Pedofobie – strach z dětí – příznaky, příčiny a léčba 4.47/5 (15)

• Pedofobie je iracionální a přetrvávající strach z dětí (malých dětí, kojenců, miminek). Lidé trpící touto fobií mohou pociťovat úzkost, paniku nebo strach být v blízkosti dětí nebo dokonce jen pomyšlení na ně.
• Přesná příčina této fobie je stále neznámá, ale může být spojena s traumatickými zážitky zahrnujícími děti nebo negativní výchovou.
• Lidé trpící pedofobií se mohou vyhýbat sociálním situacím nebo místům, kde jsou děti, jako jsou školy, hřiště nebo parky.
• V závažných případech může pedofobie negativně ovlivnit každodenní život a vztahy s ostatními.
• Léčba pedofobie může zahrnovat terapii, medikaci a expoziční terapii. Pro ty, kteří trpí touto fobií, je důležité vyhledat odbornou podporu a léčbu, aby překonali svůj strach a vedli zdravý život.

Pedofobie je nadměrný strach z dětí, kojenců, batolat nebo miminek. Slovo „Pedofobie“ je odvozeno od paidia, což znamená děti, a phobos, což znamená averzi nebo strach. Slova pedofobie a pediofobie jsou často zaměňována za sebe, ale stejný význam nemají. První je strach z miminek nebo dětí, zatímco druhé je strach z panenek.

Osoba s pedofobií se bude snažit dětem vyhýbat. A to co nejvíc, jak jen to bude možné. Věří, že děti jsou nepořádné, hlučné a obecně jen na obtíž. Pouhá myšlenka na blízký kontakt s dítětem v nich může vyvolat celkem slušnou paniku. Netřeba asi dodávat, že taková fobie může negativně ovlivnit několik oblastí fobikova života.

Příčiny pedofobie

Pokud máte co do činění s pedofobií, možná vás znepokojuje hlavní příčina vašeho problému. Pravděpodobně se často ptáte sami sebe: „Co u mne způsobilo tuto fobii?“, „Co je se mnou špatně?“, „Je to dědičné?“, „Proč mám obsedantní myšlenky“ a „Proč se tak bojím něčeho, o čem vím, že to není nebezpečné?“.

Ve skutečnosti neexistuje jediná příčina úzkostných poruch nebo fobií a příčiny se liší na úrovni fobie jednotlivce. Každý tak má svůj důvod a příčinu, proč takovou fobií trpí. Zde je obecný seznam možných příčin:

Dědičnost

Vaše geny mohou být někdy zodpovědné za způsobení nadměrného znepokojení. Pokud vaši rodiče projevovali chronické starosti a úzkosti, může se to projevit i u vás.

Okolnosti z dětství

Vaše rodina, starší sourozenci nebo rodiče vás možná varovali před tím, jak to ve světě chodí, a přitom malovali věci příliš negativně. Příliš kritičtí rodiče mohou také způsobit, že se tato úzkost projeví jako různé fobie. Rodiče tak možná nevědomky způsobili emoční nejistotu a závislost. Nedovolili vám vyjádřit své pocity a sebeprosazení. Sourozenec vás možná vyděsil malými dětmi nebo příběhy o zlých miminkách.

Biologické příčiny

Fyziologie úzkosti a záchvatů paniky může vést k rozpakům, které mohou strach prohloubit. Jedinec se začne obávat, že jeho reakce na miminka nebo děti způsobí, že se ztrapní, což vede k začarovanému kruhu ustrašených myšlenek o vyhnutí se panické situaci, což opět způsobuje záchvaty paniky. Takový začarovaný kruh. Některé problémové zdravotní stavy mohou také vést ke strachu. Generalizovaná úzkostná porucha a obsedantně kompulzivní poruchy se mohou projevit jako pedofobie.

Stresující změny

Krátkodobý stres, jako je významná změna zaměstnání nebo změna životních okolností, mohou také způsobit pedofobii. Může to vyvolat i nějaká osobní ztráta nebo tragédie. Stimulanty a rekreační drogy mohou urychlit záchvaty paniky.

Udržování neustálého strachu

Některé faktory mohou vést k udržení úzkosti: negativní sebemluva, nedostatek sebeprosazení, svalové napětí, stimulanty a další dietní faktory. To vše může k pedofobii přispět.

Dospělí s pedofobií pevně věří, že děti jsou nepořádné a destruktivní. Že budou hlučné, zanechávají za sebou otisky prstů od špíny a obecně budou stále obtěžovat. Někteří mají strach, že děti vědí víc než oni, například o sexu, drogách, násilí, technologiích atd. To může být také příčinou Efebifobie (efebifobie – též zvána ephebifobie, strach z teenagerů). Někteří pedofobové se bojí i panenek a miminek kvůli jejich upřenému pohledu nebo skelným očím. To může pramenit z obecného strachu, že na vás někdo zírá.

Příznaky pedofobie

Stejně jako všechny fobie, i pedofobie začíná negativní samomluvou. „No, přichází dítě, to je fakt super. Ztratím kontrolu. Nemůžu to vystát. Co řeknou ostatní? Ztratím se v tom.“ To pak způsobuje fyzické i emocionální příznaky:

Fyzické příznaky

• Hodně rychlé bušení srdce
• Zpocené dlaně
• Návaly horka nebo chladu
• Stažené dýchání
• Závrať
• Motýli v žaludku, nevolnost, úzkost
• Svalové napětí

Emocionální příznaky

• Nutkání k útěku z dané situace
• Pocit vnitřního nepohodlí až teroru
• Strach ze smrti nebo umírání
• Strach ze ztráty kontroly
• Pocit nereálnosti nebo odloučení

Léčba strachu z dětí, léčba pedofobie

Většina z nás cítí strach z určitých situací nebo věcí. To je samozřejmě normální. Ale pokud je strach přehnaný a zasahuje do vašeho každodenního života, měli byste kvůli tomu možná vyhledat pomoc. V případě, že váš strach z dětí neovlivňuje váš každodenní život, pak možná nebudete muset vyhledat odbornou léčbu. V takových případech mohou fungovat i svépomocné metody.

Jak pedofobii zvládnout svépomocí

Svépomocné strategie mohou být vysoce účinné při léčbě pedofobie. Můžete si zapisovat svůj strach a zapisovat si své myšlenky nebo pocity. Udělejte si seznam děsivých situací souvisejících s vaší fobií. Mohou to být věci jako „děti jsou nepořádné“ nebo „dítě by mi mohlo ublížit“ nebo něco jiného. Dále seřaďte položky na seznamu od nejméně děsivých po nejděsivější. Cílem je myslet na konečný cíl: čelit dítěti nebo dítěti bez záchvatu paniky. Čím déle budete přemýšlet o děsivé situaci, tím menší bude váš strach. Toto cvičení by mělo být ideálně prováděno denně.

Rozjímání, meditace

Můžete také meditovat a vyzkoušet cvičení hlubokého dýchání. Cvičte břišní dýchání, když jste konfrontováni se svým strachem. Po 3-4 minutách pomalého kontrolovaného dýchání můžete předejít reakci, která by vyvolala úzkost nebo záchvaty paniky.

Postavte se pomalu svému strachu z dětí

Dalším krokem, jak se zbavit strachu z dětí, je čelit svému strachu. Je velmi přirozené chtít se vyhýbat dětem a batolatům, ale jakmile se jim „postavíte čelem“, možná zjistíte, že se není čeho bát. Postupně a opakovaně se vystavujte dětem nebo miminkům:

• Seznamte se/komunikujte s dítětem/dítětem, překonejte svůj strach
• Postupně prodlužujte dobu vaší interakce s miminkem/dítětem
• Nespěchejte. Postupujte plynulým tempem. Čím více budete cvičit, tím lépe na tom postupem času budete. Vaše pocity jsou dočasné a pokud se budete držet tohoto procesu, vaše úzkost brzy zmizí.

Expoziční terapie

Jak může expoziční terapie pomoci jedincům s pedofobií? Expoziční terapie je druh terapie, která vlastně znamená postupné vystavování jednotlivců jejich strachu v kontrolovaném prostředí – zde tedy postupnému vystavovnání dětem. Prostřednictvím expoziční terapie se jednotlivci mohou naučit překonat svůj strach a snížit úzkost spojenou s jejich fobií. U pedofobie může expoziční terapie znamenat postupné vystavování jedinců dětem v bezpečném a kontrolovaném prostředí. Nejdříve se o strachu mluví, pak se ukazují obrázky, videa, pohled na děti z okna a podobně. Vše je samozřejmě postupné.

Vyhledejte odbornou pomoc

V extrémních případech možná budete muset zvážit odbornou pomoc. Promluvte si s terapeutem, který vám může navrhnout správnou léčbu na základě rozsahu nebo úrovně vašeho strachu.

Kognitivně behaviorální terapie je léčba, která je účinná při léčbě mnoha fóbií. Znamená zpochybňování negativních myšlenkových vzorců, dokud se vaše mysl nenaučí překonat paniku. Hypnoterapie je další linií léčby pedofobie. Terapeut vám pomůže dostat se ke kořenu příčiny strachu, abyste se naučili na ně nahlížet racionálně. V některých případech mohou být ke zvládnutí úzkosti podávány léky. Ale to je u této fobie spíše výjimečné.

Studie a zdroje článku

• Zdroj obrázku ve článku: cellar-door / depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Fobie

Přečtěte si také naše další články