lékaři, aby pacientovi vybral optimální inhalační systém, naučil ho správné inhalační technice. Je důležité, aby v pacient důvěřoval v lék a léčebný proces. Je mnoho pacientů, kteří nechápou význam pravidelné léčby i v době klidu, v době, kdy nemají příznaky. Bez vědomí lékaře ukončí, či spíše přeruší léčbu, bez ohledu na to, že v krátké době dojde ke zhoršení jejich stavu. Opakované ataky zhoršení stavu v konečném důsledku vedou ke zhoršení plicních funkcí, remodelaci plicní tkáně a nenapravitelným škodám, které již žádná léčba nezmění.

Léky na bronchiální astma

V minulosti dominantními léky byly pouze léky, které rozšířily průdušky, pacient pocítil okamžitou úlevu, proto ještě dodnes přetrvává velká důvěra v tyto léky. Dnes se preferuje jejich použití pouze jako léků záchranných, pohotovostních, protože jejich účinek je krátkodobý a v prevenci, či léčbě onemocnění nejsou vhodné jako lék. Označujeme je jako uvolňovače. Tyto léky mají často v literatuře zkratku SABA. Pacientům netřeba přestavit hlavní z nich: přípravky Berotec, Ventolin, ECOSE, Atrovent, či Berodual. V lékárně se určitě najdou i pod jinými názvy. Pro orientaci pacientů mají obvykle barvu šedou, modrou nebo zelenou. Paradoxně nadužívání těchto léků vede ke zhoršení onemocnění a snížení citlivosti na následující léčbu a navozují zvýšenou citlivost na nespecifické podněty. V minulosti nadužívání těchto léků vedlo až k úmrtím pacientů ve stavu astmatického záchvatu. Pravidelná léčba pouze léky na rozšiřování průdušek se nemůže akceptovat, protože často zakrývá zánětlivý proces, může navodit významnější zhoršení stavu.

Protizánětlivá léčba

Dosáhnout a udržet kontrolu onemocnění lze u velké většiny pacientů za pomoci protizánětlivé léčby a režimových opatření. Na základě posledních výsledků výzkumu víme, že bronchiální astma je v první řadě zánětlivé chronické onemocnění. Proto základem léčby budou léky s protizánětlivým účinkem, nazývané Kontroloři zánětu. Léky jsou ze skupiny glukokortikoidů (hormonů kůry nadledvin), které je možné podávat cíleně do dýchacích cest inhalací za pomoci různých inhalátorů a inhalačních pomůcek. Výrobci těchto léků jejich společně označují barvami červenými, oranžovými, či růžovofialovými. U těžších forem astmatu a pro zlepšení stavu pacienta se v dnešní době preferuje podávání inhalačních kortikoidů spolu s léky na rozšiřování průdušek s prodlouženým účinkem v jednom inhalačním systému. Zjistilo se, že takto podání dvou léků v jednom inhalátoru má vyšší účinnost než podávání těchto léků ve dvou různých inhalátorech. Snižuje to chybu pacienta při inhalaci, jakož i možnost vynechání některého z léků.

Léčba kortikoidy

Více v minulosti jak dnes rezonovaly obavy z dlouhodobé léčby kortikoidy, velká část našich pacientů se obávala celkových systémových účinků inhalačních kortikoidů. U dospělých pacientů rezonuje účinek na metabolismus tuků, cukrů, minerálních látek, kostní metabolismus a je možné prohloubení osteoporózy. U dětských pacientů je závažnou otázka porušení růstu a vývoje dítěte. Na druhou stranu dlouholeté zkušenosti s touto léčbou nás přesvědčují o tom, že nežádoucí účinky této léčby jsou velmi nízké a postupně se vyvinuly mimořádně účinné léky s minimálními nežádoucími účinky, proto užitek z této léčby pro pacienta přesahuje naše obavy.

Kortikoidy jsou sice schopné kontrolovat zánět v dýchacích cestách, zamezují remodelaci dýchacích cest, ale po jejich vysazení se vrátí původní hyperreaktivita dýchacích cest, čili nedokáží vyléčit podstavu vzniku zánětu. Léčba inhalačními kortikoidy proto musí být dostatečně dlouhá (často doživotní), pravidelná a správně dávkována.

Biologická léčba

V dnešní době se již začíná pracovat s léky z oblasti biologické léčby. Zatím nejvíce zkušeností máme s podáním anti IgE protilátkami u alergického astmatu, která je hodnocena jako těžká perzistující astma, bez dosažené kontroly dosavadní léčbou. Léčba má zatím mnoho omezení, vzhledem ke krátké době klinických zkušeností a vysoké finanční náročnosti.

Průduškové astma v dětském věku

V dětském věku je nejdůležitější pro správnou léčbu získat rodiče. Pokud rodiče nezískáme na svou stranu správnými argumenty, dítě samo naše doporučení nebude dodržovat. Často jsou to však děti, které nezapomenou na svůj lék, který mají inhalovat. I dětský pacient chápe, co znamená, když se mu špatně dýchá, nemůže běhat s kamarády, kteří ho chtějí vyloučit z kolektivu. Přesto není správné, aby i u větších dětí rodi4e ponechali odpovědnost za léčbu na dítěti, ale důsledně kontrolovali pravidelnost léčby. Úsměv na dětské tváři je pro každého z nás tou největší odměnou, že léčba je úspěšná.

Průduškové astma během těhotenství

Každá pacientka s průduškovým astmatem má obavy z léčby astmatu, zda léky mohou poškodit její miminku. I v těchto případech platí nutnost vhodného a optimálního dávkování protizánětlivé léčby. Nedostatek kyslíku u rozjetého onemocnění zhoršuje nejen zdravotní stav matky, ale ohrožuje i správný vývin dítěte. Léčbě astmatu u každé pacientky upravíme podle aktuálních potřeb a jsou k dispozici i léky, které mají povolení podávání během těhotenství. Průběh porodu může být ve stabilizovaném stavu veden přirozeným způsobem, nejsou závažnější kontraindikace ani k epidurální anestezii. Jen ve výjimečných případech se ze zdravotního důvodu indikuje tzv. císařský řez. Je samozřejmé, že každá pacientka se o své léčbě informuje předem, ještě před plánováním miminka nebo konzultuje svou léčbu ihned po zjištění těhotenství a po celou dobu těhotenství je pod zvýšeným dohledem.

Průduškové astma a sport

Ve stabilizovaném onemocnění nebráníme pacientovi provádět žádné sportovní aktivity. Právě podporujeme zvyšování jeho fyzické kondice, trénovanost dýchacích svalů, Kotrla hrají důležitou roli v době astmatického záchvatu a je na ně kladena vysoká náročnost v době zhoršení onemocnění. Výši zátěže pacient volí individuálně, jen postupně zvyšuje náročnost i intenzitu cvičení. Nejvíce podporujeme chůzi v přírodě (nordic walking), plavání, cyklistika, vytrvalostní běhy, zda všechny kolektivní sporty. Méně jsou vhodné sporty, kde je nutná velká rychlost (běh na krátké tratě), či krátká a intenzivní zátěž. Je známo několik olympijských vítězů z řad astmatiků, či dobyvatelů osmitisícovek.

Co si dále přečíst na toto téma?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva