Obsah článku
- Prefrontální syndrom (někdy také nazývaný syndrom čelního laloku nebo frontální syndrom) je soubor příznaků, které vznikají při poškození prefrontální kůry mozku (čelního laloku) – tedy části mozku v přední oblasti čelního laloku, za čelem.
- Prefrontální kůra mozku je zodpovědná za tzv. výkonné funkce, tedy za plánování a organizaci činností, rozhodování, kontrolu emocí a chování.
Co je to prefrontální syndrom?
Prefrontální syndrom je relativně vzácný a komplexní neuropsychologický stav charakterizovaný řadou kognitivních, behaviorálních a emocionálních symptomů vyplývajících z poškození frontálních a prefrontálních laloků mozku. Tyto laloky jsou klíčové pro výkonné funkce, včetně rozhodování, inhibice, sociálního chování či emoční regulace. Poškození frontálních laloků proto může významně ovlivnit osobnost, chování a kognitivní schopnosti jedince, což vede k hlubokým změnám v kvalitě jeho života.
Historický kontext prefrontálního syndromu lze vysledovat až ke slavnému případu Phinease Gage v polovině 19. století. Gage byl železniční dělník, který přežil nehodu, kdy mu přední částí lebky prošla velká železná tyč a poškodila frontální laloky. Uvádí se, že po nehodě Gageova osobnost a chování prošly dramatickými změnami. Byl impulzivnější, uvolněnější a „už to prostě nebyl ten Gage“. Tyto zprávy poskytly nejstarší důkazy o roli čelních laloků v osobnosti a sociálním chování. Tento případ, mimo jiné, položil základy pro pochopení kritických funkcí čelních laloků a důsledků jejich poškození.
Anatomie mozku a kde je čelní lalok
Prefrontální syndrom je tedy neurologický a psychologický stav, který vzniká v důsledku poškození prefrontální kůry mozku – tedy přední části čelního laloku, která hraje zásadní roli v řízení lidského chování, emocí, plánování a rozhodování.
Funkce prefrontální kůry
Prefrontální oblast mozku je centrem tzv. výkonných funkcí, které jsou:
- Plánování a organizaci činností
- Sebeovládání a regulaci emocí
- Soustředění a pozornost
- Empatii a sociální vnímání
- Schopnost učit se z chyb a odhadovat důsledky činů
Příznaky prefrontálního syndromu
Klinicky se prefrontální syndrom projevuje řadou symptomů spojených společným tématem exekutivní dysregulace. Mezi ně může patřit dramatické změny osobnosti, špatný úsudek, nevhodné nebo riskantní chování, nedostatek kontroly impulzů, změny sexuálního zájmu a emoční výbuchy. Mohou také způsobit depresivní příznaky, jako je nedostatek motivace a apatie. Prefrontální syndrom může také ovlivnit kognitivní funkce, což vede k obtížím s řešením problémů, špatnému soustředění, špatnému plánování a prováděním úkolů. Pokud je poškození dostatečně rozsáhlé, aby postihlo i další oblasti mozku, mohou se objevit i fyzické příznaky. Patří mezi ně hemiparéza, problémy s motorickými pohyby a problémy s řečí nebo psaním.
Příznaky se hodně liší v závislosti na přesné lokalizaci a rozsahu poškození, ale často jsou následující:
1. Poruchy osobnosti a chování
- Ztráta sebekontroly a impulzivita
- Nevhodné sociální chování (vulgarita, bezohlednost)
- Apatie nebo naopak nadměrná aktivita
- Narušená emoční stabilita
2. Poruchy kognitivních funkcí
- Problémy s plánováním a organizací
- Snížená pozornost a neschopnost se soustředit
- Rigidní, nepružné myšlení
- Nezodpovědné rozhodování
3. Poruchy motivace
- Ztráta zájmu o dění kolem sebe (abulie)
- Neschopnost začít jakoukoli činnost bez podnětu
4. Poruchy řeči a vyjadřování
- Chaotická nebo naopak velmi chudá řeč
- Narušená schopnost logického vyjadřování
Běžné příčiny prefrontálního syndromu
Existuje mnoho způsobů, jak může být funkce čelních laloků narušena. Mezi nejčastější příčiny patří:
Traumatické poranění mozku
Čelní laloky jsou jednou ze dvou oblastí mozku, které jsou při poranění hlavy (bohužel) nejčastěji poškozeny. Čím závažnější je poranění, tím větší počet symptomů a problémů se u člověka pravděpodobně objeví. Slavný případ Phinease Gage, ačkoli je dramatickým příkladem, je dobrou ilustrací toho, co se s touto částí mozku může stát po vážném zranění.
Sponzorováno
V polovině 19. století byl pan Gage oblíbeným a příjemným mužem, který pracoval na instalaci nových železničních kolejí. Jednoho dne, když používal dlouhou pěchovací žehličku k udusání výbušného prachu, prach se vznítil a způsobil, že pěchovací žehlička mu prostřelila tvář, mozek a horní část lebky. Přestože při incidentu přišel o jedno oko, fyzicky přežil. Jeho osobnost však byla jiný příběh. Nehoda ho proměnila z oblíbeného občana v hrubého, bezohledného, podrážděného, sprostého a nevychovaného muže. Nehoda mu značně poškodila čelní laloky.
Cerebrovaskulární onemocnění a mrtvice
V celém těle a mozku máme krevní cévy – kapiláry, žíly a tepny. Onemocnění zvané ateroskleróza (kornatění tepen) je způsobeno hromaděním plaku a dalších látek ve stěnách tepen. To je často důsledkem vysokého cholesterolu, hypertenze, inzulínové rezistence, zánětu nebo kouření, mimo jiné zdravotních problémů. Postupem času tepny ztuhnou, zkřehnou a jsou náchylné k prasknutí a plaky mohou bránit průtoku krve v mozku. Oba procesy mohou způsobit mozkovou mrtvici, která se může vyskytnout v mnoha oblastech mozku, včetně čelních laloků. Výsledné poškození bude záviset na závažnosti a umístění mrtvice.
Nádory mozku
Rakovinný nebo benigní nádor rostoucí uvnitř mozku nebo pod lebkou může ničit nebo poškozovat buňky, vyvíjet tlak na mozkové tkáně nebo způsobit hromadění tekutiny uvnitř lebky a/nebo mozku. Nádory čelního laloku mohou narušovat fungování této části mozku.
Neurodegenerativní onemocnění a další stavy
Ačkoli jsou obvykle klasifikovány jako samostatná kategorie onemocnění, mnoho neurodegenerativních procesů může změnit funkci čelního laloku. Například vaskulární demence, která je důsledkem výše zmíněného poškození cév v mozku, je považována za jednu z nejčastějších příčin symptomů čelního laloku. Čelní laloky mohou zhoršovat i jiné formy demence, stejně jako degenerativní neurologické stavy, jako je Huntingtonova choroba a Parkinsonova choroba. A i když nemusí být nutně degenerativní, infekce mozku a epilepsie čelního laloku mohou také ovlivnit chování, pohyb a myšlenkové procesy spojené s touto částí mozku.
Diagnostika
Diagnostika prefrontálního syndromu vyžaduje komplexní přístup:
- Neurologické vyšetření
- Neuropsychologické testy (pozornost, paměť, plánování, řeč)
- Zobrazovací metody (CT, MRI mozku)
Léčba a přístup k pacientovi
Kromě léků nebo chirurgických zákroků nezbytných k řešení základní příčiny symptomů se léčebné strategie syndromu frontálního laloku liší v závislosti na typu a stupni poškození mozku. Například pokud jsou postiženy motorické oblasti, fyzická rehabilitace může pomoci člověku v maximální možné míře posílit a zlepšit funkčnost nebo se naučit alternativní způsoby pohybu.
Léčba se odvíjí od příčiny poškození a může zahrnovat:
- Rehabilitaci a kognitivní trénink
- Psychoterapii (např. behaviorální terapie). Kognitivně behaviorální terapie k identifikaci negativních myšlenkových vzorců, snížení impulzivity a zvládání vhodného sociálního chování
- Farmakologickou léčbu (např. antidepresiva, stabilizátory nálady)
- Podporu rodiny a vytvoření strukturovaného denního režimu
- Logopedii a jazykovou terapii ke zlepšení schopnosti komunikace, pokud byly tyto funkce poškozeny.
- Ergoterapii, která pomáhá člověku rozvíjet nebo zlepšovat schopnost zapojit se do každodenních činností, jako je oblékání a čištění zubů.
- Kromě toho může mnoha lidem prospět provedení zdravých změn ve stravování. Přechod z jídelníčku s vysokým obsahem cukru, tuku a zpracovaných potravin na stravu s čistými a libovými zdroji bílkovin, dostatkem čerstvých produktů a potravin s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin (jako je losos, vlašské ořechy, chia a lněná semínka) může pomoci podpořit funkci mozku a proces regenerace.
Závěr
Sponzorováno
Prefrontální syndrom výrazně ovlivňuje osobnost a každodenní fungování postiženého jedince. Včasné rozpoznání a správný přístup k léčbě a péči mohou pomoci zmírnit dopad tohoto stavu na kvalitu života pacienta i jeho okolí.
Studie a zdroje článku
- Frontal Lobe Syndrome Autoři: Letitia Pirau; Forshing Lui.
- Zdroj obrázku: rob3000 / depositphotos.com
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidský mozek
Přečtěte si také naše další články