Syndrom karpálního tunelu – příčiny a léčba 4.65/5 (31)



Syndrom karpálního tunelu – příčiny a léčbaUvádí se, že potíže označované za syndrom karpálního tunelu v životě pozná téměř každý desátý Čech. Vliv na tom může mít větší objem času stráveného prací na počítači, kdy je zápěstí dlouhodobě v nevhodné pozici, jiná manuální práce či onemocnění ovlivňující útlak nervu procházejícího karpálním tunelem. Léčba v mnohém závisí na míře pociťovaných obtíží, je však v každém případě nutná, jelikož bez léčení dochází jedině k neustálému zhoršování stavu.

Co syndrom karpálního tunelu způsobuje?

Karpální tunel je útvar opravdu připomínající tenký průchod v oblasti zápěstí. Ze stran je ohraničen zápěstními kůstkami a jejich vyvýšeninami, nad ním je umístěn zápěstní vaz. Touto cestou jsou do dlaně vedeny šlachy k prstům a také mediální nerv, který zajišťuje inervaci prstů.

Právě mediální nerv a jeho stav je zodpovědný za vznik obtíží. Zmenšením karpálního tunelu či zbytněním procházejících šlach (a tedy zvětšením jejich objemu) dochází k útlaku procházejícího nervu. Obtíže mohou nastat po již zmíněné dlouhodobé stereotypní práci zápěstí (práce na počítači, ve výrobě u pásu), po prodělaném úrazu, zánětu žil nebo šlach. Zmenšení karpálního tunelu je též možné kvůli vzniklým výrůstkům nebo otokům. To může nastat v období těhotenství či menopauzy, kdy je díky hormonálním změnám větší tendence organismu zadržovat vodu.

Svou roli na vzniku syndromu mohou sehrát i dědičné vlivy, avšak obvykle nebývají hlavním viníkem. Nejčastěji jsou onemocněním postiženy ženy zhruba po 40. roce věku.

Jaké jsou příznaky?

Mezi obvyklé příznaky syndromu karpálního tunelu lze uvést:

  • ztrátu citlivosti
  • mravenčení
  • pálení
  • otoky rukou
  • ztuhlost
  • poruchy hybnosti
  • bolest (může vystřelovat do oblasti prstů i k rameni)

Pocity jsou lokalizovány zejména do prstů ruky, nejčastěji se jedná o palec, ukazováček a prostředníček. Bolest bývá nejhorší zejména v klidu (např. v noci), ztuhlost prstů a otoky je možné sledovat hlavně ráno po probuzení.

Jak probíhá diagnostika a léčba syndromu karpálního tunelu?

Pokud u sebe pozorujete nějaké z výše uvedených obtíží, neváhejte se obrátit na svého praktického lékaře. Ten může provést základní vyšetření (tzv. provokační testy) a případně vás odeslat k neurologovi. Ten je zodpovědný za finální stanovení diagnózy. Řídí se zejména výsledky tzv. elektromyografie (EMG), pomocí které je zjištěn stav nervového vedení do oblasti prstů. Je zmapován též rozsah a závažnost poškození středového nervu.

Může se syndrom karpálního tunelu při diagnóze zaměnit s jinou nemocí?

Při diagnóze syndromu karpálního tunelu musí lékař odlišit jiné příčiny bolestí ruky. Sníženou citlivost prstů mohou mít například i diabetici. Syndrom karpálního tunelu potvrdí neurolog elektromyografickým vyšetřením, kterým se měří elektrická aktivita svalů a nervů. Takto zjistí, ve kterém místě je nerv poškozen.

Někdy se syndrom zaměňuje s přechodným přetížením rukou. Pokud jste dělali nárazově náročnou práci, může v karpálního tunelu vzniknout přetlak, ruce otečou a bolí.

Zaměnit se může také s pícháním v kloubků palce, kde často vzniká artróza. Tehdy však, stejně jako při přechodném přetížení, netrpí prsty. Varovným znamením syndromu karpálního tunelu je mravenčení čí píchání svalů palce, které znamená pokročilé stádium onemocnění.

Jak může probíhat léčba tohoto syndromu?

Léčba může být vedena konzervativně či chirurgicky dle míry obtíží konkrétního pacienta. Vždy je však třeba dbát na zlepšení dosavadního stavu, jelikož v případě neléčení dochází ke zhoršování obtíží až ke ztrátě citlivosti prstů u ruky.

Zprvu je možné zajistit úlevu od bolesti ledovými obklady nebo obstřiky. Mezi základní doporučení patří vyhnout se nevhodnému neměnnému umístění ruky. Pokud je nutné věnovat se takovéto namáhavé činnosti, je nutné dělat průběžně při práci pauzy, protáhnout ruku, vytřepat prsty nebo je namasírovat.

Z léků bývají předepisována zejména analgetika a protizánětlivé léky. Je však třeba myslet na to, že pouze tlumí bolest, a neřeší příčinu obtíží. Ke zmírnění otoků mohou být podávána diuretika. Z rehabilitačních metod se využívá přikládání magnetů, elektrostimulace nebo diatermie (prohřívání oblasti pomocí vysokofrekvenčního elektrického proudu).

Operace karpálního tunelu

Při vážnějších potížích bývá voleno chirurgické řešení. Jediným řešením, které může přinést dlouhodobý výsledek a zlepšení je operace. Provádí se u pacientů ambulantně pouze v lokální anestezii. Je při ní naříznut zápěstní vaz, čímž je snížen útlak mediálního nervu, který prochází karpálním tunelem. Již několik dní po zákroku je možné pociťovat úlevu v postižené končetině.

Operace karpálního tunelu netrvá dlouho a nezůstává po ní velká jizva. “Ztuhlé vazivo přetneme a necháme zahojit,” vysvětluje princip odborník. “Velmi důležitá je pooperační péče a rehabilitace. Tři týdny musíte mít ruku zavázanou a maximálně ji šetřit. Pokračujete rehabilitací a ruku postupně zatěžujete. Pokud ji ale zatížíte příliš brzy, ohlásí se bolest a jste na začátku,” varuje doktor. Někdy může trvat návrat do původního stavu i rok, dokud se budete mít ruku silnou takovou jako předtím.

Přečtěte si také náš druhý článek o nemoci karpálního tunelu.

VIDEO: Syndrom karpálního tunelu – Fyziotrenér

VIDEO: Primář MUDr. Lukáš Kohoutek vysvětluje syndrom karpálního tunelu

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva