Srdeční infarkt (Infarkt myokardu) – příčiny, příznaky a léčba 4.72/5 (29)

Silná bolest vystřelující do hrudníku, nevolnost, studený pot, ztížené dýchání … A k tomu se přidruží i strach ze smrti. Oprávněně. Infarkt myokardu a srdečně-cévní onemocnění jsou život ohrožující stav, ročně něj umírají sta tisíce lidí. Co se týče kardiovaskulárních onemocnění, Češi jsou na tom velmi špatně. Ze všech úmrtí tvoří přes 50 procent právě onemocnění srdce a cév. Jedna z forem ischemické choroby srdeční je infarkt myokardu. Jeho výskyt se bohužel v České republice v posledních letech výrazněji nesnižuje.

Příznaky rsdečního infarktu

• Intenzivní bolest nebo pocit tlaku za hrudní kostí, která trvá déle než 15 minut. Někdy se bolest může objevit v oblasti žaludku nebo v zádech.
• Bolest vystřeluje z hrudníku do ramene, ruce, zad a čelisti.
• Dušnost, někdy i mdloby.
• Nevolnost, zvracení, intenzivní pocení a úzkost.

Rizikové faktory

Rozdělujeme je do dvou kategorií – na ty, které nemůžeme ovlivnit a ty, které můžeme zmírnit nebo zcela odstranit změnou životního stylu.

K neovlivnitelných faktorům patří:

• Vyšší věk – více než polovina srdečních infarktů a 80% smrtelných případů vzniká po padesátce.
• Dědičnost – pravděpodobnost vzniku infarktu v mladším věku zvyšuje výskyt podobného infarktu u příbuzných mladších 50 let.
• Pohlaví – onemocnění srdce a cév jsou hlavní příčinou úmrtí u mužů i žen, ale u mužů se vyskytují v mladším věku. Po přechodu se však výskyt infarktu u žen zvyšuje a kolem 60.-65. roce se pravděpodobnost vyrovnává.

K ovlivnitelným faktorům patří:

• Vysoký krevní tlak – hodnoty jsou trvale vyšší než 140/90 Hg.
• Vysoká hladina cholesterolu v krvi – více než 4,6 mmol / litr.
• Cukrovka – zejména druhého typu, který vzniká v dospělosti.
• Kouření – podle odhadů způsobuje na 30-40% úmrtí srdeční infarkt.
• Obezita

Další rizikové faktory představují sedavý způsob života, stres, vysoká hladina homocysteinu a fibrinogenu.

Průběh srdečního infarktu

Srdeční infarkt vzniká zánikem různě velké části srdeční svaloviny a nedostatkem kyslíku při ucpání některé z větví koronárních tepen. Vždy jsou při tom porušeny i elektrické vlastnosti srdce a mohou vznikat arytmie, někdy dokonce smrtelné.

Prognóza je lepší, pokud je postižena pouze malá část svaloviny, zejména vzadu a vpravo a není poškozený systém zodpovědný za srdeční rytmus. Nejhorší jsou infarkty levé komory, která zajišťuje rozvod krve do celého organismu. Infarkt, který postihuje 40 a více procent srdeční svaloviny, vede obecně k invaliditě nebo smrti.

Co dělat při infarktu?

Při objevení se prvních příznaků, volejte záchrannou službu (č. 155 nebo 112). Nechoďte k lékaři sami, ani neztrácejte čas voláním svého lékaře. Těm, kteří odkládají volání a berou pilulky proti pálení žáhy nebo čekají, dokud je bolest nepřejde, často hrozí smrt. Pokud i přežijí, mohou mít trvale poškozené srdce, které by se při včasném poskytnutí odborné pomoci dalo zachránit.

Zatímco přijede sanitka, polkněte acylpyrin s malým množstvím tekutiny a pokud máte nitroglycerin, užijte jej podle návodu. Acylpyrin zabrání další tvorbě trombu, nitroglycerin rozšiřuje cévy a snižuje nároky na činnost srdce. Rozhodně nic nejezte ani nepijte!

Léčba infarktu

Záchranná služba zkontroluje základní životní funkce (EKG, puls, krevní tlak, dýchání a stav vědomí). Lékař začne s léčbou již na místě a cestou do nemocnice. Po přijetí se provede další EKG a odběry krve. Dalším vyšetřením bývá echokardiogram a angiografie. Pak obvykle následuje další léčba.

Léky a infarkt

Na potlačení bolesti a úzkosti se podává morfin nebo jiný opioid, nitroglycerin a léky na uklidnění. Trubičkou do nosu nebo obličejovou maskou se aplikuje kyslík a podávají se léky na prevenci dalšího vzniku krevní sraženiny.

Infarkt a operace

Používají se dvě základní metody:

Angioplastika – malým řezem v třísle pod kontrolou rentgenu se zavede tenká hadička (katetr) přes stehenní tepnu až k postiženému místu koronární artérie. Katétr má na konci nafukovací balónek. Jeho nafouknutím se postižený úsek rozšíří a obnoví se zásobování krví. Jindy je třeba zavést tenkou spirálku (stent), která zabrání opětovnému zúžení cévy. Výkon se musí udělat co nejdříve po vzniku infarktu.

Srdeční bypass – je metoda, při které se zúžený úsek přemostí zdravou tepnou, odebranou z jiného místa těla. Operace se provádí zpravidla až v období rekonvalescence nebo preventivně, pokud se u pacienta s ischemickou chorobou srdeční při angiografii zjistí zúžení koronárních cév.

Rekonvalescence a rehabilitace po infarktu

Pacienti by měli co nejdříve vstát z lůžka a pohybovat se. Obvykle jsou po týdnu propuštění a zařazení do kardiologického programu, který obsahuje soubor vybraných cviků, poučení o způsobu stravování, doporučení týkající se životosprávy a celkovou osvětu.

Prevence infarktu

Úmrtnost na infarkt se za posledních 30 let snížila na polovinu, i díky následujícím opatřením:

• Snížení vysoké hladiny cholesterolu, vysokého krevního tlaku a léčbě cukrovky.
• Dlouhodobé užívání malých dávek kyseliny acetylsalicylové (Anopyrin).
• Zákaz kouření.
• Cvičení nejméně 20-30 minut denně 3-4 krát týdně.

UPOZORNĚNÍ NA KONEC

U žen se infarkt častěji projevuje bolestí v nadbřišku a v zádech, a ne na prsou jako u mužů. Možná proto vyhledávají lékařskou pomoc mnohem později. Ženy by měly mít více informací o nemoci, která je nejčastější příčinou jejich smrti, naučit se rozeznávat její příznaky a včas volat záchrannou službu.

Co si dále o infarktu přečíst?

• Rehabilitace po infarktu – jak na to?
• Přečtěte si další informace o prevenci proti infarktu myokardu.

VIDEO: Život po infarktu – otázky a odpovědi

VIDEO: Infarkt myokardu – příčiny, příznaky

Zdroje článku a studie

• Zotavení po infarktu: kvalitativní studie zkušeností laiků Autorka: Susan Gregory
• Studie o infarktu Soubor 33 studií o srdečním infarktu

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidské srdce

Přečtěte si také naše další články