Jak kolísá krevní tlak během dne? 4.25/5 (12)

• Krevní tlak během dne přirozeně kolísá podle spánku, pohybu, stresu, jídla, kofeinu i dalších vlivů.
• Nejnižší bývá obvykle během spánku, po probuzení stoupá a přes den reaguje na aktuální fyzickou a psychickou zátěž.
• Pro správné posouzení jsou důležitá opakovaná měření za stejných podmínek, ne jedna náhodná hodnota.
• Při opakovaně vysokém tlaku, výrazných výkyvech, závratích, bolesti na hrudi nebo dušnosti je vhodné vyhledat lékaře.

Krevní tlak rozhodně není neměnná hodnota. Přirozeně se mění během dne podle toho, zda spíme, odpočíváme, pracujeme, sportujeme, jíme nebo prožíváme stres. Jedno vyšší či nižší měření proto samo o sobě nemusí znamenat zdravotní problém.

U většiny lidí je krevní tlak během spánku nejnižší, po probuzení začíná stoupat a přes den se mění podle fyzické a psychické zátěže. Večer se při zklidnění organismu obvykle opět snižuje. Důležitější než jednotlivá hodnota je dlouhodobý vývoj, správný způsob měření a rozdíl mezi denním a nočním tlakem.

V článku vysvětlím, proč krevní tlak během dne kolísá, kdy bývá nejvyšší, co znamená ranní vzestup tlaku a podle čeho poznat, že výkyvy už nemusí být běžné.

Proč krevní tlak během dne kolísá

Krevní tlak vyjadřuje sílu, kterou krev působí na stěny cév. Jeho výše závisí především na srdečním výkonu, pružnosti a šířce cév, množství tekutin v organismu a činnosti nervového a hormonálního systému.

Organismus tlak průběžně přizpůsobuje aktuální situaci. Při pohybu potřebují svaly více kyslíku a živin, srdce proto začne pracovat rychleji a tlak může dočasně stoupnout. Při odpočinku nebo během hlubších fází spánku jsou nároky organismu menší a krevní tlak obvykle klesá.

 

Do krátkodobých změn krevního tlaku se promítají například:

• denní doba a biologické hodiny organismu,
• spánek a probouzení,
• fyzická aktivita,
• psychický stres a emoce,
• poloha těla,
• teplota okolí,
• příjem tekutin a soli,
• káva, alkohol, nikotin a některé léky,
• bolest, horečka nebo jiné akutní onemocnění.

Variabilita krevního tlaku během 24 hodin vzniká kombinací cirkadiánního rytmu, činnosti autonomního nervového systému a vnějších podnětů, jako jsou pohyb, emoce nebo změny polohy těla.

Jak se krevní tlak obvykle mění během 24 hodin

Typický denní průběh krevního tlaku lze rozdělit do několika částí. Konkrétní hodnoty i časy se však liší podle spánkového režimu, věku, zdravotního stavu, zaměstnání a užívaných léků.

Jaký je krevní tlak během spánku?

Během spánku se organismus zklidňuje, srdeční frekvence se zpravidla zpomaluje a krevní tlak klesá. U zdravého člověka bývá průměrný noční tlak přibližně o 10 až 20 procent nižší než průměrný tlak přes den. Tento běžný noční pokles se označuje jako dipping.

Pokles se vztahuje k průměrným hodnotám za celou dobu spánku, nikoli ke srovnání dvou jednotlivých domácích měření. Tlak navíc není stejný po celou noc. Může se měnit podle jednotlivých fází spánku, krátkého probuzení, pohybu nebo snění.

Při REM spánku a během probouzení se více aktivuje sympatický nervový systém. Srdeční frekvence i krevní tlak proto mohou přechodně vzrůst směrem k běžným denním hodnotám.

Proč krevní tlak po probuzení stoupá?

Před probuzením a krátce po něm se organismus připravuje na aktivní část dne. Zvyšuje se aktivita sympatického nervového systému, uvolňují se některé hormony a srdce začíná pracovat intenzivněji. Současně dochází ke změně polohy z lehu do sedu nebo stoje a postupně se zvyšuje fyzická i psychická aktivita.

Výsledkem je takzvaný ranní vzestup krevního tlaku. Jde o přirozený jev, jehož intenzita se u jednotlivých lidí liší. Výraznější může být u starších osob, pacientů s hypertenzí, lidí s poruchami spánku nebo při nedostatečném účinku léků v časných ranních hodinách.

Samotný ranní vzestup ještě neznamená onemocnění. Důležité je, zda tlak zůstává dlouhodobě vysoký, zda nadměrně kolísá a zda je správně kompenzována případná hypertenze.

Jaký je krevní tlak dopoledne?

Po ranním vzestupu se tlak přizpůsobuje běžným denním činnostem. Dopolední hodnoty může zvýšit rychlá chůze, cesta do zaměstnání, pracovní stres, kouření, káva nebo měření bezprostředně po fyzické aktivitě.

Jestliže si člověk změří tlak po několika minutách klidného sezení, měla by být hodnota nižší než bezprostředně po příchodu, chůzi do schodů nebo emočně náročné situaci.

Jak se krevní tlak mění odpoledne?

Odpoledne může tlak dál kolísat podle pracovního zatížení, pohybu, příjmu tekutin, jídla a stresu. Nelze proto obecně říct, že by v určitou přesnou hodinu musel být u každého člověka nejvyšší nebo nejnižší.

U některých lidí dochází po jídle k přechodnému snížení tlaku. Tento stav se označuje jako postprandiální hypotenze a častější bývá především u starších osob nebo pacientů s poruchou autonomního nervového systému. Může se projevit slabostí, motáním hlavy nebo ospalostí.

Jaký je krevní tlak večer?

Při postupném zklidnění organismu tlak často klesá. Pokud však člověk večer sportuje, pracuje, kouří, pije alkohol nebo prožívá stres, může zůstat zvýšený.

Vyšší večerní hodnota proto nemusí automaticky znamenat hypertenzi. Výsledek může ovlivnit i těžké jídlo, bolest, únava, plný močový měchýř nebo nesprávná technika měření.

Kdy bývá krevní tlak během dne nejvyšší?

U mnoha lidí tlak výrazněji stoupá ráno po probuzení a následně se mění podle denní aktivity. Nelze však určit jednu univerzální hodinu, kdy musí být krevní tlak nejvyšší.

Nejvyšší hodnotu může člověk zaznamenat například:

• po rychlém vstávání a zahájení ranních aktivit,
• při fyzické námaze,
• během stresující situace,
• po požití kofeinu nebo nikotinu,
• při bolesti nebo horečce,
• při měření bez předchozího odpočinku.

Tlak může během fyzické aktivity výrazně vzrůst, protože jde o potřebnou reakci oběhového systému. Po ukončení zátěže by se měl při odpočinku postupně vracet k obvyklým hodnotám.

Je normální, že má člověk ráno vyšší tlak než večer?

Mírný rozdíl může být zcela normální. Po probuzení dochází k aktivaci organismu, zatímco večer bývá člověk často v klidnějším režimu. Výsledky ale mohou být i opačné, například kvůli odpolednímu a večernímu stresu, fyzické aktivitě, alkoholu nebo rozdílným podmínkám měření.

Ranní a večerní hodnoty lze smysluplně porovnávat pouze tehdy, pokud jsou měřeny za podobných podmínek:

• po několika minutách klidného sezení,
• ve stejné poloze,
• se správně nasazenou manžetou,
• bez hovoru během měření,
• před měřením bez cvičení, kouření nebo kávy,
• ideálně opakovaně po několik dní.

Jednorázové porovnání ranní a večerní hodnoty proto nevypovídá dostatečně o tom, zda je denní rytmus krevního tlaku v pořádku.

O kolik může krevní tlak během dne kolísat

Neexistuje jednoduché číslo, které by určovalo normální maximální rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším tlakem za den. Hodnoty mohou krátkodobě výrazně reagovat na fyzickou zátěž, stres, chlad nebo bolest, aniž by šlo o chronickou hypertenzi.

Při hodnocení je nutné rozlišovat mezi:

• krátkodobou reakcí na konkrétní situaci,
• běžným rozdílem mezi bděním a spánkem,
• opakovaně zvýšenými hodnotami v klidu,
• nadměrnou a nevysvětlitelnou variabilitou.

Podezřelé nejsou pouze velké výkyvy, ale také dlouhodobě zvýšený tlak, nedostatečný pokles během spánku nebo noční tlak vyšší než denní. K přesnému posouzení těchto změn se používá 24hodinové ambulantní měření.

Co znamená, když krevní tlak v noci neklesá

Pokud se průměrný noční tlak sníží o méně než přibližně 10 procent oproti dennímu průměru, hovoří se o nedostatečném nočním poklesu neboli non-dipping profilu.

U některých lidí tlak během spánku neklesne vůbec, případně je v noci vyšší než přes den. Tento takzvaný reverzní profil může souviset například s:

• obstrukční spánkovou apnoe,
• onemocněním ledvin,
• cukrovkou a poruchou autonomního nervového systému,
• vyšším věkem,
• nočními směnami a narušeným spánkovým režimem,
• nedostatečně léčenou hypertenzí,
• některými hormonálními nebo kardiovaskulárními chorobami.

Narušení běžného rozdílu mezi denním a nočním tlakem je spojováno s vyšším kardiovaskulárním rizikem. Noční hodnoty však nelze spolehlivě posoudit běžným domácím tlakoměrem bez opakovaného buzení. K tomu slouží ambulantní monitorování krevního tlaku.

Co nejčastěji způsobuje krátkodobé zvýšení krevního tlaku

Krátkodobě vyšší tlak je běžnou reakcí organismu. Nejčastěji ho způsobuje fyzická nebo psychická zátěž.

Krevní tlak a stres

Při stresu se uvolňují hormony, které zrychlují srdeční činnost a zužují některé cévy. Krevní tlak proto může přechodně stoupnout. Po odeznění stresové situace by se měl postupně snížit.

Výsledek může ovlivnit i samotná návštěva ordinace. U části pacientů je tlak vyšší u lékaře než doma, což se označuje jako syndrom bílého pláště. Existuje ale také opačná situace, kdy jsou hodnoty v ordinaci přijatelné, zatímco doma nebo v zaměstnání zůstávají zvýšené.

Káva a krevní tlak

Kofein může u některých lidí tlak na omezenou dobu zvýšit. Reakce je individuální a závisí mimo jiné na pravidelnosti konzumace a citlivosti člověka.

Pro porovnatelné domácí měření je vhodné neměřit tlak bezprostředně po kávě. Jednorázová vyšší hodnota po kofeinu sama o sobě nestačí k diagnostice vysokého krevního tlaku.

Kouření a krevní tlak

Nikotin aktivuje nervový systém, zvyšuje srdeční frekvenci a může dočasně zvýšit krevní tlak. Kouření navíc dlouhodobě poškozuje cévy a významně zvyšuje kardiovaskulární riziko.

Nikotinové výrobky mohou vyvolat přechodný vzestup krevního tlaku.

Jak ovlivňuje krevní tlak fyzická aktivita

Při dynamickém pohybu, například běhu nebo jízdě na kole, obvykle stoupá především systolický neboli horní tlak. Jde o normální reakci na zvýšenou potřebu prokrvení svalů.

Pravidelná přiměřená fyzická aktivita naopak pomáhá dlouhodobě zlepšovat regulaci krevního tlaku. Tlak by se neměl hodnotit bezprostředně po cvičení, pokud cílem není sledovat reakci na zátěž pod odborným dohledem.

Proč může krevní tlak během dne náhle klesnout?

Přechodné snížení krevního tlaku může způsobit rychlé postavení, dehydratace, horko, delší stání, vynechání jídla, některé léky nebo akutní onemocnění.

Při rychlém přesunu z lehu nebo sedu do stoje se krev vlivem gravitace na chvíli přesune do dolní části těla. Organismus na to běžně reaguje zrychlením srdeční činnosti a stažením cév. Pokud je tato reakce nedostatečná, může nastat ortostatická hypotenze.

Projevit se může:

• motáním hlavy,
• mžitkami nebo zatměním před očima,
• slabostí,
• nejistotou při chůzi,
• mdloby.

Opakované závratě při vstávání, pády nebo ztráta vědomí by měly být konzultovány s lékařem, zejména u starších lidí nebo pacientů užívajících léky na krevní tlak.

Jak správně měřit krevní tlak ráno a večer

Domácí měření má největší hodnotu tehdy, když probíhá standardizovaně. Náhodné měření při obtížích může být užitečné, ale pro dlouhodobé posouzení je důležitý pravidelný záznam.

Při měření postupujte následovně:

1. Nejméně 30 minut před měřením necvičte, nekuřte a nepijte kávu.
2. Vyprázdněte močový měchýř.
3. Posaďte se a alespoň pět minut v klidu odpočívejte.
4. Opřete záda a chodidla položte celou plochou na podlahu.
5. Nekřižte nohy.
6. Paži položte tak, aby byla manžeta přibližně ve výši srdce.
7. Manžetu nasaďte na holou paži, nikoli přes oblečení.
8. Během měření nemluvte ani se nehýbejte.
9. Proveďte dvě měření s krátkým odstupem a výsledky zaznamenejte.

Pokud lékař neurčí jinak, měří se tlak často ráno před snídaní a užitím léků a večer před spaním. Mnohem větší vypovídací hodnotu má průměr z několika dní než jeden náhodný výsledek.

Proč se dvě měření po sobě liší

Je běžné, že druhé měření vyjde o něco nižší než první. Během prvního měření se člověk postupně uklidňuje, upraví polohu a zvykne si na nafukování manžety.

Rozdíl může způsobit také:

• pohyb nebo mluvení,
• nesprávná poloha ruky,
• nevhodná velikost manžety,
• opakování měření bez dostatečného odstupu,
• nepravidelný srdeční rytmus,
• přirozená krátkodobá variabilita tlaku.

Při výrazně odlišných výsledcích lze po krátkém odpočinku provést další měření. Hodnoty by se neměly vybírat podle toho, která z nich působí příznivěji. Zapisujte je podle doporučení lékaře nebo používaného protokolu.

Co je 24hodinové měření krevního tlaku

Ambulantní monitorování krevního tlaku, označované také zkratkou ABPM nebo jako tlakový holter, zaznamenává tlak opakovaně během běžného dne i spánku. Přístroj tvoří manžeta na paži a malý záznamník.

Měření pomáhá zjistit:

• průměrný denní a noční krevní tlak,
• zda tlak během spánku dostatečně klesá,
• zda se objevuje noční hypertenze,
• jak výrazný je ranní vzestup,
• zda jde o syndrom bílého pláště,
• zda předepsaná léčba působí po celý den,
• zda nejsou některé hodnoty naopak příliš nízké.

Ambulantní měření poskytuje podrobnější obraz než několik hodnot naměřených v ordinaci. Evropská kardiologická společnost zahrnuje měření mimo ordinaci do současného hodnocení zvýšeného krevního tlaku a hypertenze.

Kdy jsou výkyvy krevního tlaku důvodem k návštěvě lékaře?

Vyšetření je vhodné, pokud se doma opakovaně objevují vysoké nebo velmi nízké hodnoty, pokud jsou rozdíly nevysvětlitelně výrazné nebo pokud výkyvy doprovázejí zdravotní obtíže.

Lékaře kontaktujte zejména při:

• opakovaně zvýšených hodnotách v klidu,
• výrazných rozdílech mezi ranním a večerním tlakem,
• opakovaných závratích, slabosti nebo mdlobách,
• bolestech hlavy spojených s velmi vysokým tlakem,
• výrazném zhoršení dříve stabilních hodnot,
• podezření, že léky působí příliš krátce nebo příliš silně,
• chrápání, zástavách dechu ve spánku a ranních bolestech hlavy,
• nepravidelném srdečním rytmu.

Léky na vysoký krevní tlak neupravujte ani nevysazujte pouze podle jedné domácí hodnoty. Změnu dávky nebo času užívání je nutné konzultovat s lékařem.

Kdy je vysoký krevní tlak akutně nebezpečný?

Velmi vysoká hodnota by měla být po několika minutách klidu znovu zkontrolována. Pokud zůstává mimořádně vysoká, je vhodné řídit se doporučením lékaře nebo kontaktovat zdravotnickou službu.

Okamžitou pomoc vyhledejte, pokud vysoký tlak doprovází:

• bolest nebo tlak na hrudi,
• dušnost,
• náhlá silná bolest hlavy,
• porucha řeči,
• ochrnutí nebo slabost části těla,
• zmatenost,
• náhlé zhoršení zraku,
• bezvědomí nebo křeče.

Tyto příznaky mohou signalizovat akutní postižení srdce, mozku nebo jiných orgánů. Nečekejte, zda se stav upraví pouze odpočinkem.

Jak podpořit stabilnější krevní tlak během dne?

Přirozenému kolísání nelze ani není potřeba úplně zabránit. Cílem je udržovat dlouhodobé hodnoty v doporučeném rozmezí a omezit faktory, které tlak zbytečně zvyšují.

Pomoci může:

• pravidelný spánkový režim,
• dostatek kvalitního spánku,
• pravidelný pohyb přiměřený zdravotnímu stavu,
• omezení nadměrného příjmu soli,
• udržování zdravé tělesné hmotnosti,
• omezení alkoholu,
• nekouření a neužívání nikotinu,
• pravidelné užívání předepsaných léků,
• zvládání dlouhodobého stresu,
• léčba poruch spánku včetně spánkové apnoe.

Narušení cirkadiánního rytmu, nepravidelný spánek a směnný provoz jsou spojovány s vyšším rizikem hypertenze a dalších kardiometabolických onemocnění. Dostatečný a pravidelný spánek proto patří k důležitým součástem prevence.

Co je důležité vědět o denním kolísání krevního tlaku

Krevní tlak se během dne přirozeně mění. Ve spánku obvykle klesá, při probouzení stoupá a přes den reaguje na pohyb, stres, jídlo, kofein, nikotin i další podněty.

Jedna odlišná hodnota většinou nestačí k posouzení zdravotního stavu. Rozhodující jsou správně provedená opakovaná měření, jejich průměr a dlouhodobý vývoj. Důležitý může být také noční tlak, který běžné měření v ordinaci neodhalí.

Pokud se hodnoty výrazně mění, opakovaně zůstávají zvýšené nebo jsou spojené se závratěmi, bolestí na hrudi, dušností či neurologickými příznaky, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Studie a zdroje článku

• Impact of Daytime and Nighttime Blood Pressure and Nocturnal Blood Pressure Fall on Heart Failure Risk in Treated Hypertension Autoři: Francesca Coccina, Gil F Salles, Ramón C Hermida, José R Banegas

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Problémy s krevním tlakem

Přečtěte si také naše další články