Ředkvička, ředkev a zdraví – mají více vitamínu C než citron 4.74/5 (19)



Ředkvička, ředkev a zdravíBílá, černá, červená, žlutá, fialová, dvoubarevná, to všechno jsou barvy ředkviček. Ti, co mají skleník, ji už určitě křupou.

Starší sestrou ředkvičky je ředkev. Rozdíl je v původu – ředkev patří mezi nejstarší kulturní rostliny. V Číně se pěstovala již ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Ředkvičku známe pouze od 16. století.

Chutná i léčivá – to je ředkvička

Ředkev i ředkvička mají vysokou dietetickou hodnotu pro vysoký obsah silic, minerálních látek a vitamínu B a C. Kromě vysokého podílu vody ředkvička obsahuje vápník, draslík, fosfor a síru, která jí dodává charakteristický zápach. Jejich předností je, že se konzumují v syrovém stavu. Podporují trávení, jsou mírně močopudné. Dlouhá bílá ředkev připomíná více ředkev než ředkvičku. Nedejte se zmýlit tvarem, je to ředkvička. Jedinou nevýhodou této zeleniny je, že bulvy se mohou stát zásobárnou nežádoucích dusičnanů. Proto opatrně s dávkami hnojiva.

Výjimečná černá ředkev

Černá ředkev je velmi známá v lidovém léčitelství a její léčivé účinky uznává i moderní medicína. Obsahuje širokou škálu životně důležitých látek. V syrovém stavu obsahuje více vitamínu C, než citron. Kromě něj obsahuje i vysoké množství vitamínu E, B1, B2, B6 a beta-karoten.

K léčebným účelům se používá šťáva, která výrazně podporuje tvorbu žluče, zlepšuje funkci jater a pomáhá rozpouštět žlučové kameny. Čistí organismus a obnovuje jeho funkce. Smíchaná s medem se odnepaměti využívala při léčbě zánětů dýchacích cest. Velmi zajímavý je účinek šťávy na mastící se vlasy, při tvorbě lupů a proti nadměrnému vylučování mazu pokožkou. Naopak není vhodná pro osoby trpící průjmem, žaludečními a dvanácterníku či zvětšenou štítnou žlázou.

Ředkvičky obsahují i mnoho vlákniny, která stimuluje peristaltiku střev, čistí je od usazených toxinů a působí proti zácpě. Je tedy zdravé je konzumovat jako předkrm těžších pokrmů nebo přesnídávku mezi hlavními jídly. Působí i mírně močopudně, a navíc jsou nízkokalorické, jsou tedy rozhodně skvělou součástí zdravé diety v každém věku.

Významný je také obsah již zmíněných hořčičných olejů a silic. Tyto složky si vytvořila rostlina na obranu před plísněmi a bakteriemi. Nicméně, stejně tak příznivě působí po konzumaci této zeleniny i v našem žaludečním traktu. I zde působí proti bakteriím či plísním. Bakterie by mohly způsobit řadu nežádoucích účinků – průjmy, nadýmání či žaludeční problémy.

Oleje působí antisepticky v oblasti sliznice ústní dutiny a nosohltanu. Silice obsahující molekulu síry pomáhají v případě infekcí žaludku a zlepšují peristaltiku (zde pomáhá i obsažená vláknina).

Díky obsahu vitamínu C podporují i imunitu. I další prvky působí pozitivně – vápník napomáhá při stavbě kostí a chrupavek, draslík pozitivně ovlivňuje stav srdečního svalu. Beta karoten má, jak známo, příznivý vliv na oči. Ředkvičky díky své nízké kalorické hodnotě a obsahu vlákniny jsou vhodným doplňkem každé diety.

Jak pěstovat ředkev a ředkvičky

Ředkev i ředkvička potřebují na růst dobrou závlahu, půdu zásobenou přístupnými živinami a dostatek světla. Ředkev je na rozdíl od ředkvičky mohutnější co do tvarů i chuti. Známé jsou odrůdy s červenou, bílou i černou slupkou a druhy letní a podzimně-zimní ředkev. Výrazný rozdíl je ve vegetačním období od setí do sklizně. U ředkvičky je to šest až sedm týdnů, u ředkve osm až deset týdnů.

Ředkvičky vysévejte pouze do hloubky jeden až jeden a půl centimetru, ředkev tři centimetry. Rozdíl je i v přípravě půdy před setím. Půdu pod ředkvičky nakypřete pouze povrchově, do hloubky asi dva centimetry, ředkev vyžaduje hlubší prokypření, na délku kořenů. Včasným jednocením získá každá rostlina dostatečný prostor pro růst. Ředkvičky jsou vhodné pouze k okamžité konzumaci, zimní odrůdy ředkve se mohou i dlouhodobě skladovat. Ředkvička i ředkev mají bohaté uplatnění v teplé i studené kuchyni. Jsou vhodné do pomazánek i zeleninových salátů.

Náš tip: Ředkvičková smaženice

Na jednu porci budeme potřebovat asi 10 kusů ředkviček, menší cibulku, olej nebo máslo, dvě vajíčka, podle chuti sůl, pepř, kmín. Na oleji osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli. Přidáme ředkvičky nakrájíme na kolečka, dochutíme solí a kořením. Přikryté dusíme 10-15 minut. Pak přidáme vajíčka a mícháme do ztuhnutí. Vysypeme na talíř, ozdobíme pažitkou, paprikou či okurkou a dobrou chuť! Ještě dobrá rada – udušené ředkvičky můžeme uskladnit v mrazáku na zimu jako hříbky.

VIDEO: Ředkvička proti bakteriím a plísním: dvě zásady

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva