Schizofrenie a vše o ní - příznaky, příčiny, léčba

Obsah článku



Schizofrenie je vážné chronické psychické onemocnění, které ovlivňuje myšlení, emoce a chování jedince. Je charakterizována řadou příznaků, které zmíníme v tomto článku.
Halucinace: Jedinec může slyšet, vidět nebo cítit věci, které ve skutečnosti neexistují. Nejběžnější jsou halucinace sluchové, kdy pacient slyší hlasy, které ostatní neslyší.
Bludy: Schizofrenici mohou mít mylné přesvědčení nebo myšlenky, které nejsou v souladu s realitou. Tyto myšlenky mohou být paranoidní (domněnky o pronásledování), grandiózní (přesvědčení o vlastní velikosti nebo moci) nebo bizarní.
Zpomalený nebo zmatený řečový projev: Někdy je řeč schizofrenika nepostradatelná nebo obtížně srozumitelná.
Negativní symptomy: Schizofrenie může také zahrnovat negativní příznaky, jako je nedostatek emocí, odtrženost od reality, apatie a omezená schopnost prožívat radost nebo zájem.
Omezení sociálních dovedností: Schizofrenie může ovlivnit schopnost jedince komunikovat, navazovat vztahy a fungovat v běžném životě.
Příčiny schizofrenie nejsou zcela jasné, ale zahrnují genetické, neurochemické a environmentální faktory. Onemocnění obvykle začíná v mladém věku, obvykle ve dvacátých letech, a může mít významný dopad na kvalitu života jedince a jeho rodiny.
Léčba schizofrenie obvykle zahrnuje kombinaci antipsychotických léků, psychoterapie a sociální podpory. Léky mohou pomoci kontrolovat halucinace, bludy a jiné symptomy. Psychoterapie může pomoci jedinci porozumět svým symptomům a zlepšit schopnost fungovat v běžném životě. Sociální podpora zahrnuje pomoc s bydlením, zaměstnáním a sociálním začleněním.
Je důležité brát schizofenii vážně a vyhledat odbornou pomoc, protože správná léčba může pomoci zlepšit prognózu a kvalitu života jedince trpícího touto poruchou.

Schizofrenie a vše o ní - příznaky, příčiny, léčba Pojem „schizofrenie“ známe mnozí jako označení pro lidi s rozdvojenou osobností. Schizofrenie je jedno z nejčastějších psychických onemocnění – postihuje přibližně 1 člověka ze 100. Pod společným názvem schizofrenie se ukrývá více podtypů, například paranoidní schizofrenie se projevuje bludy a pacient si myslí, že ho pronásledují. Katatonní forma schizofrenie má zase velmi bizarní tělesné projevy. Pacient dlouho leží bez pohnutí jako deska nebo sedí a houpe se. Život mu může ohrozit, pokud přestane přijímat potravu.

Co přesně tedy je schizofrenie?

Je to chronické duševní onemocnění, které se projevuje zejména poruchou myšlení, vnímání, emotivity a osobnosti. Co to znamená? Pokusíme se tedy vysvětlovat co nejjednodušším způsobem, na příkladech, přičemž jsme si vědomi, že vynecháme množství informací.

Při poruše myšlení není pacient schopen vytvářet obsahově pravdivé myšlenky, je narušena schopnost abstraktně myslet. Pacient tedy může být přesvědčen, že ho po nocích navštěvují mimozemšťané (a nyní píšeme v úplné vážnosti) nebo že je, např. soused odposlouchává přes zeď. Tyto nepravdy, kterým pacient věří, nazýváme bludy. Nikdy mimozemšťana ani souseda neviděli, nemají zkrátka žádný důvod věřit, že se to opravdu děje, ale i tak jsou o tom přesvědčeni.

Když má schizofrenik halucinace…

Porucha vnímání znamená, že pacient vnímá některým smyslem to, co ve skutečnosti neexistuje. Tento symptom odborně nazýváme halucinace. Pokud si pacient uvědomí nereálnost toho, co vnímá, mluvíme již o pseudohalucinace. U schizofreniků jde nejčastěji o sluchové halucinace, které nazývají hlasy. Pacienti popisují, že slyší lidi, které nevidí. Hlasy mohou mít různý charakter, mohou pacientovi něco přikazovat, mohou se mu vysmívat, mohou mu dávat rady, nebo se mohou pouze mluvit mezi sebou. Schizofrenici tyto hlasy slyší stejně zřetelně, jako slyšíte vy někoho mluvit. Jiné formy halucinací jsou vizuální, kdy pacienti vidí něco, co neexistuje, chuťové, atd. pro každý smysl.

Poruchy emotivity je velmi široká téma, často jde, v případě schizofrenie, o postupné citové vyhasínání, které končí až emoční plochostí. Pacienti tedy mají narušený vztah k realitě, žijí uzavřený ve svém světě, ve kterém bludy a halucinace nahrazují objektivní realitu. Tento narušený vztah k realitě nazýváme autismem a jde o jeden ze základních příznaků schizofrenie. Pacienti se schizofrenií zažívají období relativního klidu, které jsou přerušované psychotickými záchvaty. Ve fázi ataku je pacient v takovém stavu, kdy se všechny příznaky schizofrenie naplno projeví a pacient není schopen rozlišovat mezi realitou a bludy. Ataky trvají různě dlouho, pacienti si nemusí pamatovat co dělali, kde byli.

Existuje několik typů schizofrenie, až 90% tvoří tzv. paranoidní schizofrenie, která se projevuje hlavně bludy a halucinacemi. Jak z názvu vyplývá, bludy jsou hlavně paranoidní, pacient má najednou pocit, že se kolem něj něco děje, něco, co mu uškodí. Například pacient nabyl na ulici pocit, že ho chtějí unést kolemjdoucí lidé a proto utekl do obchodu, kde si koupil klobouk na zamaskování. Jiný pacient zase slyšel jak na něj všichni na ulici nadávají, jak se mu smějí, dokonce i když byl doma slyšel přes stěny, jak ho pomlouvají sousedé.

Co je spouštěčem schizofrenie?

Přesný spouštěč zatím znám není. V dnešní době se však předpokládá, že jde o kombinaci genetických předpokladů a prostředí, ve kterém žijeme, či návyků, které provádíme. Nejčastěji se první atak schizofrenie objeví v pubertě nebo rané dospělosti (do 30 let). K riziku mimořádně přispívá i první experimentování se zakázanými látkami, jako je rekreační kouření marihuany, které častokrát mnozí obhajují. Bylo přitom prokázáno, že marihuana vyvolává halucinace, které mohou být vstupní branou do schizofrenie. Riziko rozvoje schizofrenie se zvyšuje i při oslabené rodinné vazbě – u některých mladých lidí je spouštěčem první odchod z domu (například na střední nebo vysokou školu), či tragédie v rodině.

Schizofrenie a její příznaky

Sluchové halucinace. Nejsou to povětšinou celé věty, jsou to jednotlivá slova, nadávky, komentáře. Při paranoidní formě si pacient neuvědomuje, že je nemocný, ale uvědomuje si strach. Ten strach je pro něj skutečný, halucinace jsou pro něj skutečné a pak jsou pro něj nevyvratitelné. Zvláště nebezpečné jsou případy, kdy halucinace nutí schizofrenika, aby někomu ublížil. A nemusí to být pouze slovní nátlak – některé děti udávaly, že halucinace jim fyzicky ubližují (například je koušou nebo škrábou), a to do té doby, dokud neublíží někomu jinému. Halucinace nemusí vypadat jako skutečné postavy – mohou mít tvar čísel či bizarních jevů.

Schizofrenie a doporučená strava

Strava může mít také na projevy schizofrenie vliv. Zde je doporučená strava:

1. Vyloučit veškerý bílý cukr, sladkosti, používat jedině melasu nebo med.
2. Vyloučit VŠECHNU bílou mouku a výrobky z ní (gluten je známý neurotoxin). Omezit i ostatní obiloviny
3. Omezit případně vyloučit červené maso, mléko, sýry (kromě tvarohu)
4. Pít 2 litry čisté nesycené nebublinkové vody denně + nějaké 2 bylinné čaje.
5. Velmi se doporučuje pohyb, plavání apod.
6. Jíst hodně syrového ovoce, zeleniny, sušeného ovoce, semena, čerstvé ryby …
7. 10g vitaminu C pH neutrálního denně
8. 5-8 tablet B50 komplex (silná forma B komplex)
9. Niacin 1000-3000 mg denně
10. Rybí oleje nebo lněný olej je také doporučený
11. Lugolův roztok jodidu draselného kapat 4 kapky do vody a jednu kapku natřít pod štítnou žlázu
12. Betain HCL 3 tablety s každým jídlem
13. Doporučuje se i multiminerálový / vitaminový komplex

Sponzorováno

Kdy se schizofrenií navštívit lékaře?

Pokud se u vás objevuje stres, nechce se vám setkávat se s lidmi, nebo pociťujete pozitivní nebo negativní příznaky schizofrenie, vyhledejte co nejdříve lékaře. Nejde sice ještě o schizofrenii, ale jste v riziku, že u vás vypukne. Lékař vás bude pozorovat, případně vám nabídne terapeutické sezení, na základě kterých dokáže určit, zda je stav přechodný, nebo jde o schizofrenii, resp. jiná onemocnění, které se s ní mohou prolínat – například úzkost, deprese či závislost na drogách.

Diagnostika schizofrenie

V psychiatrii, na rozdíl od ostatních medicínských oborů, nemáme žádné laboratorní vyšetření, které by ukazovaly nebo vylučovaly onemocnění. Schizofrenie není organického původu, to znamená, že všechny krevní parametry, všechna vyšetření (kromě psychiatrického) jsou v pořádku. Určení diagnózy spočívá v důkladném vyšetření pacienta a v celkovém zhodnocení duševního stavu. Psychiatrovi pomáhají diagnostická kritéria, které popisují charakteristické symptomy, trvání nemoci a sociální a pracovní kompetenci. Psychotický stav musí trvat déle než měsíc. Je třeba vyloučit jiné psychotické onemocnění, jako např. bipolární poruchu, schizoafektivní poruchu. Velmi důležité je vyloučit organické duševní poruchy, které imitují schizofrenii (hypertyreóza, infekce, metabolické poruchy, demence, některé autoimunitní onemocnění …) Zejména v případě prvního psychotického ataku je těžké jednoznačně určit, která nemoc je na příčině. Diagnostika proto trvá někdy i velmi dlouho.

Zobrazovací vyšetření mohou ukázat rozšířený komorový systém, redukovaný objem mozku, odlišný tvar corpus callosum, scintigraficky můžeme dokázat relativní frontální hypoaktivitu, biopticky bychom mohli najít porušenou cytoarchitektoniku mozku, ale tyto metody se v diagnostice nepoužívají.

Jak se schizofrenie léčí?

Při atacích je třeba pacienta hospitalizovat. Jelikož je pacient během ataku ve stavu psychózy, není svéprávný a může být hospitalizován a léčen i když vyjadřuje nesouhlas. Terapie spočívá v první řadě v antipsychotik (neuroleptika podle starého názvu).

Jde o skupinu léků, které ovlivňují hladinu některých molekul (dopamin, serotonin) v mozku. Prvním lékem byl chlorpromazin, látka která snižuje hladinu dopaminu v mozku. Její objev se považuje za největší přínos v psychiatrii, který dramaticky zlepšuje stav pacientů. Přípravek nahradil psychochirurgii (dělali se malé operace na mozku v částech, o nichž se předpokládalo, že vyvolávají onemocnění), či inzulínovou šokovou terapii (vpíchnutím inzulínu se uměle navodil hypoglykemický šok). Naneštěstí látka účinkuje v celém mozku, i v částech, které ovlivňovat nechceme, proto měli pacienti často závažné vedlejší účinky, tzv. Parkinson-like symptomy (Parkinsonova choroba vzniká právě při nedostatku dopaminu v části mozku, kterou nazýváme substantia nigra).

V současnosti už máme druhou generaci antipsychotik (olanzapin, risperidon, …), které výrazně snížily výskyt nežádoucích účinků, právě díky tomu, že účinkují i na hladinu serotoninu. Proč ovlivňujeme hladiny těchto látek? Protože i když příčinu onemocnění nevyléčí, dokážeme udržovat pacienta ve stabilizovaném stavu a zlepšit kvalitu jeho života. Neurochemické zobrazovací studie prokázaly právě úbytek dopaminu v mozku.

Medikamentózní terapie je dlouhodobá a je důležité ji dodržovat. Při resistentním onemocnění, při stavu agitovanosti, hrozící sebevraždě, a jiných, přichází na řadu elektrokonvulzivní terapie. Navzdory všeobecnému tvrzení je tato metoda poměrně bezpečná a účinná. Pacient je uspán, jsou mu podány léky, které zabrání bolestivým křečím nebo jiným nežádoucím účinkům. Postup a dojmy pacientky si můžete prohlédnout v tomto videu.

Nový lék na schizofrenii a Alzheimerovou chorobu

V roce 2010 Americká farmaceutická společnost Eli Lilly přinesla pacientům nový lék, který je registrován na udržovací léčbu schizofrenie. Jde o depotní formu osvědčeného antipsychotik olanzapin. Přípravek je určen pro dospělé schizofrenní pacienty, kteří mají problémy s pravidelným užíváním perorální antipsychotické léčby a jsou ohroženi relapsem schizofrenie. Stejná společnost v loňském roce představila nový lék, který možná zastaví Alzheimerovu chorobu. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou i odborná veřejnost netrpělivě čekají na výsledky lékařské konference ve Washingtonu. Teoreticky by lék Solanezumab měl zabránit tomu, aby se v mozku ukládaly patologické proteiny. Ty totiž následně způsobují rozpad nervových buněk, což se na člověku projeví jako postupující demence.

Jsou schizofrenici nebezpeční?

Mohou být. Většinou ale pro sebe a ne pro okolí. Opět, častá domněnka, že jde o maniaky, kteří jsou schopni čehokoli, je velmi mylná. Sebevražedné jednání je hlavně na začátku onemocnění. Pohybuje se mezi 20 – 40%, což ale neznamená, že sebevraždu dokonají do konce. V případě, že jednají trestně, nenesou pacienti za své jednání žádnou odpovědnost, protože jednali pod vlivem nemoci, ne dobrovolně, ne vědomě.

Schizofrenie, ale i jiné duševní onemocnění, jsou v současnosti poměrně časté. Společnost by měla šířit povědomí o těchto nemocech, demystifikovat jejich a snažit se vytvářet prostředí, ve kterém budou mít pacienti lepší prognózu.

Na závěr se mrkněte na video, které se snaží ukázat, jaké to je být schizofrenik (pod článkem).

Co si o schizofrenii ještě přečíst?

VIDEO: Jaké je to být schizofrenik?

VIDEO: Jak vypadá schizofrenie?

Sponzorováno

Studie a zdroje článku

Treatment outcomes in schizophrenia: qualitative study of the views of family carers Autoři: Joanne Lloyd, Helen Lloyd, Ray Fitzpatrick

Sponzorováno

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.