Obsah článku
- Útlak loketního nervu nejčastěji vzniká v oblasti lokte a způsobuje brnění, mravenčení nebo necitlivost malíku a prsteníku.
- Potíže se často zhoršují při dlouhém ohnutí lokte, opírání o loket nebo spánku s pokrčenou rukou.
- Mezi varovné příznaky patří slabší úchop, padání předmětů z ruky, neobratnost prstů a úbytek svalů ruky.
- Léčba obvykle začíná úpravou režimu, noční ortézou, ergonomií práce a fyzioterapií.
- Pokud konzervativní léčba nepomáhá nebo se objevuje slabost a poškození nervu, může být nutná chirurgická dekomprese ulnárního nervu.
Útlak loketního nervu, odborně útlak ulnárního nervu, je stav, při kterém dochází k dráždění, stlačení nebo natahování nervu probíhajícího po vnitřní straně lokte směrem do ruky. Nejčastěji se projevuje brněním, mravenčením nebo necitlivostí malíku a prsteníku, bolestí na vnitřní straně lokte a při pokročilejším postižení také slabostí ruky.
Nejběžnější formou je syndrom kubitálního tunelu, tedy útlak ulnárního nervu v oblasti lokte. Méně často může být nerv utlačen také v zápěstí v oblasti Guyonova kanálu. Včasné rozpoznání je důležité, protože dlouhodobý tlak na nerv může vést k poruše jemné motoriky, oslabení úchopu a v těžších případech i k úbytku svalů ruky.
Co je loketní nerv a jakou má funkci
Loketní nerv, latinsky nervus ulnaris, je jeden ze tří hlavních nervů horní končetiny. Vychází z pažní nervové pleteně, pokračuje přes paži, prochází za vnitřním výběžkem lokte, dále vede předloktím a vstupuje do ruky na straně malíku. Je zodpovědný za citlivost malíku, části prsteníku a malíkové hrany ruky. Zároveň ovládá řadu drobných svalů ruky, které umožňují přesné pohyby prstů, rozevírání prstů, pevný úchop, psaní, zapínání knoflíků nebo manipulaci s drobnými předměty.
V oblasti lokte je ulnární nerv uložen velmi povrchově. Proto při nárazu do vnitřní strany lokte může vzniknout typický elektrizující pocit vystřelující do malíku a prsteníku.

Ulnární nerv – ilustrace
Co je syndrom kubitálního tunelu?
Syndrom kubitálního tunelu je útlak loketního nervu v oblasti lokte. Kubitální tunel je úzký prostor na vnitřní straně lokte, kterým ulnární nerv prochází. Při dlouhodobém tlaku, opakovaném ohýbání lokte nebo zúžení tohoto prostoru může dojít k podráždění nervu.
Útlak ulnárního nervu v lokti je jednou z nejčastějších úžinových neuropatií horní končetiny. Typicky se zhoršuje při dlouhém ohnutí lokte, například při telefonování, spánku s pokrčenými lokty, práci u počítače nebo opírání lokte o tvrdou hranu stolu.
Příznaky útlaku loketního nervu
Příznaky se často rozvíjejí postupně. Zpočátku se mohou objevovat jen občas, například v noci nebo při delším ohnutí lokte. Později mohou být trvalé a přidává se slabost ruky.
- brnění malíku a prsteníku,
- mravenčení na malíkové straně ruky,
- necitlivost malíku nebo poloviny prsteníku,
- bolest na vnitřní straně lokte,
- bolest vystřelující do předloktí nebo ruky,
- zhoršení potíží při ohnutí lokte,
- slabší úchop,
- padání předmětů z ruky,
- neobratnost prstů,
- potíže s psaním, zapínáním knoflíků nebo jemnou prací,
- oslabení svalů ruky u pokročilých stavů,
- úbytek svalů mezi záprstními kostmi u těžkého postižení.
Proč při útlaku loketního nervu brní hlavně malík a prsteník
Malík a malíková část prsteníku jsou typickou citlivostní oblastí ulnárního nervu. Pokud je nerv stlačený nebo drážděný, přenos nervových signálů se zhoršuje. Člověk pak cítí brnění, pálení, mravenčení, necitlivost nebo pocit oslabení v této části ruky. Toto rozložení příznaků pomáhá odlišit útlak loketního nervu od syndromu karpálního tunelu. Karpální tunel postihuje hlavně palec, ukazovák, prostředník a část prsteníku, zatímco ulnární nerv typicky způsobuje obtíže na straně malíku.
Příčiny útlaku loketního nervu
Útlak loketního nervu vzniká nejčastěji kombinací mechanického tlaku, tahu a opakovaného dráždění nervu. Při ohnutí lokte se kubitální tunel zužuje a ulnární nerv se napíná. Pokud se to děje dlouhodobě nebo opakovaně, může dojít k jeho podráždění.
Mezi nejčastější příčiny a rizikové faktory patří:
- dlouhé opírání lokte o tvrdou podložku,
- časté nebo dlouhodobé ohýbání lokte,
- spánek s výrazně pokrčeným loktem,
- práce u počítače bez vhodné ergonomie,
- opakovaná manuální práce nebo práce s nástroji,
- úraz lokte,
- starší zlomeniny nebo vykloubení lokte,
- artróza a kostní výrůstky v oblasti lokte,
- otok nebo zánět v okolí nervu,
- nestabilita nervu nebo jeho přeskakování přes vnitřní výběžek lokte,
- diabetes a další onemocnění zvyšující citlivost nervů k poškození.
Zhoršení příznaků při stlačení či napnutí loketního nervu
Typické je zhoršení při polohách, které loketní nerv napínají nebo stlačují. Mnoho pacientů popisuje brnění v noci, po probuzení nebo při delší práci s pokrčeným loktem.
Potíže se často zhoršují při:
- telefonování s ohnutým loktem,
- opírání lokte o stůl,
- řízení auta s loktem opřeným o loketní opěrku,
- spánku s rukou pod hlavou,
- dlouhé práci na notebooku,
- jízdě na kole nebo motorce,
- opakovaném ohýbání a natahování lokte,
- silovém úchopu nebo práci s vibračními nástroji.
Rozdíl mezi útlakem loketního nervu v lokti a v zápěstí
Nejčastější útlak vzniká v lokti v kubitálním tunelu. V takovém případě se potíže často zhoršují při ohnutí lokte a mohou být doprovázeny bolestí na vnitřní straně lokte.
Pokud je ulnární nerv utlačen v zápěstí v Guyonově kanálu, příznaky mohou být více omezené na ruku. Často souvisejí s tlakem na malíkovou stranu zápěstí, například u cyklistů, při práci s nástroji nebo při přítomnosti ganglionu. Rozlišení místa útlaku je důležité pro správnou léčbu.
Diagnostika útlaku loketního nervu
Diagnostika začíná rozhovorem a klasickým klinickým vyšetřením. Lékař zjišťuje, kde přesně pacient cítí brnění, kdy se potíže zhoršují, zda je přítomná slabost, porucha citlivosti nebo úbytek svalů ruky.
Součástí diagnostiky může být:
Sponzorováno
- vyšetření citlivosti malíku a prsteníku,
- testování svalové síly ruky,
- vyšetření jemné motoriky prstů,
- poklep nad průběhem nervu v lokti,
- provokační test s ohnutím lokte,
- EMG a vyšetření nervového vedení,
- ultrazvuk ulnárního nervu,
- rentgen při podezření na kostní změny,
- MRI nebo CT při nejasném nálezu, úrazu nebo podezření na útvar tlačící na nerv.
EMG vyšetření
EMG a vyšetření nervového vedení pomáhají potvrdit poškození ulnárního nervu, určit místo útlaku a zhodnotit závažnost postižení. Vyšetření je užitečné hlavně tehdy, pokud potíže trvají delší dobu, zhoršují se, je přítomná slabost nebo se zvažuje operace. EMG může také pomoci odlišit útlak loketního nervu od jiných příčin, například od postižení nervových kořenů v krční páteři, polyneuropatie, syndromu karpálního tunelu nebo jiných neurologických problémů.
Léčba útlaku loketního nervu bez operace
U mírných a středně těžkých forem se obvykle začíná konzervativní léčbou. Jejím cílem je snížit tlak na nerv, omezit polohy, které ho dráždí, zlepšit ergonomii a podpořit regeneraci nervu.
Konzervativní léčba může zahrnovat obecně tyto kroky:
- omezení opírání lokte o tvrdé plochy,
- vyhýbání se dlouhému ohnutí lokte,
- měkkou podložku pod loket,
- úpravu pracovního místa,
- noční ortézu nebo dlahu,
- fyzioterapii,
- nervové kluzné cviky podle doporučení odborníka,
- léčbu bolesti a zánětu podle doporučení lékaře,
- řešení přidružených onemocnění, například diabetu.
Možností je i noční ortéza
Noční ortéza pomáhá zabránit tomu, aby byl loket během spánku dlouhodobě silně pokrčený. Právě tato poloha často zhoršuje brnění malíku a prsteníku. Ortéza udržuje loket v šetrnější poloze a snižuje tah i tlak na ulnární nerv.
Ortéza by měla být hlavně hodně pohodlná a neměla by způsobovat nové otlaky. Jejím cílem není násilně znehybnit ruku, ale zabránit extrémnímu ohnutí lokte během noci.
Fyzioterapie a cvičení
Fyzioterapie může být užitečná hlavně u mírnějších forem a při funkčním přetížení horní končetiny. Může pomoci upravit držení těla, postavení ramene, napětí svalů předloktí a ergonomii pracovních pohybů.
Někdy se používají tzv. nervové kluzné cviky. Jejich cílem je zlepšit pohyblivost nervu vůči okolním tkáním. Neměly by však vyvolávat bolest ani zhoršovat brnění. Pokud se po cvičení příznaky zhoršují, je potřeba postup samozřejmě upravit.
Jak upravit pracovní místo při útlaku loketního nervu
Ergonomie má u útlaku loketního nervu velký, fakt zásadní, význam. Dlouhodobá práce s pokrčenými lokty nebo opírání o tvrdou hranu stolu může potíže udržovat.
Pomoci může:
- neopírat loket o ostrou hranu stolu,
- používat měkkou opěrku,
- držet loket v přirozenější poloze,
- nepracovat dlouho s loktem silně ohnutým,
- střídat polohy během dne,
- dělat pravidelné přestávky,
- upravit výšku židle a stolu,
- používat externí klávesnici a myš u notebooku,
- neopírat malíkovou hranu zápěstí o tvrdou podložku.
Kdy je nutná operace loketního nervu?
Operace se zvažuje tehdy, pokud konzervativní léčba nepomáhá, příznaky se zhoršují nebo je přítomná slabost, úbytek svalů či výrazný nález na EMG. Cílem operace je uvolnit nerv a zabránit dalšímu poškození.
Chirurgická léčba bývá vhodná zejména při těchto problémech, které už přešly přes únosnou mez:
- trvalé necitlivosti malíku a prsteníku,
- slabosti ruky,
- padání předmětů z ruky,
- úbytku svalů ruky,
- drápkovitém postavení prstů,
- výrazném EMG nálezu,
- neúspěchu konzervativní léčby,
- mechanické překážce tlačící na nerv.
Možné operace při útlaku loketního nervu
Typ operace závisí na příčině, anatomických poměrech a zkušenosti pracoviště. Nejčastěji se provádí chirurgická dekomprese nervu, případně jeho transpozice.
Dekomprese ulnárního nervu
Dekomprese znamená chirurgické uvolnění nervu od struktur, které jej utlačují. Cílem je zvětšit prostor pro nerv a snížit tlak v kubitálním tunelu.
Transpozice ulnárního nervu
Transpozice znamená přesunutí nervu z původní dráhy za vnitřním výběžkem lokte více dopředu. Používá se u vybraných pacientů, například při nestabilitě nervu, jeho přeskakování nebo určitých anatomických podmínkách.
Zotavení po operaci
Doba zotavení závisí na typu operace, závažnosti poškození nervu a celkovém zdravotním stavu pacienta. Brnění se může zlepšovat postupně, někdy během týdnů až měsíců. Pokud byl nerv poškozen dlouhodobě a došlo k úbytku svalů, obnova může být pomalá a nemusí být úplná.
Po operaci je důležitá ochrana rány, postupné rozhýbání, rehabilitace podle doporučení lékaře a vyhýbání se opakovanému tlaku na nerv.
Prognóza útlaku loketního nervu
Prognóza je nejlepší u pacientů, kteří začnou potíže řešit včas, dokud je přítomné hlavně občasné brnění bez svalové slabosti. V takových případech může pomoci úprava režimu, ortéza a fyzioterapie.
Horší prognóza bývá u dlouhodobých a těžkých útlaků s trvalou necitlivostí, oslabením ruky nebo úbytkem svalů. Operace může zabránit dalšímu zhoršování, ale návrat plné funkce nemusí být vždy možný.
Co může pacient udělat sám
Pacient může výrazně ovlivnit průběh potíží tím, že sníží mechanické dráždění nervu. Základem je změna návyků, které nerv dlouhodobě přetěžují.
- neopírat lokty o tvrdé plochy,
- nespat s lokty silně pokrčenými,
- nepracovat dlouho s ohnutým loktem,
- používat měkké opěrky,
- dělat pravidelné přestávky při práci,
- řešit ergonomii počítače,
- nepřetěžovat zápěstí tlakem na řídítka nebo nástroje,
- vyhledat lékaře při slabosti nebo zhoršování příznaků.
Kdy vyhledat lékaře?
Lékaře je vhodné vyhledat, pokud brnění malíku a prsteníku trvá déle než několik týdnů, opakovaně se vrací, budí vás v noci nebo je spojeno se slabostí ruky. Rychlejší vyšetření je nutné při zhoršování citlivosti, padání předmětů z ruky, úbytku svalů nebo po úrazu lokte.
SHRNUTÍ: nejdůležitější informace o útlaku loketního nervu
Útlak loketního nervu se nejčastěji projevuje brněním a necitlivostí malíku a prsteníku. Nejčastější příčinou je syndrom kubitálního tunelu, tedy útlak ulnárního nervu v oblasti lokte.
Sponzorováno
Mírné formy lze často řešit úpravou režimu, omezením tlaku na loket, noční ortézou a fyzioterapií. Pokud se ale objeví slabost ruky, trvalá necitlivost nebo úbytek svalů, je nutné odborné vyšetření a někdy i chirurgické uvolnění nervu.
Studie a zdroje článku
- Ulnar Nerve Entrapment Autoři: Donald D. Davis; Steven M. Kane.
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Ruce a zdraví
Přečtěte si také naše další články

