Synkopa – co je to a kdy nastává? 4.67/5 (6)



Synkopa je důsledkem přechodného snížení prokrvení mozku v oblastech kontrolujících stav vědomí.

Synkopa je důsledkem přechodného snížení prokrvení mozku v oblastech kontrolujících stav vědomí.

Co je synkopa

Synkopa není onemocnění samo o sobě, ale jde o symptom (příznak), který je definován jako náhlá, krátkodobá ztráta vědomí, vedoucí obvykle k pádu. Následná úprava vědomí je spontánní, úplná a obvykle také rychlá. Tím se synkopa liší od stavů, jako je oběhová zástava, kóma nebo epilepsie.

Proč dochází ke ztrátě vědomí?

Synkopa je důsledkem přechodného snížení prokrvení mozku v oblastech kontrolujících stav vědomí. Z toho vyplývá, že jakákoliv porucha celkového prokrvení mozku může vést ke krátkodobé ztrátě vědomí. V praxi jde nejčastěji o snížený přítok krve do srdce při poruše nervové kontroly srdce a cév. Méně často jde o pokles krevního tlaku při poruše průtoku krve srdcem, nebo v důsledku srdečních arytmií. Vzácně může jít o krátkou poruchu prokrvení mozku při postižení cév, zásobujících horní končetinu a mozek.

Ne každá porucha vědomí je však synkopou. Řada stavů může synkopu připomínat, a to ze dvou rozdílných důvodů: jednak skutečnou ztrátou vědomí, která však má jinou příčinu než snížené prokrvení mozku (příkladem může být epilepsie nebo snížená hladina cukru v krvi, tzv. hypoglykémie), jindy může jít o zdánlivou ztrátu vědomí – například z psychických příčin.

Synkopa je však vždy alarmující příznak, který může být zcela benigní u běžných mdlob při delším stání, odběru krve atd. až po závažný příznak, svědčící o životě ohrožující arytmii nebo jiném onemocnění srdce.

Synkopa se tedy může vyskytnout u zcela zdravého člověka – a dokonce se u něj vyskytuje nejčastěji. Příčinou je vlastně vystupňovaná reakce organismu na změny náplně cév a srdce navozené některými podněty (pohled na krev, strach, atd.). Tomu se říká běžná mdloba neboli vazovagální reakce. K tomu může dojít buď ojediněle a jen za určitých podmínek. Jsou však pacienti, kteří mají k této reakci výrazně větší sklon a omdlévají častěji. Sklon k této reakci se dá otestovat tzv. testem na nakloněné rovině (tilt test). Tehdy se pacient sklopí na speciálním stole do 60º sklonu a ponechá se zhruba půl hodiny v tomto polostoji, připevněn popruhy, aby při omdlení nespadl. Tato poloha vede k hromadění krve v nohách a snížení přítoku krve k srdci. To způsobuje nadměrné pumpování srdce, podráždění receptorů na mechanický tah v srdci a reflexní cestou roztažení cév v těle s poklesem tlaku a zpomalením srdeční činnosti. Výsledkem je mdloba. Po návratu zpět do polohy vleže se ihned pacient probere.

Závažná srdeční onemocnění projevující se synkopou

Synkopa může být prvním příznakem některých srdečních chorob.

Jednak je to jeden z příznaků srdečních arytmií neboli poruch srdečního rytmu. Pokud například dojde k přechodné poruše tvorby elektrických vzruchů v srdci a několikavteřinovému vynechání srdeční činnosti, projeví se to obvykle zatočením hlavy a případně synkopou. K podobné situaci může dojít při porušeném vedení vzruchů v srdci. Krevní tlak může výrazně poklesnout i při rychlých poruchách rytmu, jako jsou komorové nebo jiné tachykardie.

Druhou velkou skupinou srdečních příčin jsou onemocnění spojená s překážkou v proudění krve v srdci. Synkopa je častým příznakem zúžení aortální chlopně, onemocnění nazývaného hypertrofická obstrukční kardiomyopatie, významné plicní embolie, některých nádorů srdce atd.

Vždy je nutno uvažovat o srdeční příčině na prvním místě tam, kde je již známé onemocnění srdce jako proběhlý infarkt, známá kardiomyopatie, chlopenní vada, vrozená srdeční vada atd. Podobně je nutno uvažovat o srdeční příčině u stavů po operacích srdce, jako je náhrada chlopně. O srdečním onemocněním svědčí synkopa při tělesné zátěži (běhu, chůzi atd.), nebo synkopa vsedě nebo vleže. To se týká i stavu, kdy mdlobě předchází bolest na prsou nebo rychlé bušení srdce.

Synkopa je velmi častá. Opakovaná synkopa se vyskytuje až u 3 % dospělých a tvoří okolo 2-3 % všech akutních vyšetření v příjmových ambulancích nemocnic a 1-6 % všech hospitalizací. Vyšetřování pacientů se synkopami je velmi nákladné.

První pomoc a vyšetření

Pokud dojde k náhlé ztrátě vědomí s pádem na zem, je nezbytné ponechat postiženého v horizontální poloze a nesnažit se jej zvedat. Je potřeba ověřit, zda nejde o oběhovou zástavu, kdy je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci. Pacient se synkopou obvykle velmi rychle nabude vědomí a začne reagovat. Kromě toho má hmatný pulz na krčních tepnách a spontánně dýchá. Tehdy je nejlépe ponechat jej ponechat pár minut vleže a zvednout nohy nahoru.

Pokud je příčinou synkopy porucha tvorby nebo vedení elektrických vzruchů v srdci a toto je zdokumentováno na EKG křivce, je možné pacienta ihned léčit – pomocí implantace kardiostimulátoru.

Jiným příkladem je synkopa při zúžené aortální chlopni, kdy je po přijetí ověřena diagnóza pomocí echokardiografie a pacientovi je doporučeno podstoupit operační výkon, při kterém je mu nahrazena poškozená chlopeň umělou.

Mnohem častější je však situace, kdy příčina jasná není a pacienta je nutno podrobně vyšetřit. Vyšetření sin klade za cíl potvrdit nebo vyloučit srdeční onemocnění pomocí celé série vyšetření. Postupuje se od neinvazivních, jako je echokardiografie, až po invazivní, jako je nástřik koronárních tepen kontrastní látkou (tzv. koronarografie) nebo elektrofyziologické vyšetření, kdy se do srdce zavádí několik katétrů k posouzení možnosti vyvolat některé arytmie. Při podezření na synkopu podmíněnou reflexně, kdy je příčinou nadměrná citlivost srdce a cév, lze použít tzv. tilt test, při kterém se pacient sklápí do polostíne, aby se vyprovokovala synkopa za současné monitorace EKG.

V případě, že se neobjasní příčina synkopy, je možné implantovat pod kůži na hrudníku malý záznamník. Ten slouží k zachycení EKG signálu v případě mdlob nebo při zjevných abnormalitách, jako jsou dlouhé pauzy nebo rychlý rytmus. EKG lze z přístroje získat pomocí programovacího zařízení přes kůži, podobně jako se programují kardiostimulátory. Přístroj může být ponechán po dobu delší než jeden rok.

Léčba synkopy

Samozřejmě záleží na příčině synkopy. Pokud je odstranitelná, je u pacienta léčena její příčina. Příkladem je nahrazení zúžené aortální chlopně, implantace kardiostimulátoru v případě pomalých srdečních rytmů, chirurgická úprava vrozených vad atd. Pokud je prokázána synkopa důsledku poruchy regulace činnosti srdce a cév, je důležité pacientovi vysvětlit nezhoubnou povahu synkopy a probrat s ním, ve kterých situacích k mdlobě dochází. Často pomáhá i zvýšený příjem tekutin a soli. V případě opakování synkop je možné užívání některých léků, které buď stahují cévy a zvyšují krevní tlak nebo tlumí nadměrnou aktivitu srdce a cév.

Použití kardiostimulátoru

Kardiostimulátor se používá vždy tam, kde příčinou synkopy je bradyarytmie. Mnohem méně často se používá při synkopách u jinak zdravého srdce, kde příčinou je porucha regulace činnosti srdce a cév, a to pouze tehdy, kdy se při monitorování EKG nebo na tilt testu prokáží dlouhé pauzy v srdeční činnosti. Tehdy může stimulátor zabránit pauzám a snížit tak riziko vzniku synkopy. Jindy může být synkopa navozena léky, které snižují krevní tlak. Ty je poté potřeba vysadit, nebo snížit jejich dávkování.

V případě, že jde o reflexně podmíněnou synkopu z poruchy regulace činnosti srdce a cév, pacient se vyšetřuje ambulantně. Indikací k hospitalizaci je podezření na srdeční onemocnění nebo známé srdeční onemocnění, dále EKG abnormity vysvětlující synkopu, synkopa při námaze nebo vleže, synkopa s úrazem atd.

Pacienti jsou nejčastěji hospitalizování na interních odděleních, případně přímo na kardiologických odděleních. Někdy je pacient nejdříve přijat na neurologickém pracovišti nebo na chirurgii, zejména po úrazu. Evropská kardiologická společnost doporučuje, aby se specializovaná ambulance nacházela v každé větší nemocnici. Ta by měla mít za úkol koordinaci vyšetřování a léčby nemocných se synkopami a předcházet tak zbytečným vyšetřením. Takto lze rovněž ušetřit řadu finančních prostředků.

Co si dále přečíst na toto téma?

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Hodnocení příspěvku

Autorem článku je naše redakce

Tým rehabilitace.info (více o nás)

 

Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva