Obsah článku
- Streptobacilární horečka je vzácná bakteriální infekce přenášená nejčastěji kousnutím, škrábnutím nebo kontaktem s potkany, krysami a dalšími hlodavci.
- Typické příznaky zahrnují horečku, zimnici, bolesti hlavy, svalů a kloubů, nevolnost a charakteristickou vyrážku, která se často objevuje několik dní po začátku onemocnění.
- Bez léčby může infekce způsobit závažné komplikace, například zánět kloubů, endokarditidu, meningitidu nebo sepsi.
- Včasná léčba antibiotiky, nejčastěji penicilinem nebo jeho alternativami, vede ve většině případů k úplnému uzdravení a výrazně snižuje riziko komplikací.
Streptobacilární horečka, známá také jako horečka z krysího kousnutí, je vzácná bakteriální infekce přenášená nejčastěji kontaktem s potkany, krysami nebo jinými hlodavci. Původcem je bakterie Streptobacillus moniliformis. Onemocnění se může rozvinout po kousnutí, škrábnutí, kontaktu se slinami hlodavce nebo po požití kontaminované potravy či vody.
Přestože je nemoc vzácná, není radno ji podceňovat. Bez léčby může vést k závažným komplikacím, například infekční artritidě, endokarditidě, abscesům nebo sepsi. Při včasném rozpoznání a správné antibiotické léčbě je prognóza většinou dobrá.
Streptobacilární horečka
Streptobacilární horečka je forma horečky z krysího kousnutí způsobená bakterií Streptobacillus moniliformis. Jde o zoonózu, tedy infekci přenášenou ze zvířat na člověka. Nejčastějším rezervoárem jsou potkani a krysy, kteří mohou bakterii přenášet, aniž by sami vypadali nemocně.
Nemoc se označuje jako streptobacilární proto, že ji způsobuje streptobacil, tedy bakterie rostoucí v řetízcích nebo vláknitých útvarech. V praxi se setkáváme hlavně s označením horečka z krysího kousnutí, ale nákaza nemusí vždy vzniknout jen po kousnutí. Někdy stačí kontakt poraněné kůže nebo sliznice se slinami či sekrety infikovaného hlodavce.
Mezi streptobacilární a spirilární horečkou z krysího kousnutí je rozdíl
Horečka z krysího kousnutí má dvě hlavní formy. Streptobacilární forma je způsobena bakterií Streptobacillus moniliformis a častěji se popisuje v Severní Americe a Evropě. Spirilární forma je způsobena bakterií Spirillum minus a častěji se uvádí v Asii.
Obě formy mohou způsobovat horečku, bolesti kloubů a celkové příznaky, ale liší se původcem, inkubační dobou, vzhledem místa kousnutí i některými projevy. Tento článek se zaměřuje hlavně na streptobacilární horečku.
Přenos streptobacilární horečky
Nejčastější cestou přenosu je kousnutí nebo škrábnutí infikovaným hlodavcem. Bakterie se může dostat do těla přes poraněnou kůži, sliznice nebo kontaminované potraviny. K nákaze může dojít i tehdy, pokud rána po kousnutí vypadá zpočátku dobře a rychle se hojí.
Možné způsoby přenosu jsou:
- kousnutí potkanem, krysou nebo jiným hlodavcem,
- škrábnutí infikovaným hlodavcem,
- kontakt poraněné kůže se slinami hlodavce,
- kontakt sliznic s kontaminovaným materiálem,
- manipulaci s klecí, podestýlkou nebo výkaly bez hygienických opatření,
- požití potravin nebo vody kontaminovaných sekrety hlodavců.
Forma vzniklá po požití kontaminované potravy nebo vody se někdy označuje jako haverhillská horečka. Klinicky se může podobat klasické streptobacilární horečce, ale častěji se popisuje výraznější zvracení a bolest v krku.
Riziko nákazy je pak vyšší u lidí, kteří přicházejí do přímého kontaktu s hlodavci. Nemusí jít jen o divoké potkany. Rizikem mohou být také domácí potkani, laboratorní hlodavci nebo prostředí, kde se hlodavci vyskytují.
Vyšší riziko mají zejména:
- chovatelé domácích potkanů a myší,
- děti manipulující s domácími hlodavci,
- pracovníci zverimexů,
- laboratorní pracovníci,
- veterináři a veterinární personál,
- pracovníci deratizačních služeb,
- lidé žijící v prostředí se zvýšeným výskytem potkanů,
- osoby manipulující s odpadem nebo kontaminovanými prostory.
Inkubační doba streptobacilární horečky
Inkubační doba streptobacilární horečky se obvykle pohybuje kolem 3 až 10 dnů. V některých případech se příznaky mohou objevit dříve nebo později. Rána po kousnutí může mezitím působit nenápadně a často se rychle hojí.
Právě rychlé zahojení rány může být zrádné. Člověk může nabýt dojmu, že je vše v pořádku, ale za několik dní se náhle objeví horečka, zimnice, bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů nebo vyrážka.
Příznaky streptobacilární horečky
První příznaky bývají nespecifické a mohou připomínat chřipku, virózu nebo jinou bakteriální infekci. Důležitým vodítkem je nedávný kontakt s hlodavcem, kousnutí, škrábnutí nebo manipulace s klecí či podestýlkou.
Časté počáteční příznaky jsou:
- náhlá horečka,
- zimnice,
- bolest hlavy,
- bolesti svalů,
- bolesti kloubů,
- zvracení nebo nevolnost,
- bolest v krku,
- únava a celková slabost,
- bolest zad.
Vyrážka při horečce z krysího kousnutí
Vyrážka se u streptobacilární horečky často objevuje několik dní po začátku horečky. Typicky může být makulopapulózní, tedy skvrnitě pupínkovitá, nebo petechiální, tedy s drobnými červenofialovými tečkami způsobenými krvácením do kůže.
Často se vyskytuje na končetinách, zejména na rukou a nohou. Může postihovat také dlaně a plosky. Vyrážka nemusí být u každého pacienta stejná a její absence diagnózu nevylučuje.
Takto může vypadat vyrážka u horečky z krysího kousnutí
Proč jsou typické bolesti kloubů?
Bolesti kloubů patří mezi nejčastější a nejvýraznější projevy streptobacilární horečky. Mohou být migrující, tedy přesouvat se z jednoho kloubu na druhý. U části pacientů se může rozvinout polyartritida, tedy zánět více kloubů.
Postiženy mohou být velké i malé klouby. Pacient může pociťovat bolest, otok, ztuhlost nebo omezení pohybu. Pokud se rozvine infekční artritida, jde o závažnější stav vyžadující cílenou léčbu.
Komplikace streptobacilární horečky
Bez léčby může mít streptobacilární horečka závažný průběh. Bakterie se může šířit krevním řečištěm a postihovat klouby, srdce, mozek nebo další tkáně. Komplikace jsou sice vzácné, ale mohou být život ohrožující.
Možné komplikace zahrnují:
Sponzorováno
- infekční artritidu,
- endokarditidu, tedy infekci srdeční výstelky nebo chlopní,
- myokarditidu,
- meningitidu,
- abscesy v různých tkáních,
- sepsi,
- zápal plic,
- postižení jater nebo ledvin,
- úmrtí u neléčených těžkých případů.
K lékaři jděte vždy po hlubším kousnutí hlodavcem
Lékaře je vhodné kontaktovat po každém hlubším kousnutí potkanem nebo jiným hlodavcem, zejména pokud je rána znečištěná, krvácí, je hluboká, nachází se na ruce nebo se objevují známky infekce. Okamžitě je potřeba vyhledat lékaře, pokud se po kontaktu s hlodavcem objeví horečka, zimnice, vyrážka nebo bolesti kloubů.
Varovné příznaky po kousnutí nebo kontaktu s hlodavcem jsou:
- horečka během dnů až týdnů po kontaktu,
- zimnice a celková schvácenost,
- vyrážka na rukou, nohou, dlaních nebo ploskách,
- bolesti kloubů nebo otok kloubů,
- zvracení, silná bolest hlavy nebo bolest zad,
- zarudnutí, hnisání nebo otok v místě rány,
- dušnost, bolest na hrudi nebo známky sepse.
DIagnostika streptobacilární horečky
Diagnostika vychází z klinických příznaků, anamnézy kontaktu s hlodavcem a laboratorních vyšetření. Lékař se ptá na kousnutí, škrábnutí, kontakt s domácím potkanem, práci se zvířaty, manipulaci s klecí nebo pobyt v prostředí s výskytem hlodavců.
K potvrzení diagnózy mohou sloužit:
- krevní kultivace,
- kultivace kloubní tekutiny při artritidě,
- molekulárně biologické metody, pokud jsou dostupné,
- laboratorní známky zánětu,
- vyšetření kloubů při otoku nebo bolesti,
- echokardiografie při podezření na endokarditidu.
Diagnostika může být poměrně náročná, protože Streptobacillus moniliformis je obtížně kultivovatelná bakterie a infekce je vzácná. Proto je velmi důležité lékaři výslovně říct o kontaktu s hlodavcem.
Pozor na možné zaměnění nemoci
Příznaky streptobacilární horečky nejsou na začátku specifické. Horečka, vyrážka a bolesti kloubů se mohou objevit u mnoha infekčních i neinfekčních onemocnění.
V diferenciální diagnostice se zvažuje například:
- virové infekce,
- chřipka a jiné respirační infekce,
- meningokokové infekce,
- sepse jiného původu,
- lymská borelióza,
- leptospiróza,
- rickettsiózy,
- reaktivní artritida,
- revmatoidní artritida,
- virové exantémy,
- alergická reakce na léky.
Léčba streptobacilární horečky
Léčba spočívá v podání antibiotik. Nejčastěji se používají penicilinová antibiotika, případně alternativy u pacientů s alergií. Délka a forma léčby závisí na závažnosti stavu, přítomnosti komplikací a celkovém zdravotním stavu pacienta.
U závažnějších případů se obvykle začíná nitrožilní léčbou a po zlepšení stavu se přechází na perorální antibiotika. Při komplikacích, jako je endokarditida nebo infekční artritida, může být léčba delší a vyžaduje specializovanou péči.
Jaká antibiotika se používají?
Lékem první volby bývá klasický penicilin. U pacientů s alergií na penicilin se mohou podle situace použít alternativní antibiotika, například doxycyklin nebo jiná antibiotika podle rozhodnutí lékaře a citlivosti původce.
Antibiotika by měla být užívána přesně podle doporučení lékaře. Předčasné ukončení léčby může vést k návratu infekce nebo ke komplikacím.
Je nutná hospitalizace?
Hospitalizace není nutná u každého pacienta. Může být ale potřebná při těžkém průběhu, vysoké horečce, známkách sepse, postižení kloubů, podezření na endokarditidu, u imunokompromitovaných pacientů nebo u malých dětí.
V nemocnici lze podat antibiotika nitrožilně, sledovat celkový stav, doplnit tekutiny, vyšetřit komplikace a rychle reagovat na případné zhoršení.
Co dělat bezprostředně po kousnutí potkanem?
Po kousnutí nebo škrábnutí hlodavcem je důležité ránu co nejdříve mechanicky očistit. První pomoc snižuje riziko lokální infekce, ale nezaručí, že se streptobacilární horečka nerozvine.
Doporučený postup:
- ránu okamžitě omývejte tekoucí vodou a mýdlem několik minut,
- odstraňte viditelné nečistoty,
- použijte běžnou dezinfekci na rány,
- ránu překryjte čistým obvazem,
- zkontrolujte očkování proti tetanu,
- u hlubší rány nebo rizikového kontaktu kontaktujte lékaře,
- sledujte horečku, vyrážku a bolesti kloubů v následujících dnech až týdnech.
Jak lze streptobacilární horečce předcházet?
Prevence spočívá hlavně v bezpečné manipulaci s hlodavci, hygieně a včasném ošetření ran. Domácí potkan může vypadat zdravě, ale přesto může být nosičem bakterií.
Preventivní opatření jsou:
- po manipulaci s hlodavcem si vždy umýt ruce,
- nedávat si ruce k ústům při čištění klece,
- nepřikládat hlodavce k obličeji,
- zabránit kontaktu hlodavců s otevřenými ranami,
- při čištění klece používat rukavice,
- nekrmit divoké potkany,
- chránit potraviny před kontaminací hlodavci,
- řešit výskyt hlodavců v domácnosti deratizací,
- učit děti bezpečné manipulaci se zvířaty,
- po kousnutí ránu ihned omýt a sledovat příznaky.
Může se člověk nakazit od domácího potkana?
Ano, nakazit se lze i od domácího potkana nebo jiného chovaného hlodavce. Riziko je obecně nízké, ale není nulové. Hlodavec může být nosičem bakterie bez viditelných příznaků. Proto je důležitá hygiena, opatrnost při kousnutí a správná péče o klec.
Pokud domácí potkan někoho kousne a během několika dnů se objeví horečka, vyrážka nebo bolesti kloubů, je nutné informovat lékaře o kontaktu se zvířetem.
Jaká je prognóza streptobacilární horečky?
Při včasné antibiotické léčbě je prognóza většinou dobrá. Horečka a celkové příznaky se obvykle začnou zlepšovat po nasazení vhodných antibiotik. Bolesti kloubů mohou přetrvávat déle, zejména pokud došlo k výraznějšímu zánětlivému postižení.
Bez léčby může být průběh závažný. Neléčená infekce může vést ke komplikacím a v některých případech i k úmrtí. Proto je důležité nepodceňovat horečku po kontaktu s hlodavcem.
SHRNUTÍ
Streptobacilární horečka je vzácná bakteriální infekce způsobená Streptobacillus moniliformis. Nejčastěji vzniká po kousnutí nebo škrábnutí hlodavcem, ale může se přenést i kontaktem se slinami nebo kontaminovanými potravinami a vodou. Typickými příznaky jsou horečka, zimnice, bolesti hlavy, zvracení, bolesti svalů a kloubů, vyrážka a někdy zánět kloubů. Rána po kousnutí se může rychle zahojit, takže spojitost s pozdější horečkou nemusí být na první pohled zřejmá.
Sponzorováno
Léčba spočívá v podání antibiotik, nejčastěji penicilinu nebo vhodné alternativy. Při včasné léčbě je prognóza dobrá, ale bez léčby může infekce vést k závažným komplikacím.
Studie a zdroje článku
- Rat-Bite Fever due to the genus Streptobacillus Autor: Mehdi Fatahi-Bafghi
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zvířata a zdraví i problémy
Přečtěte si také naše další články